Helena Dalli, evropská komisařka pro rovnost, nedávno navštívila Českou republiku v rámci předsednictví Rady EU. Mezi její hlavní úkoly patří posilování rovnosti v EU, ať už se jedná o rovnost pohlaví, práva LGBTIQ+ nebo boj proti rasismu. Jak hodnotí české předsednictví? Jaké hlavní kroky Evropská unie podniká pro posílení rovnosti a co ještě chystá?

Na úvod bych se Vás rád zeptal na Vaši nedávnou návštěvu České republiky, kde jste hovořila se zástupci naší vlády i občanské společnosti. Čím jste se během ní zabývala a jak hodnotíte dosavadní aktivitu české vlády v rámci předsednitví?

Jsem ráda, že během svého předsednictví v Radě EU česká vláda zařadila otázky rovnosti na přední místa své agendy. Máte pravdu, nedávno jsem navštívila Česko, abych společně s českým předsednictvím představila balíček týkající se zaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Na domácí úrovni Česko zavádí opatření ke zvýšení zaměstnanosti osob se zdravotním postižením a vítám, že české orgány připravují akční plán pro deinstitucionalizaci. Během svého pobytu jsem také uspořádala kulatý stůl s organizacemi občanské společnosti zastupující osoby se zdravotním postižením, které zdůraznily, že v některých odvětvích je naléhavě zapotřebí dosáhnout pokroku. Jedná se například o oblasti komunitního života a poskytování odpovídajících sociálních a podpůrných služeb.

Těší mě, že vláda podniká nezbytné kroky, aby implementovala Evropský akt přístupnosti do vnitrostátního práva. Jde o přelomový právní předpis EU zajišťující přístupnost výrobků a služeb pro všechny.

Vystoupila jste také na konferenci předsednictví o integraci osob se zdravotním postižením na trh práce. V čem vidíte hlavní překážky v této oblasti? Jaké plány má Evropská komise na řešení diskriminace osob se zdravotním postižením nejen na trhu práce, ale i v každodenním životě?

Naším cílem je dosáhnout Unie rovnosti, kde každý může využívat svých práv ve všech oblastech života v inkluzivní a bezbariérové společnosti. Osoby se zdravotním postižením musí mít možnost plně se zapojit do trhu práce. V současné době činí rozdíl v zaměstnanosti osob se zdravotním postižením a bez něj v EU v průměru 24 %. Jejich zaměstnávání se stále zaměřuje spíše na omezení než na jejich schopnosti.

Další oblastí, na kterou se zaměřujeme, je přístupnost. Náš Evropský akt přístupnosti pomůže odstranit bariéry pro osoby se zdravotním postižením při používání každodenních výrobků a služeb. Pracujeme také na doporučení pro členské státy, aby podporovaly nezávislý život a začlenění a přitom zajistily, aby osoby se zdravotním postižením mohly žít v přístupném a podporovaném bydlení v komunitě nebo doma, v případě potřeby s osobní asistencí.

V příštím roce předložíme návrh na Evropský průkaz osob se zdravotním postižením, který má usnadnit lidem se zdravotním postižením volný pohyb a přístup ke službám po celé Evropě.

Jedním z nejnovějších návrhů Evropské komise v oblasti rovnosti je Evropská strategie péče. Mohla byste prosím stručně představit tento návrh a jakou jeho část považujete za nejdůležitější? Návrh rovněž upravuje podporu neformální péče, která se týká více než 40 milionů osob v EU, zejména žen. Jak může tato podpora konkrétně fungovat?

Musíme posílit pečovatelské služby, protože jsou klíčovým prvkem umožňujícím ženám zapojit se a zůstat na trhu práce. Toto platí jak pro péči o děti, tak i dlouhodobou péči (např. o staršího či zdravotně postiženého příbuzného). Aktuálně drží povinnosti neplacené péče mimo trh práce 7,7 milionu žen v Evropě, ve srovnání s méně než půl milionem mužů. Toto si vybírá vysokou daň na kariéře, mzdách a důchodech žen.

Péče a vzdělávání v raném dětství jsou pro děti přínosem, protože podporují jejich rozvoj a pomáhají jim rozvíjet sociální inteligenci. Vhodné možnosti péče v Evropě také pomohou snížit zátěž v rodinách dětí se zdravotním postižením, o které se v současnosti v polovině případů starají pouze rodiče. Evropská strategie péče zajišťuje, aby lidé, kteří potřebují péči, dostali správný balíček péče přizpůsobený jejich potřebám. To má zásadní význam i pro zajištění nezávislého života osob se zdravotním postižením a všech osob, které potřebují péči. Strategie rovněž usiluje o větší uznání hodnoty profesionální péče, ve které v současné době tvoří 90 % pracovníků ženy.

Investice do péče se vrátí. Ztráta ženského talentu na pracovním trhu v důsledku nedostatku cenově dostupných, přístupných a kvalitních pečovatelských služeb je ztrátou pro společnost a naši ekonomiku.

