V březnu 2021 se v Izraeli konaly parlamentní volby. Jednalo se o již čtvrté volby do jednokomorového Knesetu za poslední čtyři roky. Občanská společnost se za tu dobu stala značně polarizovanou. Letošní volby proto byly považovány za referendum o politickém vedení země premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ten stojí v čele izraelské vlády od roku 2009.

Důvodem konání letošních voleb byla dlouhotrvající politická nestabilita Izraele způsobená nesourodou vládnoucí koalicí. Ta byla doposud složená z konzervativní strany Likud premiéra Netanjahua a středové liberální strany jeho někdejšího politického konkurenta B. Gantze – Kachol lavan (Modrobílá strana). 

Zásadním zlomem, který zemi uvrhl do ještě větší nejistoty, bylo nepřijetí, či dokonce nepředstavení plánu rozpočtu pro nadcházející období premiérem Netajahuem. Právě jeho strana Likud byla přitom za resort financí zodpovědná. Lídři se za nastalou krizi vzájemně obviňují a jejich nekončící rivalita je středobodem nastalé politické krize. 

Předvolební situace

Letošními parlamentními volbami jednoznačně rezonovalo téma koronaviru. Benjamin Netanjahu, předseda pravicové konzervativní strany Likud, se v průběhu předvolební kampaně soustředil zejména na témata, která považoval za úspěch své vlády. Těmi byla například normalizace vztahů Izraele s arabskými zeměmi nebo očkování proti covidu-19. Právě izraelský očkovací program je celosvětově považovaný za jeden z nejúspěšnějších a nejefektivnějších v boji proti koronaviru.

Ze strany opozice byl naproti tomu Netanjahu kritizován hlavně za své korupční kauzy. Během své vrcholné politické kariéry byl několikrát obviněn z porušení důvěry, korupce a majetkové trestné činnosti, za kterou krátce po letošních březnových parlamentních volbách stanul před Jeruzalémským okresním soudem. Opoziční strany na premiérovo obvinění upozorňovaly už v předvolební kampani, v rámci které zdůrazňovaly, že by v čele země neměl stát politik vyšetřovaný pro korupci. Izraelský zákon však nepožaduje, aby ministerský předseda čelící obžalobě na svůj post rezignoval. Netanjahu tak požadavkům opozice na své odstoupení nevyhověl.

Vedle spokojenosti s vedením země v době celosvětové pandemie se občané Izraele svou volbou vyjadřovali i ke vztahům Izraele s Palestinou. Toto téma představuje jednu z hlavních štěpných linií izraelské občanské společnosti i jejích politických představitelů. Zatímco se vládnoucí strana Likud a další pravicové strany v zemi dlouhodobě staví proti vzniku plnohodnotného a nezávislého palestinského státu, středové a levicové strany jsou pro obnovení rozhovorů s Palestinci zahrnující územní ústupky s cílem dosažení mírového stavu mezi zeměmi.

V letošních volbách byla i problematika izraelsko-palestinských vztahů zastíněna koronavirovou pandemií. Nadto je vedení země kritizováno ze strany OSN za nerovnoměrné poskytování vakcín pro Palestince v okupovaných územích Západního břehu a pásma Gazy, kde se zdravotní situace v poslední době rapidně zhoršuje. 

Výsledek parlamentích voleb

Březnové volby nepřinesly jasného vítěze, a uvrhly tak zemi do ještě hlubší patové situace, než ve které se Izraelci nacházeli v posledních letech. Izraelský volební systém, který je postavený na zásadě poměrného zastoupení, činí obtížným, aby ve volbách většinově zvítězila jediná politická strana. Díky nízké uzavírací klauzuli 3,25 % se letos do parlamentu dostalo celkem 13 politických stran a uskupení. Výsledky letošních voleb tak jasně ukazují, jak obtížné je vládnoucí koalici při takovéto roztříštěnosti sestavit. 

Vládnoucí pravicová strana Likud premiéra Netanjahua nezískala potřebnou podporu pro vytvoření požadované většiny. Podle dat zveřejněných Centrální volební komisí získala Likud 24,2 % všech hlasů, které straně přinesly pouze 30 mandátů, což je o 7 křesel méně než v minulých volbách. Následovala středová strana Yesh Atid hlavního opozičního lídra Yaira Lapida s 13,9 % a 17 mandáty. Strana si polepšila, avšak o pouhé jedno křeslo.

