V září a říjnu proběhlo v Ženevě zasedání Rady OSN pro lidská práva, které se mj. zabývalo lidskoprávní situací po stáhnutí amerických jednotek z Afghánistánu nebo důsledkům pokračující války v Jemenu. Jednání probíhalo na podkladě odborných zpráv vypracovaných zvláštními zpravodaji, vysokou komisařkou OSN pro lidská práva a generálním tajemníkem OSN.

Rada OSN pro lidská práva („Rada“) se skládá ze 47 členů, které pravidelně volí Valné shromáždění OSN na období tří let. Česká republika je členem Rady od roku 2019 a na konci roku 2021 jí členství končí.

Rada přijala na svém 48. zasedání celkem 25 rezolucí. Některé se vztahovaly ke specifickým lidskoprávním oblastem, např. k právu na soukromí v digitálním světě nebo právům domorodých obyvatel. Tyto rezoluce byly většinou přijaty konsenzuálně bez vyvolání hlasování.

U poměrně velkého množství rezolucí však k vyvolání hlasování došlo, což značí, že v mezinárodní komunitě není ohledně některých otázek shoda. Zejména se to týkalo rezolucí ohledně lidskoprávní situace v konkrétních zemích (např. v Sýrii).

Rada řešila situaci v Afghánistánu

První rezoluce, kterou Rada na svém zasedání schválila, se týkala Afghánistánu. Rada v rezoluci odsoudila porušování humanitárního práva a diskriminaci žen a dívek, kterým je v Afghánistánu po převzetí moci Tálibánem odpíráno právo svobodného pohybu, právo na vzdělání, právo pracovat apod. Rada rovněž na dobu jednoho roku ustanovila zvláštního zpravodaje pro Afghánistán, který má stav lidských práv v zemi sledovat a podporovat občanskou společnost v zemi.

Kuriózní je, že pro schválení rezoluce hlasovala sama afghánská delegace. Je tomu tak proto, že lidé pracující na afghánských ambasádách Tálibán neuznávají a stále reprezentují vládu, která padla v srpnu. Ze strany ostatních států a mezinárodních organizací zatím nedošlo k mezinárodnímu uznání talibánské vlády. Lze tak předpokládat, že se situace, kdy afghánská delegace hlasuje na Radě pro rezoluci kritizující lidskoprávní situaci v zemi, kterou přitom sama reprezentuje, bude v budoucnu opakovat.

Žít ve zdravém životním prostředí je lidským právem

Rada rovněž přijala rezoluci, ve které poprvé ve své historii označila “bezpečné, čisté, zdravé a udržitelné” životní prostředí za lidské právo. Rezoluce byla přijata poměrem 43 hlasů pro, žádný hlas proti, avšak několik významných států (Čína, Indie, Japonsko, Ruská federace) se hlasování zdrželo.

V navazující rezoluci pak Rada založila mandát zvláštnímu zpravodaji pro prosazování a ochranu lidských práv v kontextu klimatické změny. Úkolem zvláštního zpravodaje bude  monitorovat, jak změna klimatu ovlivňuje účinné požívání lidských práv a o svých závěrech podávat pravidelné zprávy Radě.

Utrpení civilistů v Jemenu trvá, politická vůle k ukončení války není

Radě byla předložena zpráva skupiny nezávislých expertů analyzující stav lidských práv v Jemenu. Válka v Jemenu probíhá už sedmým rokem a podle expertů stále chybí politická vůle k jejímu mírovému vyřešení. V zemi mezi sebou válčí několik aktérů, mj. koalice vedená Saúdskou Arábií, aktivně podporovaná až donedávna Spojenými státy proti húthijským povstalcům. V zemi operují ale i různé teroristické skupiny, přičemž podle zprávy všechny strany konfliktu porušují mezinárodní humanitární právo a lidská práva.

