Organizace TRIAL International každoročně monitoruje využívání tzv. univerzální jurisdikce ve vybraných zemích. Pro letošní březen však připravila rovnou osm dílčích zpráv, z nichž každá se věnuje právnímu rámci pro stíhání zločinů podle mezinárodního práva. Mají státy pro tento účel vhodné vnitrostátní zákony? A jak často koncept univerzální jurisdikce pro stíhání těchto zločinů reálně využívají?

Trial International je jediná mezinárodní organizace, která se aktivně a dlouhodobě zabývá monitoringem takzvané univerzální jurisdikce – právního konceptu, který  umožňuje stíhání těch nejzávažnějších zločinů bez ohledu na to, kde byly spáchané, a bez ohledu na státní příslušnost obětí nebo pachatelů. Státy mohou takové zločiny vnitrostátně stíhat na základě mezinárodního práva.

Jelikož míra využívání univerzální jurisdikce ze strany různých států se přirozeně liší, pravidelné každoroční zprávy Trial International jsou tak jedinečným zdrojem informací o aktivitách v oblasti mezinárodního trestního práva mimo Mezinárodní trestní soud a jiné tribunály (článek o zprávě z minulého roku viz Bulletin květen 2019, s. 11). Uvedené zprávy nám tedy ukazují na jedné straně bohatou aktivitu jednotlivých států v boji proti beztrestnosti pachatelů válečných zločinů, zločinů proti lidskosti či genocidy a na straně druhé vývoj spolupráce států v jejich harmonizaci domácí legislativy v otázkách mezinárodního trestního práva.

Základy univerzální jurisdikce

Již od konce druhé světové války prokazují státy ochotu trestat válečné zločince, kteří by se jinak úspěšně vyhnuli mezinárodní spravedlnosti. Bezpochyby nejznámějším případem, který se zčásti týká univerzální jurisdikce, je dopadení a stíhání předního nacistického funkcionáře Adolfa Eichmanna ze strany Izraele. Od té doby se stíhání zločinů podle mezinárodního práva skrze univerzální jurisdikci rozšířilo a mezi pozdější případy patří například stíhání bývalého čadského diktátora Hissène Habrého v Senegalu, který byl odsouzen v roce 2016. 

Existence univerzální jurisdikce je také v souladu s takzvaným principem komplementarity zakotveným v článku 17 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Princip komplementarity zjednodušeně řečeno dává přednost domácímu vyšetřování a stíhání zločinů před jejich stíháním Mezinárodním trestním soudem. Preference národních procesů je tedy součástí mezinárodního trestního práva jako takového.  

Univerzální jurisdikce – zpráva pro rok 2020

V první čtvrtině kalendářního roku vychází každoroční souhrnný přehled Trial International o univerzální jurisdikci ve světe. Na tuto událost pravidelně čeká řada mezinárodních trestních právníků.

Zpráva za uplynulý rok konstatuje významný nárůst v počtu případů založených na univerzální jurisdikci. Podle aktuálních údajů 16 států hlásí probíhající trestní stíhání, 11 osob je obžalovaných a má probíhající soudní řízení a 207 osob čeká na zahájení soudního procesu.  Počet označených podezřelých vzrostl oproti minulému roku o 40 % a aktuálně je 145 osob je obviněno ze zločinů proti lidskosti, 92 z mučení, 21 z genocidy a 141 z válečných zločinů. Z analyzovaných států má nejvíce případů Francie. 

K ostře sledovaným případům se jednoznačně řadí společné vyšetřování Německa a Francie týkající se zločinů proti lidskosti a mučení údajně spáchaných syrskými představiteli, konkrétně syrskou zpravodajskou službou, na civilním obyvatelstvu. V únoru loňského roku zatkli francouzské úřady syrského občana podezřelého ze spáchání zločinů proti lidskosti a tentýž den Německo zatklo několik bývalých příslušníků syrské zpravodajské služby. Jednalo se o koordinovanou operaci uvedených států ve věci vyšetřování zločinů spáchaných syrskou zpravodajskou službou na civilním obyvatelstvu v letech 2011-2013.  

Jedním z nejvíce sledovaných případů minulého roku je vyšetřování údajné genocidy a zločinů proti lidskosti spáchaných v Myanmaru proti menšině Rohingya. Případu se ujala Argentina poté, co nezisková organize Burmese Rohingya Organisation UK podala v listopadu 2019 žalobu na argentinský soud. Podle zprávy Trial je případ zatím ve fázi vyšetřování.

Mezi aktivní případy řadící se ke kontoverznějším patří i případ ve Francii, kde se francouzské soudy zabývají vyšetřováním cementové společnosti Lafarge a jejího managementu. Lafarge čelí obviněním z financování terorismu a spoluúčasti na páchání zločinů proti lidskosti v roce 2007 tzv. Islámským státem. Podezřelí jsou občané Francie a Norska a patří k nejvyššímu vedení společnosti. Případ je nadále ve stavu vyšetřování, ale společnost a jednotlivci již byli oficiálně obžalovaní. Případ je kontroverzní z důvodu stíhání soukromé společnosti a její top managementu, což činí tento případ ve světě mezinárodní trestní spravedlnosti převratným. 

