Výbor proti mučení a jinému nelidskému, krutému, ponižujícímu zacházení a trestání Rady vlády pro lidská práva zasedal dne 30. května 2022. Na programu jeho jednání byla například témata jako mimořádné události ve věznicích či informace o trestní politice a koordinaci opatření ke snížení recidivy. Jedno z ústředních témat jednání tvořila i koncepce ochranného léčení, která je v ČR již poměrně dlouho předmětem různých diskusí. K jakým závěrům Výbor při svém jednání dospěl?
Nedostatky řeší členové meziresortní Pracovní skupiny a Rada vlády
Při jednání Výboru proti mučení a jinému nelidskému, krutému, ponižujícímu zacházení a trestání Rady vlády pro lidská práva (dále jen „Výbor“) bylo upozorněno na několik vybraných nedostatků ve vztahu k aktuální koncepci ochranného léčení v ČR. Byly například shledány mezery v úpravě dozoru státního zastupitelství nad výkonem ochranného léčení nebo absenci obecně používaného nástroje sloužícího k posouzení nebezpečnosti pacienta nebo absenci pobytových sociálních služeb pro pacienty, jejichž zdravotní stav znemožňuje přímý návrat do společnosti. Na tyto nedostatky již upozornila tehdejší veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová ve své zprávě ze systematických návštěv z roku 2019.[1]
Ochranné léčení se dotýká více oborů, a proto výše uvedené nedostatky spadají do působnosti vícero ministerstev. Zejména se jedná o Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo spravedlnosti s Ministerstvem zdravotnictví začaly tyto problémy řešit prostřednictvím mezirezortní pracovní skupiny pro problematiku ochranného léčení (dále jen „pracovní skupina“) již v roce 2020, avšak do její činnosti zasáhla epidemie covid-19. Posléze se řešení této problematiky přeneslo zejména na Radu vlády pro duševní zdraví.
Potřeba zavedení dozoru státního zástupce nad výkonem ochranného léčení
V rámci jednání Výboru byla jedním z témat absence dozoru státního zastupitelství nad místy, kde se vykonává ochranné léčení. Na tento nedostatek již upozorňovala několik let i tehdejší veřejná ochránkyně práv Šabatová, protože tento nedostatek může vést k porušování základního práva na opravný prostředek dle čl. 13 ve spojení s čl. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Jedná se o to, že pacient v psychiatrické nemocnici kvůli absenci zvláštního právního předpisu nemá v českém právním řádu žádnou ochranu v podobě dozoru státního zastupitelství. Zákon o státní zastupitelství sice dozor v této oblasti předpokládá, ale dosud chybí vymezení předmětu a podmínek pro jeho realizaci ve zvláštním zákoně. Například zákon o výkonu trestu odnětí svobody jasným způsobem upravuje dozor státního zastupitelství, a proto mohou státní zástupci provádět prověrky, vydávat příkazy, nařídit propuštění člověka apod.
V ČR dosud tedy není žádný nezávislý orgán, který by mohl přijmout určitá opatření při špatném zacházení s pacienty. Dotčený člověk se sice může obrátit na soud, avšak s ohledem na jeho duševní poruchu a zbavení osobní svobody může být pro něj tato cesta velmi obtížná. Stejně tak i stížnost dle zákona o zdravotních službách nepředstavuje efektivní způsob řešení.
Ve vztahu k tomuto nedostatku jedna z členek výboru připomněla, že v roce 2019 byl vládou projednán poslanecký návrh zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který se tímto zabýval. Nebyl však přijat pro vysokou finanční náročnost, absenci odborných předpokladů na straně státních zástupců a nevhodnost nahlížení do zdravotnické dokumentace pacientů.
Nebezpečnost pacienta: kdo a jak ji posuzuje?
Výbor se také věnoval problematice hodnocení nebezpečnosti pacienta, která je řešena v rámci posuzování naplnění účelu ochranného léčení. Tímto se totiž v praxi zabývá nejen soud v okamžiku rozhodování o trvání ochranného léčení nebo jeho přeměně, ale průběžně také psychiatrická nemocnice při hospitalizaci pacienta.
