Nacionalističtí bosenští Srbové dlouhodobě ohrožují stabilitu federace Bosny a Hercegoviny. Putinem podporovaný srbský politik Milorad Dodik volá po vlastní armádě, daňových úřadech, soudnictví i tajných službách. USA reagovaly sankcemi, většina států Evropské unie by chtěla americký příklad následovat. EU však narazila na odpor maďarského premiéra Orbána.

Podpis Daytonské dohody: den, kdy vznikla Bosna a Hercegovina

V 90. letech probíhala na území dnešní Bosny a Hercegoviny válka. Součástí tří a půl roku dlouhého konfliktu byl i Srebrenický masakr, při kterém srbská armáda zavraždila přes osm tisíc muslimských bosenských mužů a chlapců. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodní soudní dvůr označily v minulosti tento akt za genocidu. Celkově si krvavá válka vyžádala téměř sto tisíc mrtvých.

Boje ukončil až podpis Daytonské dohody v prosinci 1995, na jejímž vzniku se podíleli zástupci mezinárodního společenství včetně Spojených států amerických, Evropy a Ruska.

Dohoda vytvořila stát, který je složen ze dvou hlavních entit: Republiky srbské, ve které žijí převážně ortodoxní křesťanští bosenští Srbové a Federace Bosny a Hercegoviny, kterou obývají převážně muslimští Bosňáci a katoličtí bosenští Chorvaté. Autonomní status má pak distrikt Brčko, který je spravován oběma entitami.

Dohoda s ohledem na etnické, náboženské i národnostní rozdíly obyvatelstva zavedla ojedinělý systém územní správy, soudnictví i politické reprezentace. Nejvyšší státní institucí a kolektivní hlavou státu je tříčlenné prezidium, které tvoří zástupci tří národností – Bosňáků, bosenských Chorvatů a bosenských Srbů. Na celostátní úrovni dále funguje dvoukomorový parlament, který počítá s rovnoměrným zastoupením tří národností. Cílem uspořádání podle etnického klíče bylo zajistit, aby se všichni občané mohli podílet na chodu země. Zároveň mají obě entity svůj vlastní zákonodárný orgán a prezidentský úřad.[1]

Nad státním systémem stojí Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu. Toho volí Rada pro implementaci míru, tedy zástupci mezinárodního společenství, nikoliv občané země. Dosud tuto funkci zastávalo osm mužů ze států Evropské unie. V současnosti je Vysokým představitelem Christian Schmidt, již druhý Němec. Jeho úkolem je dohlížet na dodržování Daytonské dohody. Může tak například propouštět úředníky, kteří narušují poválečnou etnickou rovnováhu či vydávat nařízení se silou zákona.

Milorad Dodik: srbský politik, který by milerád z Bosny odešel

V současné krizi státu hraje zásadní roli šedesáti tříletý bosenský Srb Milorad Dodik. Ten se v tamní politice pohybuje přes dvě dekády. Za tu dobu se proměnil z umírněného reformisty v nacionalistu popírajícího genocidu.

V roce 1998 se stal předsedou vlády Republiky srbské. Na konci 90. let se setkal s tehdejší ministryní zahraničních věcí USA Madeleine Albrightovou, která ho označila za „závan svěžího vzduchu“.

Politickou rétoriku ale změnil po prohraných prezidentských volbách v roce 2001. Postupně se z něj stal nacionalista a separatista dovolávající se práv bosenských Srbů na sebeurčení. V letech 2006 až 2010 působil znovu jako předseda vlády Republiky srbské, poté byl jejím prezidentem až do roku 2018. Před čtyřmi lety byl zvolen do tříčlenného prezidia Bosny a Hercegoviny jako zástupce bosenských Srbů.

V průběhu šestnácti let ve vrcholné politice byl opakovaně kritizován za snahy o omezování nezávislosti médií, korupci a prosazování nevraživé politiky vůči ostatním etnikům. Už v roce 2010 odmítl, že by masakr v Srebrenici byl aktem genocidy. Bosňáky v minulosti označil za „druhořadé lidi“. Otevřeně kritizoval skutečnost, že státní instituce vytvořilo mezinárodní společenství. Opakovaně mluvil o odchodu Republiky srbské z federace Bosny a Hercegoviny.

Kdo popře genocidu, půjde na pět let do vězení, uzákonil Vysoký představitel

Srbští političtí představitelé v čele s Dodikem kritizují Daytonské dohody, podporují nacionalismus, popírají genocidu v Srebrenici a otevřeně hovoří o osamostatnění Republiky srbské. Ve své rétorice a činech však Milorad Dodik výrazně přitvrdil v polovině minulého roku.

