25. 5. 2020   ​​​​​​​Aneta Frodlová

V uplynulém roce se Česká republika potýkala s několika významnými lidskoprávními tématy, o kterých jsme se zmiňovali v předchozích číslech Bulletinu lidských práv. Důležitými otázkami bylo například zrovnoprávnění manželství pro všechny či ratifikace Istanbulské úmluvy. Jaký byl vývoj v minulém roce? Jaká je situace nyní a co lze očekávat do budoucna? 

Rovný přístup k manželství pro všechny? 

V minulém roce rezonovalo téma sňatků stejnopohlavních párů, které vyvolalo bouřlivé diskuze napříč společností. V březnu 2019 se v Poslanecké sněmovně projednávaly dva návrhy související s touto otázkou. První z návrhů se týká novelizace občanského zákoníku, která by uzákonila institut manželství také pro stejnopohlavní páry. 

14. 5. 2020   Petra Olivová

At the end of January 2020, the French bill for in-vitro fertilization for single women and lesbians passed the Senate's first reading. The bill was passed with 160 votes in favour and 116 against. It aims to ensure that French women will have the ability to raise their biological children and thus preserve their genetic information.

Political background

France has one of the strictest laws on approach to fertility treatment in Europe. The access to equal rights related to the assisted reproduction for lesbians and single women was a campaign promise of Emmanuel Macron ahead of the presidential elections in 2017. The bill is a part of a new comprehensive bioethics law, and it is also one of Macron’s first major social reforms during his presidency. 

6. 5. 2020   ​​​​​​​Petra Olivová

Na počátku letošního roku podnikly Spojené státy dronový útok proti veliteli speciálních jednotek Kuds Kásimu Solejmánímu, který byl považován za jednoho z hlavních vojenských stratégů Íránu. Lze z pohledu mezinárodního práva považovat vojenskou operaci Spojených států za legální?

Útok na Kásima Solejmáního

Generál Solejmání byl jedním z nejvlivnějších mužů v Íránu. Jeho vojenská kariéra začala již v 80. letech během íránsko-irácké války. Od roku 1998 působil jako vojenský velitel jednotek Kuds, tedy speciální složky íránských revolučních gard, jež je odpovědná za operace v zahraniční. Solejmání se v posledních letech významně podílel v bojích proti tzv. Islámskému státu. Jednotky Kuds jsou Spojenými státy považovány za teroristickou organizaci. Samotnému Solejmánímu je ze strany USA navíc přičítána odpovědnost za řadu útoků na americké občany.

24. 4. 2020   ​​​​​​​Zuzana Andreska

Homosexuální litevský pár zveřejnil na sociální síti Facebook společnou fotografii, pod kterou se postupně objevily stovky nenávistných komentářů. Jak se k tomu Litva postavila a co na její přístup řekl Evropský soud pro lidská práva?

Skutkové okolnosti a vnitrostátní postup

Stěžovatelé jsou dva mladí litevští muži, Beizaras a Levickas, kteří zveřejnili na svém Facebookovém profilu fotografii, kde si dávají polibek. Pod fotografií se objevily stovky komentářů, z nichž některé obecně útočily na lesbickou, gay, bisexuální a transgender (LGBT+) komunitu, jiné přímo vyhrožovaly stěžovatelům smrtí či kastrací. Komentáře u stěžovatelů vyvolaly nejen obavu o život, ale zároveň byly značně ponižující a zasahovaly do jejich důstojnosti.

13. 4. 2020   Jana Šikorská

Slovensko spolu s niektorými krajinami Európy posledné mesiace diskutujú o Istanbulskom dohovore s čím sa spája šírenie klamstiev a poloprávd o jeho obsahu. Tento článok približuje diskusiu na Slovensku a poukazuje na klamlivé a zavádzajúce vyjadrenia z dielne slovenských politikov a politicky angažovaných konzervatívnych spolkov. 

Jednou z nosných tém nedávnej predvolebnej kampane na Slovensku bola téma medzinárodnej ochrany práv žien a ratifikácie Istanbulského dohovoru. Na prvé čítanie sa to môže javiť ako výhra pre ženy. Avšak, téma ratifikácie Istanbulského dohovoru ako aj výklad jeho obsahu bola podľa autorky unesená ultra-konzervatívnymi a populistickými prúdmi, čo znamená, že väčšina diskusie ohľadom dohovoru bola prezentovaná práve ich optikou. Tento príspevok má za cieľ preniesť dohovor do pomyselného právneho priestoru a poskytnúť vysvetlenie na niektoré rozšírené mýty a nepravdy o jeho obsahu.

8. 4. 2020   Pavel Doubek

Since 1987, Taiwan has had a long journey in the process of democratization and promotion of human rights. In spite of the repetitive rejections of its application for a seat in the United Nations, it has become determined to gradually adapt its national law to the United Nations’ human rights standards. The milestone was reached last year when Taiwan established the National Human Rights Institution according to the Paris Principles.

Self-made review process

Taiwan (officially named the Republic of China) is not a member state of the United Nations (UN). Its international status dates back to 1971 when the UN General Assembly passed Resolution No. 2758 recognizing the People’s Republic of China as “the only legitimate representative of China to the United Nations”. Despite this fact, Taiwan has made vigorous efforts to step out from the international isolation and establish a functional democratic society based on the rule of law and the protection of human rights according to the UN human rights framework. It has started to comply with UN human rights treaties and implement their obligations in its domestic law. To date, Taiwan has implemented five of such treaties.[1]

8. 3. 2020   Michala Chadimová, Eliška Mocková

Sedm zemí včetně České republiky, dále Organizace islámské spolupráce, Arabská liga a třicet čtyři organizací a odborníků může podle rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (MTS) z 20. února 2020 působit v případě Palestiny jako amici curiae neboli „přátelé soudu“. Tito aktéři představí své argumenty ohledně teritoriální jurisdikce soudu. Konkrétně se vyjádří k tomu, zda může MTS vykonávat jurisdikci v souladu s článkem 12 Římského statutu nad zločiny spáchanými v oblastech Západního břehu Jordánu, východního Jeruzalému a v Pásmu Gazy.

Předběžné šetření a nerozhodnost soudu

Situace v Palestině je od 16. ledna 2015 ve fázi tzv. předběžného šetření, což znamená, že úřad žalobkyně MTS ještě formálně nezahájil vyšetřování podle čl. 53 Římského statutu. Dne 20. prosince žalobkyně Fatou Bensouda usoudila, že otázka teritoriální jurisdikce musí být vyřešena dříve, než bude zahájeno formální vyšetřování. 22. ledna 2020 tak formálně požádala přípravný senát, aby tuto záležitost rozhodl. Rozhodnutí žalobkyně někteří vítají jako znak rozvahy, jiní jako zbabělost či alibismus. V podstatě jde o přesunutí břemena této politicky, právně i emočně komplikované otázky z výkonné na soudní složku MTS.