V období od ledna do července letošního roku proběhlo pět zasedání čtyř lidskoprávních výborů OSN, během nichž výbory posuzovaly periodické zprávy vybraných států o plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv o lidských právech a zabývaly se též individuálními stížnostmi jednotlivců. K jakým závěrům vybrané výbory došly? A jak byla jejich činnost ovlivněna  pandemií COVID-19?

Lidskoprávní výbory OSN jsou expertní orgány zřízené na základě mezinárodních smluv OSN o lidských právech a slouží k monitorování jejich závazků. Každý výbor přijímá v pravidelných cyklech zprávy vybraných smluvních států, hodnotí je a na jejich základě vydává tzv. závěrečná doporučení adresovaná vládám smluvních států. Povinností států je s výbory spolupracovat a jejich doporučení realizovat. Mimo to výbory přijímají individuální stížnosti jednotlivců týkající se porušení lidských práv v konkrétních případech. V souhrnu výbory ve sledovaném období posuzovaly 24 periodických zpráv a přijaly celkem 62 stížností.

Narušení činnosti výborů pandemií COVID-19

V rámci zasedání konkrétního výboru probíhá projednávání periodických zpráv smluvních států. Při tom platí obecné pravidlo, že se konají dvě tříhodinová jednání za účasti členů výboru a delegace smluvního státu (tzv. konstruktivní dialog).[1] S ohledem na vypuknutí koronavirové pandemie však byla taková setkání ze strany OSN vyhodnocena jako riziková a musela být přijata preventivní opatření. 

Zásadním opatřením byl odklad všech zasedání výborů, která byla naplánována na období duben – květen 2020. Konkrétně byla odložena zasedání pěti výborů.[2] Přerušeno muselo být též již zahájené 128. zasedání Výboru pro lidská práva. Původně byl odklad stanoven do června 2020, avšak vzhledem k přetrvávajícímu riziku bylo projednávání periodických zpráv přesunuto až do příštích termínů zasedání.[3]

Výbor pro lidská práva: situace ve Středoafrické republice

Výbor pro lidská práva je expertní orgán sloužící k monitorování závazků vyplývajících z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Ve sledovaném období proběhla dvě zasedání výboru. Na svém 128. zasedání projednal výbor zprávy pěti zemí (Středoafrická republika, Portugalsko, Tunisko, Uzbekistán a Dominika) a zabýval se celkem 38 individuálními stížnostmi.

Výbor se věnoval situaci ve Středoafrické republice, kde od roku 2013 probíhá občanská válka, v níž proti sobě stojí vláda a různorodé skupiny rebelů a vojenských milicí. V důsledku války ztratila centrální vláda kontrolu nad částmi svého území a není tak schopna zaručit ochranu základním právům a svobodám civilního obyvatelstva. Navzdory této situaci však výbor zdůraznil, že dané obtíže, které brání centrální vládě v účinné kontrole nad některými částmi země, ji nezbavují povinnosti využít všech dostupných prostředků k ochraně práv všech osob na území státu.

Výbor zejména poukazuje na urychlené zřízení Zvláštního trestního soudu a zahájení činnosti Národní komise pro lidská práva. Zdůrazňuje též nutnost odzbrojení nevládních militantních skupin, které jsou odpovědné za vraždění a mučení civilního obyvatelstva v nejrůznějších částech země. Důležité je též personální posílení soudnictví, aby se výkonu spravedlnosti dostalo všem osobám na území.

Výbor pro hospodářská kulturní a sociální práva: situace na Ukrajině

Na přelomu února a března 2020 se uskutečnilo 67. zasedání monitorovacího orgánu Mezinárodního paktu o hospodářských, kulturních a sociálních právech. Výbor projednal zprávy z 5 zemí a zabýval se 7 stížnostmi (všechny směřovaly proti Španělsku).

Výbor poukázal na problém vnitřního vysídlování osob na Ukrajině. Podle zjištění výboru se v zemi nachází až 1,4 milionu vnitřně vysídlených osob, kterým není zajištěno adekvátní bydlení, zdravotní péče a přístup ke vzdělání. Zvláštní zranitelnou skupinou jsou vnitřně vysídlené ženy, které se dvakrát častěji než muži ocitají pod hranicí chudoby. Výbor doporučil Ukrajině, aby vypracovala  komplexní vnitrostátní strategii a akční plán pro integraci vnitřně vysídlených osob a jejich přístup k hospodářským, sociálním a kulturním právům.

Další skupinou stojící na okraji ukrajinské společnosti jsou Romové. Řada příslušníků romského etnika postrádá průkaz totožnosti, což je podle zjištění výboru překážka k zajištění právní pomoci (i ze strany státem zřízených středisek bezplatné právní pomoci). V důsledku toho se Romové méně často obrací na soudy a překážkám čelí i v oblasti zaměstnanosti, bydlení, zdravotní péče a vzdělávání.

V neposlední řadě se výbor zabýval znevýhodňováním osob žijících na území Doněcka a Luhanska, což jsou sporná území, na nichž ukrajinská vláda od roku 2014 nevykonává plnou jurisdikci. Problém představuje zejména přístup k výplatě důchodů a dalších plateb sociálního zabezpečení.  Ty jsou totiž podmíněny prokázáním pobytu na vládou kontrolovaném území, případně vstupem na toto území každých 60 dnů. Výbor zdůraznil, že tato podmínka je pro řadu osob (zejména osob s omezenou pohyblivostí) nesplnitelná. Dalším problémem je neuznávání rodných a úmrtních listů vydaných úřady na tomto území.

