Vzhledem k tomu, že ne vždy jsou kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu podávány odůvodněně a často jsou spíše prostředkem stěžovatelů či jejich advokátů k protažení sporu, uvažuje zákonodárce o rozšíření institutu nepřijatelnosti kasačních stížností i do dalších oblastí než je jen oblast mezinárodní ochrany. Novelu soudního řádu správního právě projednává Poslanecká sněmovna, která by letos měla rozhodnout o dalším vývoji správního soudnictví. 

Správní soudnictví představuje ochranu subjektivních veřejných práv jednotlivců. Správní soudy rozhodují pouze v jediném stupni a proti jejich rozhodnutí není přípustné odvolání ani žádný jiný řádný opravný prostředek, jak je tomu například v civilním řízení. Jedinou obranou proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů je až na výjimky tzv. mimořádný opravný prostředek, kasační stížnost, o které rozhoduje výlučně Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost je široce otevřený mimořádný opravný prostředek, kterým se lze domáhat nápravy jak v hmotněprávních otázkách, tak nápravy procesněprávních vad. Na základě stávající zákonné úpravy se u kasačních stížností posuzuje přípustnost, s tím, že zvláštní režim platí pro stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany (tj. věci týkající se udělení azylu a doplňkové ochrany), v nichž se Nejvyšší správní soud zabývá navíc tzv. nepřijatelností. Kasační stížnost není v těchto věcech přijatelná, pokud svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. 

Novela soudního řádu správního 

Nejvyšší správní soud se v posledních letech potýká s masivním nárůstem svého zatížení.[1] Proto skupina poslanců v polovině roku 2018 předložila Poslanecké sněmovně návrh novely soudního řádu správního. Jejím účelem má být urychlení soudního přezkumu rozhodnutí krajských soudů. Dle návrhu by cestou k postupnému zlepšení vysokého stavu nedodělků a s tím spojené prodlužující se délky řízení bylo rozšíření stávajícího institutu nepřijatelnosti kasační stížnosti omezeného dosud pouze na věci mezinárodní ochrany. 

Novela si dává za cíl nastavit institut nepřijatelnosti tak, aby byl aplikovatelný prozatím na jednodušší typy kauz, jako je agenda přestupků se sazbou pokuty do 100 000 Kč, věci cizinecké, avšak neazylové, tj. povolení k pobytu, vyhoštění atd., nebo tzv. věci sociální, jako jsou invalidní či starobní důchody, sociální dávky a veřejnoprávní pojištění. Tato třetí skupina je přitom nejpalčivější problematikou, v níž je zapotřebí mimořádné opatrnosti a citlivosti při posuzování přijatelnosti z hlediska ochrany veřejných subjektivních práv stěžovatelů. 

Naopak po odborné diskuzi se došlo k závěru, že nepřijatelnost by se netýkala oblasti daní, stavebních řízení a ekonomických regulací. Tyto oblasti jsou odborně složitější a je v nich zapotřebí, aby je soudci individuálně posoudili a rozhodli. 

Postavení nejvyšších soudů

Navrhovanou právní úpravou by také mělo dojít k přiblížení procesní pozice dovolatelů před Nejvyšším soudem a stěžovatelů před Nejvyšším správním soudem. Občanský soudní řád totiž upravuje přístup k Nejvyššímu soudu tak, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek je „přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.“ Jeví se totiž jako dlouhodobě neudržitelné, aby byl přístup k oběma našim nejvyšším soudním instancím nastaven na zcela rozdílných pravidlech. 

Výhodou možnosti využití institutu nepřijatelnosti v dalších oblastech by primárně bylo  výrazné odlehčení připadnutých kauz Nejvyššímu správnímu soudu a sekundárně i posílení jeho postavení. Nejvyšší správní soud má představovat poslední možnost ochrany stěžovatelových práv a nikoliv fungovat jako tzv. běžná ,,odvolačka“. Tím, že se musí zabývat dennodenně opakujícími se kauzami a odůvodňovat jejich zamítnutí, dochází neúčelově ke snížení jeho hodnoty v rámci soudní soustavy. 

Nevýhodou je však poněkud komplikované zákonné stanovení nepřijatelnosti v jednotlivých oblastech a její zakotvení tak, aby ji bylo následně možné aplikovat na konkrétní případy, aniž by docházelo k újmě na veřejných subjektivních právech stěžovatelů.

Postoj zákonodárců 

Inovace organizační a procesní úpravy našeho správního soudnictví je legislativním úkolem, který by neměl být odkládán, nechceme-li rezignovat na efektivnost soudní ochrany v oblasti veřejné správy. 

