V červnu a červenci proběhlo v Ženevě zasedání Rady OSN pro lidská práva, která se mj. zabývala lidskoprávní situací v Myanmaru, Sýrii a v etiopském regionu Tigraj. Jednání probíhala na podkladě odborných zpráv vypracovaných zvláštními zpravodaji a Vysokou komisařkou OSN pro lidská práva. Česká republika na jednání mj. podpořila rezoluci požadující okamžité stažení eritrejských jednotek z Tigraje.

Rada OSN pro lidská práva („Rada“) se skládá ze 47 členů, které pravidelně volí Valné shromáždění OSN na období tří let. Česká republika je členem Rady od roku 2019 a v roce 2021 jí členství končí.

Rada přijala na svém 47. zasedání celkem 27 rezolucí. Většina z nich se vztahovala ke specifickým lidskoprávním oblastem, např. k právu na vzdělání nebo právům žen. Tyto rezoluce byly většinou přijaty konsenzuálně.

Naopak u rezolucí týkajících se konkrétních zemí (vyjma Myanmaru) došlo k vyvolání hlasování, což signalizuje nesouhlas některých států s projednáváním věci na půdě Rady. Konkrétně se jednalo o lidskoprávní situaci v Sýrii, Bělorusku, Eritreji a v etiopském regionu Tigraj. Česká republika podpořila svým hlasováním všechny rezoluce kritizující stav lidských práv v těchto zemích.

Tigraj: únosy eritrejských uprchlíků, popravy civilistů a rozsáhlé sexuální násilí 

Rada projednala rezoluci týkající se etiopského regionu Tigraj, který se nachází při hranici s Eritreou. V listopadu 2020 zaútočila etiopská vláda na Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontu (do roku 2018 byla tato etnická politická strana součástí etiopské vlády) mající své vojenské základny v Tigraji. V konfliktu dochází k masivnímu porušování lidských práv a etiopská vláda navíc omezila dodávky humanitární pomoci do regionu. 

S tichým souhlasem etiopského premiéra Abiyho Ahmeda se do bojů zapojily eritrejské jednotky. Zapojením eritrejské armády do bojů v Tigraji se zabývala zpráva zvláštního zpravodaje pro Eritreu, která byla na zasedání předložena Radě. Zvláštní zpravodaj se ve zprávě soustředil především na situaci eritrejských uprchlíků na území Tigraje.

V Eritrei vládne již několik dekád vojenský autoritářský režim prezidenta Isaiase Afwerkiho. Eritrea je jednou z nejvíce nesvobodných zemí na světě (celostátní volby se v zemi nekonaly od roku 1993) a její celkové skóre svobody je podle organizace Freedom House dva body ze sta (čím nižší hodnota, tím méně občanských a politických svobod v zemi je). Eritrea má tedy podobné skóre jako Sýrie, Severní Korea nebo Jižní Súdán.

Kvůli diktatuře proto z Eritreje v minulosti uprchlo mnoho občanů. Téměř 100 000 z nich skončilo v uprchlických táborech na území etiopského regionu Tigraj, který sousedí s Eritreou. Zapojení eritrejské armády do bojů v Tigraji má proto pro eritrejské uprchlíky devastující následky. Podle zvláštního zpravodaje dochází ze strany eritrejské armády k cíleným útokům na uprchlické tábory, při kterých jsou uprchlíci mimosoudně popravováni, unášeni a nuceně přesouváni do Eritreje, kde jsou následně vězněni. Zpravodaj ve zprávě zmiňuje i rozsáhlé drancování majetku a systematické sexuální násilí vůči civilistům ze strany eritrejské i etiopské armády.

Rezoluci odsuzující porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Tigraji, a požadující okamžité stažení eritrejských jednotek z regionu, předložilo k hlasování Slovinsko zastupující celou Evropskou unii. Rada rezoluci přijala v poměru 20 hlasů pro (včetně České republiky) a 14 států proti.[1]

Sýrie: systematické porušování lidských práv trvá už 10 let

Rada přijala i rezoluci týkající se lidskoprávní situace v Sýrii. V rezoluci mj. připomněla smutné desetileté výročí od započetí syrské občanské války a odsoudila závažné porušování lidských práv ze strany syrského režimu vedeného prezidentem Bašárem al-Asadem.

