Do krize polského justičního systému promluvilo nové přelomové rozhodnutí. V květnu minulého roku Evropský soud pro lidská práva v případu Xero Flor proti Polsku rozhodl, že nezákonným postupem při jmenování soudců polského Ústavního soudu došlo k porušení práva na spravedlivý proces.

Polsko kvůli reformám soudního systému už několikrát stanulo před Soudním dvorem Evropské unie. Problematické změny se týkaly například snížení důchodového věku soudců, nové úpravy disciplinárního řízení nebo znemožnění přezkumu výběrového řízení na soudce polského Nejvyššího soudu. Tentokrát polskou justici hodnotil Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“) optikou základních lidských práv a svobod. Polsko podle něj porušilo právo na spravedlivý proces ve smyslu článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“).

Okolnosti případu

Stěžovatelkou před ESLP byla polská společnost Xero Flor, která podniká v oblasti pěstování  trávníků. Rostliny kultivuje na území honitby, kde státní podnik Lesy Państwowe chová divokou zvěř. Chovnou oblast spravuje lesní správa Szprotawa. Vzhledem k tomu, že zvěř způsobila na trávníku značné škody, domáhala se stěžovatelka její náhrady.

Podle polského zákona o myslivosti je nájemce nebo správce honebních pozemků povinen nahradit škodu způsobenou některými divokými zvířaty na plodinách. Za škody, které způsobí zvěř v určitém režimu ochrany, odpovídá podle zákona státní pokladna. Pro výpočet výše náhrady škody na plodinách byla uplatněna vyhláška Ministerstva životního prostředí, která umožňovala použití snížené sazby v případech, kdy jsou na pozemcích pěstovány jednoleté plodiny.

Společnost požadovala náhradu škody v plné výši a argumentovala tím, že snížená sazba pro výpočet náhrady škody se vztahuje pouze na jednoleté plodiny, zatímco trávník je rostlinou víceletou. Prvostupňový soud však na základě znaleckého posudku zhodnotil, že jde o jednoletku, a v souladu s vyhláškou přiznal stěžovatelce pouze sníženou náhradu škody. 

Stěžovatelka také namítala, že snížení výše odškodnění (tedy zásah do jejího vlastnického práva) na základě vyhlášky (podzákonného předpisu) je protiústavní, protože podle Ústavy může vlastnické právo omezit pouze zákon. V této souvislosti žádala prvoinstanční soud o předložení předběžné otázky Ústavnímu soudu, ten však její žádosti nevyhověl. V podobném duchu pak rozhodl také odvolací soud, který potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a předběžnou otázku Ústavnímu soudu rovněž nepředložil.

Společnost podala kasační stížnost k Nejvyššímu soudu, který se jí ale odmítl zabývat. Následně podala stížnost k Ústavnímu soudu. Ten v roce 2017 rozhodl, že stížnost není přípustná. Jedním ze soudců rozhodujících v senátu Ústavního soudu byl i Mariusz Muszyński, jehož volbu provázely výrazné nesrovnalosti. 

Stěžovatelka se rozhodla, že se bude domáhat spravedlnosti před ESLP na základě toho, že bylo porušeno její právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Problém spatřovala v tom, že obecné soudy řádně neodůvodnily, proč nepředložily předběžnou otázku Ústavnímu soudu, a také, že  senát Ústavního soudu, který v její věci rozhodoval, byl složen v rozporu s Ústavou.

Sporná volba soudců polského Ústavního soudu

Ústavní soudce volí Sejm (dolní komora Parlamentu) na 9 let a soudci následně skládají přísahu do rukou prezidenta. Volbu má provádět to složení Sejmu, za jehož funkčního období dojde k uvolnění místa ústavních soudců. Sejm přijal zákon, který umožňoval toto pravidlo ignorovat, což však bylo podle nálezu Ústavního soudu v rozporu s Ústavou. Sejm následně zvolil pět soudců, přestože dva z nich mělo správně vybírat nové složení Sejmu.

