Evropský soud pro lidská práva vydal rozhodnutí o předběžném opatření ve věci mezistátní stížnosti Arménie proti Ázerbájdžánu ohledně bojů o Náhorní Karabach.

Vysoko na Kavkaze, čnící nad úrovní okolního Ázerbájdžánu, leží oblast Náhorního Karabachu. Přestože naprostou většinu jejích obyvatel tvoří Arménci, po rozpadu Sovětského svazu připadla sousednímu státu Azerů. Tato situace, navozená mezi dvěma historicky soupeřícími národy, tak logicky vyústila do několika desetiletí trvajícího a často bohužel nepříliš zamrzlého konfliktu. Ten je přiživován nejen vnitropolitickými důvody, nýbrž i sousedními zeměmi (např. s Tureckem má Arménie stále nevyřízené účty za více než 100 let starou genocidu) či současným „kompromisem“, kdy Arménii území sice oficiálně nepatří, de facto nad ním však vykonává vojenskou kontrolu. S tímto stavem však není ani jeden ze států spokojený.

Aktuální konflikt

Žádnou nepředvídatelnou novinkou není konflikt ani pro Evropský soud pro lidská práva (dále jen „Soud“ či „ELSP“). Ten má totiž aktuálně na stole více než tisíc stížností od jednotlivců, kteří tímto sporem byli či jsou poznamenáni. V nedávné historii pak Soud rozhodoval mnoho případů, ve kterých dával za pravdu Arméncům i Azerům, přičemž některé z nich jsou považovány za v podstatě skryté mezistátní stížnosti (viz dále), kdy se do aktivity stěžovatele-jednotlivce více či méně zapojoval některý ze zúčastněných státních aparátů či ji dokonce inicioval.

V aktuálním kole o štrasburský právní názor požádala jako první Arménie. Využila k tomu velice široké oprávnění dané článkem 33 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv (dále jen „Úmluva“), které umožňuje jakékoliv smluvní straně dovolat se rozhodnutí Soudu, pokud má podezření, že jiná smluvní strana Úmluvu svým jednáním porušuje či porušila. V tomto případě však byla žádost ještě o to specifičtější, že Arménie namítala možné porušení ze strany Ázerbájdžánu, ke kterému by mohlo dojít teprve v budoucnu, a žádala tak Soud o vydání předběžného opatření. ESLP jí vyhověl, když dospěl k závěru, že znovuzažehnutí konfliktu v oblasti Náhorního Karabachu výrazné riziko pro dodržování závazků plynoucích z Úmluvy opravdu představuje.

Mezistátní stížnosti jsou ,,in”

Ačkoliv se může zdát, že institut mezistátní stížnosti je takřka neznámým a velmi výjimečně využívaným, opak je v poslední době pravdou. Od července jsou totiž podávány s frekvencí jedna stížnost za měsíc a celkem 11 stížností tohoto typu z celkových 27,[1] které Soud zaznamenal ve své sedmdesátileté historii, ještě není rozhodnutých.

Charakter těchto stížností je přitom velmi různorodý. Nizozemsko, které svého práva využilo v červenci, tak učinilo, aby dohnalo k odpovědnosti Ruskou federaci. O té tvrdí, že stojí za sestřelením malajského letounu MH17, na jehož palubě zemřelo v roce 2014 téměř 300 převážně nizozemských občanů. V srpnu letošního roku pak vzneslo svou stížnost Lichtenštejnsko, které se domnívá, že mu česká soudní soustava nelegálně upírá práva k majetku zabavenému před více než 70 lety na základě Benešových dekretů. Rekordmanem posledních let je pak jednoznačně Ukrajina, která od roku 2014 podala 8 stížností. Všechny byly mířené proti Rusku a týkaly se zejména anexe Krymu. O pěti z nich ještě nebylo rozhodnuto. 