Zpráva zmiňuje devastující vliv na civilní obyvatelstvo, který mají letecké údery prováděné koalicí. V rozporu s mezinárodním právem dochází pravidelně k útokům na trhy, školy, ale i nemocnice. Tyto útoky, při kterých umírá značné množství civilistů, koalice označuje za pouhé „technické omyly.“ Podle zprávy jsou tyto nepřiměřené útoky na civilní obyvatelstvo válečnými zločiny podle mezinárodního práva.

Druhá strana konfliktu (Húthiové) rovněž při svých operacích zasahuje civilní obyvatelstvo, a to zejména prostřednictvím raketových útoků, kterými zasahuje hustě osídlené oblasti. Zpráva upozorňuje, že dvě třetiny obyvatel Jemenu hladoví především kvůli tomu, že válčící strany uvalují na území nejrůznější restrikce, které způsobují nedostatek potravin a paliva. Pokud se humanitární pomoc do země dostane, dochází k útokům proti personálu distribujícímu humanitární pomoc.

V zemi stále dochází k mučení novinářů, obránců lidských práv a členů náboženských minorit, a to jak ze strany oficiální jemenské vlády (podporované koalicí), tak ze strany Húthiů. Mezi těmito zranitelnými skupinami tak vládne strach pramenící nejen ze samotného válečného konfliktu, ale i ze skupin ovládajících jednotlivá území. Situace je tíživá především pro velké množství tzv. vnitřně vysídlených osob, které musí opakovaně prchat před posouvajícími se frontami.

Využívání dětských vojáků

Děti jsou válkou postiženy nejvíce. Přes dva miliony jemenských dětí nechodí do školy. Mnoho dětí je zabito nebo zmrzačeno při leteckých či raketových útocích a strany konfliktu rekrutují do svých řad dětské vojáky. Zpráva upozorňuje i na rozsáhlé znásilňování žen i dětí ze strany paramilitární organizace Security Belt Forces podporované Spojenými arabskými emiráty.

Historická prohra západních států v Radě  

Navzdory této zprávě Rada poměrem 18 ku 21 hlasům [1] odmítla schválit rezoluci, předloženou Nizozemskem a kosponzorovanou mj. i Českou republikou, která by nezávislým expertům umožnila nadále monitorovat stav lidských práv a válečné zločiny v Jemenu. Jedná se o velkou prohru západních států, které se o prodloužení mandátu nezávislých expertů snažily.

Je to vůbec poprvé, co Rada za svou patnáctiletou historii nějakou předloženou rezoluci odmítla schválit. V zákulisí Rady se totiž pokaždé dlouze vyjednává, aby znění dané rezoluce bylo dostatečně kompromisní a nebyl problém s jejím schválením. V tomto případě však snaha západních států nebyla úspěšná. Podle zpráv ze zasedání to byla právě Saúdská Arábie, která se v jemenské válce masivně angažuje, která u členů Rady intenzivně lobbovala za odmítnutí rezoluce.

Je tudíž vidět, že ani devastující důsledky válečného konfliktu na civilní obyvatelstvo nepřiměly Radu jako celek k odpovídající reakci. Podle nizozemského velvyslance Paula Bekkerse Rada svým odmítnutím prodloužit expertům mandát k vyšetřování „zklamala jemenský lid“.[2]

Netransparentní ukládání trestu smrti

Radě byla předložena rovněž zpráva generálního tajemníka OSN zabývající se trestem smrti. Ve zprávě je nejdřív zrekapitulován posun v ukládání tohoto trestu ve světě. Je zmíněn pozitivní vývoj v roce 2020, neboť došlo k výraznému snížení počtu poprav (jde o nejnižší číslo za posledních 10 let). Vzrostl i počet států, které trest smrti ve svých právních řádech zakázaly, jde např. o Kazachstán.

Tento pozitivní vývoj je však zastíněn velkou netransparentností v ukládání trestů smrti v mnoha státech. Mezinárodní právo jako takové totiž sice samo o sobě nezakazuje státům, aby tresty smrti ukládaly, pokud se však rozhodnou takovýto trest využívat, musí splnit několik podmínek. Jednou z nich je transparentnost, pokud jde o jeho ukládání. Kromě toho by měl být trest smrti ukládán jen za ty nejzávažnější trestné činy, ve kterých jde zpravidla o nějakou formu úmyslného zabití.