Nové složení Sejmu proto přijalo usnesení o nedostatku právní moci usnesení o volbě všech pěti soudců, to však nemělo podle Ústavního soudu právní význam. Neexistuje totiž žádný právní předpis, na jehož základě by měl Sejm pravomoc měnit dřívější rozhodnutí o volbě soudců Ústavního soudu. Dolní komora nadto požádala prezidenta republiky, aby se zdržel přijetí slibu těchto soudců, čemuž Andrzej Duda vyhověl.

Místo dvou kandidátů na ústavní soudce vybral nový Sejm všech pět a prezident republiky přijal jejich přísahu. Jedním z nich byl také Mariusz Muszyński, který měl nahradit jednoho ze soudců, jenž byl však řádně zvolen Sejmem v předchozím složení. Místo Mariusze Muszyńského už bylo obsazené a jeho volba tak byla v rozporu s ústavním pořádkem.

Rozsudek ESLP

Stěžovatelka namítala, že polské soudy bez řádného odůvodnění odmítly její žádost o předložení předběžné otázky Ústavnímu soudu. Vnitrostátní soudy jsou sice podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy povinny svá rozhodnutí odůvodňovat, dle ESLP však Úmluva nezaručuje právo na to, aby vnitrostátní soudy věc předložily soudům vyšší instance. Nicméně pokud existuje mechanismus, který by tuto možnost garantoval, bezdůvodné odmítnutí může za určitých okolností právo na spravedlivý proces porušit. 

Polské právo nezajišťuje nárok na předložení otázky Ústavnímu soudu, soudy mají určitou míru uvážení. Každý soud může předložit Ústavnímu soudu otázku ohledně souladu normativního aktu s Ústavou, pokud je zodpovězení této otázky významné pro rozhodnutí v projednávané věci. 

Soudy námitky stěžovatelky paušálně odmítly kvůli údajné nepodloženosti, přestože výhrady k souladu vyhlášky s Ústavou byly konkrétní a relevantní. Toto nevypořádání se s důležitými argumenty a zároveň nedostatečné odůvodnění rozhodnutí porušuje podle ESLP právo na spravedlivý proces.

Nejzajímavější je ovšem část rozhodnutí, která se věnuje právu na soud zřízený zákonem. ESLP odkázal na případ Guðmundur Andri Ástráðsson proti Islandu, ve kterém vysvětluje význam tohoto pojmu. V uvedeném rozhodnutí vytvořil třístupňový test, podle kterého posuzuje, zda při dosazení soudce do funkce došlo k porušení Úmluvy.

Třístupňový test v případu Xero Flor

Test zahrnuje následující tři otázky: 1) Došlo ke zjevnému porušení národního práva? 2) Došlo k porušení základního pravidla postupu jmenování soudců? 3) Došlo ze strany vnitrostátních soudů k účinnému přezkoumání a případně napravení namítaného porušení práva na soud zřízený zákonem?

Při posuzování první otázky ESLP došel k závěru, že došlo ke zjevnému porušení národního práva. Opíral se především o sérii výše zmíněných nálezů a rozhodnutí samotného polského Ústavního soudu.

V odpovědi na druhou otázku ESLP zdůraznil, že nezákonným postupem moci zákonodárné (Sejmu) a moci výkonné (prezidenta) při jmenování soudců došlo k porušení principu dělby moci. Porušení práva bylo dále umocněno tím, že Sejm a prezident odmítli akceptovat nález Ústavního soudu, podle něhož byla platná volba původně jmenovaných soudců, a snažili se vynutit, aby u Ústavního soudu působili později jmenovaní soudci. 

Tím došlo k ohrožení nezávislosti soudní moci a tedy k porušení principů právního státu. Jedním z jeho základních aspektů je totiž právní jistota, kterou Sejm a prezident opakovaně narušili, když se neřídili nálezy Ústavního soudu. Sejm ani prezident nadto nejednali v souladu se zásadou legality, podle které má veřejná moc postupovat v souladu se zákonem.

