Kosovské zvláštní senáty v prosinci 2022 odsoudily bývalého velitele Kosovské osvobozenecké armády na 26 let vězení za válečné zločiny svévolného zadržování, mučení a vraždy. Jedná se o první meritorní rozsudek soudu od jeho založení v roce 2017.

Válka v Kosovu a válečné zločiny

Kosovská válka (1998–1999) byla ozbrojeným konfliktem mezi Svazovou republikou Jugoslávie [1] a Kosovskou osvobozeneckou armádou (UÇK) usilující o nezávislost Kosova na Srbsku. Konflikt doprovázely etnické čistky, násilí na obyvatelstvu a hojné vyhánění civilistů z jejich domovů, a to oběma stranami sporu.

Výraznou událostí války byl zejména tzv. masakr v Račaku, kde bylo po bojové operaci srbských policejních jednotek nalezeno 45 mrtvých těl v civilních šatech.[2] Tato událost byla jednou z těch, jež vedly k intervenci spojeneckých sil NATO a k nechvalně známé „Operaci Spojenecká síla“, během které vedla vojska NATO vzdušné údery proti Srbsku, formálně tehdejší Jugoslávii.

Válka skončila poté, co se vlivem bombardování jugoslávská armáda stáhla z území Kosova, které následně přešlo pod mezinárodní správu. V roce 2008 vyhlásil kosovský parlament nezávislost na Srbsku. K dnešnímu dni uznala Republiku Kosovo zhruba polovina členských států Organizace spojených národů.

Zřízení Kosovských zvláštních senátů

O historii a případech spadajících pod Kosovské zvláštní senáty jsme psali již dříve (viz Bulletin září 2022, s. 13). V roce 2010 vydal švýcarský zvláštní zpravodaj Rady Evropy Dick Marty zprávu, v níž popisoval řadu válečných zločinů spáchaných během války v Kosovu ze strany UÇK. Marty ve své zprávě poukazoval mimo jiné na mučení, vraždění či obchod s drogami, zbraněmi a lidskými orgány.

Na základě Martyho zprávy zřídila Evropská unie vyšetřovací skupinu, která měla za úkol zajistit důkladné vyšetření všech obvinění. Po třech letech dospěla skupina k závěru, že existují dostatečné důkazy, které jasně prokazují spáchání těchto zločinů. Kosovské orgány se vlivem mezinárodního tlaku dohodly s Evropskou unií na zřízení speciální soudní instituce, která sice bude součástí kosovského soudního systému, ale v níž budou figurovat mezinárodní soudci. Vznikly tak Kosovské zvláštní senáty.

Kosovské zvláštní senáty se řídí kosovským právem, mezinárodním obyčejovým právem a mezinárodním právem v oblasti lidských práv. Z důvodů zajištění bezpečnosti sídlí soud v nizozemském Haagu. Kromě EU přispívají na jeho chod také Kanada, Norsko, Švýcarsko, Turecko a USA. Patrně nejvýraznějším projednávaným případem je proces s bývalým kosovským premiérem a následně i prezidentem Hashimem Thaçim, který je obviněn z celkem šesti zločinů proti lidskosti a čtyř válečných zločinů.

Válečný zločinec Salih Mustafa

Salih Mustafa byl jedním ze zakladatelů UÇK a vrchním velitelem partyzánské jednotky BIA, která měla svou základnu v obci Zlaš (Zllash), přibližně dvanáct kilometrů východně od kosovské metropole Priština. Jako vrchní (a také jediný) velitel jednotky BIA měl Mustafa pravomoc udělovat svým podřízeným konkrétní pokyny nebo jim ukládat kázeňské tresty.

Zmíněný areál v obci Zlaš využívala BIA jako úkryt a místo pro zadržování a provádění výslechů. Zadržované osoby vystavovali nelidským podmínkám, kdy je drželi ve zvířecích stodolách bez přístupu k vodě či jídlu, fyzicky je napadali a podrobovali brutálním formám mučení s obviněním, že se jedná o kolaboranty a srbské špiony. V jednom případě pak jeden za zadržených zemřel v důsledku špatného zacházení, odepření lékařské pomoci a střelného poranění.

Z míst, kde byli zajatci drženi, přitom bylo slyšet, jak jsou jejich spoluvězni mučeni. Museli tak žít v neustálém strachu a obavách o svůj život. Jeden ze svědků k tomu uvedl: „Prostě jste leželi a vyčkávali, kdo si pro vás přijde a odvede, aby vás zmlátili. Čekali jste jen na smrt, až přijde. Dnes, zítra. Čekali jste, až vás zavraždí.“

Mustafa tomuto nelidskému zacházení nejen přihlížel, ale také se ho v několika případech sám aktivně účastnil. Osobně vyslýchal a týral dva ze zadržených, a to při různých příležitostech. Jednoho z nich dokonce podrobil fingované popravě. Opakovaně ho také bil po celém těle. V jiném případě naopak nařídil svým podřízeným, aby bili jednoho ze zadržených, dokud neztratil vědomí.