Tyto dvě základní podmínky však některé státy nerespektují, když např. neposkytují informace o konkrétních případech, kdy byl trest smrti uložen s odkazem na to, že se jedná o „státní tajemství“. Takto postupuje např. Vietnam a Bělorusko. Ve Vietnamu je nadto samo zveřejnění informací o ukládání trestu smrti trestným činem. Kolik osob je každým rokem odsouzeno k trestu smrti není jasné ani v případě Íránu.

Tajné popravy

V Indonésii, Laosu a Malajsii dochází k vykonávání poprav v tajnosti, takže rodina odsouzeného, a někdy ani samotný odsouzený a jeho obhájce, neví, kdy přesně bude trest smrti vykonán. V Číně zase dochází k nejrůznějším obstrukcím u přístupu obhájců k obviněným a trest smrti je ukládán i za drogové trestné činy.

Zpráva upozorňuje i na případy, kdy je cizinec odsouzen k trestu smrti, aniž by mu bylo umožněno využít konzulárních služeb svého domovského státu. Často k tomu dochází především v Saúdské Arábii. Zpráva zmiňuje případ jordánského občana, který byl odsouzen k trestu smrti stětím za obchodování s drogami, a bylo mu umožněno kontaktovat právníka teprve až po vynesení odsuzujícího rozsudku.

Nejistota ohledně dne popravy je podle mezinárodního práva krutým zacházením

Generální tajemník se v předložené zprávě podrobně zabýval i zákazem mučení a nelidského nebo jiného krutého zacházení. Pokud je vynesen trest smrti, je tímto zasažena i rodina odsouzeného. Tajné popravy nejenže porušují práva odsouzených, ale zároveň i práva jejich rodin, kterým není umožněno připravit se na smrt svých blízkých. Nejistota ohledně data a hodiny popravy vyvolává v odsouzených i jejich příbuzných psychické útrapy. Zpráva zmiňuje případ z Bangladéše, kdy jeden z odsouzených čekal v nejistotě na vykonání trestu smrti přes 11 let.

Rovněž způsob, jakým je odsouzený usmrcen, může znamenat porušení mezinárodního práva. Zpráva odkazuje na obecný komentář č. 36 Výboru OSN pro lidská práva, podle kterého je nepřípustná poprava ukamenováním, plynovou komorou, pohřbíváním zaživa či injekcí obsahující netestované jedy. Tyto metody jsou totiž mučením, které je mezinárodním právem zakázáno. Za degradující je považována i veřejná poprava.

Hrozba trestu smrti potenciálního pachatele neodradí

Za zmínku rovněž stojí skutečnost, že v únoru 2021 proběhla z pokynu Rady na půdě OSN panelová diskuse k otázce trestu smrti, během které bylo vysokou komisařskou OSN Michelle Bachelet zdůrazněno, že neexistuje důkaz, podle kterého by trest smrti odrazoval potenciální pachatele od páchání závažné trestné činnosti. Podle vědeckých studií je to naopak jistota, že pachatel bude čelit trestu, která potenciálního pachatele od spáchání trestného činu odrazuje. Vláda práva je tedy tím, co potenciálního pachatele odradí, nikoliv velmi přísný trest v podobě trestu smrti.

Rada vzala zprávu předloženou generálním tajemníkem OSN na vědomí a schválila rezoluci vyzývající všechny státy k upuštění od trestu smrti. Tuto rezoluci podpořila svým hlasováním mj. i Česká republika.

USA jsou zpět

Na závěr jedna aktualita ze zasedání Valného shromáždění OSN. Od příštího roku se do Rady vrátí po téměř čtyřleté pauze Spojené státy (USA z Rady odešly na popud Donalda Trumpa v roce 2018 kvůli údajné zaujatosti Rady vůči Izraeli).

