Blog

Sedmnáctého tohoto měsíce uplyne třicet let od pádu minulého režimu v listopadových dnech roku 1989. To je příležitost k připomenutí významného fenoménu, kterým jsou proměny našeho právního řádu za 30 let, které od té doby uplynuly.

Téma je to natolik rozsáhlé, že je musím v následujících úvahách omezit na některé více méně fragmentární poznámky vycházející z mých vzpomínek zprvu místopředsedy federální vlády a předsedy její Legislativní rady, posléze z titulu téže funkce ve dvou českých vládách v letech 1998 – 2003, a na závěr z pozice soudu, který je naší ústavou povolán k výsostné ochraně ústavnosti právního řádu a základních lidských práv a svobod. Můj pohled tak bude do značné míry zatížen subjektivními pocity člověka, který byl náhle vržen do centra procesů, které měly normativní cestou vytvořit rámec totální proměny společnosti – prvních 15 let v roli pozitivního a druhých v roli negativního zákonodárce.

V osmdesátých letech minulého století jsem byl malé dítě. Jeden z mých raných zážitků se vztahuje k časopisu plnému nádherných fotografií dalekých krajin, který nám každý měsíc chodil poštou – National Geographic. Jednou však nepřišel.

Pamatuji si tu úctu vždycky, když jej táta vyzvedl ze schránky a poté doma rozbalil. Byl krásný. Někdy měl po cestě rozbitý hřbet, tak jej slepoval. Pak jsme si jej prohlédli. Tehdy mě nezajímal anglický text, kterému jsem stejně nerozuměl, ale fascinovaly mě obrázky krajin, jako byly stolové hory ve Venezuele, obrovská pískovcová skála uprostřed Austrálie a spousta jiných.

One in three girls in developing countries was married before the age of 18. Worldwide, this number amounts to approximately 700 million girls. Every day, almost 39,000 girls are forced to enter into marriage. However, this problem does not only concern developing countries but also those in North America and Europe. 

Child marriage is a common practice in developing countries. For example, 34% of girls are married before their 18th birthday. Of these girls, 12% are married before they reach the age of 15. The country with the highest rate of child marriage is Niger, where 76% of women said that they were married before they turned 18. In Africa, one in three young women got married while internationally recognized as a child, i.e., under the age of 18.

V květnu vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek zabývající se porušením povinnosti členského státu řídit se jeho konečným rozsudkem. Jedná se o historicky první rozsudek tohoto typu, což ho dělá významným pro další vývoj judikatury Soudu v této oblasti.

Rozsudek Ilgar Mammadov proti Ázerbájdžánu vychází z článku 46 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv („Úmluva“), který se zabývá závazností a výkonem rozsudků Evropského soudu pro lidská práva („Soud“). Každá smluvní strana má povinnost řídit se konečnými rozsudky Soudu. Na výkon rozsudků dohlíží Výbor ministrů, který se může obrátit na Soud v otázce, zda se určitá smluvní strana Úmluvy skutečně řídí konečným rozsudkem ze Štrasburku. 

Předseda vojenského výboru NATO je druhým nejvýše postaveným člověkem v rámci Severoatlantické aliance, hned po generálním tajemníkovi. Mezi lety 2015 a 2018 tuto pozici zastával armádní generál Petr Pavel. Stal se tak prvním zástupcem země bývalé Varšavské smlouvy v této funkci. Jak probíhalo jeho působení v organizaci a co v současnosti považuje za bezpečnostní hrozby pro Českou republiku? 

Mohl byste na úvod čtenářům přiblížit Vaši konkrétní pozici v NATO?

NATO je striktně politicko-vojenská organizace, a tomu odpovídá i to, že tyto dva pilíře jsou zdánlivě paralelní a na sobě nezávislé, i když se na mnoha úrovních propojují. Ve vojenské části je na vrcholu „pyramidy“ kolektivní orgán, tzv. vojenský výbor. Tomu předsedá předseda vojenského výboru, který je vždy volen z náčelníků generálních štábů.

Přestože se v posledních letech vedou veřejné debaty o rovných příležitostech žen a mužů, problému domácího násilí a násilí na ženách není nadále ze strany veřejnosti věnováno příliš pozornosti. Silné emoce naopak vzbuzuje Istanbulská úmluva Rady Evropy, kterou Česká republika podepsala roku 2016, dodnes ji však neratifikovala. O tom, co by její ratifikace přinesla právě v oblasti domácího násilí a násilí na ženách, diskutovali v Brně zástupci vládního a neziskového sektoru. 

Oběti domácího násilí v České republice

Česká republika zůstává vedle Maďarska, Slovenska nebo Moldavska jedním z posledních členů Rady Evropy, kteří Istanbulskou úmluvu neratifikovali. Ačkoliv profesorka Helena Válková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, její ratifikaci prosazuje, je podle ní důležité věnovat dostatečný čas a pozornost veřejné debatě. A to tak dlouho, jak to bude společnost potřebovat. K tomu má přispět právě série odborných besed pořádaných po České republice ve spolupráci s místními neziskovými či akademickými organizacemi. 

A controversial law that prohibits clothing that "covers the face" from being worn in schools, hospitals, other public buildings and public transport, came into effect in the Netherlands at the beginning of August 2019. The Netherlands, therefore, became the most recent EU country to prohibit face-covering clothing in public buildings. The first country which launched similar legislative measures was France, in 2011.

The so-called Burqa Ban Act, which was passed in June of last year, is a result of 14 years of public debate on the subject. It covers the ban of wearing burqas and the niqab (two main symbols of Islamic religious dress), as well as other coverings such as ski masks, motor helmets or balaclavas in public buildings and public transport. In case of violation, there is a penalty of a 150 euro fine. The rule is partial, it does not apply to people wearing face coverings in the street (unlike more extensive bans in France, Belgium, Bulgaria, Austria and Denmark).