Aktuálně soupeřící strany - Likud a Yesh Atid již zahájily důležitou fázi formování koalic s dalšími stranami parlamentu za účelem vytvoření vládnoucí většiny. Mezi strany, se kterými by vítězné strany mohly zformovat potenciální koalici se řadí ultraoxtodoxní strany Shas a Sjednocený Judaismus Tóry, které jsou nakloněny ke spolupráci se stranou Likud, a které ve volbách získaly 9 a 7 křesel v Knesetu. Opačný pól a možného spojence pro Yesh Atid představuje středová liberální aliance Kachol lavan, které po volbách náleží 8 mandátů. 

Ostatní politické subjekty obdržely nižší voličskou podporu, což však neznamená, že se v budoucnu nebudou na vládnoucí koalici podílet. Vyjednávání nedávno započala, ani u jedné ze stran však není zcela jisté, zda se jí vládnoucí většinu podaří sestavit. Některá parlamentní uskupení jsou totiž otevřená spolupráci s oběma stranami. 

Z finálních výsledků voleb je zjevné, že nové složení Knesetu nepřinese zemi v nadcházejícím volebním období společností i politickou reprezentací požadovanou stabilitu. Vedoucí představitele dvou stran tak čeká nelehký úkol, a sice vyvést  zemi v nadcházejícím volebním období z politické nejistoty. Očekává se, že by proces sestavování vlády mohl trvat až několik měsíců. Pokud se jim nepodaří vytvořit stabilní vládu a opět vznikne nesourodá koalice, je pravděpodobné, že se Izraelci budou muset brzy dostavit k dalším parlamentním volbám.

Zdálo se, že sestavením koalice bude nakonec pověřen Natanjahův opoziční protivník Yair Lapid, což by znamenalo, že by premiér Netanjahu po 12 letech letech ztratil vedoucí politickou pozici v Izraeli. Situace se však razantně změnila po tom, co se opětovně rozhořel konflikt mezi Palestinou a Izraelem. Raketové ostřelování a sílící násilí s sebou mimo jiné nese také politickou nestabilitu. Za současné konfliktní situace totiž není jisté, zda se Lapidovi do 2. června podaří sestavit vládnoucí koalici ani to, zda je za současného stavu žádoucí měnit premiéra země. 

Zdroje 

Davidovich, Joshua, Baschner, Michael. Final election results confirm deadlock, offering no clear path to coalition. The Times of Israel. 25. března 2021 (https://www.timesofisrael.com/liveblog-march-25-2021/).

Eldar, Akiva. Israel’s upcoming election: Where did the occupation go? Aljazeera. 18. března 2021 (https://www.aljazeera.com/opinions/2021/3/18/israels-upcoming-election-where-did-the-occupation-go).

Harkov, Lahav. Israel Elections: How parties can form a government to avoid 5th election. The Jerusalem Post. 1. dubna 2021 (https://www.jpost.com/israel-elections/israel-elections-how-parties-can-form-a-government-to-avoid-5th-election-663887).

Holmes, Oliver. Israel election: near-complete results suggest extended deadlock. The Guardian. 24. března 2021 (https://www.theguardian.com/world/2021/mar/24/israel-election-netanyahu-looks-to-far-right-as-early-count-deadlocked).

Israel election: PM Netanyahu short of majority as vote count ends. BBC News. 25. března 2021 (https://www.bbc.com/news/world-middle-east-56504661).

Israel Elections. The Jerusalem Post. (https://www.jpost.com/israel-elections).  

Israel: Ensure equal COVID-19 vaccine access to Palestinians – UN Independent experts. UN News. 14. ledna 2021 (https://news.un.org/en/story/2021/01/1082152).

Israel: PM Netanyahu accused of ‘illegitimate use‘ of power. Aljazeera. 5. dubna 2021 (https://www.aljazeera.com/news/2021/4/5/israels-netanyahu-trial-resume-as-parties-weigh-on-his-faith).

Kerhsner, Isabel. Israeli Government Collapses, Forcing 4th Election in 2 Years. The New York Times. 22. prosince 2020 (https://www.nytimes.com/2020/12/22/world/middleeast/israel-election-netanyahu.html).

Sherwood, Harriet. Violence and mayhem offer Benjamin Netanyahu refuge. The Guardian. 13. května 2021 (https://www.theguardian.com/world/2021/may/13/violence-and-mayhem-offer-benjamin-netanyahu-refuge-israel-palestinians).

Fotografie 

[1] Premiér Netannjahu. Benjamin-Netanyahu (23255006396-cropped), autor: U.S. Embassy Tel Aviv, 24. listopadu 2015, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY 2.0.