Průběh procesu

Na příkaz soudu byl Mustafa v září 2020 zadržen a převezen do vazební věznice Kosovských zvláštních senátů. Obžaloba jej obvinila ze čtyř válečných zločinů – svévolné zadržování, mučení, vraždy a krutého a nelidského zacházení. Během prvního slyšení Mustafa odmítl všechna proti němu vznešená obvinění. Po skončení přípravného řízení byl případ předán senátu, jehož členem je i český soudce Vladimír Mikula.

Samotné hlavní líčení bylo zahájeno v září 2021, dokazování skončilo v červnu 2022 a polovině září proběhly závěrečné řeči obžaloby i obhajoby. Obžaloba navrhovala uznání viny ve všech bodech obžaloby a trest 35 let vězení. Obhajoba naopak usilovala o zproštění ve vztahu ke všem bodům obžaloby.

Obhajoba argumentovala zejména tím, že Mustafa si nebyl vědom většiny událostí, ke kterým mělo v zadržovacím areálu docházet. V případě mučení navíc dle obhajoby nebyly naplněny formální znaky tohoto zločinu, neboť absentoval účel, za kterým by takové mučení bylo vykonáváno. Dále obhajoba argumentovala, že v případě krutého a nelidského zacházení nelze zároveň žalovat mučení a naopak, neboť tyto zločiny směřují za daných okolností ke stejnému jednání, v důsledku čehož by byl obžalovaný odsouzen dvakrát za tentýž čin. Rovněž byly obhajobou zpochybňovány svědecké výpovědi, dle kterých se měl aktivního násilí na zadržovaných dopouštět sám Mustafa.

Verdikt: 26 let vězení

Soudní senát uznal Mustafu vinným z válečných zločinů svévolného zadržování, mučení a vraždy a odsoudil ho k trestu odnětí svobody v trvání 26 let. Ve vztahu ke zločinu krutého a nelidského zacházení jej však obžaloby zprostil, a to z právních důvodů předestřených obhajobou. Zvláštní krutost mučení, nadřízené postavení a osobní přímý podíl na uvedených zločinech přitom senát považoval za přitěžující okolnosti.

Při vyhlašování soudního rozsudku senát ocenil obrovskou odvahu svědků a obětí, kteří vypovídali, přestože byli v Kosovu označováni za „zrádce“ nebo „kolaboranty“ a vystaveni výhrůžkám a zastrašování za spolupráci s Kosovskými zvláštními senáty. Současně soud podotknul, že tato atmosféra zastrašování je důvodem, proč byl tento soud vytvořen a proč byl přemístěn do Haagu.

Rozhodnutí vzbudilo vlnu pobouření mezi kosovskými Albánci. Mnohými je totiž Salih Mustafa vnímán jako ochránce a bojovník za nezávislost. Například Liburn Aliu, kosovský ministr životního prostředí, územního plánování a infrastruktury, komentoval rozsudek následovně: „Celých 26 let trestu pro člověka, který bránil svou zemi. To je velká nespravedlnost vůči celému našemu národu.“

Proti rozhodnutí podala obhajoba v únoru letošního roku odvolání. Rozsudek tak prozatím není pravomocný.

 

Poznámky

[1] Svazová republika Jugoslávie byla federací Černé Hory a Srbska, která vznikla v roce 1992 jako pozůstatek Jugoslávie po odtržení Chorvatska, Slovinska, Makedonie a Bosny a Hercegoviny.

[2] Incident v Račaku je dodnes nevyjasněnou událostí. Dle Albánců šlo o zmasakrování civilního obyvatelstva. Podle Srbů šlo naopak o padlé bojovníky UÇK, s jejichž těly bylo následně manipulováno.

Zdroje

Bami, X. (prosinec, 2022). Conviction of Kosovo’s ‘Commander Cali’ Sparks Anger at Home. Balkan Insight. Získáno z: https:// balkaninsight.com/2022/12/16/conviction-of-kosovos-commander-cali-sparks-anger-at-home/

Kosovské zvláštní senáty. Background. Získáno z: https://www. scp-ks.org/en/background.

Kosovské zvláštní senáty. (2022). Closing Statements - 15 September 2022. Dostupné z: https://repository.scp-ks.org/details.php?doc_id=091ec6e980d2d6f4&doc_t….

Kosovské zvláštní senáty. Hashim Thaçi et al. Získáno z: https:// www.scp-ks.org/en/cases/hashim-thaci-et-al.

Kosovské zvláštní senáty. (2022). Mustafa Case - Summary of Trial Judgment. Dostupné z: https://www.scp-ks.org/en/documents/ mustafa-case-summary-trial-judgment.

Kosovské zvláštní senáty. Salih Mustafa. Získáno z: https://www. scp-ks.org/en/cases/salih-mustafa/en.

Kosovské zvláštní senáty. (prosinec, 2022). Salih Mustafa found guilty of war crimes and sentenced to 26 years of imprisonment [tisková zpráva]. Získáno z: https://www.scp-ks.org/en/salih- -mustafa-found-guilty-war-crimes-and-sentenced-26-years-imprisonment.

Fotografie

[1] Znak Kosovské osvobozenecké armády. Uniform and Badge of Kosovo Liberation Army (UCK) - Military Museum - Belgrade - Serbia, autor: Adam Jones, 16. listopad 2014, zdroj: Flickr, CC BY 2.0., úpravy: ořez.