Institut předběžného opatření

V arménském případě pak výjimečnost situace spočívá zejména v kombinaci mezistátní stížnosti s žádostí o vydání předběžného opatření. Tento institut, přestože není tak neobvyklý, je totiž obvykle využíván za zcela odlišných okolností.

Obecně jej totiž dle dosavadního přístupu Soudu lze aplikovat tehdy, pokud existuje bezprostřední riziko nezvratné a nenapravitelné újmy, které by šlo vydáním předběžného opatření snížit. Obvykle je žádosti vyhověno, zejména v případech vydávání či vyhošťování, když stěžovateli hrozí nelidské či ponižující zacházení či dokonce trest smrti. Opatření je pak v platnosti do doby, než Soud věc meritorně posoudí či rozhodne o její nepřípustnosti. 

Další specifikum arménské žádosti spočívá v tom, že Soud nevydal žádné konkrétní opatření, vyzval pouze Ázerbájdžán i Arménii, aby dodržovaly své smluvní lidskoprávní závazky. Z nich přitom vyzdvihl důležitost nepouštění se do žádných vojenských operací, které by mohly (či měly) vyústit v ohrožení zdraví či života civilního obyvatelstva. Arménie sice žádala Soud o vydání opatření pouze směrem k Ázerbájdžánu, Soud se jej však rozhodl rozšířit i na stěžovatelku. Byť je samozřejmě otázka, nakolik se jedná o rozšíření, když jde pouze o zopakování již dávno známého závazku, který oba státy měly již od vstupu do společenství Rady Evropy (neřkuli OSN). 

 

Poznámky

[1] Pro srovnání, individuálně podaných stížností Soud za dobu své existence zaznamenal zhruba 750 000. 

Zdroje

Evropský soud pro lidská práva. Factsheet. Interim measures. Dostupné z: https://www.echr.coe.int/Documents/FS_Interim_measures_ENG.pdf

Evropský soud pro lidská práva. Tisková zpráva. Request for interim measures lodged by Armenia against Azerbaijan (ECHR 264 (2020)) [online]. 28. 9. 2020. Dostupné z: https://hudoc.echr.coe.int/eng-press#{%22itemid%22:[%22003-6807941-9105368%22]}

Evropský soud pro lidská práva. Tisková zpráva. The Court grants an interim measure in the case of Armenia v. Azerbaijan (ECHR 265 (2020) [online]. 28. 9. 2020. Dostupné z: http://hudoc.echr.coe.int/eng-press?i=003-6809725-9108584 

RISINI, Isabella. Armenia v Azerbaijan before the European Court of Human Rights [online]. Blog of the European Journal of International Law. 1. 10. 2020. Dostupné z: https://www.ejiltalk.org/armenia-v-azerbaijan-before-the-european-court-of-human-rights/?utm_source=mailpoet&utm_medium=email&utm_campaign=ejil-talk-newsletter-post-title_2

RISINI, Isabella, ULFSTEIN, Geir. Inter-State Applications under the European Convention on Human Rights: Strengths and Challenges [online]. EJIL Talk. 24. 1. 2020. Dostupné z: https://www.ejiltalk.org/inter-state-applications-under-the-european-convention-on-human-rights-strengths-and-challenges/

RISINI, Isabella, ULFSTEIN, Geir. Liechtenstein v Czech Republic before the European Court of Human Rights [online]. Blog of the European Journal of International Law. 7. 9. 2020. Dostupné z: https://www.ejiltalk.org/liechtenstein-v-czech-republic-before-the-european-court-of-human-rights/

RISINI, Isabella, ULFSTEIN, Geir. The Netherlands’ inter-State application against Russia six years after MH 17 [online]. EJIL Talk. 14. 8. 2020. Dostupné z: https://www.ejiltalk.org/the-netherlands-inter-state-application-against-russia-six-years-after-mh-17/

Fotografie

2014 Stepanakert, Zgromadzenie Narodowe Republiki Górskiego Karabachu (02), autor: Marcin Konsek, 17. červen 2014, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.