V zemi stále v masivním měřítku dochází k případům nuceného zmizení, které úmyslně páchají syrské bezpečnostní složky, aby tak v zemi šířily strach a potlačily jakékoliv známky odporu. Deset let po rozsáhlé vlně zatýkání jsou stále nezvěstné desítky tisíc mužů, žen i dětí, kteří byli syrskými úřady vzati do vazby. Syrské úřady odmítají příbuzným těchto nezvěstných osob podat jakoukoliv zprávu o jejich blízkých (např. zda jsou tito lidé mrtví, nebo stále naživu), což jen prodlužuje nejistotu a psychické utrpení stovek tisíc lidí.

V rezoluci Rada rovněž poukázala na závažné právní důsledky rozsáhlého zatýkání mužů a chlapců pro jejich manželky a matky. Tímto zatýkáním se totiž zvyšuje počet domácností vedených ženami, které v Sýrii čelí právním bariérám a diskriminaci. Jelikož tyto ženy nemohou doložit, že jejich manželé zemřeli v syrských věznicích, nemohou ani dědit a právně nakládat s majetkem, který fakticky spravují. Mají také problémy při registraci narození dítěte nebo v oblasti svobody pohybu.

Rezoluce odsuzující stav lidských práv v Sýrii byla Radě předložena skupinou zemí, mj. Německem, Jordánskem a Spojenými státy. Podpořilo ji 26 států, 6 států hlasovalo proti přijetí.[2] Česká republika hlasovala pro přijetí rezoluce.

Myanmar: útoky na Rohingy ze strany armády pokračují

Na předešlém zasedání, které proběhlo v únoru a březnu 2021, se Rada zabývala zejména represí proti demonstrantům protestujícím proti svržení civilní myanmarské vlády ze strany vojenské junty (viz Bulletin květen 2021, s. 6). Nejnovější rezoluce, kterou Rada na analyzovaném zasedání přijala, se naopak soustředila na pokračující represi vůči etnickým menšinám, zejména Rohingům.

V rezoluci Rada vyjádřila velké znepokojení nad zprávami o závažném porušování lidských práv Rohingů. V Myanmaru dochází ke svévolnému zatýkání příslušníků této menšiny. Mnoho z nich je ve vazbě příslušníky bezpečnostních složek mučeno. Rezoluce popisuje i úmyslné zabíjení a mrzačení dětí a sexuální násilí vůči rohingským ženám.

V Myanmaru pravidelně dochází k výpadkům internetového připojení a vojenská junta zavedla restrikce na používání sociálních sítí. Cílem armády je, aby se občané nemohli domlouvat na protestech. Rada Myanmar proto v rezoluci vyzvala ke znovuobnovení připojení k internetu, aby tak nadále nedocházelo k porušování práv na svobodu projevu a shromažďování.

Podle Rady je rovněž nutné, aby Myanmar ve spolupráci s Bangladéšem podnikl konkrétní kroky umožňující návrat rohingských uprchlíků z Bangladéše zpět do Myanmaru, ze kterého po systematické represi uprchli.

Rezoluci týkající se práv menšin v Myanmaru předložil Radě Pákistán. Stejně jako předchozí rezoluce z března 2021 byla i tato přijata konsensem (bez vyvolání hlasování), což svědčí o široké podpoře rezoluce ze strany mezinárodní komunity.

Venezuela: trestní stíhání aktivistů a novinářů

Radě byla také předložena zpráva o lidskoprávní situaci ve Venezuele, kterou vypracovala Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bachelet. Podle komisařky v zemi nadále dochází k případům mimosoudního zabíjení a mučení ze strany bezpečnostních složek.

Vysoká komisařka ve zprávě rovněž popsala případy nucených zmizení a zadržování osob ve vazbě, aniž by zadržení dostali možnost informovat o tom, kde se nachází, svou rodinu a advokáta. Podmínky ve věznicích nesplňují mezinárodní standardy; věznice jsou přeplněné, hygienické podmínky jsou špatné, zdravotní péče je nedostatečná a vězňům není poskytován dostatek jídla a pitné vody. Zvláště znepokojivé jsou podle komisařky zprávy o případech úmrtí ve věznicích z důvodu vysokého výskytu tuberkulózy a podvýživy.

