13. 2. 2021   Jakub Drahorád

Bělorusko se zmítá v masových protestech, jejichž bezprostředním podnětem bylo zmanipulování prezidentských voleb. Příčiny demonstrací, kterých se účastní statisíce lidí, jsou však mnohem komplexnější. Režimu totiž zasazují těžké rány i koronavirus či energetická krize, které se navíc neobejdou bez dopadů na ekonomiku. 

10. 10. 2020   Tereza Ciupková

Přestože zahraniční výjezdy v podobě studijních pobytů, nejčastěji v rámci programu Erasmus+, tvoří součást studia velké části studentů českých univerzit, na praktické stáže stále vyjíždí mnohem menší počet zájemců. V minulém roce jsem sama půlroční praktickou stáž absolvovala a rozhodla jsem se proto o své zkušenosti se zařizováním i jejím průběhem podělit.

Podobně jako mnoho dalších studentů právnických fakult jsem během studia sbírala zkušenosti studentskou prací převážně v advokátních kancelářích. Moje záliba v mezinárodním, azylovém a uprchlickém právu mě později dovedla k praxi v české neziskové organizaci zabývající se právě touto problematikou.

1. 10. 2020   Andrea Šťástková

Despite being busy dealing with the coronavirus pandemic, the Korean peninsula may not be as stabilized as it seems. What is the likely scenario of the recent development in North Korea and what should we, and the US in particular, be aware of?

When it comes to North Korea, the most serious security concern is certainly its pursuit of nuclear weapons and long-range missiles. Although nuclear negotiations between the United States and North Korea have been going on for more than thirty-five years, they have not come to a long-lasting agreement.

3. 9. 2020   Eva Kostolanská

Ve světě je čím dál častější omezení přístupu k internetu pomocí státních opatření. Vede se proto debata, zda je přístup k internetu novým “digitálním základním lidským právem” a zda je možné ho omezit, případně za jakých podmínek. Soudní dvůr Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) svým přelomovým rozsudkem z letošního června rozhodl, že přístup k internetu je neoddělitelný od svobody projevu a je tedy i právem každého člověka.

Snahy omezit přístup k internetu

Spolu s příchodem internetu a sociálních sítí se lze čím dál častěji setkat s regulací jejich užívání. Zatímco v řadě zemí je přístup uživatelů omezen pouze ve vztahu k některým webovým stránkám, resp. IP adresám, jiné státy, jako například Čína nebo Írán, dokonce přistoupily k zavedení nezávislého národního internetu. K podobnému kroku se uchýlila též Rusko, kde v listopadu 2019 začal platit zákon, díky němuž země zavedla svůj vlastní internet, který je kontrolován výhradně státní mocí. Chce se tak chránit před možnými kybernetickými útoky. 

24. 8. 2020   Zuzana Andreska

The international NGO, University Women of Europe, brought a claim before the European Committee of Social Rights that 15 European states have failed to enforce the right to work and the right to fair remuneration by not making any measurable progress in decreasing the gender pay gap. The NGO equally pointed out that only a small number of women occupy decision-making positions within private companies. In reaction to the first collective complaint ever filed against all state parties to the European Social Charter, the Committee declared that 14 states have violated at least one of their obligations.  

​Gender equality is an idea that the feminist movement has been trying to achieve for centuries. Human rights treaties and their enforcement mechanisms are one of the means of reaching this goal. Non-discrimination clauses and aspiration to the idea of equality can be found in the preamble of the Universal Declaration of Human Rights as well as in Article 14 of the European Convention on Human Rights. There are also specific treaties which were adopted solely for the purpose of combating gender inequality, such as the Convention on the Elimination of All Forms of Discrimination against Women (1979) or the Council of Europe Convention on Preventing and Combating Violence against Women and Domestic Violence (2011). 

20. 8. 2020   Tereza Šťastná

Čínská lidová republika schválila na konci června tohoto roku nový národní bezpečnostní zákon pro Hongkong, který dle kritiků usnadňuje trestání protestujících a snižuje autonomii města. Proti přijetí demonstrovaly v ulicích stovky lidí, některé osoby byly na základě nového zákona již zatčeny.

Pozadí národního bezpečnostního zákona

Od 30. června 2020 platí na území Hongkongu nový bezpečnostní zákon, který přijal Stálý výbor Národního lidového kongresu (National People's Congress Standing Committee,  NPCSC). Tento předpis, který byl připravován v utajení v Pekingu, dává možnost čínské vládě ovlivňovat autonomní oblast Hongkongu tak jako nikdy předtím. Kritici tvrdí, že  zákon omezuje lidská práva a demokratické hodnoty, zejména pak právo na protest a svobodu projevu. Čínská lidová republika  (ČLR) naopak uvedla, že do bývalého koloniálního města vrátí stabilitu.

11. 8. 2020   Eva Kostolanská

Some pressing questions regarding the COVID-19 pandemic appeared in the last months. Have the states acted appropriately and reasonably? How did the virus spread? Is it preventable? Were there any successful paths of fighting that we can follow when another pandemic starts to spread? A global commission of inquiry could give us some answers. The World Health Organization has already undertaken steps to investigate the origins of the coronavirus pandemic, including China’s handling of the initial outbreak.

The first stage of the COVID-19 pandemic occurred with every state doing its maximum to protect the people from the spreading disease. Now, after a number of states have started mitigating the measures they had taken, we can see another part of the COVID-19 story unfolding. For all of us, it is the first time we can stop and evaluate the past few months and whether the states acted appropriately.