V rámci třetího kroku dospěl ESLP k závěru, že společnosti Xero Flor se nedostalo účinného přezkumu, neboť polský právní řád nenabízí žádné právní nástroje, na základě kterých by mohla stěžovatelka procesní vady při volbě soudců napadnout.

S ohledem na výsledky provedeného testu ESLP uzavřel, že došlo k porušení práva na soud zřízený zákonem, a tím pádem i k porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

Reakce Polska

Reakce Polska na sebe nenechala dlouho čekat. V listopadu 2021 polský Ústavní soud vydal rozsudek, podle kterého je článek 6 Úmluvy v rozporu s polskou Ústavou. Zpochybnil, že právo na spravedlivý proces dle Úmluvy dopadá i na Ústavní soud, protože jde o instituci, která je pověřena kontrolou právních norem, ale nerozhoduje o právech jednotlivců. V březnu 2022 pak polský Ústavní soud rozhodl, že ESLP nemá právo zpochybňovat jmenování polských soudců. 

Nezávislost polské justice přitom polská vláda systematicky oslabuje už od roku 2015 a postupně ji dostává pod svoji kontrolu. Soudci, kteří se k reformám staví kriticky, čelí disciplinárním řízením a očerňujícím kampaním.

 

Zdroje

Amnesty International (2021). Nezávislá justice v rozkladu. V Polsku dál přituhuje. 14. 6. 2021 (https://www.amnesty.cz/zprava/5129/nezavisla-justice-v-rozkladu-v-polsku-dal-prituhuje).

ČTK (2022). ESLP nemůže zpochybňovat jmenování soudců, rozhodl polský ÚS. Advokátní deník online. 11. 3. 2022. (https://advokatnidenik.cz/2022/03/11/eslp-nemuze-zpochybnovat-jmenovani-soudcu-rozhodl-polsky-us/).

ČTK (2021). Polsko: Část úmluvy o lidských právech je v rozporu s naší ústavou. Česká justice. 24. 11. 2021 (https://www.ceska-justice.cz/2021/11/polsko-cast-umluvy-o-lidskych-pravech-je-v-rozporu-s-nasi-ustavou/).

European Court of Human Rights. Case of Xero Flor w Polsce sp. z o.o. v. Poland, Application no. 4907/18, 7 May 2021. (https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22itemid%22:[%22001-210065%22]}).

European Court of Human Rights. Judgment Xero Flor w Polsce sp. z o.o. v. Poland - Election to Constitutional Court irregular, rendering bench unlawful, Press release, 7 May 2021. (https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22itemid%22:[%22003-7016282-9462805%22]}).

European Court of Human Rights. Evropská úmluva o ochraně lidských práv. (https://www.echr.coe.int/Documents/Convention_CES.pdf).

Grabowska-Moroz, Barbora (2021). Strasbourg Court Entered the Rule of Law Battlefield – Xero Flor v Poland. Strasbourg Observers. 15. 9. 2021 (https://strasbourgobservers.com/2021/09/15/strasbourg-court-entered-the-rule-of-law-battlefield-xero-flor-v-poland/).

Procházková, Andrea (2020). Polsko zachrání jen volby. Možná. Respekt. 24. 11. 2020 (https://www.respekt.cz/respekt-pravo/polsko-zachrani-jen-volby-mozna).

The Constitution Of The Republic of Poland. (https://trybunal.gov.pl/en/about-the-tribunal/legal-basis/the-constitution-of-the-republic-of-poland/).

Fotografie

Evropský soud pro lidská práva. European Court of Human Rights / Европейския съд по човешки права, autor: mitko_denev, 11. dubna 2009, zdroj: Flickr, CC BY-NC 2.0, úpravy: ořez.