Šest zemí, harmonizovaný přístup

Míra harmonizace právních předpisů různých států vztahujících se k univerzální jurisdikci vyplývá dílčích zpráv, které Trial letos připravil. Momentálně máme dispozici studie z Francie, Německa, Holandska, Švýcarska, Norska a Finska, a do konce roku by měly být dostupné také reporty z Kanady a Švédska. Čtenáři tak mají příležitost nahlédnout do právních předpisů jednotlivých zemí, na jejichž základě se stíhají zločiny podle mezinárodního práva na domácí půdě. 

Prvním bodem každé studie je přehled národní definice tzv. core crimes, mezi které patří genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny, nucené zmizení a mučení. Všech šest zemí má podobné nebo totožné definice výše uvedených zločinů ve svých národních trestních zákonících nebo příslušných zákonech. V mnoha případech se jedná o doslovné převzetí definice z Římského statutu. V tomto ohledu je tedy možné konstatovat vysokou míru harmonizace.

Méně harmonizovány jsou pak základní požadavky na spuštění univerzální jurisdikce v jednotlivých zemích, a to konkrétně v otázce vztahu pachatele a státu, který má v úmyslu vést řízení na základě univerzální jurisdikce. Když si představíme škálu, na jedné straně stojí Německo, které nevyžaduje žádný formální vztah mezi státem a pachatelem zločinu. Je tedy možné stíhat osoby i bez toho, aby byly vůbec přítomné na území Německa nebo s ním měly jakékoliv jiné pouto.

Na druhé straně spektra stojí v rámci vybraných zemí Nizozemí, které pro zahájení vyšetřování vyžaduje přítomnost pachatele na svém území, přičemž podezřelý musí zůstat přítomen v zemi po celou dobu vyšetřování. Například Švýcarsko stojí někde uprostřed – pro zahájení vyšetřování je potřeba, aby byl podezřelý na území Švýcarska, avšak vyšetřování může pokračovat, i když podezřelý opustí zemi. Je tedy zřejmé, že země mají rozdílné vnitrostátní úpravy podmínek, za jakých je možné zahájit a vést proces na základě univerzální jurisdikce. 

Úspěch záleží na ochotě

Trial International publikoval soubor reportů pod heslem Prosecuting international crimes: a matter of willingness.“ Právní rámec státům stíhání zločinů podle mezinárodního práva na základě univerzální jurisdikce umožňuje. Jednotlivé státy se pak liší především v podmínkách, které musí být splněny, aby takový proces mohl být zahájen.

V realitě jsou však v tomto směru některé státy aktivnější než jiné a klíčem k úspěchu je tak ochota států a jejich prokuratur tyto typy zločinů stíhat. Ta je o to důležitější, když si uvědomíme, že pro vyšetřování řady páchaných zločinů – například v Sýrii – nemá Mezinárodní trestní soud jurisdikci, a tak může právě tlak na reálné využívání univerzální jurisdikce přispět v boji proti beztrestnosti.

 

Zdroje

TRIAL International. Universal Jurisdiction Annual Review 2020. 30 březen 2020. dostupné: https://trialinternational.org/wp-content/uploads/2020/03/TRIAL-International_UJAR-2020_DIGITAL.pdf. 

TRIAL International. Prosecuting International Crimes: A Matter of Willingness. TRIAL International. 4.březen 2020. Dostupné: https://trialinternational.org/latest-post/prosecuting-international-crimes-a-matter-of-willingness/#read-the-full-reports-on. 

TRIAL International. Universal Jurisdiction Law and Practice in France. TRIAL International a Open Society Justice Initiative. Únor 2020. Dostupné: https://trialinternational.org/wp-content/uploads/2019/05/Universal-Jurisdiction-Law-and-Practice-in-France.pdf. 

TRIAL International. Universal Jurisdiction Law and Practice in Germany. TRIAL International a Open Society Initiative. Duben 2019. Dostupné: https://trialinternational.org/wp-content/uploads/2019/05/Universal-Jurisdiction-Law-and-Practice-in-Germany.pdf. 

TRIAL International. Universal Jurisdiction Law and Practice in the Netherlands. TRIAL International a Open Society Justice Initiative. Duben 2019. Dostupné: https://trialinternational.org/wp-content/uploads/2019/05/Universal-Jurisdiction-Law-and-Practice-in-The-Netherlands.pdf. 

TRIAL International. Universal Jurisdiction Law and Practice in Switzerland. TRIAL International a Open Society Justice Initiative. Červen 2019. Dostupné: https://trialinternational.org/wp-content/uploads/2019/06/Universal-Jurisdiction-Law-and-Practice-in-Switzerland.pdf. 

TRIAL International. Universal Jurisdiction Law and Practice in Norway. TRIAL International a Open Society Justice Initiative. Leden 2019. Dostupné: https://trialinternational.org/wp-content/uploads/2019/05/Universal-Jurisdiction-Law-and-Practice-in-Norway.pdf. 

TRIAL International. Universal Jurisdiction Law and Practice in Finland. TRIAL International a Open Society Justice Initiative. Únor 2020. Dostupné: https://trialinternational.org/wp-content/uploads/2020/03/Universal-Jurisdiction-Law-and-Practice-in-Finland.pdf. 

 Fotografie

Mezinárodní trestní soud. International Criminal Court, The Hague, autor: jbdodane, 24. září 2017, source: Flickr, CC BY-NC 2.0, editace: ořez.