V letošním roce slavíme roční výročí od ratifikace Opčního protokolu k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením. Vzhledem k tomu, že na naplňování Úmluvy v ČR dohlíží veřejný ochránce práv (ombudsman), vypravila jsem se zjistit, jak se nám daří závazky z Úmluvy realizovat. Hovořila jsem s Romanou Jakešovou, která v Kanceláři veřejného ochránce práv vede odbor ochrany práv osob se zdravotním postižením. Článek vychází především z informací zjištěných při rozhovoru. 

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením (dále jen „Úmluva“) byla Českou republikou podepsána v roce 2007 ale vstoupila v platnost v říjnu 2009. Opční protokol k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením (dále jen “Opční protokol”) byl podepsán též v roce 2007, ale ČR jej ratifikovala později, a tak vstoupil v platnost až v září 2021. 

Samotná Úmluva uvádí, že jejím účelem je podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné užívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením a podporovat úctu k jejich přirozené důstojnosti.[1]

Osoby se zdravotním postižením jsou osoby, které mají dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které může bránit jejich plnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními.[2]

Důležitost Opčního protokolu

Opční protokol [3] zakládá jednotlivcům možnost obracet se na Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením (dále jen “Výbor”).[4] Stížnost každého individuálního jedince je následně Výborem přezkoumávána.[5]

Odbor ochrany práv osob se zdravotním postižením (dále jen “CRPD odbor”) prozatím nezaznamenal žádnou podanou stížnost jedincem z ČR k Výboru. Důvodem může být fakt, že stěžovatel musí nejdříve využít všechny vnitrostátní opravné prostředky a až poté může podat stížnost k Výboru OSN. S ohledem na délku řízení v ČR a nedávné ratifikaci je možné, že stížnosti ještě po nějakou dobu podávány nebudou. 

Z mého rozhovoru s Mgr. Jakešovou vyplynulo, že se v ČR o Opčním protokolu příliš neví. Ačkoliv CRPD odbor sdílí informace na webu, odborníci dospěli k závěru, že je potřeba začít s větší osvětovou kampaní. Připravují proto sérii seminářů a překládají a vytvářejí anotace všech rozhodnutí Výboru směrem k jiným zemím. Tyto budou tvořit sborník rozhodnutí, který bude veřejný a pravidelně se bude doplňovat o nová rozhodnutí. Na téma Opčního protokolu a možnosti podat stížnost je oddělením vydáván i podcast a v současnosti plánují vydání speciálního materiálu k Opčnímu protokolu, který bude převeden do snadného čtení. 

CRPD odbor ombudsmana

Ombudsman zřídil tým, který má od roku 2018 na starost sledovat, jak jsou plněny závazky plynoucí z Úmluvy.[6] 

Skládá se z 10 zaměstnanců, převážně právníků a právniček. V týmu je i jeden asistent, který zajišťuje tlumočení do znakového jazyka. 

Hlavní činností je monitorovat, jak ČR plní závazky plynoucí z Úmluvy a upozorňovat na systémové nedostatky. V průběhu své činnosti poukazují na systémová pochybení. Oddělení provádí výzkumy, výzkumná šetření a analyzují relevantní právní předpisy.

 

V rámci monitorování Úmluvy by měl ochránce podávat k Výboru zprávu o stavu práv lidí s postižením v ČR. Tato zpráva je reakcí na zprávu státu, kterou by měla ČR pravidelně podávat. Před dvěma lety sice stát zprávu Výboru podal, nicméně nesplňovala formální požadavky podání a ČR ji stále opravuje. Díky tomu se oddálí její projednání Výborem a především také podání zprávy ochráncem.

Poradní orgán

Protože je důležité, aby oddělení vycházelo ze zkušeností lidí žijících se zdravotním postižením, byl zřízen speciální poradní orgán, kterému ombudsman předsedá. Hlavním úkolem poradního orgánu je přinášet poznatky z terénu a zároveň poté v rámci aktivit svých jednotlivých členů sdílet, co vše ombudsman dělá a připravuje. 

Poradní orgán funguje tak, že si po ustanovení zvolí svého místopředsedu. Počet členů není pevně stanoven. Momentálně má 19 členů a jejich jména jsou uvedena na stránkách ombudsmana. 

Členy poradního orgánu jmenuje veřejný ochránce práv na dobu svého funkčního období, tedy na dobu šesti let. K tomu jaké členy vybrat, nejsou stanovena formální kritéria, ale při výběru se přihlíží zejména k motivaci věnovat se problematice práv lidí s postižením, jejich zkušenosti a také odbornosti. 

V praxi se orgán schází nejméně pětkrát do roka. Mimo to mohou členové podávat podněty k monitorování průběžně.

Pracovní skupiny

Kromě poradního orgánu zřizuje ochránce také další pracovní skupiny, které se zpravidla věnují konkrétnímu tématu nebo oblasti. V současné době existuje pracovní skupina, která se zabývá přístupností škol a školských zařízení. Další pracovní skupinou je například skupina tzv. sebeobhájců. Jedná se o lidi, kteří mají potíže v učení (často mentální nebo psychosociální postižení), přičemž sami chtějí pomáhat a sdílet své zkušenosti. Často mají také zkušenost s ústavní péčí a nyní se snaží žít samostatně. Mezi jiné pracovní skupiny spadají například oddělení, které se zabývají podporou pečujících. 

Návštěvy sociálních zařízení

Mezi činnosti oddělení spadají i návštěvy zařízení, s cílem zjistit, jak se dodržují práva lidí s postižením. V průběhu návštěv se zaměřují na všechny oblasti života lidí s postižením, od zaměstnávání, přes vzdělávání a podpory jejich rozvoje. Oddělení si vytvořilo vlastní metodu práce. Při vytváření vlastního postupu práce CPRD odbor vycházel z informací od WHO Toolkits,[7] aby šetření i zpráva působily jasněji, transparentně a poskytovatelé pochopili, jaký standard je pro zařízení žádoucí. 

