Dne 28. července 2024 se ve Venezuele konaly prezidentské volby, které provázela řada represivních opatření proti opozici. Po zveřejnění výsledků, které vedly k obhajobě mandátu Nicoláse Madura, vypukly protesty a mezinárodní spory o transparentnost voleb a dodržování lidských práv.

Volby byly provázeny represí a vlnou protestů

Venezuelští občané po šesti letech opět zamířili k volebním urnám zvolit si novou hlavu státu. Navzdory všem očekáváním Venezuelané přišli k volbám v hojném počtu, i když volbám předcházela řada represivních opatření proti opozici, včetně zatýkání, vyloučení kandidátů a omezení hlasování v zahraničí.

Proti prezidentu Nicolási Madurovi se na poslední chvíli postavil opoziční kandidát Edmundo González, když bylo jeho předchůdkyni Maríi Corinové znemožněno kandidovat. Ačkoliv byl před volbami pro většinu Venezuelanů neznámý, rychle získal podporu mezi obyvateli, což mu však vítězství nezajistilo. Alespoň ne oficiální vítězství. Nicolás Maduro obhájil prezidentský mandát s více než 51 % hlasů, čelí ale kritice kvůli nedostatku transparentnosti a podezření na manipulaci s výsledky.

Volby byly z těchto důvodů následovány vlnou protestů žádajících přepočítání hlasů. Konkrétně bylo zdokumentováno 915 protestů za pouhých 48 hodin od vyhlášení výsledků, přičemž 80 % těchto protestů se odehrálo v chudých oblastech, které dříve bývaly typické svou podporou vládě. Vedení státu, spolu s provládními ozbrojenými skupinami známými jako colectivos, se v rámci své reakce na protesty dopustilo rozsáhlého porušování lidských práv, a dostalo se tak opět do hledáčku mezinárodních lidskoprávních organizací.

Výsledky zpochybněny pro netransparentnost

Během volebního večera došlo k podivnému výpadku přenosu výsledků z volebních místností. Vláda tuto událost později vysvětlovala jako hackerský útok ze Severní Makedonie, avšak bez předložení jakýchkoliv důkazů. Dvouhodinový výpadek jim pravděpodobně dal čas výsledky zmanipulovat poté, co si uvědomili, že Madurovo vítězství nebude tak samozřejmé, jak bylo očekáváno.

Mezinárodní pozorovatelé –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ OSN a Carterovo centrum –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ uvedli, že volební proces postrádal základní transparentnost. Opozice dokonce později zveřejnila důkazy manipulace s výsledky v podobě volebních lístků. Statistické analýzy opozičních dat ukazovaly na vítězství opozičního kandidáta Gonzáleze.

Brutální potlačení protestů

Násilné potlačování protestů po volbách mělo tragické následky. Bezpečnostní složky a skupiny colectivos se nebály použít brutální síly, což vedlo k úmrtí minimálně 25 osob během dvou dnů následujících po zveřejnění výsledků. Mezi oběťmi se našli také dva nezletilí ve věku 15 a 17 let. Stovky dalších lidí byly zraněny.

Hlavním represním nástrojem se stalo masové a svévolné zatýkání. Podle organizace Foro Penal bylo od 29. července zadrženo nejméně 1580 „politických vězňů“, přičemž stovky z nich byly obviněny z tak vážných zločinů, jako je například terorismus. Tato závažná obvinění se nevyhnula ani dětem, kterých bylo mezi zatčenými 158.

K zatýkání docházelo především ze dvou důvodů. Prvně se jednalo o masové zatýkání během samotných protestů. Autority v první vlně zatýkání často ani nerozlišovaly mezi lidmi, kteří se přímo účastnili protestů, a lidmi, kteří se pouze nešťastnou náhodou dostali do jejich blízkosti. Druhá vlna zatýkání se pak odehrála během Operace Tun Tun (Operace Ťuk Ťuk), která spočívala v tom, že venezuelské autority chodí od dveří ke dveřím a zadržují osoby spojené s protesty nebo opozicí. Jako důvod k zatčení přitom stačily tak malé prohřešky jako příspěvek na sociálních sítích či soukromá zpráva.

Venezuelské autority navíc vyzvaly své občany, aby prostřednictvím vládní aplikace VenApp nahlásili osoby, které protestují proti výsledkům voleb nebo kritizují vládu.

González v exilu

Perzekuci se nevyhnul ani samotný González. Dne 2. září 2024 byl na opozičního kandidáta vydán zatykač obviňující jej mimo jiné z uzurpování funkcí, padělání veřejných dokumentů, podněcování k neposlušnosti či sabotáži proti státnímu systému.

Krátce po vydání zatykače González uprchl ze země a dorazil do Španělska, kde našel exil v rámci dohody vyjednané s Madurovou vládou. Jeho odchod do exilu znamenal pro miliony Venezuelanů, kteří v něm viděli naději na změnu, obrovské zklamání. „Můj odchod z Caracasu byl provázen nátlakem, vydíráním a hrozbami,“ uvedl González po svém příjezdu do Španělska. Přesto však vyjádřil naději, že boj za svobodu a obnovu demokracie ve Venezuele bude pokračovat. Gonzálezův útěk do exilu se stal symbolem toho, jak Madurova vláda využívá soudní systém k eliminaci politických protivníků.

