Mezinárodní trestní soud odpečetil zatykače za válečné zločiny v Libyi
Obnovení vyšetřování v Konžské demokratické republice
Mongolsko čelí kritice za nespolupráci při zatčení a vydání Vladimira Putina
Obnovení vyšetřování v Konžské demokratické republice
Prokurátor Mezinárodního trestního soudu (MTS) Karim Khan oznámil obnovení vyšetřování v Konžské demokratické republice (Kongo), které se primárně zaměří na údajné zločiny spáchané od ledna 2022 v provincii Severní Kivu. K tomuto kroku došlo na žádost konžských úřadů, které na základě článku 14 Římského statutu požádaly MTS o vyšetřování již podruhé. Kongo se potýká s dlouhodobými nepokoji, které oblast sužují od roku 2002. První formální vyšetřování bylo zahájeno v červnu 2004 a o jeho průběhu a výsledcích jsme rovněž informovali v Bulletinu (viz Bulletin květen 2020, s. 11 a Bulletin prosinec 2022, s. 18).
V Severním Kivu v současnosti eskaluje konflikt mezi ozbrojenou skupinou M23 a konžskou armádou, přičemž některé útoky jsou mířeny také na civilisty. Organizace Human Rights Watch dokumentuje případy vražd, sexuálního násilí, svévolného zadržování a násilného verbování, které mohou být považovány za válečné zločiny. Boje rovněž vedly k vysídlení téměř třech milionů lidí, kteří nyní čelí kritickému nedostatku základních potřeb. Celkový počet vnitřně vysídlených osob v Kongu přesahuje sedm milionů, což představuje jedno z největších masových vysídlení na světě.
V roce 2023 uzavřel MTS s konžskou vládou memorandum o porozumění, zaměřené na propojení vyšetřování a posílení vnitrostátní odpovědnosti. Obnovené vyšetřování v Kongu zdůrazňuje potřebu dlouhodobé spolupráce mezi mezinárodními a vnitrostátními institucemi v boji proti beztrestnosti. Společné úsilí mezi MTS, konžskou vládou a mezinárodním společenstvím může významně přispět ke spravedlivému postihu závažných zločinů a přinést trvalé řešení pro postižené oblasti.
Mezinárodní trestní soud odpečetil zatykače za válečné zločiny v Libyi
Přípravný senát MTS 4. října 2024 odpečetil zatykače na šest členů a osob napojených na milici Al Kaniyat, která pomáhala Libyjské národní armádě při neúspěšném útoku na západní hlavní město Tripolis. O humanitární situaci a podmínkách, které v těchto bojích panovaly, jsme informovali v článku na blogu Centra z března 2020. Zatykače byly vydány již v roce 2023, zůstaly však utajeny, aby se zvýšily šance na zatčení podezřelých a snížila rizika pro probíhající vyšetřování.
Podezřelí čelí obviněním z válečných zločinů spáchaných zejména ve městě Tarhúna, které bylo milicí pět let ovládáno. Mezi těmito zločiny jsou údajné vraždy, mučení, kruté zacházení a sexuální násilí, některým obviněným je kladeno za vinu také znásilnění. Členové milice byli zapojeni rovněž do masakrů civilistů, což dokládají stovky těl objevené v masových hrobech po jejich stažení z města v roce 2020.
Vyšetřování MTS v Libyi probíhá od roku 2011 na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Libye zůstává v chaosu od svržení Muammara Kaddáfího a dvě občanské války během jednoho desetiletí zemi navíc rozdělily na východ a západ, podporované milicemi a zahraničními vládami (viz článek na blogu Centra z května 2022). MTS, který nemá vlastní policejní složky, spoléhá při vynucování zatykačů na spolupráci s ostatními smluvními státy. Prokurátor Karim Khan vyjádřil ochotu úzce spolupracovat s libyjskými úřady, aby obvinění mohli stanout před soudem.
Mongolsko čelí kritice za nespolupráci při zatčení a vydání Vladimira Putina
Mezinárodní trestní soud rozhodl, že Mongolsko porušilo Římský statut, když nezatklo ruského prezidenta Vladimira Putina během jeho zářijové návštěvy země. MTS se odvolal na své dřívější rozhodnutí o povinnosti smluvních stran Římského statutu spolupracovat s MTS, která zahrnuje rovněž poskytnutí součinnosti při vykonání zatykače, v případě Putina vydaného již v březnu 2023 (viz článek na blogu Centra z května 2023). Případ byl nyní předán Shromáždění smluvních stran (ASP), které může přijmout další kroky.