V loňském červenci tehdejší Vysoký představitel, Rakušan Valentin Inzko, využil své výkonné pravomoci vyplývající z Daytonských dohod a provedl změny v trestním právu země. Týden před koncem svého dvanáctiletého působení ve funkci zakázal popírání genocidy. Za porušení zákazu hrozí trest odnětí svobody v rozmezí šesti měsíců až pěti let.

Inzko ve vysvětlujícím dopise určeném tříčlennému prezidiu, ve kterém v té době už zastupoval bosenské Srby nacionalista Dodik, zdůraznil, že nemůže dojít k usmíření země bez uznání zločinů a viny. Inzko dále uvedl, že nenávistné projevy, oslavování válečných zločinců a revizionismus brání zemi čelit své kolektivní minulosti. Popírání genocidy podle něj také představuje opakované ponižování obětí a jejich nejbližších. Zároveň prodlužuje nespravedlnost a ohrožuje mírové vztahy ve společnosti.   

Server Politico.eu označil Inzkův krok za nejsignifikantnější rozhodnutí od roku 1999. Tehdy Vysoký představitel Španěl Carlos Westendorp odvolal nacionalistického srbského prezidenta Nikola Poplašena z funkce.

Dodik v reakci na zákon, který se vztahuje i na politické projevy, uvedl, že jde o poslední hřebíček do rakve Bosny. Prohlásil, že Republika srbská nemá jinou možnost než zahájit proces rozpuštění.

Dodik bojkotuje státní instituce, má podporu sousedního Srbska

Od přijetí zákona nabraly události rychlý spád. V září minulého roku Dodik oznámil záměr vytvořit vlastní armádu. Zatím k tomu ale nedošlo. Jeho prohlášení tehdy označil chorvatský člen prezidia Željko Komšić za zločinný akt vzpoury. Celostátní bosenská armáda, která byla mezinárodním společenstvím vytvořena v roce 2006, má přibližně deset tisíc aktivních vojáků a civilního personálu.

V prosinci srbští zákonodárci rozhodli o přenesení pravomocí z celostátních institucí země na Republiku srbskou. Parlament sebral bosenskému státu kompetence v oblasti daní, soudnictví a také bezpečnostní a obranné politice. Pro bylo čtyřicet devět poslanců z osmdesáti tří. Dodik zákonodárcům řekl, že Bosna a Hercegovina není nic víc než „papírová republika“. Dodal, že do šesti měsíců iniciuje legislativu k reorganizaci oblastí, pro které již stát nemá pravomoci.

Dodika dlouhodobě podporuje Alexandr Vučić, prezident sousedního Srbska. Oba lídři se setkali v listopadu. Vučić po jednání prohlásil, že Srbsko bude i nadále výrazně podporovat Republiku srbskou. V plánu jsou investice do vzdělání, zdravotnictví a dopravy.

V lednu Vučić požadoval, aby se Dodik a bosenští Srbové nestahovali ze státních institucí, ale naopak se podíleli na jejich chodu. Chce totiž, aby v institucích politici hájili pozici a zájmy Srbů žijících v Bosně a Hercegovině.

Putinovské Rusko podporou Dodika posiluje svůj vliv na Balkáně

Dodik se opakovaně obrátil na Rusko s žádostí o podporu, včetně té finanční. V prosinci loňského roku se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Po schůzce Dodik uvedl, že Putin při jednání vyjádřil podporu společným ekonomickým a energetickým projektům v Republice srbské včetně výstavby nového plynovodu, zajištění dalších dodávek paliva z Ruska a plánované stavby solární elektrárny.

V březnu tohoto roku Dodik jako jediný člen tripartitního prezidia odmítl, aby se Bosna a Hercegovina připojila k ekonomickým sankcím Evropské unie (EU) proti Rusku v reakci na ruský útok na Ukrajinu. Zbylí dva členové kolektivního orgánu naopak tvrdí, že je Bosna povinna se k evropským sankcím připojit. Argumentují zejména dohodou o stabilizaci a přidružení, kterou Bosna a Hercegovina uzavřela s EU v roce 2010. Ta zavazuje Bosnu k tomu, aby se připojila k EU ve všech otázkách souvisejících s bezpečností. Navzdory opakovanému Dodikovu odmítání uvalení sankcí nařídil chorvatský člen prezidia Komšić ministerstvu zahraničních věcí, aby následovalo příkladu EU.