I přesto, že Nejvyšší správní soud vládě, prostřednictvím jeho tehdejšího předsedy JUDr. Josefa Baxy, v rámci odborné diskuze doporučil novelu přijmout, zaujala vláda původně nesouhlasné stanovisko. Hlavním důvodem k tomu dle vlády byla obava, že Nejvyšší správní soud přestane hrát roli sjednocovatele judikatury a toho, kdo napravuje excesy v rozhodování krajských soudů. Tato obava je důležitá zejména z důvodu organizačního posunu, který spočívá v posílení postavení Nejvyššího správního soudu jako nejvyššího soudu v oblasti správního soudnictví. Takový soud se má v první řadě zabývat kauzami, které určitým způsobem směřují ke sjednocení judikatury a nastavují dlouhodobě pravidla, a nikoliv za každou cenu řešit každý případ, který obdrží. 

Původně byl návrh novely formulován tak, že by nepřijatelnost dopadala na všechny oblasti, kterými se Nejvyšší správní soud zabývá. V rámci obecné rozpravy však byl, v důsledku jednání všech zainteresovaných skupin, uspořádané předsedsedou Poslanecké sněmovny, Mgr. Radkem Vondráčkem, představen nový návrh, který by znamenal, že: ,,v těch případech, kdy na krajském soudu rozhodoval samosoudce, což jsou ty jednodušší případy - a můžou být samozřejmě rozšiřovány do budoucna i tím, které všechny případy přiznáme samosoudcům, ale zatím jsou to typicky pokuty, otázky důchodového zabezpečení, sociálního zabezpečení a dalších věcí - tak tam že by tento institut nepřijatelnosti mohl existovat. Tam, kde rozhoduje senát na krajské úrovni, by stále musel Nejvyšší správní soud ještě v každém případě rozhodnout.”

Takto pozměněný návrh by měl být převeden do druhého čtení. Proto nakonec i vláda, zastoupená na tomto jednání ministryní spravedlnosti, změnila k tomuto návrhu postoj a podpořila jej jako krátkodobé řešení nepříjemné situace nastalé na Nejvyšším správním soudě. Očekává se, že o budoucnosti kasačních stížností a o souvisejícím vývoji správního soudnictví rozhodnou zákonodárci již během tohoto roku.

 

Poznámky 

[1] Statistiky Nejvyššího správního soudu ukazují, že v průběhu posledních let došlo k rapidnímu navýšení podaných kasačních stížností, aniž by došlo k zásadnějšímu navýšení počtu soudců. Například v roce 2016 bylo podáno 3694 kasačních stížností, zatímco v loňském roce to bylo již 4642 stížností.

Zdroje 

Nejvyšší správní soud. 2018. Vyjádření předsedy NSS, JUDr. Josefa Baxy k návrhu novely soudního řádu správního. Brno, (dostupné na: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/KORNB2YERHQ3).

Novela soudního řádu správního by měla pomoci kriticky přetíženému NSS. Advokátní online deník. 15.2.2020 (dostupné na: https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=21801).

Rychlý, Tomáš. Komentář: Dveře soudního přezkumu je načase přivřít. Lidovky.cz. 4.2.2020,

(dostupné na: https://www.lidovky.cz/byznys/pravo-a-justice/komentar-dvere-soudniho-prezkumu-je-nacase-privrit.A200201_100528_ln_byznys_pravo_ssu)

Šimka, Karel. Rozšíření principu nepřijatelnosti není revolucí, ale evolucí. Advokátní online deník. 5.2.2020, (dostupné na: https://advokatnidenik.cz/2020/02/05/soudce-nss-karel-simka-rozsireni-principu-neprijatelnosti-neni-revoluci-ale-evoluci/)Pomahač, Richard. Komentář: Může být naše správní soudnictví efektivní? Lidovky.cz. 11.2.2020,

(dostupné na https://www.lidovky.cz/byznys/pravo-a-justice/komentar-muze-byt-nase-spravni-soudnictvi-efektivni.A200208_120851_ln_byznys_pravo_ssu)

Návrh zákona, kterým se mění zákon č.150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dostupné na: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/2LBSB32GC26X)

Poslanecká sněmovna PČR. 2020. Zápis ze 40.schůze ze dne 13.2.2020. Praha, ( dostupné na: https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/040schuz/s040437.htm

Fotografie

Nejvyšší správní soud ČR, autor: Millenium187, 17.7. 2011, zdroj: Wikipedia Commons, CC BY-SA 3.0