Letos proběhne mistrovství ve fotbale v Kataru – absolutní monarchii, která porušuje lidská práva pracovníků podílejících se na výstavbě sportovišť. Přípravy na sportovní událost roku trvají již přes deset let. Za tu dobu zemřely kvůli špatným pracovním podmínkám tisíce pracujících migrantů. Lidskoprávní organizace vyzývají FIFA k finanční kompenzaci. Menší část partnerů FIFA výzvu podporuje, větší ale ignoruje.

V listopadu tak budou fotbaloví fanoušci sledovat utkání na stadionech, které postavili vykořisťovaní lidé. Nejedná se však o novou situaci. Za podobných okolností sledoval svět zimní olympiádu v Číně.

Katar je jednou z posledních absolutních monarchií na světě. Již téměř dvě stě let zde vládne dynastie Ál Thání. Americká nevládní organizace Freedom House opakovaně označila Katar za nesvobodnou zemi. Podle údajů organizace je Katar v oblasti respektování politických práv a občanských svobod na podobné úrovni jako Kambodža, Omán nebo Brunej. Na konci listopadu tohoto roku má v zemi, kde tamní emír drží ve svých rukou zákonodárnou i výkonnou moc a kontroluje justici, začít mistrovství světa ve fotbale, které organizuje Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA).

Země Středního východu bude poprvé hostit mistrovství

Přípravy na prestižní sportovní událost začaly v zemi už v roce 2010. Tehdy FIFA rozhodla, že mistrovství v roce 2022 proběhne právě v Kataru. Vůbec poprvé se tak událost bude konat v některé ze zemí Středního východu. Proti rozhodnutí, které bylo přijato již před dvanácti lety, se vymezily lidskoprávní organizace jako je Amnesty International nebo Human Rights Watch (HRW). Důvodem bylo (a stále je) porušování práv pracujících migrantů v zemi. Právě oni tam stavěli sedm nových stadionů, silnice, letiště, hotely a jiné objekty, bez kterých by se mistrovství nemohlo uskutečnit.

Lidskoprávní organizace upozornily na mnohé problémy, se kterými se pracující musí potýkat. Zmínily mimo jiné nucenou práci, nevyplacené mzdy a příliš dlouhou pracovní dobu v extrémních teplotách, které v zemi pokryté pouští dosahují v letních měsících až k 50 stupňům Celsia.

Pracující lidé umírají v Kataru denně

Britský deník Guardian získal údaje o úmrtích migrantů, kteří přišli do Kataru z pěti zemí – Indie, Pákistánu, Nepálu, Bangladéše a Srí Lanky. Podle analýzy deníku v letech 2010 až 2020 zemřelo v důsledku extrémních podmínek více než 6 500 pracujících migrantů původem z těchto zemí. Více než 2 700 mrtvých pocházelo z Indie, dalších 1 600 bylo z Nepálu, přes 1000 z Bangladéše, nejméně 800 z Pákistánu a více než 550 ze Srí Lanky. Průměrně tak týdně zemřelo minimálně dvanáct lidí. Guardian upozorňuje, že celkový počet mrtvých bude výrazně vyšší. Do statistiky totiž nejsou zahrnuty údaje ze zemí jako je Keňa nebo Filipíny, ze kterých pochází mnoho dalších pracujících migrantů.

Nick McGeehan, ředitel organizace FairSquare, která se specializuje na pracovní právo v oblasti Středního východu, uvedl, že velmi významný podíl migrujících pracovníků, kteří v Kataru zemřeli od roku 2011 byli zaměstnání právě v projektech spojených s mistrovstvím světa ve fotbale.

Katarská vláda v reakci na kritku uvedla, že počet mrtvých je úměrný velikosti migrující pracovní síly. Podle ní navíc výrazně vyšší část pracovníků z řad migrantů zemřela přirozenou cestou, nikoliv v důsledku špatných podmínek.

