Na začátku června předložila skupina poslanců návrh novely občanského zákoníku, který by zavedl manželství pro všechny. Navrhovateli jsou zástupci vládní koalice kromě KDU-ČSL a rovněž hnutí ANO. Jaké změny návrh přináší a jaké vyvolal reakce?

Odlišné postavení manželů a partnerů

Rozdíly mezi současnou úpravou manželství a registrovaného partnerství se týkají symbolické roviny, vztahu k dětem a praktických otázek.

Symbolické rozdíly spočívají například v uzavírání svazku: sňatečný obřad je veřejný a slavnostní, činí se v přítomnosti dvou svědků a lze jej uzavřít na téměř jakékoliv matrice. Naopak vstup do registrovaného partnerství je pouze administrativním úkonem, odehrává se beze svědků a jen na jednom ze 14 určených matričních úřadů.

Co se týče vztahu k dětem, liší se například podmínky pro osvojení. Dítě mohou osvojit manželé společně nebo jej může osvojit jeden z manželů (typicky jde o tzv. přiosvojení dítěte druhého manžela z předchozího vztahu). Registrovaným partnerům toto zákon nedovoluje; dává pouze „výjimečnou“ možnost osvojení jinou osobou než manželem.

To, že neexistuje právní vztah dítěte k partnerovi jeho rodiče (dále jen „faktický rodič“), má významný vliv na jeho postavení. Dítě například nemá nárok na sirotčí důchod, pokud faktický rodič zemře. Faktický rodič také nemůže řešit některé záležitosti při poskytování zdravotních služeb (např. zákon přiznává nárok na nepřetržitou přítomnost při poskytování zdravotních služeb pouze právnímu rodiči).[1] 

Další důležité rozdíly ve vztahu k dětem se týkají dědictví: pokud faktický rodič nezanechá závěť, může se stát, že po něm nevlastní dítě nebude dědit, případně bude dědit menší díl, než kdyby bylo jeho vlastním dítětem.[2] Pokud poslední vůli sepíše, dítě nemá privilegované postavení nepominutelného dědice.[3]

Registrovaní partneři mají také méně výhodné postavení při řešení praktických problémů. Nevzniká například společné jmění manželů, takže partneři často řeší majetkový režim podílovým spoluvlastnictvím. Partneři nemají nárok na vdovský a vdovecký důchod a při smrti partnera nepřechází nárok na různé dávky (např. důchod, nemocenské).

Jaké změny má zákon přinést?

Navrhovatelé zákona si od novely slibují, že přinese zrovnoprávnění. Vztahy osob stejného pohlaví si zaslouží stejnou důstojnost, což rozdílné kategorie svazků pro heterosexuální a homosexuální páry nemohou ze své podstaty zajistit. Důvodová zpráva též předpokládá, že možnost uzavřít manželství by měla mít pozitivní vliv na duševní zdraví gayů, leseb a bisexuálů.

Významným dopadem by mělo být zaručení stabilního prostředí pro výchovu dětí. Důvodová zpráva se podrobně věnuje tomu, zda jsou stejnopohlavní páry schopny zajistit vhodné prostředí pro výchovu dětí. Na základě výzkumů a citací psychologů, pediatrů a dalších odborníků uzavírá, že sexuální orientace nebo pohlaví rodičů nemá vliv na vývoj dětí a že stejnopohlavní páry mohou být stejně schopnými rodiči.

Jak bylo popsáno výše, mezi dětmi, které vyrůstají s rodiči-registrovanými partnery, a těmi vychovávanými v tradiční rodině, panují právní rozdíly. Připravovaná novela nezavádí žádné nové instituty (například nový způsob nabývání rodičovství), má pouze tyto odlišnosti sjednotit. 

Díky tomu, že stejnopohlavní oženěné nebo vdané páry budou mít možnost dítě adoptovat, případně přiosvojit dítě partnera, bude mít dítě k oběma rodičům právní vztah. Bude tak chráněno například při rozpadu manželství, kdy je podmínkou rozvodu vyřešení výživného a toho, kdo bude o dítě pečovat. Faktický rodič také bude mít stejné možnosti jako právní rodič, pokud jde o poskytování zdravotních služeb pro dítě.

