V lednu organizace SOMO a Conectas zveřejnily zprávu Bitter brew (Hořký nápoj) shrnující poslední poznatky o pracovních podmínkách v kávovém průmyslu v Brazílii, které často hraničí s otroctvím. Alarmující zjištění se týkají také plantáží, z nichž odebírají kávu i známé nadnárodní společnosti. Nezřídka jde také o plantáže s mezinárodními certifikáty udržitelnosti a etického obchodu.

Otrocká práce na brazilských kávových plantážích

Na zprávě vydané pod názvem Bitter brew: moderní otroctví v kávovém průmyslu se společně podílely nezávislá výzkumná organizace SOMO, zaměřená na vyšetřování nadnárodních korporací v souvislosti s otázkami udržitelného rozvoje, a brazilská nevládní organizace pro lidská práva Conectas. Zjištění popsána v dokumentu se týkají Brazílie, která je největším světovým producentem kávy a kde již některé plantáže v minulosti podobným obviněním čelily.

Dle zprávy bylo v Brazílii mezi lety 1996 a 2023 státním orgánem inspekce práce nalezeno 3 700 pracovníků v podmínkách připomínajících moderní otroctví. Skutečné počty takových jedinců ale mohou být mnohem vyšší. Většina případů se týká plantáží v brazilském státě Minas Gerais, který zajišťuje největší produkci kávy v zemi. Plantáže, na nichž je zjištěna otrocká práce, eviduje orgán inspekce práce ve zvláštním registru zaměstnavatelů[1]. Jedná se přitom o jeden z hlavních nástrojů vlády v boji s tímto nežádoucím fenoménem. Zápisem do registru, který je veřejný, riskují zaměstnavatelé zejména poškození reputace. Současně ztrácejí možnost sjednat si úvěr ve státních a některých soukromých bankách. V posledních letech však boj s otroctvím v brazilském zemědělství oslabil, a to především během prezidentského mandátu Jaira Bolsonara v letech 2019-2022.

Pracovní podmínky v moderním otroctví

Dle zprávy naplňují pracovní podmínky na některých brazilských plantážích znaky moderního otroctví. Podle lidskoprávní organizace Walk Free, která se na tento fenomén zaměřuje, se přitom jedná o zneužívání pracovníků, kteří danou práci nemohou odmítnout nebo opustit, nucenou práci, dlužní otroctví a obchodování s lidmi, stejně tak jako dětskou práci, sexuální otroctví a nucené sňatky. Společným znakem takové práce je, že pracovní poměr nesplňuje základní právní normy, přičemž se zaměstnanci není například uzavřena žádná pracovní smlouva nebo jim není vyplácena mzda.

Lidé pracující na kávových plantážích, které zpráva zmiňuje, jsou údajně vystavováni nevyhovujícím hygienickým podmínkám. Pracovníci se potýkají též s nedostatečným stravováním a přístupem k pitné vodě. Evidovány jsou také případy, kdy majitelé plantáží strhávali pracovníkům ze mzdy náklady na bydlení a další služby, přestože ty měly být původně poskytnuty bezplatně. Někteří lidé jsou dokonce nuceni pokračovat v práci, aby majitelům plantáží mohli splatit dlužnou částku, čímž se stávají oběťmi tzv. dlužního otroctví (debt bondage).

Sběratelé kávových plodů na plantážích, kteří jsou často vystaveni toxickým pesticidům, si navíc musí mnohdy sami opatřit potřebné ochranné pomůcky. V některých případech zaměstnavatelé ze mzdy zaměstnanců strhávají další náklady spojené se sběrem kávy, například na palivo do strojů zpracovávajících kávové plody. V obou případech se přitom jedná o výdaje, které by dle zákona měl hradit zaměstnavatel.

Podle zprávy v nevyhovujících podmínkách pracují také nezletilí. Část pracovníků tvoří migranti, kteří bez potřebných pracovních povolení a dalších dokumentů nemohou vymáhat svá práva garantována brazilskými zákony.

Reakce korporací odebírajících kávu z dotčených plantáží

Plantáže, na nichž byly otroctví a nucená práce zjištěny, dodávají kávu také známým nadnárodním společnostem, jako jsou například Starbucks, Nestlé, McDonald’s, Illy, Jacobs Douwe Egberts nebo Dunkin’ Donuts. Organizace Business & Human Rights Resource Centre tyto společnosti požádala, aby se ke zjištěním lednové zprávy vyjádřily. Společnosti, které se na žádost rozhodly reagovat, odpovědi většinou omezily jen na odkaz na dokumenty a prohlášení, v nichž potvrzují sliby a závazky ohledně dodržování lidských práv a důstojných pracovních podmínek.