Katar – země, kde pracující nemají práva, ale fotbalisté mají nové stadiony

Amnesty International i Human Rights Watch shodně uvádí, že v Kataru pracuje přes dva miliony migrantů. Jen za posledních deset let se kvůli migraci zvýšil počet obyvatel z 1,8 milionu na 2,8 milionů. Dohromady tvoří pracující migranti 95 % celkové pracovní síly, přičemž jeden milion pracovníků je zaměstnán ve stavebnictví.

V zemi funguje tzv. systém kafala, který upravuje vztah mezi katarskými zaměstnavateli a zaměstnanci ze zahraničí. Ten je přitom nastaven v neprospěch pracujících, kteří se nemohou volně pohybovat či si hledat práci podle svého uvážení.

Zaměstnavatel může dokonce úřady požádat o povolení k pobytu pracovníka či jeho zrušení. Případný útěk zaměstnance od zaměstnavatele je klasifikován jako trestní čin. Podle některých svědectví nejsou ojedinělé případy, kdy jsou zaměstnancům zabaveny jejich cestovní doklady, čímž je jim znemožněno zemi opustit. Pracovníci z řad migrantů  nesmí také vstupovat do odborů ani uplatňovat právo na stávku. Podle HRW takto nastavený vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem upevňuje vykořisťování. Zaměstnanci jsou totiž odkázáni na vůli svého nadřízeného.

Katar pracovní právo reformuje teoreticky, v praxi problémy přetrvávají

Katar na tlak zvenčí reagoval přijetím několika reforem v oblasti pracovního práva. V roce 2017 přijal zákon pro pracovníky v domácnosti a zřídil nové výbory pro pracovní spory. Založeny byly také fondy podpory a pojištění. V roce 2018 země ratifikovala Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a také Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Zároveň ale naznačila, že některé články dodržovat nebude.

Od roku 2018 umožňuje katarská vláda odchod zaměstnancům ze země bez povolení zaměstnavatele. O dva roky později byl v Kataru přijat zákon umožňující zaměstnancům měnit práci bez povolení stávajícího zaměstnavatele. V březnu tohoto roku vstoupila v platnost minimální mzda, která činí 275 dolarů měsíčně, což odpovídá necelým 7 000 korunám. Zaměstnavatelé musí navíc pracovníkům platit příspěvky na stravu a ubytování, pokud je zaměstnancům neposkytují přímo.

Přes mnoho formálních kroků, jak na vnitrostátní, tak mezinárodní úrovni, které Katar učinil, zůstává pozice pracujících migrantů v absolutní monarchii velmi špatná. Přijaté změny se obtížně implementují a pracovníci vymáhají svá práva s obtížemi.

Odškodněte statisíce pracujících migrantů, vyzvala Amnesty FIFA

V květnu tohoto roku vyzvala Amnesty International FIFA, aby vyplatila pracujícím migrantům kompenzace za špatné podmínky, kterým čelili během výstavby nových budov a přípravě zázemí pro mistrovství v Kataru. FIFA by měla podle lidskoprávní organizace vyčlenit alespoň 440 milionů dolarů pro statisíce pracujících, jejichž lidská práva byla porušena.

Návrh lidskoprávních organizací na odškodnění má podporu veřejnosti. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu Amnesty International, kterého se zúčastnilo více než 17 tisíc lidí z patnácti zemí.

V červenci se Amnesty International, HRW a FairSquare obrátily na čtrnáct partnerů FIFA a vyzvaly je, aby podpořily vyplácení kompenzací pro pracující migranty. Podporu návrhu vyjádřili čtyři z nich, a to AB InBev/Budweiser, Adidas, McDonald´s a Coca-Cola. Naopak žádná odezva nepřišla od společností Visa, Hyundia-Kia, Wanda Group, Airways, Vivo, Hisense, Mengniu, Crypto, Byju´s, Qatar Energy a Qatar Airways.

Stinná stránka Kataru ovlivňuje diskuzi o výběru místa konání mistrovství světa ve fotbale v roce 2030. Hostitelskou zemí by se měla stát Saudská Arábie. Ta podle Freedom House dosahuje v oblasti dodržování politických práv a občanských svobod ještě horších výsledků než Katar. Dle jiného návrhu, by se šampionát mohl konat nejen v Saudské Arábii, ale zároveň také v Řecku a v Egyptě.