V polovině října byly Spojené státy do Rady zvoleny Valným shromážděním. Podle vyjádření americké velvyslankyně pro OSN Lindy Thomas-Greenfield se budou Spojené státy soustředit na situaci v Afghánistánu, Myanmaru, Číně, Etiopii, Sýrii a Jemenu.

Spojené státy se pokusí zlepšit postavení Rady – podle amerického ministra zahraničí Antony Blinkena práce Rady doplácí na to, že je jejími členy několik států s velmi špatným stavem lidských práv. Svědčí o tom ostatně i to, že kromě Spojených států byly v říjnu do Rady zvoleny i Spojené arabské emiráty, Eritrea a Kamerun.

 

Poznámky

[1] Proti rezoluci hlasoval Bahrajn, Bangladéš, Bolívie, Burkina Faso, Čína, Eritrea, Filipíny, Gabon, Indie, Indonésie. Kuba, Libye, Mauritánie, Pákistán, Ruská federace, Senegal, Somálsko, Súdán, Togo, Uzbekistán a Venezuela.

[2] Nebehay, Stephanie. U.N. ends Yemen war crimes probe in defeat for Western states, 8 October 2021 (https://www.reuters.com/world/middle-east/un-ends-yemen-war-crimes-probe-historic-defeat-rights-body-2021-10-07/).

Zdroje

Nebehay, Stephanie. U.N. ends Yemen war crimes probe in defeat for Western states, 8 October 2021 (https://www.reuters.com/world/middle-east/un-ends-yemen-war-crimes-probe-historic-defeat-rights-body-2021-10-07/).

OHCHR (2021). 48th session of the Human Rights Council: Resolutions, decisions and President’s statements (OHCHR | Session48 48th session of the Human Rights Council: Resolutions, decisions and President’s statements).

OHCHR (2021). Current Membership of the Human Rights Council for the 15th cycle, 1 January – 31 December 2021 (https://www.ohchr.org/EN/HRBodies/HRC/Pages/CurrentMembers.aspx).

Reliefweb. UN Human Rights Council Elections for 2022-2024 and the Responsibility to Protect, 15 October 2021 (https://reliefweb.int/report/argentina/un-human-rights-council-elections-2022-2024-and-responsibility-protect).

Report of the Group of Eminent International and Regional Exports on Yemen. Situation of human rights in Yemen, including violations and abuses since September 2014, A/HRC/48/20, 13 September 2021.

Report of the Office of the High Commissioner for Human Rights. High-level panel discussion on the question of the death penalty, A/HRC/48/38, 3 August 2021.

Resolution of Human Rights Council. Mandate of the Special Rapporteur on the promotion and protection of human rights in the context of climate change, A/HRC/RES/48/14, 13 October 2021.

Resolution of Human Rights Council. Question of the death penalty, A/HRC/48/L.17/Rev.1, 5 October 2021.

Resolution of Human Rights Council. Situation of human rights in Afghanistan, A/HRC/48/L.24/Rev. 1, 5 October 2021.

Resolution of Human Rights Council. Situation of human rights in Yemen, A/HRC/48/L.11, 4 October 2021.

Resolution of Human Rights Council. Technical assistance and capacity-building for Yemen in the field of human rights, A/HRC/48/L.6, 4 October 2021.

Resolution of Human Rights Council. The human right to a safe, clean, healthy and sustainable environment, A/HRC/RES/48/13, 18 October 2021.

Roth, Richard; Vazquez, Maegan. US officially re-joins controversial UN Human Rights Council, 15 October 2021 (https://edition.cnn.com/2021/10/14/politics/us-united-nations-human-rights-council/index.html).

Question of the death penalty. Report of the Secretary General, A/HRC/48/29, 15 September 2021.

The Economist. Mission control. October 2nd-8th 2021, str. 43. 

Fotografie

[1] Generální tajemník OSN Antonio Guterres předložil Radě zprávu o ukládání trestu smrti ve světě. António Guterres in London - 2018 (41099390345) (cropped), autor: Foreign and Commonwealth Office, 2. května 2018, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY 2.0, editace: ořez.