Téma účasti českých soudců u předních mezinárodních soudů otevřelo Centrum na debatě pořádané dne 10. listopadu 2021 na půdě Nejvyššího správního soudu. Pozvání přijala elitní skupina českých právníků, expertů na mezinárodní a evropské právo. Co je při nástupu na nová působiště překvapilo? Jak by měly být regulovány mandáty mezinárodních soudců? A co by doporučili začínajícím českým právníkům se zájmem o mezinárodní justici? 

Česká republika jako mezinárodní velmoc

Ač to nemusí být na první pohled patrné, Česko je vzhledem ke své velikosti skutečnou velmocí v oblasti mezinárodního práva. V čele Komise OSN pro mezinárodní právo stál v minulém roce prof. Pavel Šturma, soudkyně Ivana Hrdličková je předsedkyní Zvláštního tribunálu pro Libanon, soudce Robert Fremr ještě na jaře tohoto roku působil jako místopředseda Mezinárodního trestního soudu.

Protože na těchto mezinárodních postech dochází k postupné obměně, rozhodlo se Centrum pro lidská práva a demokracii sezvat a vyzpovídat Ivanu Hrdličkovou, Roberta Fremra a také prvního českého soudce u Soudního dvora EU Jiřího Malenovského a končícího generálního advokáta u SDEU Michala Bobka.

České osobnosti mezinárodního rozsahu na Nejvyšším správním soudě

Na diskuzi konané v reprezentativních prostorech Nejvyššího správního soudu bylo od první výměny názorů vidět, že vedle sebe zasedly samé silné osobnosti s pestrými životními zkušenostmi. Přestože se jejich působiště značně liší svým geografickým i věcným zaměřením, z debaty vyplynulo, že výběrová řízení k takto vysoce postaveným soudům vyžadují nejenom odborné znalosti, ale i orientaci v politických reáliích.

Robert Fremr se podělil o zkušenosti z vedení „kampaně“ v New Yorku, v níž zúročil své zkušenosti z dřívějšího působení u Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Ivana Hrdličková zase prokázala, že v kompetitivním prostředí může uspět i žena z malé země. Jiří Malenovský poznamenal, že od jeho volby po vstupu ČR do EU se výběrové řízení k SDEU proměnilo do více depolitizované a technicistní procedury.

Hosté se dále shodli, že renominace (přípustná u Zvláštního tribunálu pro Libanon a SDEU) může budit zdání menší nezávislosti soudců, proto by bylo dobré tento proces reformovat.

Před jakými výzvami stojí mezinárodní soudy?

Specifické problémy se ukazovaly jako palčivější u univerzálních soudů než u regionálního SDEU. Tím byla právě otázka externích vlivů na soudce i celou soudní instituci.

Ivana Hrdličková připustila, že u mezinárodního společenství klesá ochota financovat Zvláštní tribunál pro Libanon. Bude proto potřeba v nejbližších měsících ukončovat řízení před ním probíhající a vymyslet způsob, jak naložit s jeho odkazem.

Robert Fremr zase do debaty přispěl čerstvou zkušeností z dopadu ekonomických sankcí uvalených administrativou Donalda Trumpa na Mezinárodní trestní soud v kontextu vyšetřování možných zločinů spáchaných v Afghánistánu. Sankce měly potenciál ochromit působení prokuratury i celého soudu, proto český soudce uvítal, když nebyly za nového amerického prezidenta prodlouženy. I bez amerických sankcí však Roberta Fremra, který nesl jako místopředseda zvýšenou odpovědnost za chod celého soudu, trápila finanční omezení, na něž museli soudci myslet.

V tomto smyslu označil Michal Bobek SDEU za pohádku soudní nezávislosti.

Mezinárodní příležitosti i pro české absolventy

Následně se pozornost přesunula na možnosti, které zmíněné soudy nabízejí českým absolventům právnických fakult. Ivana Hrdličková i Robert Fremr přiznali, že v mezinárodní trestní justici se žel pohybuje českých právníků jako šafránu. Trestní tribunály přitom nabízejí možnosti stáží či profesionálních pobytů, jejichž prostřednictvím lze načerpat cenné zkušenosti.

Jiří Malenovský i Michal Bobek zase představili plejádu cest, jimiž může český zájemce vstoupit do budovy SDEU. Byť tato místa vyžadují špičkovou expertízu a znalost francouzského jazyka (s angličtinou si lze spíše vystačit v týmu generálního advokáta), jsou také odpovídajícím způsobem ohodnocená. Kromě právních asistentů se lze ucházet i o místa právníků – lingvistů či analytiků.

V závěru debaty proto hosté povzbudili publikum, aby se o evropské a mezinárodní právo zajímalo a nebálo se uplatnit u mezinárodních institucí.

Díky laskavosti Nejvyššího správního soudu se Centru podařilo uspořádat akci s právními osobnostmi, které ukazují Českou republiku ve světě v dobrém světle. Určitě o nich ještě uslyšíme. A třeba také někoho inspirovaly k vykročení za hranice českého práva.

 

Fotografie

Michal Bobek, Robert Fremr, moderátor diskuze Ľubomír Majerčík, Ivana Hrdličková a Jiří Malenovský (zleva), autor: Jan Lhotský, editace: ořez.