Rok 2022 je rokem sportswashingu

Katar není podle hodnocení Freedom House první nesvobodnou zemí, která tento rok bude hostit prestižní sportovní událost. V lednu tohoto roku se konaly zimní olympijské hry v Číně, v níž dle lidskoprávních organizací dochází k pronásledování, zastrašování, věznění a mučení příslušníků hned několika skupin obyvatel.

Rok 2022 tak začal a skončí celosvětovým sledováním sportu v nesvobodných zemích. Australian Institute of International Affairs tento rok označil za rok sportswashingu.[1]

Navzdory porušování lidských práv v Kataru a hrůzným podmínkám pracovníků k bojkotu šampionátu nedojde. Turnaje se zúčastní týmy z celého světa, včetně dvanácti evropských týmů. Otázkou však i nadále zůstává, zda je nutné pořádat sportovní události v zemích, pro které jsou lidská práva až na druhém místě.

 

Poznámky

[1] Sportswashing je praktika, kdy jednotlivci, korporace nebo státy využívají sport ke zlepšení své pošramocené pověsti. To se snaží dosáhnout například pořádáním sportovních akcí či sponzorováním sportovních týmů.

Fotografie

[1] Trofej Světového poháru FIFA. FIFA World Cup Trophy, autor warrenski, 9. květen 2010, zdroj: Flickr, CC BY-SA 2.0, editace: ořez.

Zdroje

Trněný, Tomáš. „Systém Kafala“. První QR kód na dresu ukáže, co vadí na mistrovství v Kataru. Seznam Zprávy. 6. prosinec 2021 (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-system-kafala-prvni-qr-kod-na-dresu-ukaze-co-vadi-na-mistrovstvi-v-kataru-182783).

Tisková zpráva. One year to go, Qatar 2022: first FIFA World Cup in Middle East and Arab World. FIFA. 20. listopad 2021 (https://www.fifa.com/media-releases/one-year-to-go-qatar-2022-first-fifa-world-cup-tm-in-middle-east-and-arab).

Pattinson, Pete; McIntyre, Niamh. Revealed: 6,500 migrant workers have died in Qatar since World Cup awarded. The Guardian. 23. leden 2021 (https://amp.theguardian.com/global-development/2021/feb/23/revealed-migrant-worker-deaths-qatar-fifa-world-cup-2022).

AFP. Amnesty says FIFA should pay $440 milllion to ´abused´ migrant workers in Qatar. France 24. 19. květen 2022 (https://www.france24.com/en/asia-pacific/20220519-amnesty-says-fifa-should-pay-440-million-to-abused-migrant-workers-in-qatar).

Amnesty International. FIFA World Cup: All Sponsors Should Back Remedies for Workers. 20. září 2022 (https://www.amnesty.org/en/latest/news/2022/09/fifa-world-cup-all-sponsors-should-back-remedies-for-workers/).

Amnesty International. Qatar: Reality Check 2020: Countdown to the 2022 World Cup – Migrant Workers´ Rights in Qatar. 18. listopad 2020 (https://www.amnesty.org/en/latest/campaigns/2019/02/reality-check-migrant-workers-rights-with-two-years-to-qatar-2022-world-cup/).

Freedom House. 2022 Qatar Country Report. FH. 2022 (https://freedomhouse.org/country/qatar).

Human Rights Watch. World Report 2020. HRW. 2020 (https://www.hrw.org/sites/default/files/world_report_download/hrw_world_report_2020_0.pdf).

Fair Square. FIFA World Cup: All Sponsors Should Back Remedies for Workers. FS. 20. září 2022 (https://fairsq.org/2022/09/20/fifa-world-cup-all-sponsors-should-back-remedies-for-workers/).

Shelley, Emily. 2022: The Year of Sportswashing. Australian Institute of International Affairs. 30. červen 2022 (https://www.internationalaffairs.org.au/australianoutlook/2022-the-year-of-sportswashing/).