Ve Venezuele není respektováno právo na spravedlivý proces. Dochází k zatýkání osob, aniž by soudci vydali příkazy k zatčení. Obhájci čelí nejrůznějším překážkám v přístupu ke svým klientům a nejsou tak schopni efektivně připravovat jejich obhajobu. Justice v zemi není nezávislá a není dodržováno ani právo obviněného neobviňovat sebe a své blízké.

Komisařka se ve zprávě věnovala i porušování práva na svobodu projevu, sdružování a shromažďování. Novináři, obránci lidských práv, představitelé odborů a další aktivisté jsou ze strany venezuelského režimu trestně stíháni a označováni za „kriminálníky“ a „teroristy.“ Definice terorismu obsažená ve venezuelském právním řádu je neurčitá a je ze strany soudů interpretována tak, že postihuje široké množství aktivit.

Lidé jsou zastrašováni, aby neprojevovali své politické názory. Nevládní organizace čelí nejrůznějším překážkám ze strany úřadů (např. zmrazením účtů či trestnímu stíhání), což jim významně ztěžuje nebo přímo znemožňuje činnost.

Komisařka svou zprávu uzavřela souhrnem konkrétních doporučení pro venezuelskou vládu, aby došlo ke zlepšení stavu lidských práv v zemi. Bohužel nelze předpokládat, že by venezuelská vláda změnila své praktiky jen proto, že se lidskoprávní situací ve Venezuele zabývá Rada. Je však možné, že soustavný mezinárodní tlak, společně se špatnou ekonomickou situací v zemi, povede v budoucnu alespoň k dílčímu uvolnění režimu.

Poznámky

[1] Proti rezoluci hlasovaly Bolívie, Burkina Faso, Kamerun, Čína, Pobřeží slonoviny, Kuba, Eritrea, Indie, Namibie, Filipíny, Rusko, Somálsko, Togo a Venezuela.

[2] Proti rezoluci hlasovaly Arménie, Bolívie, Čína, Kuba, Rusko a Venezuela.

Zdroje

Freedom House (2021). Countries and Territories (https://freedomhouse.org/countries/freedom-world/scores).

Freedom House (2021). Eritrea (https://freedomhouse.org/country/eritrea/freedom-world/2021).

OHCHR (2021). 47th session of the Human Rights Council: Resolutions, decisions and President’s statements (https://www.ohchr.org/EN/HRBodies/HRC/RegularSessions/Session47/Pages/R…).

OHCHR (2021). Current Membership of the Human Rights Council for the 15th cycle, 1 January – 31 December 2021 (https://www.ohchr.org/EN/HRBodies/HRC/Pages/CurrentMembers.aspx).

Report of the Special Rapporteur on the situation of human rights in Eritrea, Mohamed Abdelsalam Babiker, A/HRC/47/21, 12 May 2021.

Report of the United Nations High Commissioner for Human Rights. Situation of human rights in the Bolivarian Republic of Venezuela, A/HRC/47/55, 16 June 2021.

Resolution of Human Rights Council. Situation of human rights of Rohingya Muslims and other minorities in Myanmar, A/HRC/47/L.11, 7 July 2021.

Resolution of Human Rights Council. Situation of human rights in the Syrian Arab Republic, A/HRC/47/L.6, 8 July 2021.

Resolution of Human Rights Council. Situation of human rights in the Tigray region of Ethiopia, A/HRC/47/L.20, 8 July 2021.

The Economist (2021). Eritrea, Africa´s gulag state, is on the march. 22 May 2021 edition (https://www.economist.com/leaders/2021/05/20/eritrea-africas-gulag-state-is-on-the-march). 

Fotografie

[1] Eritrejský autoritářský prezident Isaias Afwerki se zapojil do konfliktu v Tigraji. Isaias Afwerki in 2002, autor: Helene C. Stikkel, 10. prosince 2002, zdroj: Wikimedia Commons, public domain, editace: ořez.