Dalšími situacemi, kdy se projeví narovnání postavení dětí, je úmrtí rodičů. V případě smrti zákonného rodiče se nebude muset konat soudní řízení, které by určilo pečovatele, ale dítě automaticky zůstane s faktickým rodičem. Dítě bude dědit po faktickém rodiči stejně, jako nyní dědí děti manželských párů, a bude mít také po faktickém rodiči nárok na sirotčí důchod.

Stejnopohlavní páry získají další výhody, které se pojí s manželským stavem. Příkladem může být společné jmění manželů, které páry zvýhodňuje při získávání hypotečního úvěru nebo zjednodušuje nakládání s majetkem. Další praktickou záležitostí je to, že při uzavření manželství se snoubenci mohou dohodnout na užívání společného příjmení (podle současné právní úpravy registrovaní partneři musí na matrice požádat o změnu jména z vážných důvodů). Stejnopohlavní páry také budou mít nárok na vdovský či vdovecký důchod, pokud jejich manžel zemře.

Páry, které vstoupily do registrovaného partnerství před nabytím účinnosti novely, budou mít možnost v něm setrvat, nebo uzavřít manželství.. Novela též pamatuje na problematiku změny pohlaví. Podle současné právní úpravy při tranzici jednoho z manželů nebo registrovaných partnerů jejich svazek zaniká, některé páry by si ale přály v manželství zůstat. Navrhuje se proto, aby svazek nadále existoval. To samozřejmě nevylučuje možnost rozvodu.

Vláda zaujala neutrální stanovisko

Vláda návrh zákona nezavrhla ani nedoporučila. Upozorňuje však na některé legislativní nedostatky, které je vhodné v legislativním procesu vyřešit. V novém znění zákona o matrikách, jménu a příjmení nejsou novelizovaná některá ustanovení. Z těch vyplývá, že stejnopohlavní páry budou moci nadále uzavírat registrovaná partnerství na území cizího státu.

Dále vláda upozorňuje na to, že není jasná podoba zápisu rodičů do rodných listů. Občanský zákoník vychází ze zásady, že dítě má jen jednu matku, bude tedy třeba jej upravit. Vláda také kritizuje legislativně technické nedostatky jako použití špatné terminologie – například vdova po zemřelé manželce má nárok na „vdovský“, nikoliv „vdovecký“ důchod.

Další otazníky se pojí s právní úpravou umělého oplodnění. To je umožněno pouze ženě a muži, nelze jej provést stejnopohlavnímu páru nebo samotné ženě. Vláda se staví rezervovaně k novince, že by manželství nemělo zaniknout, pokud dojde ke změně pohlaví jednoho z páru. Druhý manžel se totiž ocitá ve svazku, který je pravděpodobně z jeho pohledu velmi odlišný. Jako vhodnější řešení vláda navrhuje, aby podmínkou pro pokračování manželství bylo společné prohlášení manželů, že si přejí v manželství setrvat. Pokud by tak neučinili, manželství by zaniklo.

Stanoviska ministerstev a dalších orgánů

Pozitivní stanovisko zaujalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, ministr pro evropské záležitosti a zmocněnkyně vlády pro lidská práva, Klára Šimáčková Laurenčíková.

Negativní stanovisko zaujala Česká biskupská konference a Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“). To poukazuje na kulturní a historické aspekty manželství, příliš velký zásah do uspořádání společnosti nebo to, že na změně nepanuje širší politická ani společenská shoda.

Kritizuje také to, že návrh zákona je v rozporu s programovým prohlášením vlády a koaliční smlouvou. Podle programového prohlášení má vláda podpořit „úpravu právních podmínek pro registrované partnery, např. v občanském zákoníku“, což podle MPSV vylučuje možnost manželství pro stejnopohlavní páry.

Ostatní ministerstva zaujala neutrální stanovisko.

Manželství jako svazek muže a ženy

V reakci na návrh zákona, který by umožňoval manželství stejnopohlavním párům, předložila skupina poslanců novelu Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Podle článku 32 odst. 1 Listiny „rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona.“ Návrh novely uvedené rozšiřuje a stanoví, že pod ochranou zákona je i „manželství jako svazek muže a ženy“.