Rusko neskrývá, že poskytovanou pomoc bosenským Srbům spojuje se zahraničněpolitickým směřováním celé země. Ruský velvyslanec v Bosně a Hercegovině Igor Kalabuchov v polovině března varoval zemi před vstupem do Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl, že rozhodnutí o vstupu do organizace je sice vnitřní záležitostí státu, případná ruská reakce je ale záležitostí Ruska. Dodal, že na příkladu Ukrajiny Rusko ukázalo, co očekává. Při výstupu se velvyslanec také odkazoval na rezolutní odmítání integračního procesu do NATO ze strany Milorada Dodika.

Dodik čelí sankcím Spojených států už pět let

Zatímco Dodik prohlubuje vztahy s Ruskem, EU jeho jednání kritizuje a USA dokonce sankcionují. Američané k finančnímu nátlaku poprvé přistoupili už v roce 2017. Reagovali tak tehdy na proběhlé referendum, ve kterém si bosenští Srbové odhlasovali kontroverzní státní svátek, který má připomínat den, kdy Srbové vyhlásili nezávislost na Sarajevu v roce 1992. Hlasování inicioval právě Dodik coby tehdejší prezident Republiky srbské.

Ústavní soud Bosny a Hercegoviny označil referendum za protiústavní. Podle soudu jsou totiž oslavy Dne Republiky srbské diskriminační vůči muslimským Bosňákům a katolickým bosenským Chorvatům. Proti referendu se tehdy ohradila Evropské unie a také USA. Naopak hlasování schvalovalo Rusko.

V lednu tohoto roku přijali Američané další sankce. Ty míří nejen na Dodika, ale  i na jeho televizní stanici Alternativna Televizija (ATV). Podle amerického ministerstva financí srbský politik podkopává státní instituce a buduje paralelní struktury v Republice srbské. Dodikův majetek byl v USA zmrazen. Americké společnosti ani občané navíc nesmí obchodovat jak s Dodikem, tak s televizí ATV. Srbský prezident Vučić americké sankce odmítl.

Evropská unie hledá společnou pozici, Orbán má ale jasno

Evropští ministři zahraničí se situací v Bosně a Hercegovině zabývali v únoru tohoto roku. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borell tehdy uvedl, že sílící separatistická a nacionalistická rétorika ohrožuje stabilitu a integritu země. EU podle něj musí začít jednat, jinak hrozí, že se země rozpadne.

Většina zemí EU vyjádřila v únoru podporu záměru uvalit sankce na Dodika. Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg se nechal slyšet, že Dodikovo ohrožování celistvosti státu je pro něj no-go situace. Varoval, že se Bosna a Balkán nesmí stát „hřištěm pro aktéry mimo Evropu“. Proti sankcím byly naopak Maďarsko, Chorvatsko a Slovinsko.

Vedle vazeb na ruského prezidenta Putina totiž Dodik utužuje vztahy s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Loni v září pozval Orbán srbského politika na Demografický summit do Budapešti. V listopadu navštívil zase maďarský předseda vlády Republiku srbskou, kde informoval o finanční pomoci bosenským Srbům ve výši 100 milionů eur na podporu jejich separatistických plánů.

Orbán také v prosinci podpořil vstup Bosny a Hercegoviny do EU. Jako problematickou ale označil případnou integraci muslimských Bosňáků do Unie. Jejich nejvyšší představitel, velký muftí Husein Kavazovic tehdy označil Orbánova slova za xenofobní a rasistická.

Zatím tak není jisté, jestli se podaří udržet Bosnu a Hercegovinu pohromadě. Jedno je však jasné už teď, když se o evropský stát přetahují západní země a Rusko, přičemž EU a Spojené státy americké dostatečně důrazně nekonají a tolerují Putinovo vměšování, nedopadá to dobře.

 

Poznámky

[1] Systém vládnutí země je silně decentralizovaný. Stát je rozdělen na tři oblasti - distrikt Brčko, Republika srbská a Federace Bosny a Hercegoviny. Ta se dále dělí na deset kantonů, které mají vlastní vlády a parlamenty, které disponují kompetencemi především v sociální a hospodářské oblasti.

Zdroje

Al Jazeera. EU mulls ways to ease tensions in Bosnia, to prevent break-up. Aljazeera.com. 21. únor 2022 (https://www.aljazeera.com/news/2022/2/21/eu-mulls-ways-to-ease-tensions-in-bosnia-to-prevent-break-up).