Přípravný senát MTS odmítl argument Mongolska, že konzultace podle článku 97 Římského statutu, která byla podána pouhé tři dny před Putinovou návštěvou, splnila požadavek dostatečné spolupráce.[1] Přípravný senát zdůraznil, že takto opožděná konzultace neposkytla MTS dostatek času k reakci. Mongolsko také tvrdilo, že Putin má jako hlava státu imunitu, tento argument byl však ze strany MTS rovněž zamítnut s odkazem na článek 27 Římského statutu, který takovou imunitu vylučuje.
Není to poprvé, co MTS napomenul smluvní stát za neprovedení zatykače. Jihoafrická republika a Jordánsko byly již dříve kritizovány za to, že nezatkly súdánského prezidenta Omara Al-Bašíra během jeho návštěv, přestože na něj byl vydán zatykač MTS a oba státy měly povinnost jej jako osobu obviněnou ze závažných mezinárodních zločinů zatknout.
ASP může nyní zvážit další postup proti Mongolsku a zajistit tak, aby plnilo své závazky vůči MTS bez ohledu na diplomatické vztahy nebo osobní imunity hlav států. Tato rozhodnutí MTS potvrzují, že smluvní státy nesou odpovědnost za prosazování mezinárodního práva a spravedlnosti, a podtrhují význam spolupráce všech stran při stíhání vážných mezinárodních zločinů.
Poznámky
[1] Pokud smluvní strana obdrží žádost MTS o spolupráci nebo zatčení a narazí na problémy, které by mohly vyřízení žádosti zdržet nebo znemožnit, musí s MTS konzultovat řešení. Problémy může představovat například nedostatek informací, nemožnost najít požadovanou osobu nebo konflikt s jinými závazky státu vůči třetí straně.
Zdroje
DRC: millions flee violence in North Kivu. INTERSOS. Získáno z: https://www.intersos.org/en/drc-millions-flee-violence-in-north-kivu/
ICC rules against South Africa on shameful failure to arrest President Al-Bashir (červenec 2017). Amnesty International. Získáno z: https://www.amnesty.org/en/latest/news/2017/07/icc-rules-against-south-africa-on-shameful-failure-to-arrest-president-al-bashir/
ICC unseals six arrest warrants for alleged war crimes in Libya (říjen 2024). Reuters. Získáno z: https://www.reuters.com/world/africa/icc-unseals-six-arrest-warrants-alleged-war-crimes-libya-2024-10-04/
International Criminal Court (říjen 2024). Libya situation: ICC Pre-Trial Chamber I unseals six arrest warrants [tisková zpráva]. Získáno z: https://www.icc-cpi.int/news/libya-situation-icc-pre-trial-chamber-i-unseals-six-arrest-warrants
International Criminal Court (říjen 2024). Ukraine situation: ICC Pre-Trial Chamber II finds that Mongolia failed to cooperate in the arrest and surrender of Vladimir Vladimirovich Putin and refers the matter to the Assembly of States Parties [tisková zpráva]. Získáno z: https://www.icc-cpi.int/news/ukraine-situation-icc-pre-trial-chamber-ii-finds-mongolia-failed-cooperate-arrest-and
Office of the Prosecutor (říjen 2024). Statement of ICC Prosecutor Karim A.A. Khan KC on the Situation in the Democratic Republic of the Congo and renewed investigations [tisková zpráva]. Získáno z: https://www.icc-cpi.int/news/statement-icc-prosecutor-karim-aa-khan-kc-situation-democratic-republic-congo-and-renewed
Office of the Prosecutor (říjen 2024). Statement of ICC Prosecutor Karim A.A. Khan KC on the unsealing of six arrest warrants in the situation in Libya [tisková zpráva]. Získáno z: https://www.icc-cpi.int/news/statement-icc-prosecutor-karim-aa-khan-kc-unsealing-six-arrest-warrants-situation-libya
Stefanelli, J. N. (říjen 2024). ICC Finds Mongolia Violated Rome Statute by Failing to Arrest Putin. American Society of International Law. Získáno z: https://www.asil.org/ILIB/icc-finds-mongolia-violated-rome-statute-failing-arrest-putin
The International Criminal Court unsealed war crimes arrest warrants for 6 Libyan suspects (říjen 2024). AP News. Získáno z: https://apnews.com/article/libya-icc-mass-grave-tarhunah-warrants-fbea7b19cd0d5cfd5f44b35be2dc88cf
Q&A: Democratic Republic of Congo Conflict in North Kivu Province (září 2024). Human Rights Watch. Získáno z: https://www.hrw.org/news/2024/09/26/qa-democratic-republic-congo-conflict-north-kivu-province
Fotografie
Další postup proti Mongolsku může přijmout Shromáždění smluvních stran, zdroj: ICC-CPI.
