Česká republika v roce 2020 čelila hrozbám ze strany Ruska a Číny, rostly také špionážní aktivity Íránu. Pandemie měla vliv na to, jak snadno lidé podlehnou dezinformacím, extremistická scéna ale nepředstavuje velké nebezpečí. Vyplývá to z výroční zprávy Bezpečnostní informační služby.

Bezpečnostní informační služba (dále jen „BIS“) shromažďuje a vyhodnocuje zpravodajské informace, o které se dělí s veřejností tak, aby to neohrozilo její činnost (více o fungování BIS a předešlé výroční zprávě vizte Výroční zpráva BIS za rok 2019. Jakým novým hrozbám ČR čelí?). 

Ruské velvyslanectví: diplomat, nebo špion?

BIS dlouhodobě považuje ruské aktivity za hrozbu pro Českou republiku. Všímá si nadměrného zastoupení ruských diplomatů – v roce 2020 mělo Velvyslanectví Ruské federace v Praze spolu s generálními konzuláty v Karlových Varech a v Brně dohromady 51 diplomatů a 87 administrativních pracovníků.[1] BIS upozorňuje na to, že část personálu využívá diplomatické postavení jako krytí a ve skutečnosti pracuje pro ruské zpravodajské služby.

Kvůli covidovým omezením zpravodajské služby částečně ztratily příležitost k navazování kontaktů v oblastech jako politika, akademická sféra či obchod. „O to více se zvyšoval ruský zájem o kontakty na české proruské a protisystémové entity a snaha o maximální využití omezených příležitostí pro budování kontaktů v regionech v rámci vojensko-memoračních akcí,“ uvedla BIS.

Zpráva se zmiňuje o kauze ricin, která se odehrála v březnu a dubnu roku 2020. Podle anonymní zprávy zaslané BIS měl do Česka přicestovat ruský agent s jedem ricin, kterým měl otrávit dva české komunální politiky. Ukázalo se však, že nebezpečí nebylo skutečné. Anonymní e-mail totiž pocházel od zaměstnance ruského zastupitelského úřadu, který chtěl poškodit svého kolegu. BIS se nicméně domnívá, že incident byl „alespoň v konečné fázi režírován ze strany zpravodajských služeb Ruské federace“.

Čínský technologický pokrok

Čínské aktivity se v hledáčku BIS rovněž neobjevují poprvé. Ze zprávy vyplývá, že čínské zpravodajské služby úspěšně navazují kontakty v politickém prostředí, a to bez ohledu na ideologickou orientaci. Rizikové je také budování vlivu na půdě akademických institucí. Je možné, že ohrožení ze strany Číny se v příštích letech zvýší, protože podle čínského zákona o  národním zpravodajství má každý její občan či organizace povinnost napomáhat čínské zpravodajské činnosti.

Čína v roce 2015 schválila plán Made in China 2025, díky kterému se chce dostat na pozici světového lídra v oblasti nejpokročilejších technologií. Chce zlepšit svou konkurenceschopnost a snížit závislost na dovozu technologií. Program hovoří o 10 odvětvích, mezi které patří například pokročilé informační technologie, vozidla s menší spotřebou energie či s využitím alternativních energií nebo zemědělské vybavení. 

V rámci tohoto plánu se Čína pokoušela získat zahraniční i české technologie a know-how. Podle BIS „aktuálně usiluje o získávání nově vyvíjených technologií, mezi které obecně patří robotické a autonomní systémy, aditivní výroba 3D tisku nebo nanotechnologie“.

Zpravodajské činnosti Íránu

V posledních letech jsou íránské služby v Evropě aktivnější, nicméně v roce 2020 BIS nezaznamenala bezprostřední nebezpečí. Jako potenciální hrozby BIS spatřuje útoky na opoziční novináře nebo politické aktivisty z řad kurdské, sunnitské a obecně progresivní názorové opozice duchovního režimu. Útoky by mohly ohrozit perskou redakci Rádia Fardá (pod Rádiem Svobodná Evropa), které vysílá z Prahy.

Írán se na českých vědeckých pracovištích a univerzitách pokoušel získat poznatky, které se dají využít při šíření zbraní hromadného ničení (např. výbušniny). Na tato rizika reagují nařízení Evropské unie, která se snaží zajistit, aby osoby se vztahem k Íránu (např. bydlištěm v zemi) k těmto problematickým informacím neměly přístup. Instituce v České republice vykládají regulace poměrně přísně a zakazují nebo omezují studium obyvatelů Íránu na některých vysokoškolských oborech.[2]

Dezinformační a teroristická scéna 

Pandemie koronaviru se projevila i na formování dezinformační scény a radikalizace společnosti. Odpor části společnosti proti koronavirovým opatřením vedl k propojení představitelů dezinformační scény a protestujících občanů, kteří na konspirační teorie reagovali více než obvykle. Širokou veřejnost se ale zmobilizovat nepodařilo. Mohly za to rozpory aktérů, roztříštěnost „anti-covid scény“ a její nedostatečná organizace. 

