Mezinárodní trestní soud vyměřil bývalému dětskému vojákovi a povstaleckému veliteli brigády Dominicu Ongwenovi trest ve výši 25 let odnětí svobody za spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v severní Ugandě. Jedná se dosud o druhý nejvyšší trest, který Mezinárodní trestní soud během své existence udělil. Proti rozhodnutí se Ongwen může odvolat.

Dominic Ongwen byl v únoru letošního roku odsouzen před Mezinárodním trestním soudem (MTS) za spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Ugandě v letech 2002 až 2005. Ongwen byl uznán vinným ze spáchání 61 bodů obžaloby, které zahrnovaly vraždy, znásilnění či sexuální otroctví (viz Bulletin březen 2021, s. 11).[1]

Odpovědnost vs. kruté dětství

Případ vyvolal mezi odbornou veřejností diskuzi o otázce trestní odpovědnosti. Ongwen byl jako dítě povstalci unesen, týrán a veden k násilnému životu. Dle obhajoby byl Ongwen například nucen jíst fazole s lidskou krví či věšet na stromy střeva lidí, které sám zabil, jako iniciační rituál vstupu do povstaleckých sil.

Očekávalo se, jakou měrou vezme soudní senát MTS Ongwenovo dětství v potaz. Maximální výše trestu, který mohl obdržet, byla 30 let odnětí svobody, nebo za určitých okolností trest doživotní. Prokurátorka navrhovala výši trestu nejméně 20 let s přihlédnutím k „problematickému“ dětství, zatímco obhajoba žádala trest ve výši 10 let.

Dva ze tří soudců, soudci Bertram Schmitt a Péter Kovács, se rozhodli dětství částečně zohlednit, ale vzhledem k závažnosti spáchaných zločinů trest určili ve výši 25 let odnětí svobody. Soudce Raul Pangalangan se ve svém disentním stanovisku klonil k maximální výši trestu 30 let odnětí svobody.

Polehčující okolnosti

Soudní senát připustil, že zabití rodičů v mladém věku (Ongwenovi bylo 9 let), přerušení školního vzdělávání a socializace v extrémně násilném prostředí povstaleckých sil jsou faktory, které je nutné vzít v úvahu. Zároveň konstatoval, že návrh žalobkyně na snížení přibližně jedné třetiny trestní sazby ve spojení s těmito okolnostmi je vcelku odpovídající (fitting and reasonable).

Soudní senát naopak zcela odmítl tvrzení obhajoby, že Ongwen byl nucen jednat v nouzi a trpěl duševní chorobou. Důkazy prokázaly, že byl příčetný a svým vojákům velel efektivně.

Argumenty obhajoby, že Ongwen několika lidem pomohl, nebyly přijaty s tím, že omezená pomoc několika jednotlivcům je v kontextu krutosti spáchaných činů a stovek obětí, mezi kterými byly děti a těhotné ženy, bezvýznamná. Ongwenovo odvolání se na otcovství 20 dětí bylo označeno za cynické.

Přitěžující okolnosti

Soudní senát poukázal na veliké množství přitěžujících okolností. Mezi tyto okolnosti patřily útoky na uprchlické tábory, které měly být politicky spojeny s ugandskou vládou, sexuální trestné činy, velké množství obětí těchto činů, přičemž některé oběti byly drženy v nelidských podmínkách, a dále zvlášť surový nebo trýznivý způsob páchání trestných činů.

Za zvláště (utmost) přitěžující okolnosti byly označeny právě zločiny vraždy ve spojení s útoky na uprchlické tábory Pajule, Odek, Lukodi a Abok, zločiny sexuálního otroctví, nucené těhotenství, mučení, odvody a nábor dětí mladších patnácti let do ozbrojených sil.

Dle soudního senátu široké rozpětí spáchaných zločinů s odlišnou skutkovou podstatou a zvláště surový způsob jejich spáchání opravňoval soudní senát k uvalení trestu odnětí svobody na doživotí.

Právě Ongwenovo nedobrovolné dětství nakonec vedlo soudní senát k tomu, že se rozhodl nejen neudělit doživotní trest, ale snížit jej z maximální možné výměry 30 let na 25 let odnětí svobody. Tato výše trestu má zároveň umožnit Ongwenovi se po jeho absolvování začlenit do společnosti.

Disent soudce Pangalangana

Soudce Pangalangan k většinovému rozhodnutí uplatnil disentní stanovisko, ve kterém se kloní k trestu odnětí svobody v plné výši tj. 30 let.

Podle Pangalangana reflektuje dostatečně Ongweno dětství rozhodnutí soudu neuplatnit na něj trest doživotního odnětí svobody. Naopak připomíná nejen závažnost, ale i rozsáhlost spáchaných zločinů, které se dotkly stovek obětí, přičemž snížení výše trestu na 25 let dostatečně nereflektuje jejich utrpení.

Proti rozhodnutí se Ongwen i žalobkyně mohou odvolat. Zatím neoznámili, jestli tak učiní, či nikoliv.

Poznámky

[1] Mezinárodní trestní soud nejdříve rozhoduje o vině a teprve v následujícím rozsudku o výši trestu.

Zdroje

Mezinárodní trestní soud. 2021. Dominic Ongwen sentenced to 25 years of imprisonment, 31. března 2021, Hague: ICC publishing (https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=pr1590).

ICC’S Second highest sentence given to Dominic Ongwen, JusticeInfo.net, 6. května 2021, (https://www.justiceinfo.net/en/76805-iccs-second-highest-sentence-given-dominic-ongwen.html).

Mezinárodní trestní soud. 2021. Sentence, ICC-02/04-01/15, 6. května 2021, Hague: ICC publishing (https://www.icc-cpi.int/CourtRecords/CR2021_03218.PDF).

Mezinárodní trestní soud. 2021. Partly Dissenting Opinion of Judge Raul C. Pangalangan, 6. května 2021, Hague: ICC publishing (https://www.icc-cpi.int/RelatedRecords/CR2021_04227.PDF).

Fotografie

[1] Dominic Ongwen před soudem, zdroj: ICC-CPI, editace: ořez.