Někteří lékaři jsou toho názoru, že nebezpečnost pacienta je otázkou čistě právní, jejíž řešení jim nepřísluší. Tehdejší veřejná ochránkyně práv Šabatová k tomuto uvedla: „S tím nemohu zcela souhlasit, protože poskytovatel je povinen podávat soudu zprávy a návrhy pro potřeby posuzování právě nebezpečnosti, a také jí musí přizpůsobit svůj postup vůči pacientovi. Na nebezpečnost je navázán účel ochranného léčení každého konkrétního pacienta, a tím i oprávněnost zásahů do jeho základních práv při hospitalizaci.“
Problémem tak dosud zůstává to, že pro lékaře neexistuje při hodnocení nebezpečnosti pacienta žádný standardizovaný přístup. Názor ošetřujícího lékaře je přitom důležitý nejen pro volbu vhodné léčby pacienta, ale je stěžejním podkladem i pro soud při jeho rozhodování o dalším trvání ochranného léčení.V praxi pak totiž dochází k tomu, že jsou v ústavním léčení často ponecháváni pacienti mnohem delší dobu, než je skutečně nutné. Pravděpodobně se tak děje nejen kvůli nedostatku právní regulace při hodnocení kritéria nebezpečnosti pacienta, ale i tlaku společenského mínění na soudy.
Národní akční plán pro duševní zdraví 2020-2030: klíč pro řešení problémů?
Ve vztahu ke koncepci ochranného léčení byl při jednání Výboru několikrát zmíněn tzv. Národní akční plán pro duševní zdraví 2020-2030 (dále jen „Národní akční plán pro duševní zdraví“).[2] Nejprve jej schválila Rada vlády pro duševní zdraví a následně i samotná vláda.
Národní akční plán pro duševní zdraví obsahuje úkoly pro jednotlivé resorty, které mají být v určitých termínech splněny. Jedna z členek Výboru informovala o probíhající práci na tzv. Národní koncepci ochranného léčení, která představuje jeden z úkolů Národního akčního plánu pro duševní zdraví. Aktuálně má mít podobu pracovní verze a dokončena by měla být do konce letošního roku.
Dosud tak probíhá vytváření materiálů pro následující oblasti: rozvoj infrastruktury služeb pro ochranné léčení, definování standardů léčby, definování postavení zdravotníků a zařízení jako orgánů veřejné správy, úpravy legislativního rámce, koncept vzdělání forenzní problematiky, evidence ochranného léčení, koncept finančního zajištění ochranného léčení a souvisejících služeb, vytvoření multiagenturní spolupráce (úřady práce, probační a mediační služby, zdravotní zařízení, policie), sběr dat.
V obecné rovině na plnění úkolů Národního akčního plánu pro duševní zdraví v oblasti ochranného léčení dosud spolupracovali vybraní členové pracovní skupiny s meziresortním koordinačním týmem Rady vlády. O jejich činnosti je již dle zápisu z jednání Výboru připravována výroční zpráva.
Národní koncepce ochranného léčení jako téma pro další jednání
Výbor své jednání o koncepci ochranného léčení uzavřel s tím, že prostřednictvím Sekretariátu Rady vlády pro lidská práva navrhne zapojení Kanceláře veřejného ochránce práv a Kanceláře vládního zmocněnce do meziresortní spolupráce v rámci problematiky ochranného léčení.
Na příštím zasedání výboru by měli být přítomni i určití hosté, s nimiž by mělo být diskutováno o vznikající Národní koncepci ochranného léčení v rámci Národního akčního plánu pro duševní zdraví.
Poznámky
[1] Zpráva veřejného ochránce práv ze systematických návštěv, 2019: Ochranné léčení, omezovací prostředky a další témata. (https://www.ochrance.cz/uploads-import/ESO/21-2016-NZ-MLU_SZ- ochranne_leceni.pdf.)
[2] Úřad vlády ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR. Národní akční plán pro duševní zdraví 2020-2030, 2020 (https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/2020/01/Národn%C3%AD-akčn%C3%AD-plán-pro-duševn%C3%AD-zdrav%C3%AD-2020-2030.pdf)
Zdroje
Prohlášení Ministerstva spravedlnosti k problematice ochranného léčení ze dne 20. 2. 2020 (https://www.justice.cz/web/msp?F=U&F=U&clanek=prohlaseni-ministerstva-spravedlnosti-k-problematice-ochranneho-lece-1)
Úřad vlády ČR, Sekretariát Rady vlády ČR pro lidská práva. Zápis ze zasedání Výboru proti mučení, 30. května 2022 (https://www.vlada.cz/assets/ppov/rlp/vybory/proti-muceni-a-nelidskemu-zachazeni/ze-zasedani-vyboru/Zapis-ze-zasedani-Vyboru-proti-muceni_30-05-22.pdf)
Zpráva veřejného ochránce práv ze systematických návštěv, 2019: Ochranné léčení, omezovací prostředky a další témata. (https://www.ochrance.cz/uploads-import/ESO/21-2016-NZ-MLU_SZ- ochranne_leceni.pdf.)
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.
Fotografie
[1] Chybí zásady pro posouzení nebezpečnosti pacienta. Vacinados os primeiros pacientes cadastrados pelo Telecovid, autor: Breno Esaki/Agência Saúde DFAgência Brasília, 10. února 2021, Flickr, CC BY 2.0, editace: ořez.
