Nevládní organizace TRIAL International dlouhodobě monitoruje využití principu tzv. univerzální jurisdikce. Jedná se o situace, kdy některé státy vnitrostátně vyšetřují a soudí zločiny podle mezinárodního trestního práva, ke kterým došlo ve státech jiných. O čem referuje výroční zpráva z dubna tohoto roku?
Vzhledem k rozdílnému přístupu jednotlivých zemí k aplikaci principu univerzální jurisdikce ve světě je monitoring TRIAL International jedinečným zdrojem informací o stíhání zločinů podle mezinárodního práva mimo Mezinárodní trestní soud a některé zvláštní trestní tribunály. O výročních zprávách organizace informujeme pravidelně (článek o zprávě z roku 2019 viz Bulletin květen 2020, s. 17).
Univerzální jurisdikce: přehlížený nástroj k boji proti sexuálnímu násilí
Letošní zpráva reflektující uplynulý rok registruje významný nárůst v počtu případů použití univerzální jurisdikce. Zároveň však poukazuje na nízkou míru pokrytí zločinů sexuálního násilí, pro které se univerzální jurisdikce jeví jako vhodný právní nástroj. To je také centrálním tématem letošní zprávy.
Přestože došlo k rozšíření povědomí o sexuálně orientovaných zločinech, zpráva se pozastavuje nad markantním rozdílem mezi probíhajícím diskurzem a právní praxí. Připomíná, že sexuálně orientované násilné činy nelze vnímat jen jako nešťastné vedlejší efekty ozbrojených konfliktů, protože se často jedná o cílenou taktiku používanou k destabilizaci nepřítele.
Primát v počtu stíhaných případů drží, podobně jako v přechozích letech, Francie se 23 zdokumentovanými případy. Celkový počet proběhlých obvinění ze zločinů podle mezinárodního práva na základě principu univerzální jurisdikce v minulém roce činil 125, z toho se jednalo o 34 obvinění z válečných zločinů, 66 ze zločinů proti lidskosti a 25 z genocidy. Pouze 17 obvinění bylo vzneseno ze zločinů sexuálního násilí v souvislosti s ozbrojenými konflikty.[1] Jedná se o mírný pokles oproti roku 2020 s počtem 144 obviněných.
Princip univerzální jurisdikce
Princip univerzální jurisdikce umožňuje státům stíhat určité zločiny bez ohledu na státní příslušnost pachatelů nebo obětí anebo místa spáchání činu. Jedná se tzv. zločiny podle mezinárodního práva,[2] tedy trestné činy tak závažné pro mezinárodní společenství jako celek, že je všem státům přiznána pravomoc odpovědné osoby trestně stíhat.
Stíhání zločinů na základě zásady univerzální jurisdikce je zároveň v souladu s takzvaným principem komplementarity zakotveným v článku 17 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Ten upřednostňuje vnitrostátní trestní stíhání před vedením řízení před Mezinárodním trestním soudem.
Vybrané případy za rok 2021
V Belgii se řešil případ dvou mužů, kteří se údajně podíleli na genocidě ve Rwandě v roce 1994. Ernest Gakwaya a Emmanuel Nkunduwimye se v době svého působení v milicích Interahamwe [3] dopustili nelidského zacházení vůči Tutsiům a umírněným Hutuům včetně vražd a znásilnění. Oba obvinění od jejich zatčení v roce 2011 popírají členství v milici a jakoukoli účast na násilných trestných činech.
Ve Francii došlo k zatčení nejmenovaného majitele společnosti, která poskytovala materiály syrské vládě, a to i přes mezinárodní embargo. Tyto materiály mohly být ze strany režimu použity při výrobě chemických zbraní. Společnost se sídlem ve Francii se dostala do hledáčku úřadů po uvalení finančních sankcí z důvodu ilegálních dodávek zboží do Damašku. Majitel společnosti je v současné době ve vazbě a čeká na soud. Je obviněn ze spiknutí za účelem spáchání zločinů proti lidskosti, spoluúčasti na nich a legalizace výnosů z trestné činnosti.
Debatovaným případem před francouzskými soudy bylo trestní oznámení tří francouzských občanů a bývalých vězňů ve vězeňském centru Guantánamo Bay. Dle jejich svědectví byli z nařízení velitele tábora Geoffreyho Millera a dalších vysoce postavených důstojníků podrobeni nelidskému zacházení a mučení. Případ je zajímavý zejména kvůli své procedurální historii a zamítavému postoji Spojených států. Ty na vyzvání neposkytly součinnost, Miller se navíc nedostavil ani na jedno předvolání soudu. Snahy právních zástupců k vydání mezinárodního zatykače selhaly a odvolání bylo nakonec pařížským soudem zamítnuto. V červnu 2021 podali všichni tři bývalí vězni společnou stížnost k ESLP pro porušení Článku 6 § 1 Úmluvy.
