Nedaleko pákistánského největšího města Karáčí zemřelo během ledna tohoto roku dle vyjádření ministerstva zdravotnictví osmnáct lidí. Příčinou smrti třech dospělých a patnácti dětí byly respirační potíže, jako je dušnost doprovázená horečkami či bolestí v krku. Jejich původ doposud nebyl objasněn a vyšetřování stále probíhá.

Hlavním ohniskem případů zdravotních potíží se v průběhu poloviny ledna stala převážně průmyslová čtvrť Ali Muhammad Goth v oblasti Kiamari. Všechny postižené osoby vykazovaly příznaky horečky, bolesti v krku a dušnosti, které vedly během pěti až sedmi dnů k úmrtí. Dosud zemřeli tři dospělí a patnáct dětí. V reakci na velké množství postižených zřídila místní zdravotnická organizace mobilní lékařské tábory. Ještě koncem ledna trpělo symptomy 35 dětí.

Příčina úmrtí nebyla dosud objasněna a závěry se navíc různí. „Zdá se, že případy úmrtí byly způsobeny chemickými výpary,“ sdělil zástupce místní zdravotnické organizace Dr. Jumani po provedeném šetření. Opačný názor vyjádřila Sindhská agentura pro ochranu životního prostředí ve své zprávě z konce ledna. Ta uvedla, že laboratorní testy nenaznačují žádné překročení limitů v kvalitě ovzduší. Testy neukázaly žádný zvýšený obsah látek, které by mohly vést k úmrtím v důsledku vdechování.

Sindhská agentura pro ochranu životního prostředí naopak doporučila ministerstvu zdravotnictví, aby přezkoumala možnost existence infekčního onemocnění nebo požití kontaminovaných potravin či vody. Nadále je ale kvalita ovzduší monitorována, k čemuž agentura v zasažené lokalitě zřídila mobilní laboratoř.

Historie se opakuje?

Z historického hlediska není uvedený incident v oblasti Kiamari prvním případem. Již v únoru 2020 byl v oblasti zaznamenán zvýšený výskyt pacientů s vážnými respiračními potížemi. Zdravotnická zařízení uvedla, že přibližně 250 osob bylo ihned po ošetření propuštěno, desítky pacientů byly hospitalizovány a celkem sedmnáct osob následně komplikacím podlehlo.

I v tomto případě stále probíhá vyšetřování. Ze zpráv navíc vyplývá, že ještě v roce 2022, tedy více než dva roky po incidentu, nebyly předneseny jasné závěry o tom, co mělo způsobit úmrtí obětí. Jedna z uvažovaných příčin je prach ze sójových bobů, který může u citlivých jedinců vyvolávat vážné dýchací obtíže. Právě sója se měla nacházet v přístavních skladech nedaleko ohniska výskytu.

Obdobná situace se opakovala i v závěru roku 2020. Ve stejném městě zemřeli za podobných okolností čtyři lidé a dalších osmnáct osob upadlo do bezvědomí. Ani tentokrát neuvedly úřady bližší informace o zdroji zdravotních komplikací. Příčinou by mohl být opět prach ze sójových bobů. To však odmítá majitel přístavních skladů s poukazem na to, že žádný z jeho zaměstnanců zdravotní komplikace neměl.

Přetrvávající problémy se znečištěným prostředím

Pákistán dlouhodobě trápí důsledky nepříznivých dopadů znečištění nebezpečnými chemikáliemi z různých průmyslových aktivit. Negativní dopady ovlivňují zejména stav ovzduší, vody či půdy a osobám žijícím v těchto lokalitách způsobují zmíněné zdravotní obtíže.

Pákistánská právní úprava sice počítá s tvrdými tresty pro případ porušení norem chránících životní prostředí, nicméně v praxi je jejich prosazování nedostatečné a ze strany vlády není problematika vnímána jako zásadní. Druhotným problémem je, že prováděné kontroly a povinnosti se dotýkají pouze velkých a středních průmyslových podniků. Malé závody stojí mimo, přestože i ony představují významný zdroj znečištění.

Kritickému stavu nepomáhá ani politické napětí se sousední Indií. Tyto spory negativně omezují možnosti hledání společného postupu, neboť i Indie má se znečištěním značné potíže. V důsledku pandemie COVID-19 došlo k částečnému zmírnění napětí mezi oběma zeměmi. Podle odborníků je nutné hledat řešení ochrany ovzduší společnými silami a právě tento podnět by mohl motivovat vládu Indie a Pákistánu k politickým krokům, jenž by zlepšily bilaterální vztahy. Vzhledem k přetrvávajícímu konfliktnímu vztahu je tento scénář však výrazně nepravděpodobný.