Navrhovatelé si od novely slibují, že doplní ochranu rodiny, jejímž základním stavebním kamenem je manželství muže a ženy, na úrovni ústavního pořádku. Kromě toho usilují o zakotvení pojmu manželství jako svazku muže a ženy, protože pro děti má být vyrůstání v tomto prostředí tou nejvhodnější možností. Dokument toto tvrzení zakládá na studii, která ale srovnává děti v péči heterosexuálních párů a svobodných matek; stejnopohlavním párům se vůbec nevěnuje.

Vláda k návrhu zaujala neutrální stanovisko. Zdůraznila, že k úpravám Listiny by se mělo přistupovat výjimečně a návrhům by měla předcházet co nejširší společenská diskuze. Listina navíc obecně neobsahuje definice pojmů.

Pozitivně se k novelizaci Listiny vedle České biskupské konference postavilo Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo spravedlnosti. Negativní stanovisko zaujalo pět ministerstev, jeden člen vlády, zmocněnkyně vlády pro lidská práva a generální sekretář Ústavního soudu. Zbylých sedm ministerstev se k návrhu postavilo neutrálně.

Mezi argumenty připomínkových míst proti novele zaznělo, že zamýšlená změna je nekoncepční a že by se fakticky nic nezměnilo, protože institut manželství je již zákonem chráněn. Podle některých ministerstev by nové znění Listiny „pouze“ zaručovalo, že manželství muže a ženy nebude zákonná ochrana odepřena, nevylučovalo by ale manželství stejnopohlavních párů. Kritizovala se také diskriminační povaha návrhu, neodborná příprava textu nebo to, že na problematice nepanuje společenská shoda.

Podle mého názoru je manželství pro všechny otázkou nikoliv právnickou, ale politickou, respektive společenskou. Právně lze stěží odůvodnit, proč má manželství a registrované partnerství odlišný majetkový režim nebo proč existují rozdíly v uzavírání svazku. Vzhledem k tomu, že sňatky stejnopohlavních párů podporuje 65 % české populace, nevidím důvod, proč novelu neschválit.[4] Společnost je na to připravena.

 

Poznámky

[1] § 28, odst. 3, písm. e), bod 1. zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování.

[2] Pokud má zemřelý vlastní dítě, jeho majetek se rozdělí mezi toto dítě a jeho partnera (první dědická třída); nevlastní dítě nedostane nic. Pokud vlastní dítě nemá, majetek se rozdělí mezi jeho partnera, rodiče a nevlastní dítě jako osobu ve společné domácnosti (druhá dědická třída), pokud splňuje podmínky podle § 1636 občanského zákoníku.

[3] Nepominutelný dědic má například právo na část dědictví i v případě, že jej zemřelý opomenul uvést do závěti.

[4] Samozřejmě by nejdříve měly být odstraněny legislativní nedostatky a co se týče pokračování svazku po změně pohlaví jednoho z manželů, jeví se mi jako vhodnější řešení společné prohlášení manželů, že si přejí v manželství setrvat.

Zdroje

Elektronická knihovna legislativního procesu pro veřejnost. (2022). Připomínky k materiálu Návrh poslanců Josefa Bernarda, Markéty Pekarové Adamové, Olgy Richterové, Martina Baxy a Jany Pastuchové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk č. 241). Dostupné z https://apps.odok.cz/veklep-detail?p_p_id=material_WAR_odokkpl&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-1&p_p_col_count=3&_material_WAR_odokkpl_pid=ALBSCF88CV81&tab=remarks.

Elektronická knihovna legislativního procesu pro veřejnost. (2022). Připomínky k materiálu Návrh poslanců Marka Výborného, Marka Bendy, Vlastimila Válka, Aleše Juchelky a Aleše Dufka na vydání ústavního zákona, kterým se mění Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. a ústavního zákona č. 295/2021 Sb. (sněmovní tisk č. 276). Dostupné z https://apps.odok.cz/veklep-detail?p_p_id=material_WAR_odokkpl&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-1&p_p_col_count=3&_material_WAR_odokkpl_pid=ALBSCGVA4TPP&tab=remarks.