Korporace často tvrdí, že odebírají kávu pouze z plantáží s certifikáty, jež mají zaručovat etické jednání se zaměstnanci. I tyto plantáže se ale vyskytují mezi těmi, na kterých byly zaznamenány nedůstojné podmínky, což dokládají také svědectví bývalých pracovníků. Některé společnosti se snaží ujistit veřejnost, že nařčením z porušování lidských práv přikládají velkou váhu, přičemž tvrdí, že předložená zjištění prošetří. Další společnosti uvedly, že s plantážemi, které zpráva zmiňuje, již nespolupracují. Také společnost McDonald’s odmítla, že by odebírala kávu z plantáží spojovaných s nucenou prací. Kromě toho také uvedla, že „soudě podle [jejího] předchozího vyšetřování nevěří, že je zpráva SOMO pravdivá“.

Rizika dodavatelských řetězců

Schopnost kontroly původu kávy komplikuje skutečnost, že ta je koncovým společnostem dodávána prostřednictvím dodavatelského řetězce[2], což společnostem mnohdy ztěžuje dohledatelnost konkrétních plantáží, na nichž byla káva pěstována. Korporace tak často nevědí, zda jejich dodavatelé či subdodavatelé kávy nespolupracují jak s etickými plantážemi, tak s plantážemi nedodržujícími normy pracovního práva. To se týká například společnosti Cooxupé, dodávající kávu společnostem Illy nebo McDonald’s.

Společnost Starbucks, která také vytvořila vlastní certifikační systém C.A.F.E. Practices (Coffee and Farmer Equity Practices), nyní navíc čelí žalobě amerického Národního svazu spotřebitelů (National Consumers League) vinící korporaci z klamání zákazníků. Společnost totiž své produkty propagovala jako „stoprocentně etické“, přestože kupovala suroviny i od dodavatelů spojovaných s nucenou prací a porušováním lidských práv.

Proč jsou současná opatření proti otrocké práci v zemědělství nedostatečná?

Zjištěná otrocká práce v Brazílii se v několika případech týkala také plantáží s mezinárodně uznávanými certifikáty udržitelnosti, jako jsou například certifikáty Rainforest Alliance (dříve UTZ Certified), 4C (Common Code for the Coffee Community) Association nebo USDA Organic. Zpráva proto poukazuje na to, že tato označení nelze považovat za zcela účinnou prevenci nelidského zacházení se zaměstnanci, mimo jiné z toho důvodu, že organizace vydávající certifikáty nejsou schopné s dostatečnou pravidelností kontrolovat všechna příslušná místa zemědělské produkce.

Aby společnosti dostály svým slibům ohledně dodržování lidských práv a etického obchodu, měly by dle autorů zprávy a dalších kritiků certifikačních programů samy aktivně zjišťovat a monitorovat, odkud jejich suroviny pocházejí, tedy dodržovat tzv. náležitou péči (due diligence) dle pokynů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pro nadnárodní společnosti (Směrnice OECD pro nadnárodní podniky, OECD Guidelines for Multinational Enterprises on Responsible Business Conduct)[3].

Národní kontaktní místa OECD věnující se dodržování právě těchto doporučení jsou dnes jedním z mála míst, na která se mohou oběti otrocké práce v průmyslu a zemědělství obrátit. Stížnost podaná u národního kontaktního místa v Brazílii, založená na svědectví bývalých pracovníků plantáží, proti šesti nadnárodním společnostem v roce 2018 ale nepřinesla téměř žádné výsledky.

Organizace SOMO a Conectas proto vyzývají k zavedení náležité péče jako povinnosti a zákazu prodeje produktů zpracovaných prostřednictvím otrocké a nucené práce, které by byly prvním krokem k větší odpovědnosti firem za své produkty a porušování lidských práv v průběhu celého procesu výroby.

Problém špatného zacházení s pracovníky na kávových plantážích se netýká pouze Brazílie. V posledních letech byly alarmující pracovní podmínky v kávovém průmyslu odhaleny například i v Guatemale, Kolumbii, Etiopii, Keni či Vietnamu. Milovníci kávy, kterým záleží na tom, kdo a za jakých podmínek se na přípravě jejich oblíbeného nápoje podílel, ale mají možnost vyhledávat pouze kávu, která splňuje standardy etického obchodu a jejíž původ lze dohledat až po konkrétního pěstitele, což v dnešní době splňuje například výběrová káva, a doufat, že v blízké době se tyto standardy stanou normou i pro velkovýrobní produkci kávy.

 

Poznámky

[1] Registr nese název „nečestný“ či „špinavý“ seznam (v portugalském originálu „lista suja“, v anglickém překladu „dirty list“). Státní orgán inspekce práce do nich zapisuje ty společnosti, u nichž během kontrol pracovišť odhalí nevhodné pracovní podmínky. Zaměstnavatelé, u nichž jsou takové podmínky zjištěny, se mohou zapsání do seznamu vyhnout vyplacením všech mezd a přijetím účinných preventivních opatření.