Porušování práva na spravedlivý proces

Systematicky je porušováno také základní právo zadržených osob na spravedlivý proces. Desítky lidí, včetně dětí, byly zatčeny bez zatykače, často bez jakéhokoliv vysvětlení důvodů jejich zatčení. Úřady běžně nedodržovaly 48hodinovou lhůtu na předvedení před soud stanovenou v článku 44 Ústavy a v mnoha případech byla těmto osobám odepřena také možnost zvolit si vlastního právníka. Místo toho jim byl přidělen veřejný obhájce, který často neposkytl adekvátní obhajobu.

Zadrženým dětem navíc nebyla poskytnuta zvláštní ochrana, kterou jim garantují venezuelské zákony a mezinárodní normy. Rodiče a zákonní zástupci nebyli informováni o jejich zatčení, a nemohli se tak účastnit soudního řízení, jak je vyžadováno.

Další omezování lidských práv

Vládou ovládaný parlament v průběhu srpna schválil zákon o dohledu, regulaci, činnosti a financování nevládních a neziskových organizací. Tento kontroverzní zákon poskytuje vládě rozsáhlou kontrolu nad provozem a financováním nevládních organizací a zavazuje všechny organizace působící v zemi k registraci u výkonné moci. Zákon obsahuje vágní definice „zákazů“ a „přestupků“, což vládě vlastně dává možnost kdykoliv rozpustit nepohodlné skupiny, čímž vážně narušuje svobodu sdružování.

Další formou vládního nátlaku je systematické rušení pasů kritikům režimu, politickým lídrům a nezávislým novinářům. Od voleb 28. července venezuelské úřady zrušily pasy nejen lidem v zemi, ale i těm, kteří již byli v zahraničí, čímž se snaží zamezit jejich odchodu nebo mezinárodnímu působení.

Mezinárodní organizace volají po obnovení vyšetřování

Výsledky venezuelských prezidentských voleb jsou stále předmětem sporů na mezinárodní úrovni. Světové vlády a lidskoprávní organizace zpochybňují oficiální výsledky a upozorňují na rozsáhlé volební nepravidelnosti a porušování lidských práv.

Na pozadí těchto událostí třicet národních a mezinárodních lidskoprávních organizací požádalo o obnovení mandátu nezávislé mezinárodní vyšetřovací mise OSN pro Venezuelu. Tato mise, zřízená v roce 2019, má za úkol vyšetřovat porušování lidských práv, která v zemi probíhají již od roku 2014. Její mandát byl již třikrát obnoven, naposledy v říjnu 2024. Mezi organizacemi, které se za obnovu mandátu zasazují, jsou Amnesty International, Human Rights Watch a další.

Zdroje

Amnesty International (2024, září). Venezuela: UN Rights Council should renew experts’ mandate. Amnesty International. Získáno z https://www.amnesty.org/en/latest/news/2024/09/venezuela-la-onu-debe-renovar-el-mandato-de-expertos-independientes/.

Bolívarovská republika Venezuela (2024, září). Orden de aprehension nº 100-24. Diario Constitucional. Získáno z https://www.diarioconstitucional.cl/wp-content/uploads/2024/09/Vea-orden-de-arresto.pdf.

Human Rights Watch (2024, září). Venezuela: Brutal Crackdown on Protesters, Voters. Human Rights Watch. Získáno z https://www.hrw.org/news/2024/09/04/venezuela-brutal-crackdown-protesters-voters. 

Human Rights Watch (2024, září). Venezuela: UN Should Continue Investigations amid Brutal Post-Electoral Repression and Continued Impunity. Human Rights Watch. Získáno z https://www.hrw.org/news/2024/09/20/venezuela-un-should-continue-investigations-amid-brutal-post-electoral-repression. 

Kurmanaev, A. (2024, srpen). Venezuela’s Strongman Was Confident of Victory. Then Came the Shock. New York Times. Získáno z https://www.nytimes.com/2024/08/06/world/americas/venezuela-election-maduro.html. 

Observatorio Venezolano de Conflictividad Social (2024, srpen). Represión a los pobres en Venezuela. Observatorio Venezolano de Conflictividad Social. Získáno z https://www.observatoriodeconflictos.org.ve/actualidad/represion-a-los-pobres-en-venezuela. 

Rada pro lidská práva (2024). Independent International Fact-Finding Mission on the Bolivarian Republic of Venezuela. Úřád Vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Získáno z https://www.ohchr.org/en/hr-bodies/hrc/ffmv/index. 

Rada pro lidská práva (2024, září). Report of the independent international fact-finding mission on the Bolivarian Republic of Venezuela. Úřád Vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Získáno z https://www.ohchr.org/sites/default/files/documents/hrbodies/hrcouncil/sessions-regular/session57/advance-versions/a-hrc-57-57-en.pdf. 

Rueda J., Goodman J. & Wilson, J. (2024, září). Opposition presidential candidate González flees Venezuela for asylum in Spain. AP News. Získáno z https://apnews.com/article/venezuela-opposition-candidate-gonzalez-asylum-spain-749131a560dd9d762e04e201e43b9495. 

Thomas, Z. (2024, srpen). Venezuela prosecutor issues second summons for opposition leader following controversial presidential election. Jurist. Získáno z https://www.jurist.org/news/2024/08/venezuela-prosecutor-issues-second-summons-for-opposition-leader-following-controversial-presidential-election/.

Wells, I. (2024, srpen). Venezuela security forces swoop on activists as repression worsens. BBC. Získáno z https://www.bbc.com/news/articles/clynl7plg8yo. 

Fotografie

Maduro obhájil prezidentský mandát. Nicolás Maduro assuming office (cropped), autor: Cancillería del Ecuador, 19. duben 2013, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0 DEED.