Výbor pro odstranění diskriminace žen: stereotypy a násilí na ženách

Koronavirus zasáhl částečně do práce monitorovacího orgánu Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen. Zatímco na únorovém 75. zasedání se ještě výbor stihl řádně zabývat zprávami 8 zemí a zabýval se 8 stížnostmi, následující 76. zasedání v červenci již bylo narušeno a výbor pouze projednal jednu individuální stížnost. 

V naprosté většině zemí shledal výbor řadu případů, kdy byly ženy vystaveny fyzickému či duševnímu násilí, jakožto projevu stereotypů, které dosud ovládají tamní společnost a právo. Výbor například zkritizoval Afghánistán (a obdobně též Pákistán) za to, že zde stále dochází k zabíjení ve jménu tzv. cti; jsou realizovány nucené a dětské sňatky; dochází k přísnému trestání tzv. morálních zločinů jako je například cizoložství nebo útěk z domova. Jsou nadále používány tzv. testy panenství, jejichž výsledky se používají k diskreditaci svědectví žen v trestním řízení. Bulharsko bylo kritizováno, že nadále přetrvávají dětské či nucené sňatky, zejména mezi romskými dívkami, a to navzdory existenci právních předpisů, které dětské sňatky zakazují.

V případě Zimbabwe výbor ocenil postupnou kriminalizaci těchto praktik a ukončení dětského manželství, nicméně stále je znepokojen všeobecnou beztrestností za takové škodlivé praktiky a neexistencí odsuzujících rozsudků v případech manželství dětí.

Výbor pro práva dítěte: dopad klimatu na práva  dítěte

Monitorovací orgán Úmluvy o právech dítěte uskutečnil ve sledovaném období dvě zasedání. Na svém 83. zasedání projednal zprávy ze 6 zemí a zabýval se 9 stížnostmi. Následující zasedání v březnu se zaměřilo na projednání periodických zpráv ze 3 zemí. Příští zasedání se koná v září a na něm výbor projedná rovněž periodickou zprávu České republiky.

Stále častěji se ve zprávách výboru objevují problémy změny klimatu, které mají přímý vliv na zdravý vývoj dítěte. Naléhavěji tyto problémy vystupují u ostrovních států, které jsou přímo ohroženy, například zvyšující se hladinou oceánů, častými tajfuny, apod. V závěrečných doporučeních adresovaných Cookovým ostrovům výbor vyjádřil znepokojení nad nepříznivými dopady globální změny klimatu a přírodních katastrof na práva dítěte, včetně práva na život, přežití a rozvoj, nediskriminace, vzdělání, zdraví, zajištění odpovídajícího bydlení, pitné vody a hygieny. V závěrečných doporučeních adresovaných Tuvalu pak výbor vyjádřil znepokojení nad kontaminací zásob podzemních vod v důsledku stoupající hladiny moře, což znemožňuje přístup k pitné vodě a hygienickým zařízením pro děti, a to i ve školách.

U obou zemí též výbor kritizoval nedostatečné začlenění práv a potřeb dětí do politik a programů v oblasti klimatu (obdobně též závěrečná doporučení adresovaná Mikronésii) a nedostatečný prostor pro děti, aby se mohly samy účastnit diskuzí a rozhodování o opatřeních v oblasti klimatu.

S vědomím toho, že odvrácení klimatické hrozby není v silách jednoho státu, doporučil výbor  usilovat o dvoustrannou, mnohostrannou, regionální a mezinárodní spolupráci.

 

Poznámky

[1] Human Rights Committee, Working Methods (https://www.ohchr.org/EN/HRBodies/CCPR/Pages/WorkingMethods.aspx)

[2] Výboru pro nucená zmizení, Výboru pro migrující pracovníky, Výboru pro odstranění rasové diskriminace, Výboru proti mučení, Výboru pro práva dítěte a Výboru pro lidská práva.

[3] Některé výbory uskutečnily zasedání online, avšak bez projednávání periodických zpráv. Například online zasedání Výboru pro odstranění rasové diskriminace (https://imadr.org/cerd101-online/)

Zdroje

United Nations Human Rights Office of the High Commissioner, COVID-19: UN Human Rights Treaty Bodies postpone meetings until June (https://www.ohchr.org/EN/NewsEvents/Pages/DisplayNews.aspx?NewsID=25723&LangID=E)

Human Rights Committee, Concluding observations on the third periodic report of the Central African Republic, CCPR/C/CAF/CO/3, 30 April 2020

Committee on Economic, Social and Cultural Rights, Concluding observations on the seventh periodic report of Ukraine, E/C.12/UKR/CO/7, 2 April 2020

Committee on the Elimination of Discrimination against Women, Concluding observations on the sixth periodic report of the Republic of Moldova, CEDAW/C/MDA/CO/6, 10 March 2020

Committee on the Elimination of Discrimination against Women, Concluding observations on the third periodic report of Afghanistan, CEDAW/C/AFG/CO/3, 10 March 2020

Committee on the Elimination of Discrimination against Women, Concluding observations on the eighth periodic report of Bulgaria, CEDAW/C/BGR/CO/8, 10 March 2020

Committee on the Rights of the Child, Concluding observations on the second periodic report of the Federated States of Micronesia, CRC/C/FSM/CO/2, 3 April 2020.

Committee on the Rights of the Child, Concluding observations on the combined second to fifth periodic reports of the Cook Islands, CRC/C/COK/CO/2-5, 2 April 2020

Committee on the Rights of the Child, Concluding observations on the combined second to fifth periodic reports of Tuvalu, CRC/C/TUV/CO/2-5, 31 March 2020

Fotografie

Sídlo OSN v Ženevě, United Nations, Geneva, Switzerland, autor: David F. Barrero, 7. března 2016, zdroj: Flickr, CC BY-NC-SA 2.0, editace: ořez.