[2] Výrobní proces s využitím dodavatelských řetězců zahrnuje celou síť firem, které se na výrobě výsledného produktu podílejí. V praxi to znamená, že konečný prodávající daného výrobku, například řetězec kaváren nebo rychlého občerstvení, nezajišťuje výrobu od počátku do konce, ale dílčí úkony, například sběr a transport kávových plodů, zajišťuje jiná společnost, zaměřená pouze na tuto část výrobního procesu. Hlavní myšlenkou je zefektivnění výroby a snížení nákladů; problémem ale mohou být například právě odlišné etické standardy zapojených společností.

[3] Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj je mezinárodní organizace sdružující ekonomicky vyspělé státy světa s cílem dlouhodobého ekonomického rozvoje na celém světě. Brazílie je v současnosti kandidátským státem pro vstup do této organizace.

Zdroje

Business & Human Rights Resource Centre. (2024, leden 30). Brazil: Coffee supply chain still tainted by slave labour, says report. Získáno z https://www.business-humanrights.org/en/latest-news/brazil-coffee-supply-chain-still-tainted-by-slave-labour-says-report/.

Business & Human Rights Resource Centre. (2024, leden 30). McDonald's response to the report “Bitter Brew”. Získáno z https://www.business-humanrights.org/en/latest-news/mcdonalds-response-to-the-report-bitter-brew/.

Calaway, A. (2020, září 15). There Could be Labor Exploitation in Your Coffee Cup: Here’s How It Got There. Human Trafficking Search. Získáno z https://humantraffickingsearch.org/there-could-be-labor-exploitation-in-your-coffee-cup-heres-how-it-got-there/.

Deuschle, H. (2023). Forced Labor Found Within The Supply Chains of The Coffee Industry. Supply Chain Management Undergraduate Honors Theses. Dostupné z https://scholarworks.uark.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1038&context=scmtuht.

Freitas, H. & Dallabrida, P. (2023, listopad 14). Starbucks: slave and child labour found at certified coffee farms in Minas Gerais. Repórter Brasil. Získáno z https://reporterbrasil.org.br/2023/11/starbucks-slave-and-child-labour-found-at-certified-coffee-farms-in-minas-gerais/.

Giovanaz, D. (2022, květen 12). Multinational coffee companies ignore accusations and continue buying from suppliers linked to farms with slave labour. Repórter Brasil. Získáno z https://reporterbrasil.org.br/2022/05/multinational-coffee-companies-ignore-accusations-and-continue-buying-from-suppliers-linked-to-farms-with-slave-labour/.

Hayes, A. (2023, březen 28). The Supply Chain: From Raw Materials to Order Fulfillment. Investopedia. Získáno z https://www.investopedia.com/terms/s/supplychain.asp.

Milman, O. (2024, leden 12). Starbucks sued over claims of labor and human rights violations in making of products. The Guardian. Získáno z https://www.theguardian.com/business/2024/jan/11/starbucks-labor-lawsuit-human-rights-violations-coffee-farm.

Miralles, I. (2018). Time for some truly good coffee. Fairfood. Dostupné z https://fairfood.org/app/uploads/2020/06/FF-Time-for-some-truly-good-coffee-spreads-zonderschaduw.pdf.

Newell, C. (2020, listopad 30). Brazil’s Dirty List – Not Making a Dent in Modern Slavery. InSight Crime. Získáno z https://insightcrime.org/news/analysis/brazil-dirty-list-modern-slavery/.

SOMO & Conectas. (2024). Bitter brew: Modern slavery in the coffee industry. Dostupné z https://www.somo.nl/bitter-brew/.

U. S. Department of Labor, Bureau of International Labor Affairs. Example in Action: Government's Role in Multistakeholder Initiatives: Brazil's "Dirty List" and the Institute of the National Pact for the Eradication of Slave Labor. Získáno z https://www.dol.gov/agencies/ilab/comply-chain/steps-to-a-social-compliance-system/step-1-engage-stakeholders/example-in-action-governments-role-in-multistakeholder-initiatives-brazils-dirty-list-and-the-institute-of-the-nation.

Walk Free. What is modern slavery? Získáno z https://www.walkfree.org/what-is-modern-slavery/.

Wilde-Ramsing, J. & Donicie, C. (2024, leden 24). Modern slavery is still lurking in your coffee cup. SOMO. Získáno z https://www.somo.nl/modern-slavery-is-still-lurking-in-your-coffee-cup/.

Fotografie

Někteří pracovníci neobdrželi ochranné pomůcky. Agriculture Nescafé Agua Branca, Brasil, autor: Nestlé, 17. duben 2015, zdroj: Flickr, CC BY-NC-ND 2.0 DEED.