Nerovnostmi v rozdělení pracovního a soukromého života mezi muži a ženami se zabývá také poměrně nedávná směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (tzv. směrnice o work-life balance). Jaký je stav provádění této směrnice? Mohla byste uvést nějaké příklady dobré praxe?

Cílem směrnice work-life balance je pomoci ženám a mužům lépe sdílet pečovatelské povinnosti. Nový soubor práv EU musely všechny země EU zavést do srpna, avšak my jsme již zahájili řízení o porušení práva proti 19 členským státům, protože dosud neoznámily zavedení těchto pravidel. To je problém, protože tato pravidla potřebujeme, abychom usnadnili účast žen na trhu práce a zajistili spravedlnost pro ženy i muže.

Lze zmínit dvě vhodné národní politiky s pozitivním dopadem na rovnost žen a mužů v zaměstnání, které přijaly země EU. Francie, Rumunsko a Švédsko poskytují dobrou úroveň pro vyplácení otcovské dovolené fungujícím na principu „ber, nebo ztratíš”, což podporuje vyšší využívání dovolené ze strany otců. Druhým příkladem jsou Dánsko a Švédsko, jež také nabízejí rodičovskou dovolenou, která je flexibilní, nepřenosná mezi rodiči a placená.

V současné době procházejí legislativním procesem EU dva významné dokumenty, které mají velký potenciál narovnat genderové rozdíly – směrnice o transparentnosti odměňování a směrnice o zastoupení žen ve správních radách. Mohla byste prosím stručně popsat, v jaké fázi procesu tyto směrnice v současnosti jsou a jaký bude jejich hlavní dopad na občany? 

Směrnice o genderové vyváženosti ve správních radách bude hrát hlavní roli při utváření podnikových pravidel pro výběr členů správních rad na základě zásluh a kvalifikace. Po deseti letech jsme dosáhli politické dohody. Během tohoto období jsme jasně viděli, že pro změnu zastoupení žen ve správních radách společností je nezbytné přijmout legislativní opatření.

Směrnice o transparentnosti odměňování si klade za cíl posílit postavení zaměstnanců při prosazování jejich práva na rovné odměňování a skoncovat s genderovými předsudky v odměňování. Transparentnost odměňování skutečně mění pravidla hry. Vyzývám k rychlé dohodě o této směrnici, přičemž naší ambicí je uzavřít dohodu do konce tohoto roku. 

V nadcházejících letech by se transparentnost v oblasti odměňování a výběrových řízení měla stát normou. Kromě argumentu rovnosti je zde i makroekonomické hledisko, abychom využili všechny talenty. Navíc při rovném zastoupení žen a mužů máme stále více důkazů o větší kreativitě a zvýšené produktivitě společností, ve kterých je rovné zastoupení žen a mužů.

Po zavedení transparentnosti v odměňování by z toho měli mít prospěch všichni pracovníci v tom směru, že bude zajištěno náležité uznání, rovné zacházení a odpovídající mzda za jejich práci. 

Silná práva žen jsou přínosem a ukazatelem stavu demokracie

Po celém světě a také v EU, zejména v souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího soudu USA zrušit rozsudek Roe v. Wade, dochází k omezování záruk sexuálního a reprodukčního zdraví a práv. Co udělá Evropská komise pro to, aby se úroveň práv v EU nesnížila? Má EU páky na pomoc v boji proti hnutím zaměřeným proti genderu, která jsou často financována zvenčí? Může EU pomoci zajistit ochranu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv ve svých partnerských zemích a v sousedství? 

Silná práva žen jsou přínosem a ukazatelem stavu demokracie. EU se v této oblasti angažuje, a to jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni. Nicméně práva na potrat spadají do výlučné pravomoci členských států a EU nemůže v tomto ohledu přijímat právní předpisy.

V rámci EU podporujeme výměny názorů mezi členskými státy a dalšími relevantními stranami v oblasti genderové rovnosti, například rovnost pohlaví a zdraví v rámci programu vzájemného učení v oblasti rovnosti žen a mužů. Financujeme organizace občanské společnosti, které se zabývají rovností žen a mužů, včetně oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv. Plně podporujeme také úsilí členských států při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN, které se týkají zdraví žen, všeobecného přístupu k sexuální a reprodukční péči, plánování rodiny a vzdělávání.

Na celosvětové úrovni dáváme najevo svůj závazek prosazovat univerzální hodnoty pro všechny v Akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii 2020-2024 a Akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů III. Rozšiřujeme opatření k dosažení rovnosti žen a mužů, k ochraně a podpoře plného a rovného užívání všech lidských práv všemi ženami a dívkami bez diskriminace.

Těším se na přijetí směrnice, která bude vyžadovat definici znásilnění založenou na nedostatku souhlasu

Šest členských států stále neratifikovalo Istanbulskou úmluvu a zdá se, že směrnice o násilí na ženách a domácím násilí již čelí odporu některých států. Myslíte si, že se v této oblasti dočkáme v EU významných změn? Jak probíhá diskuse s členskými státy o změně definice znásilnění, která je důležitou částí směrnice?  

