Ministerstvo zdravotnictví v září prohrálo spor o uznávání protilátek, když Nejvyšší správní soud vyslovil, že část opatření ministerstva byla v rozporu se zákonem. V době psaní tohoto článku, tedy zhruba měsíc od vydání rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, se přitom protilátky jako průkaz bezinfekčnosti stále neuznávají.

Už delší dobu mohou občané České republiky podstoupit test na stanovení přítomnosti protilátek proti onemocnění COVID-19. Pokud se však ukáže, že daná osoba opravdu určité protilátky v těle má, nelze v současnosti potvrzení o tomto použít jako prokázání bezinfekčnosti, například k návštěvě divadla.

Mnozí se navíc mohou dostat do složité pozice, když jim praktický lékař s ohledem na obzvláště vysokou hladinu protilátek nedoporučí jít na očkování,[1] avšak zároveň nemohou použít protilátky k prokázání bezinfekčnosti. Jedinou možností je pak opakovaně chodit na testy, které se však pro osobu s velmi vysokou hladinou protilátek jeví jako nepraktické. Navíc si od 1. listopadu 2021 musí neočkování s výjimkou některých případů testy hradit sami.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

K tomu, zda uznávat přítomnost protilátek jako prokázání bezinfekčnosti, se vyjadřoval ve svém rozhodnutí Nejvyšší správní soud. Navrhovatel se domáhal zrušení či vyslovení nezákonnosti části opatření ministerstva, která stanovovala podmínky pro vstup osob do vnitřních a venkovních prostor nebo pro účast na hromadných akcích či jiných činnostech. Vstup a účast byly umožněny testovaným nebo očkovaným osobám a dále těm, kteří prokazatelně prodělali onemocnění COVID-19.

Podle navrhovatele je opatření diskriminační. Ministerstvo zdravotnictví odůvodnilo bezinfekčnost osob s prodělanou nemocí tím, že se předpokládá dostatečná hladina protilátek. Jestliže je důvodem pro uznání bezinfekčností lidí s prodělanou nemocí to, že mají dostatečnou hladinu protilátek, pak je navrhovatel ve stejném, resp. možná i lepším postavení, neboť má hladinu protilátek naměřenou.

Navrhovatel dále poukázal na již existující rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,[2] ve kterém soud konstatoval, že uznávání protilátek jen u lidí s prokazatelně prodělaným onemocněním je v rozporu se zákonem.

Posouzení soudem

Soud nejprve stručně shrnul výčet osob, kterým je umožněn vstup do určitých prostor a účast na určitých akcích:

  1. osoby, které absolvovaly antigenní test nebo RT-PCR test s negativním výsledkem (platnost testu je jen po určitou dobu),
  2. osoby, které jsou plně očkované a od tohoto očkování uplynulo alespoň 14 dní, a
  3. osoby, které prodělaly onemocnění COVID-19 a mají to potvrzené laboratorně, přičemž od pozitivního testu nesmí uplynout více jak 180 dní.

Navrhovatel zpochybnil tento výčet, jelikož jakožto osoba s laboratorně naměřenými protilátkami není ve výčtu zahrnut. Vzhledem k tomu, že navrhovatel prokazatelně tvrdil, že patří do skupiny, která má být opatřením diskriminována, byl navrhovatel k podání návrhu na zrušení části opatření podle soudu legitimován.

Odůvodnění opatření

Z odůvodnění napadeného opatření vyplývá, že výčet osob je stanoven na základě vědeckých poznatků, přičemž prodělané onemocnění (a očkování) je spojeno s pravděpodobně získanou imunitou. U osob s prodělaným onemocněním se ministerstvo odvolává na doporučení Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí a amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.

Ministerstvo mělo podle soudu srozumitelně obhájit přijaté řešení a vysvětlit, v čem se předpoklad dostatečné hladiny protilátek liší od naměřené hladiny protilátek. Ve svém vyjádření se hájilo tím, že z hladiny naměřených protilátek není možné zpětně zjistit, kdy osoba nemoc prodělala.

Ministerstvo dále zdůraznilo, že není odborná shoda na tom, jak vysoká by měla být hladina protilátek k ochraně před nemocí a že existuje možnost falešné pozitivity a chybějící standardizace testů[3]. Podle ministerstva předpoklad dostatečné hladiny protilátek není podstatný. Rozhodný je záchyt nemoci a doba 180 dnů po něm. U osob s naměřenými protilátkami není možné okamžik záchytu nemoci zjistit.

Ačkoliv tak ministerstvo v opatření zdůvodnilo bezinfekčnost lidí s prodělaným onemocněním předpokladem dostatečné hladiny protilátek, tento argument před soudem opustilo. Připustilo tak, že jím vybrané kritérium není způsobilé odlišit postavení osob s prodělaným onemocnění od osob, kterým byly naměřeny protilátky. Proto soud přisvědčil výhradě navrhovatele, že jeho postavení je srovnatelné s postavením osob s prodělaným onemocněním.

Podle soudu není možné, aby ministerstvo zpětně měnilo důvody již vydaného opatření, a to v závislosti na tom, co tvrdí navrhovatel v soudním řízení. V projednávané věci bylo úkolem ministerstva objasnit, proč kritérium předpokladu dostatečné hladiny protilátek nesvědčí i ve prospěch osob s naměřenými protilátkami. Toto však neučinilo.

Závěr

Soud shledal opatření diskriminačním, a tedy nezákonným proto, že ministerstvo  upřednostnilo osoby s potvrzeným onemocněním před osobami s naměřenými protilátkami. Stalo se tak na základě kritéria, které v soudním řízení ministerstvo opustilo, čímž dalo najevo, že toto kritérium není schopné obě skupiny odlišit. Vzhledem k tomu, že opatření bylo v průběhu soudního řízení zrušeno a nahrazeno novým, soud pouze vyhlásil rozpor části opatření se zákonem.

Následný vývoj

Výše popsané rozhodnutí bylo v době již napsaného článku překonáno novým rozhodnutím.[4] Podle tohoto rozhodnutí ministerstvo již dostatečně zdůvodnilo, proč nelze protilátky uznávat. Ačkoliv se jedná o argumenty dosti podobné těm, které ministerstvo uvádělo ve svém původním opatření, soud se k těmto tezím přiklonil. Novým zdůvodněním je především to, že výsledek testu na protilátky neříká nic o imunitě jedince proti onemocnění covid-19.

Soud však připomněl, že ani toto rozhodnutí není definitivní vyřešení dané otázky. Je tedy možné, že se časem vědecké poznatky změní.

 

Poznámky

[1] Na očkování osob s protilátkami mezi lékaři nepanuje shoda. Je možné, že by se takové osoby očkovat neměly, nebo by měly být očkovány jen konkrétní vakcínou (například nemůže být naočkována vakcína AstraZeneca, zatímco vakcína Moderna možná je).

[2]  Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. června 2021, 6 Ao 21/2021.

[3] Je možné, že výsledky, které testy dávají, jsou nesprávné. Také je možné, že testy nejsou na odběrových místech sjednocené..

[4] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. října 2021, 8 Ao 22/2021.

Zdroj

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. září 2021, 9 Ao 13/2021.

Fotografie

[1] Covid test. Test Covid, autor: Antonio Rubio, 16. prosince 2020, zdroj: Flickr, CC BY 2.0, editace: ořez.