Z každé náštěvy vzniká podle metodiky zpráva. Ve zprávě ombudsman hodnotí současný stav zařízení, podává doporučení a popisuje, co by mělo nastat, aby zařízení plnilo nastavené standardy. Výsledná zpráva se posílá poskytovatelům zařízení. S ohledem na závažnost zjištění se ochránce může obrátit také na zřizovatele zařízení, inspekci sociálních služeb a v neposlední řadě také na orgány činné v trestním řízení (pokud zjištění naplňují nebo by mohla naplnit skutkovou podstatu trestného činu.)

Při návštěvách spolupracují s odborníky na zdravotnictví, sociálními pracovníky a dalšími relevantními odborníky. Do zařízení se přibližně po dvou letech vrací, aby zkontrolovali, zda zařízení naplnilo doporučení ochránce. 

Pro zajímavost lze uvést, že v roce 2019 proběhla specializovaná série návštěv domovů pro lidi s postižením zaměřená na výkon volebního práva klientů. Po této sérii vydal ochránce mimo jiné doporučení poskytovatelům pobytových služeb, které bylo velmi kladně přijato a poskytovatelé s ním pracují jako s metodickou pomůckou. Minulý rok proběhla následná návštěva a bylo zjištěno, že ti z poskytovatelů, kteří byli ochotni s doporučením pracovat, výrazně zlepšili své služby. 

Informování prostřednictvím bulletinu

Odbor informuje širokou veřejnost o novinkách z oblasti lidí s postižením i prostřednictvím bulletinu, který je určený lidem s postižením a organizacím zabývajícím se právy lidí s postižením.[8] 

Poslední vydaný bulletin byl zaměřen na lidi s postižením prchající před ukrajinskou válkou. Veřejný ochránce práv spolupracoval s přijímacími centry uprchlíků, informoval je o potřebách lidí s postižením, aby byl proces přijímacího a registračního procesu nastaven tak, že bude přístupný všem bez rozdílů. 

Aktuálně se ochránce soustředí na lidi s postižením z Ukrajiny, kteří čerpají sociální služby. Ve spolupráci s krajem se snaží zmapovat nejen jejich počty, ale také potřeby.

Veřejný ochránce je i nadále aktivní v pomoci uprchlíkům. Vytvořil speciální pracovní skupinu, ve které jsou zástupci ze všech odborů Kanceláře veřejného ochránce práv. Skupina se schází pravidelně, sleduje systémové nedostatky a usiluje o zlepšení situace uprchlíků. 

Monitorovací orgány v Evropě

Oddělení je členem soustavy monitorovacích orgánů po celé Evropě. Komunikace s ostatními monitorovacími orgány je stěžejní, protože české oddělení je prozatím mladé a díky komunikaci s ostatními může získat cenné rady, jak lépe lidská práva monitorovat. V říjnu právničky z oddělení navštívily německý monitorovací orgán a příští měsíc právníci plánují navštívit oddělení ve Španělsku. Doufají, že odsud přivezou důležité rady a inspiraci, jak pozitivně působit na situaci u nás.

Vyhlídky do budoucna

Oddělení ombudsmana stále usilovně pracuje na tom, aby se situace v ČR pro lidí s postižením zlepšovala. Podle slov Mgr. Jakešové se jim daří své úkoly naplňovat, systém monitorovat a upozorňovat na nedostatky. Doufají však, že v budoucnu budou mít lidé s postižením rovnocenná práva, jako lidé bez postižení a ČR bude úspěšně plnit závazky plynoucí z Úmluvy.

Závěrem bych ráda poděkovala Mgr. Jakešové za její ochotu se s námi o informace z oblasti naplňování Úmluvy v ČR podělit a popřát mnoho úspěchů v této zodpovědné práci.

 

Poznámky

[1] Čl. 1 sdělení č. 10/2010 Sb. m. s., sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o právech lidí se zdravotním postižením.

[2] Čl. 1 sdělení č. 10/2010 Sb. m. s., sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o právech lidí se zdravotním postižením.

[2] Sdělení č. 33/2021 Sb. m. s., sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Opčního protokolu k Úmluvě o právech lidí se zdravotním postižením. Podepsáno dne 30. března 2007, ale vstoupil v platnost až dne 23. září 2021. 

[4] Zřízen čl. 34 sdělení č. 10/2010 Sb. m. s., sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o právech lidí se zdravotním postižením.

[5] Čl. 1 Sdělení č. 33/2021 Sb. m. s., sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Opčního protokolu k Úmluvě o právech lidí se zdravotním postižením.

[6] Více o oddělení a jejich členech zde: https://www.ochrance.cz/pusobnost/monitorovani-prav-osob-se-zdravotnim-postizenim/

[7] K Who Tools and toolkits více zde: https://www.who.int/tools 

[8] Online bulletin zde: https://www.ochrance.cz/vystupy/bulletin/ 

Zdroje

Kancelář veřejného ochránce práv. Ochrance. cz. Získáno z https://www.ochrance.cz/pusobnost/monitorovani-prav-osob-se-zdravotnim-postizenim/

Sdělení č. 33/2021 Sb. m. s., sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Opčního protokolu k Úmluvě o právech lidí se zdravotním postižením. Získáno z https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2021-33?text=Opčn%C3%AD+protokol 

Sdělení č. 10/2010 Sb. m. s., sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o právech lidí se zdravotním postižením. Získáno z https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2021-33?text=Opčn%C3%AD+protokol

Fotografie

[1] Organizace řeší podněty, zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv, editace: ořez.