Elektronická knihovna legislativního procesu pro veřejnost. (2022). Stanovisko generálního sekretáře Ústavního soudu k návrhu poslanců Marka Výborného, Marka Bendy, Vlastimila Válka, Aleše Juchelky a Aleše Dufka na vydání ústavního zákona, kterým se mění Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. a ústavního zákona č. 295/2021 Sb. (sněmovní tisk č. 276), č.j. GS ÚS 26/22. Dostupné z https://apps.odok.cz/attachment/-/down/KORNCH5JP2GB.

Elektronická knihovna legislativního procesu pro veřejnost. (2022). Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí k návrhu poslanců Josefa Bernarda, Markéty Pekarové Adamové, Olgy Richterové, Martina Baxy a Jany Pastuchové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk č. 241), č.j. MPSV-2022/102255-51. Dostupné z https://apps.odok.cz/attachment/-/down/KORNCFLA7WQX.

Elektronická knihovna legislativního procesu pro veřejnost. (2022). Stanovisko Ministerstva vnitra k návrhu poslanců Marka Výborného, Marka Bendy, Vlastimila Válka, Aleše Juchelky a Aleše Dufka na vydání ústavního zákona, kterým se mění Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. a ústavního zákona č. 295/2021 Sb. (sněmovní tisk č. 276), č.j. MV-134149/LG-2022. Dostupné z https://apps.odok.cz/attachment/-/down/ALBSCH6F8NEX.

Elektronická knihovna legislativního procesu pro veřejnost. (2022). Stanovisko ministra školství, mládeže a tělovýchovy k návrhu poslanců Marka Výborného, Marka Bendy, Vlastimila Válka, Aleše Juchelky a Aleše Dufka na vydání ústavního zákona, kterým se mění Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. a ústavního zákona č. 295/2021 Sb. (sněmovní tisk č. 276), č.j. MSMT-21398/2022-1. Dostupné z https://apps.odok.cz/attachment/-/down/KORNCH6J22EX.

Elektronická knihovna legislativního procesu pro veřejnost. (2022). Stanovisko vlády k návrhu poslanců Marka Výborného, Marka Bendy, Vlastimila Válka, Aleše Juchelky a Aleše Dufka na vydání ústavního zákona, kterým se mění Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. a ústavního zákona č. 295/2021 Sb. (sněmovní tisk č. 276). Dostupné z https://apps.odok.cz/attachment/-/down/ALBSCHM8PQDG.

Poslanecká sněmovna, Parlament České republiky. (2022). Návrh poslanců Josefa Bernarda, Markéty Pekarové Adamové, Olgy Richterové, Martina Baxy a Jany Pastuchové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk č. 241/0. Dostupné z https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=203347.

Poslanecká sněmovna, Parlament České republiky. (2022). Návrh poslanců Marka Výborného, Marka Bendy, Vlastimila Válka, Aleše Juchelky a Aleše Dufka na vydání ústavního zákona, kterým se mění Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. a ústavního zákona č. 295/2021 Sb., sněmovní tisk č. 276/0. Dostupné z https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=215270.

Ribar, C. D. (2015). Why Marriage Matters for Child Wellbeing. The Future of Children, 2015 (2). Dostupné z https://futureofchildren.princeton.edu/sites/g/files/toruqf2411/files/media/marriage_and_child_wellbeing_revisited_25_2_full_journal.pdf?fbclid=IwAR0rUyIPiiSuoW-2zg3oDj4_h4cnXbhMS9FCs6IbhGjzFlgJHXIjYnFeeu4.

Vláda České republiky. (2022). Programové prohlášení vlády. Dostupné z https://www.vlada.cz/cz/programove-prohlaseni-vlady-193547/.

Vláda České republiky. (2022). Stanovisko vlády k návrhu poslanců Josefa Bernarda, Markéty Pekarové Adamové, Olgy Richterové, Martina Baxy a Jany Pastuchové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

(sněmovní tisk č. 241). Dostupné z https://apps.odok.cz/attachment/-/down/NANACFZ8VUOX.

Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Fotografie

[1] Novela by umožnila adopci stejnopohlavním párům. IMG_0789, autor: MYD Photos, 11. říjen 2009, zdroj: Flickr, CC BY 2.0, editace: ořez.