Brezar, Aleksandar. Why is Bosnia not joining rest of Europe in sanctions against Russia? Euronews.com. 18. březen 2022 (https://www.euronews.com/2022/03/18/why-is-bosnia-not-joining-rest-of-europe-in-sanctions-against-russia).

Business Info. Bosna a Hercegovina. Businessinfo.cz. 1. červenec 2021 (https://www.businessinfo.cz/navody/bosna-a-hercegovina-souhrnna-teritorialni-informace/2#0-uvod). 

Cook, Lorne. EU vows to help prevent the possible breakup of Bosnia. Associated Press. 21. únor 2022 (https://apnews.com/article/business-united-states-race-and-ethnicity-racial-injustice-foreign-policy-247fb6ee80e30731e82d0b45b4cfd2be).

ČT24. 2016. Bosenská republika srbská si odhlasovala kontroverzní svátek. Česká televize. 26. září 2016 (https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1918679-bosenska-republika-srbska-si-odhlasovala-kontroverzni-svatek).

Drake, Daniel. 2022. Skončíte jako Ukrajina, pohrozil ruský velvyslanec v Bosně. Novinky.cz. 17. březen 2022 (https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/skoncite-jako-ukrajina-pohrozil-rusky-velvyslanec-v-bosne-40390777).

DW News. 2021. Bosnia: Serbs vote to leave key institutions in secession move. DW.com. 11. prosinec 2021 (https://www.dw.com/en/bosnia-serbs-vote-to-leave-key-institutions-in-secession-move/a-60088061).

Inotai, Edit. Orban: Hungary gives €100 million support to Bosnian Serbs. Balkaninisight.com 21. prosinec 2021 (https://balkaninsight.com/2021/12/21/orban-hungary-gives-e100-million-support-to-bosnian-serbs/).

iRozhlas. Vysoký představitel v Bosně zakázal popírání genocidy ve Srebrenici, hrozí až pětiletým vězením. 23. červenec 2021. iRozhlas.cz (https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/srebrenica-bosna-a-hercegovina-srbsko-republika-srbska-valentin-inzko_2107232047_jgr). 

Lindner, Tomáš. Konflikt Viktora Orbána s EU má nové jeviště: Bosnu a Hercegovinu. Respekt.cz. 13. leden 2022 (https://www.respekt.cz/agenda/konflikt-viktora-orbana-s-eu-ma-nove-jeviste-bosnu-a-hercegovinu). 

National Public Radio. How Bosnia´s Dodik went from a moderate reformist to genocide-denying secessionist. Npr.org. 8. leden 2022 (https://www.npr.org/2022/01/08/1071537135/how-bosnias-dodik-went-from-a-moderate-reformist-to-genocide-denying-secessionis).

Radio Free Europe. Bosnian Serb Leader Meets With Putin For TAlks On Gas, Balkan Issues. Rferl.org. 2. prosinec 2021 (https://www.rferl.org/a/bosnia-russia-dodik-putin/31591167.htm ). 

Savic, Misha. Putin Backs Bosnian Serbs Against ´Liberal´ West, Dodik Says. Bloomberg.com. 3. prosinec 2021 (https://www.bloomberg.com/news/articles/2021-12-03/putin-backs-bosnian-serbs-against-liberal-west-dodik-says). 

The Economist. 2022. Bosnia is on the brink of falling apart again. Economist.com. 12. únor 2022 (https://www.economist.com/europe/2022/02/12/bosnia-is-on-the-brink-of-falling-apart-again).

Trkanjec, Zeljko. Dodik ready to block BiH´s decision to join EU´s Russia sanctions. Euractiv.com. 1. březen 2022 (https://www.euractiv.com/section/politics/short_news/dodik-ready-to-block-bihs-decision-to-join-eus-russia-sanctions/).

Trkanjec, Zeljko. EU preparing sanctions against Dodik. Euractiv.com. 14. únor 2022 (https://www.euractiv.com/section/politics/short_news/eu-preparing-sanctions-against-dodik/).

Truchlá, Helena. Největší krize od války. Srbští nacionalisté stupňují požadavky, chtějí rozpad Bosny. Aktuálně.cz. 14. prosinec 2021 (https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vudce-bosenskych-srbu-dodik-usiluje-o-autonomii-republiky-sr/r~2776b2825bfc11eca824ac1f6b220ee8/).

Fotografie

[1] Žena u památníku masakru ve Srebrenici. 17th Anniversary of the Srebrenica Genocide, autor: Claire Noone, Peace Fellow Bosnia 2012, 11. červenec 2012, zdroj: Flickr, CC BY-NC-SA 2.0, editace: ořez.