V reakci na vojenské represe v Myanmaru po roce 2017 vůči muslimské menšině Rohingů bylo v Argentině na základě žaloby Barmské Rohingské organizace situované ve Velké Británii (BROUK) zahájeno vyšetřování proti myanmarské političce Aun Schan Su Ťij a vrchním vojenským představitelům země, kteří jsou za genocidu [4] a další zločiny cílené vůči Rohingům údajně odpovědní. V současné době tak probíhá řízení v této věci souběžně před argentinskými soudy a před Mezinárodním trestním soudem.
Novou perspektivu na situaci v Bělorusku nabídla výpověď svědků v rámci případu mučení občanského aktivisty a odpůrce Lukašenkova režimu, který je vyšetřován v Litvě. Bělorus Maksim Kharosyn byl v návaznosti na svou účast na protivládních protestech v roce 2020 údajně napaden, unesen a mučen běloruskými policisty. Případ je v současné době ve fázi vyšetřování, dosud nebyla prokuraturou vznešena žádná konkrétní obvinění.
V Nizozemsku byl otevřen případ Eshetu Alema, etiopského státníka údajně zodpovědného za masakry civilního obyvatelstva v rámci tzv. Rudého teroru. Byl obviněn z odsouzení 75 lidí na smrt, mučení devíti vězňů a nezákonné zadržení dalších více než 300 osob v nelidských podmínkách etiopských věznic. Po jeho emigraci do Nizozemska byl v Etiopii v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. V Nizozemsku s ním byl zahájen proces v roce 2016, v současné době probíhá odvolací řízení poté, co se Alemu odvolal proti odsuzujícímu rozsudku k celoživotnímu trestu odnětí svobody.
Zásadním případem, o němž bylo v minulém roce rozhodnuto, je trestní stíhání bývalého velitele povstalců Sjednoceného osvobozeneckého hnutí Libérie za demokracii, Alieuho Kosaiha, před švýcarskými soudy. Po šesti letech, které strávil ve vazbě, byl vydán rozsudek odsuzující Kosaiha k 20 letům trestu odnětí svobody za zločiny, kterých se dopustil mezi lety 1993 a 1995 v rámci bojů proti silám liberijského prezidenta Charlese Taylora. Byl shledán vinným z 21 bodů obžaloby, včetně vraždy čtyř civilistů a vydání rozkazu k vraždám dalších třinácti, znásilnění a využití dětských vojáků v ozbrojených akcích. Jedná se o historicky první odsouzení státního příslušníka Libérie za válečné zločiny v souvislosti s tamějšími občanskými válkami.[5]
Pro podrobnější informace doporučujeme přečíst si výroční zprávu TRIAL International dostupnou zde.
Poznámky
[1] Vzhledem ke strukturálním vyšetřováním, při nichž je vyšetřován velký počet podezřelých, není přesný počet případů znám, jedná se proto o kvalifikovaný odhad. Minimální počet případů je 102.
[2] Současné mezinárodní trestní právo rozlišuje celkem čtyři takové zločiny: zločin agrese, válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a zločin genocidy.
[3] Mládežnická organizace Národního republikánského hnutí za demokracii a rozvoj, která byla jedním z hlavních pachatelů rwandské genocidy.
[4] Tak alespoň proběhlé události kvalifikovali vyšetřovatelé OSN.
[5] Samotný Charles Taylor si v současné době odpykává 50letý trest ve Velké Británii za zločiny spáchané v sousední Sierra Leone.
Zdroje
TRIAL International, Universal Jurisdiction Annual Review 2022, 4. 4. 2022, (https://trialinternational.org/latest-post/2021-highlights-in-the-universal-jurisdiction-annual-review-ujar-released-today/)
The Office of the High Commissioner for Human Rights, United States: Guantanamo Bay review must ensure closure and appropriate remedies for those tortured and detained, say UN experts, United Nations, 23. 2. 2021, (https://www.ohchr.org/en/press-releases/2021/02/united-states-guantanamo-bay-review-must-ensure-closure-and-appropriate)
UN News, ICC green-lights probe into violent crimes against Rohingya, United Nations, 12. 11. 2019, (https://news.un.org/en/story/2019/11/1051451)
BBC News, Alieu Kosiah: Liberian convicted of war crimes in Swiss court, BBC, 18. 6. 2021, (https://www.bbc.com/news/world-africa-57528500)
Bílková, Veronika, Konflikt na Ukrajině z pohledu mezinárodního práva Část 3. Trestní postih pachatelů závažných zločinů, Ústav mezinárodních vztahů, 5. 4. 2022, (https://www.iir.cz/konflikt-na-ukrajine-z-pohledu-mezinarodniho-prava-cast-iii-trestni-postih-pachatelu-zavaznych-zlocinu)
Fotografie
[1] Muslimští Rohingové. Rohingya displaced Muslims 02, autor: Seyyed Mahmoud Hosseini, Tasnim News Agency, 13. říjen 2017, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY 4.0, editace: ořez.