Pití kávy je v poslední době velkým trendem. Kávová kultura se rozšiřuje do různých koutů světa a láká stále více lidí. Někteří ale netuší, jak dlouhý a strastiplný proces se ukrývá za cestou kávového zrna. Jedna z nejvíce obchodovaných komodit v dnešním světě je totiž častokrát spojována s neférovými podmínkami pro farmáře. 

Pěstování kávy je zdrojem příjmu pro více než 125 milionů lidí na celém světě. Je to jeden z nejcennějších a nejprodávanějších tropických zemědělských produktů, který pěstují hlavně drobní farmáři. Většina kávy, kterou pijeme, pochází z Latinské Ameriky, států východní Afriky a jihovýchodní Asie. Mezi největší exportéry patří Brazílie, Vietnam, Kolumbie, Indonésie, Etiopie, Honduras, Indie a další. Pro mnoho z těchto států je káva klíčovou komoditou a představuje důležitý podíl na hrubém národním produktu. Pěstitelům přináší kávové zrno možnost žít plnohodnotný život. Nicméně u spousty z nich je opak pravdou a protínají se zde různé problémy. 

Chudoba farmářů 

Pokud se zaměříme na rozdělení produkce kávy (celosvětově), zjistíme, že 21 % světové kávy se vyrábí na velkých farmách s více než 50 hektary, 19 % pochází z farem o rozloze 5 až 50 hektarů a zbývajících 60 % je produkováno  drobnými pěstiteli kávy, kteří disponují méně než 5 hektary. Přibližně 12,5 milionů lidí tak pracuje na malých plantážích a kávou zásobují většinu exportu. Ve většině případů je káva jejich jediným zdrojem příjmů. 

Problematický je fakt, že 5,5 milionů lidí ze zmíněných 12,5 milionů drobných farmářů pěstujících kávu žije pod hranicí chudoby. Většina z nich je soustředěna do šesti východoafrických zemí, kde se farmaří ocitají i v extrémní chudobě. Problémem tohoto regionu jsou však nízké výnosy kávy, což vede k nízkým příjmům farmářů. Nízké výnosy kávy jsou obecně řešitelné jednoduchými a organickými prostředky, jako je prořezávání kávovníků, k tomu je ale zapotřebí systematické vzdělávání místních farmářů. 

Dětská práce 

Podle různých zdrojů se káva vyrábí nucenou prací a/nebo dětskou prací v celkem osmnácti zemích světa. Aby rodina vydělala na přežití, mnoho rodičů stahuje své děti ze školy a posílá je pracovat na kávové plantáže. Systém odměňování je často velmi špatně nastavený, což vede k prohlubování problému. Například finanční odměna dětí za sběr kávy v Guatemale je obvykle podmíněna množstvím sesbíraných kávových třešní. 

V průměru pracuje 10,7 % guatemalských dětí ve věku od 7 do 14 let. Ve venkovských oblastech je tento podíl ještě vyšší, celkem 15,3 %. Nelze zcela přesně odhadnout, kolik procent dětí je zaměstnáno na kávových plantážích, nicméně 46,5 % z těchto dětí pracuje v zemědělství. Anacafé, národní asociace kávy v Guatemale, nabízí workshopy a vzdělávací programy s cílem informovat své členy o pracovním právu a podporovat dodržování těchto zákonů. 

Děti mají na plantážích několik úkolů. Kromě sbírání kávy a nošení těžkých pytlů musí na kávovníky aplikovat pesticidy, což výrazně škodí jejich zdraví. Na velkých plantážích jsou tyto postřiky aplikovány pomocí technologií, nicméně děti jsou na plantáži přítomny i během tohoto procesu, což může způsobovat nevolnosti, zvracení či jiné zdravotní komplikace. Nejen na to upozorňuje organizace World Vision Canada svým videem, jež představuje příběh devítiletého guatemalského chlapce. 