Náš návrh na boj proti násilí na ženách a domácímu násilí je projednáván v prvním čtení na technické úrovni. Vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva předpokládá definici znásilnění založenou výhradně na nedostatku souhlasu, zaznamenali jsme, že poměrně málo členských států přizpůsobuje své právní předpisy této premise.

Podle průzkumu provedeného v přípravné fázi našeho návrhu však 18 členských států stále vyžaduje pro trestnost znásilnění použití síly nebo výhrůžek. To se musí změnit, a proto se těším na přijetí směrnice, která bude vyžadovat, aby celá EU změnila definici znásilnění na definici založenou na nedostatku souhlasu.

Česká republika a některé další státy bohužel v otázce uznávání rodičovství napříč zeměmi mají stále nedostatky. Jaké jsou hlavní nástroje, které Komise použije, aby zajistila, že rodičovství uznané v jednom členském státě bude uznáno i v ostatních členských státech? Jaké další nástroje plánuje Evropská komise využít k posílení práv párů stejného pohlaví a duhových rodin v rámci strategie pro LGBTIQ?

Pokud rodiče překračují hranice v rámci EU, mohou se setkat s obtížemi při uznávání rodičovských vazeb ke svým dětem. To samozřejmě může mít pro děti a jejich rodiče závažné nepříznivé důsledky. Riziko, že k tomu dojde, je pro některé z rodin dostatečným důvodem k tomu, aby se rozhodly nepřesouvat mezi členskými státy, a to ani na dovolenou nebo na krátkou dobu.

Jak uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen během loňské zprávy o stavu EU, je třeba přejít k Unii, kde „Jste-li rodičem v jedné zemi, jste rodičem ve všech zemích". Návrh v tomto ohledu bude brzy předložen.

Naše kompetence v této oblasti se týkají pouze otázek přeshraničního pohybu, a proto nebudeme zasahovat do vnitrostátních právních předpisů upravujících uznávání stejnopohlavních párů a duhových rodin. 

Dále bych se rád zeptal na vnitrostátní orgány pro rovné zacházení v členských státech. Jaká je spolupráce mezi těmito institucemi? Vidíte v této oblasti nějaké nedostatky, na kterých by členské státy měly více zapracovat?

Spolupráci mezi orgány pro rovnost podporujeme prostřednictvím spolufinancování evropské sítě orgánů pro rovnost Equinet. Díky této síti sdílejí orgány pro rovnost v celé EU své odborné znalosti a vědomosti na evropské úrovni, řeší společné problémy a mají prostředníka pro interakci s evropskými institucemi. 

Brzy bychom měli předložit náš návrh o orgánech pro rovnost, který se bude zabývat průřezovými otázkami včetně zdrojů, nezávislosti a pravomocí orgánů pro rovnost. 

Rasismus a nenávist nemají v EU místo 

Odhaduje se, že v Evropě žije přibližně 10-12 milionů lidí, kteří se hlásí k romské národnosti, z nichž přibližně 6 milionů jsou občané EU. Jak probíhá provádění nového strategického rámce pro rovnost, začlenění a účast Romů v EU? Jak může EU pomoci státům v boji proti projevům rasismu a nesnášenlivosti?

Před dvěma lety jsme přijali strategický rámec EU pro rovnost, začleňování a účast Romů, v němž jsme stanovili cíle, jichž má být dosaženo do roku 2030. Chceme například, aby minimálně 60 % Romů mělo placenou práci a aby se snížila segregace romských studentů na maximálně 20 % romských dětí. 

Členské státy potvrdily svůj závazek přijetím doporučení Rady o rovnosti, začleňování a účasti Romů. Tento dokument stanovil členským státům povinnost přinést zásadní změny pro romské komunity a jednotlivce. Během své nedávné návštěvy Slovenska jsem byla svědkem některých slibných postupů včetně projektů financovaných EU, nicméně každodenní realita Romů je tam i v mnoha dalších zemích EU stále nesmírně obtížná.

Do konce tohoto roku předložíme sdělení o zhodnocení těchto národních rámců a projednáme je, stejně jako zkušenosti a osvědčené postupy, s členskými státy během setkání s Národními romskými kontaktními místy a Evropskou platformou pro začleňování Romů, která se uskutečnila v říjnu v Praze. 

Rasismus a nenávist nemají v EU místo a je naší povinností chránit menšiny před diskriminací a projevy rasismu.

 

Fotografie

Lara Wolters (MEP, S&D), Helena Dalli (EK), Evelyn Regner (MEP, S&D) na tiskové konferenci po trialozích ke směrnici o zastoupení žen v dozorčích radách. Press conference on the outcome of women on boards trilogue, EP-132838A  autor: Philippe BUISSIN, 8. červen 2022, zdroj: EP, © European Union 2022 - Source - : EP., úpravy: ořez.