Činnosti extremistů bývají mediálně velmi zajímavé, ale podle zprávy BIS nepředstavují aktuálně velké nebezpečí, protože dosud chybí reálný mobilizační potenciál. To stejné platí pro různá domobranecká uskupení, která se prezentují jako polovojenské skupiny, ale ve skutečnosti hlavně pořádají cvičení a přednášky.

Hrozbou se naopak stávají radikalizovaní jednotlivci, kteří nejsou provázaní s extremistickou scénou, díky čemuž unikají pozornosti bezpečnostních složek. Prozatím tyto osoby páchaly spíše méně závažné kriminální činy, ale podle zkušeností ze zahraničí u nich nelze vyloučit účast na násilných či teroristických útocích.

Covid-19 výrazně neovlivnil ohrožení terorismem. Finanční a psychické problémy u některých osob sice mohly zvýšit náchylnost k radikalizaci, zároveň ale pandemie zkomplikovala logistiku teroristických organizací a pohyb jejích členů. V Evropě v roce 2020 došlo k několika teroristickým útokům islamistů, ale situace v České republice byla klidná, BIS nezachytil žádnou bezprostřední hrozbu.

Kybernetické útoky

Rok 2020 se nesl ve znamení mnohem většího využívání digitálních technologií, s čímž souvisel nárůst počtu kybernetických útoků. Útočníci nejčastěji využívali spear-phishing, což je zasílání e-mailů se škodlivou přílohou, která má za cíl napadnout počítač adresáta. Často se objevovala snaha odhalit zranitelnosti v soukromých i státních sítích či systémech neboli skenování, které může značit první fázi chystaného útoku. Hackeři také zkoušeli získat přihlašovací údaje tzv. útokem hrubou silou, který spočívá v systematickém testování kombinací uživatelského jména a hesla.

Cílem útoků v roce 2020 byly české politické strany, nevládní či neziskové organizace nebo státní instituce. Právě u jedné nejmenované státní instituce bylo potvrzeno, že došlo ke krádeži množství dokumentů. Kromě ní se obětí kybernetických útoků staly třeba Psychiatrická nemocnice Kosmonosy nebo Fakultní nemocnice Brno. Incident brněnské nemocnice vedl k významnému omezení provozu a způsobil škodu v řádu stovek milionů korun. 

 

Poznámky 

[1] V souvislosti s kauzou Vrbětice byla v roce 2021 vyhoštěna velká část ruských diplomatů i administrativních pracovníků. Nyní je v Česku dohromady 14 ruských diplomatů.

[2] Finanční analytický úřad vydal Příručku technické pomoci a nehmotného přenosu technologií, která o problematice čitelně a srozumitelně informuje.

Zdroje

Bezpečnostní informační služba. Proliferace - šíření zbraní hromadného ničení. (https://www.bis.cz/proliferace-sireni-zbrani-hromadneho-niceni/).

Bezpečnostní informační služba. 2020. Případ „ohrožení českých komunálních politiků“ - dohady vs. fakta. (https://www.bis.cz/aktuality/pripad-ohrozeni-ceskych-komunalnich-politiku-dohady-vs-fakta-bcac3051.html)

Bezpečnostní informační služba. 2021. Výroční zpráva 2020. (https://www.bis.cz/public/site/bis.cz/content/vyrocni-zpravy/2020-vz-cz-2.pdf).

Břešťan, Robert. Čerstvá čísla z ruské ambasády: Kreml má v Česku 51 diplomatů a 87 členů personálu. Hlídací pes. 18. května 2020 (https://hlidacipes.org/cerstva-cisla-z-ruske-ambasady-kreml-ma-v-cesku-51-diplomatu-a-87-clenu-personalu/).

Harvard University. Made In China 2025 Explained. (https://projects.iq.harvard.edu/innovation/made-china-2025-explained).

Ministerstvo zahraničí České republiky. 2021. Diplomatic List. (https://www.mzv.cz/file/442309/DL2021_12_21.pdf).

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. 2021. Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2020. (https://www.nukib.cz/download/publikace/zpravy_o_stavu/Zprava_o_stavu_KB_2020.pdf)

Valášek, Lukáš. „Neučte íránské studenty nic o jádru.“ České vysoké školy se brání proti špionům. Aktuálně.cz. 24. září 2021 (https://zpravy.aktualne.cz/domaci/neucte-iranske-predmety-nic-o-jadru-ceske-vysoke-skoly-zbroj/r~c6fe3a9216c811ecbc3f0cc47ab5f122/)

Fotografie

[1] V roce 2020 došlo k nárůstu kybernetických útoků. Cliche Hacker and Binary Code (26946304530), autor: David Whelan, 24. května 2016, zdroj: Wikimedia Commons, CC0 1.0, editace: ořez.