Počáteční cena jako základ 

Většina farmářů nemá povědomí, kolik produkce jednoho kilogramu kávy stojí. Neznalost této informace může vést k tomu, že nejsou schopni sestavit efektivní rozpočet v průběhu celého roku, čímž se dostanou do problémů. Odhad skutečných nákladů na výrobu kávy na farmě vychází z výpočtu, který se skládá z několika prvků. V první řadě je nutné zjistit, kolik farmáři utratí za celkovou produkci, která zahrnuje náklady na sklizeň, administrativní náklady, vstupní náklady a další obdobné výdaje. Zemědělci taktéž nemyslí na penzi, jelikož peníze vydělané z kávy na tuto položku zkrátka nestačí. I tyto potřebné finance se však dají přidat k celkovým výrobním nákladům. 

V každé zemi je hodnota jednotlivých vstupů velice individuální, nicméně se dá říci, že práce tvoří obvykle téměř 70 % celkových nákladů. Farmáři tak mají pouze 30 % svého rozpočtu na pokrytí zbývajících výdajů na farmě, přičemž logicky nemohou upřednostnit náklady na nákup hnojiva před náklady na stravu či zdravotní péči. Jakmile však znají své skutečné náklady, mohou snáze odhadnout svou marži a zisk. V situaci, kdy farmáře stojí vyprodukování kávy na třech hektarech celkem 15 tisíc dolarů, měli by obdržet za svou produkci 20 tisíc dolarů, aby se dostali na udržitelnou a spravedlivou cenu. S tím by poté měli počítat jak farmáři, tak nákupčí. Ne vždy jsou si toho nicméně obě strany vědomy. 

Až si budeme vychutnávat šálek

Úsilí různých organizací o prosazení změn nebude stačit, pokud se nezapojí také spotřebitelé a podniky. Mohlo by se zdát, že řešením bude nekupovat výrobky od velkých korporací, které v minulosti využívaly  dětskou či nucenou práci na plantážích, odkud jejich produkty pochází. Avšak tyto společnosti často neví, že se něco podobného děje, a při zjištění se snaží okamžitě jednat. 

Proto je dobré být v obraze a přemýšlet nad dlouhou cestou kávového zrna, kakaového bobu či jiné exotické potraviny. Můžeme se o ní informovat u prodejců a v tomto ohledu lze sázet zejména na fair trade produkty. Získat stoprocentní jistotu o původu surovin však není vždy zcela snadné, měli bychom tak mít pokoru alespoň k finálnímu produktu. 

 

Zdroje 

Anacafé (2020). La prevención y erradicación del trabajo infantil es tarea de todos [webinar]. 20. 7. 2020 (https://www.anacafe.org/prevenci%C3%B3n-y-erradicacion-del-trabajo-infantil/).

Danwatch (2016). Bitter coffee II. Dánsko: Danwatch (https://old.danwatch.dk/wp-content/uploads/2016/09/Bitter-coffee-Guatemala-2016.pdf).

Drtinová, Daniela (2020). Na plantážích pro Starbucks a Nespresso dřely děti. Nic překvapivého, říká Malíková. Aktuálně.cz, 20. 4. 2020 (https://video.aktualne.cz/dvtv/na-plantazich-pro-starbucks-a-nespresso-drely-deti-nic-prekv/r~2fe89ba482fc11ea8b230cc47ab5f122/). 

Rushton, Dan (2019). Map of the Month: Bringing Smallholder Coffee Farmers out of Poverty. Carto, 5. 12. 2019 (https://carto.com/blog/enveritas-coffee-poverty-visualization/).

Szenthe, Adrianna (2020). Top Coffee Producing Countries. WorldAtlas, 14. 9. 2020 (https://www.worldatlas.com/articles/top-coffee-producing-countries.html). 

Tark, SungHee (2018). Examining coffee production costs across Latin America. Perfect Daily Grind. 30. 7. 2018 (https://perfectdailygrind.com/2018/07/this-is-how-much-it-costs-to-produce-coffee-across-latin-america/).

Verieté (2021). Countries Where Coffee is Reportedly Produced with Forced Labor and/or Child Labor (https://www.verite.org/project/coffee-3/). 

World Vision Canada (2017). No Child For Sale: Marco's Story [Video file]. 10. 6. 2017 (https://www.youtube.com/watch?v=_GPt2MfLZ8Y).

Fotografie 

Připravený pytel plný kávových zrn. Coffee Bag, autor: Almonroth, 19. květen 2011, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, úpravy: ořez.