Na úvod Bulletinu Vás Veronika Nováková vezme na výlet do Štrasburku a podělí se o zkušenosti ze své stáže ve Výboru pro právní záležitosti a lidská práva Parlamentního shromáždění Rady Evropy.
V sekci mezinárodní trestní spravedlnost Adéla Hrdá informuje o sjednání Lublaňsko-Haagské úmluvy, která je významným milníkem v postihu mezinárodních zločinů. Můžeme být hrdí, že jedním z prvních signatářů je Česká Republika. Klára Popelková se vydává na průzkum do světa internetu a zamýšlí se, jakou roli má mezinárodní trestní právo v kontextu kybernetických hrozeb a kyberzločinů.
Johana Marešová z evropské sekce analyzuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci M.G. proti Litvě (ublížení na zdraví). Jaký je pohled štrasburského soudu na ukládání mírných trestů za sexuálně motivované trestné činy? Sára Aiblová dále pojednává o výběru soudců Soudního dvora EU a ESLP. Jak zajistit, že do lavic evropských soudů usednou skutečně ti nejlepší?
V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva si Da Bean Ye všímá soudního procesu s příslušníky egyptských bezpečnostních složek, kteří čelí obžalobě z mučení a vraždy italského studenta Giulia Regeniho. Radek Tesař dále prochází globální Index vnímání korupce za rok 2023. Je umístění ČR na 41. místě ze 180 států dobrým výsledkem?
Anna Pěničková z české sekce zakončuje miniseriál civilního držení střelných zbraní. Jaké praktické otázky vyvstávají v souvislosti se ziskem a držením zbrojního průkazu? Denis Pauk se ve svém článku dále zaměřuje na právní aspekty pomluvy a obrany proti ní. Jakub Dubják sekci uzavírá s nálezem Ústavního soudu, který se vyjádřil k právu dítěte znát svého biologického otce.