Kvalita ovzduší v Pákistánu pohledem dat

Z dostupných dat vyplývá, že současná situace v Pákistánu je kritická, třebaže docházelo v minulých letech k pozvolnému zlepšování. Zatímco v roce 2018 činila průměrná hodnota polétavých prachových částic PM 2.5 v Pákistánu 74,3 μg/m³, v roce 2019 došlo ke snížení na hodnotu 65,8 μg/m³. Zlepšení lze pozorovat i z dat za rok 2020 s hodnotou 59,0 μg/m³. Naopak krokem zpět se stal rok 2021, kdy hodnota činila 66,8 μg/m³.

Stále ale Pákistán platí za jednu z nejznečištěnějších zemí světa. Dle dat švýcarské společnosti IQAir, jež se zabývá kvalitou ovzduší, zaujímal Pákistán v roce 2019 třetí příčku nejznečištěnější země na světě. Horší situace už byla jen v Bangladéši a Čadu, páté místo pak patří zmiňované Indii. Z dat analyzovaných v roce 2019 Globální aliancí pro zdraví a znečištění zároveň vyplývá, že Indie je druhou a Pákistán třetí zemí na světě v počtu lidí, kteří každoročně předčasně zemřou na následky znečištění.

Plasty, plasty a zase plasty

Pákistán netrápí pouze znečištění prostředí způsobené chemickými látkami. Významným problémem je i obrovské množství plastů. Pákistánská vláda odhaduje, že každý týden vznikne až 87 tisíc tun pevného odpadu. Plasty tvoří 65 procent celkového odpadu v Pákistánu a jejich velká část končí na plážích, volně na ulicích nebo na špatně spravovaných skládkách.

Zásadním problémem je rovněž fakt, že pouhá tři procenta plastu, jež jsou využívány ve zpracovatelském průmyslu, vytvoří recyklovaný materiál. Kriticky také působí otevřené spalování plastového odpadu, které dále přispívá ke zhoršení znečištění ovzduší. V reakci na úmrtí v lednu letošního roku již došlo k uzavření tří továren, které spalovaly odpad nedovoleným způsobem.

Problémy s plasty si uvědomuje i pákistánská vláda. Od roku 2019 v hlavním městě Islámábádu platí zákaz výroby, dovozu, prodeje, nákupu, skladování a používání polyetylenových sáčků. Vláda rovněž podporuje jednotlivé společnosti, aby zajistily nejen sběr svého plastového odpadu, ale i bezpečnou recyklaci pro životní prostředí.

 

Zdroje

Ayub, I. (2020, prosinec 24). Four die, 18 fall unconscious due to “toxic gas” in Keamari. Dawn. Získáno z https://www.dawn. com/news/1597447/four-die-18-fall-unconscious-due-to-toxic- -gas-in-keamari.

Hussain, A. (2023, leden 27). Toxic chemicals allegedly kill 18 people in Pakistan’s Karachi. Al Jazeera. Získáno z https://www. aljazeera.com/news/2023/1/27/toxic-chemicals-allegedly-kill- -18-people-in-pakistans-karachi.

IQAir. (2023). Air quality in Pakistan. Získáno z https://www.iqair. com/pakistan. IQAir (2023). World's most polluted countries & regions (historical data 2018-2021). Získáno z https://www.iqair.com/world-most-polluted-countries.

Khursid, J. (2022, červen 18). Two years after Keamari “gas leakage” incident, SHC told expert opinion awaited. The News. Získáno z https://www.thenews.com.pk/print/967134-two-years-after-keamari-gas-lea….

Kohari, A. & Bagri, N. T. (2021, duben 25). Clearing the air: India and Pakistan's battle to breathe. Earth Journalism Network. Získáno z https://earthjournalism.net/stories/clearing-the-air-india-and-pakistan….

Mukhtar, I. (2021, únor 23). In Pakistan, toxins put the poor particularly at risk. D+C. Získáno z https://www.dandc.eu/en/article/pakistans-laws-control-chemical-polluti….

Siddiqui, J. & Wakeel, Z. (2021, březen 29). India, Pakistan choke on their smog. Can they clear the air? United States Institute of Peace. Získáno z https://www.usip.org/publications/2021/03/india-pakistan-choke-their-sm….

Ur Rehman, H. (2023, leden, 27). Kemari's toxic gas: Authorities spring into action. Samaa. Získáno z https://www.samaaenglish.tv/news/40026300.

Waqar Bhatti, M. (2023, únor, 1). Sepa rules out air pollution as cause after another death in Keamari. The News. Získáno z https://www.thenews.com.pk/print/1036210-sepa-rules-out-air-pollution-a….

Fotografie

Silné znečištění pákistánské oblasti Pandžáb. Dandot Cement Factory producing pollution, autor: Yousufmalik555, 4. leden 2017, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0., úpravy: ořez.