Tým odborníků vydal na konci září tohoto roku zprávu o Nezávislém odborném přezkumu Mezinárodního trestního soudu a systému Římského statutu. Kontrole byly podrobeny jak  postupy jednotlivých orgánů, tak oblast lidských zdrojů a kultura na pracovišti.  

Na svém zasedání v prosinci 2019 ustanovilo Shromáždění států, které jsou stranami Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (MTS), takzvaný Nezávislý odborný přezkum. Ten měl za úkol identifikovat způsoby, jak posílit fungování MTS a systém Římského statutu s cílem podpořit všeobecné uznání jejich ústřední role v celosvětovém boji proti beztrestnosti. 

Za tímto účelem byli požádáni odborníci, aby předložili konkrétní, dosažitelná a přijatelná doporučení zaměřená na zvýšení výkonnosti, efektivity a účelnosti MTS a systému Římského statutu jako celku. Týmu nezávislých odborníků, složenému ze zkušených praktiků působících zejména na poli mezinárodního trestního práva, předsedal Richard Goldstone, bývalý soudce Ústavního soudu Jihoafrické republiky. Závěrečná zpráva, kterou odborníci vydali na konci září 2020 (Zpráva), nepředkládá vyčerpávající přehled všech aspektů systému Římského statutu, její zjištění se zaměřují především na oblasti, které je třeba zlepšit.

Mezi tyto patří mimo jiné řízení (governance), lidské zdroje, etika a prevence střetu zájmů, soudní proces, předběžná šetření (preliminary examinations) a vyšetřování. Vzhledem k obsáhlosti Zprávy se tento článek zaměřuje pouze na vybrané oblasti.

Řízení (Governance)

Odborníci se ve Zprávě zabývají MTS ze dvou pohledů, a to z perspektivy MTS jakožto soudního orgánu a MTS jako mezinárodní instituce. Tyto dva pohledy mají dále vliv na rozbor vnitřního fungování MTS, spolupráce a vzájemného vztahu těchto dvou tváří MTS. V části Zprávy s názvem Řízení (Governance) byl týmem odborníků navržen tzv. Třívrstvý řídící model, který má napomoci efektivnějšímu a účinnějšímu řízení a zlepšení spolupráce mezi zúčastněnými subjekty.

 Třemi vrstvami v souladu s Římským statutem jsou:

1.       vrstva: Soudní činnost a činnost žalobkyně

2.       vrstva: Správa spravedlnosti

3.       vrstva: Správa mezinárodní organizace

Soudní činnost a činnost žalobkyně (první vrstva), je aktivita, která je výhradně v rukou předsednictva, soudců a žalobkyně. Tato vrstva vyžaduje absolutní nezávislost od zbylých dvou vrstev. Jednotlivé státy, Shromáždění smluvních stran ani externí aktéři tak nemohou zasahovat do fungování činnosti v první vrstvě, a to ani prováděním auditu.  Smluvní strany Římského statutu nesmí využívat své role u MTS jakožto mezinárodní instituce k ovlivňování soudnictví a aktivit žalobkyně, ani prostřednictvím rozpočtu. 

Druhou vrstvu tvoří taktéž předsednictvo a žalobkyně, zde už však nejde o nezávislou činnost soudu a žalobkyně jako takovou, ale o správu těchto dvou složek. V této části bylo doporučeno zavedení auditů, k jejichž provádění by měl být přizván Výbor soudního auditu správy soudnictví, a to jak v komorách soudních, tak v Kanceláři žalobkyně (Office of the Prosecutor, OTP). Výbor soudního auditu by měl být složen ze současných nebo bývalých vnitrostátních nebo mezinárodních soudců a žalobců s příslušnými zkušenostmi.

MTS jakožto mezinárodní instituce by měl fungovat jako jednotná organizace. Kancelář (Registry) MTS pod vedením tajemníka (Registrar) by měla do budoucna co nejvíce administrativně ulehčit OTP. V této třetí vrstvě je odborníky zdůrazněn tzv. princip jednoho soudu, a nemělo by tedy nadále docházet k duplicitě a paralelním pracovním skupinám se stejným zadáním v různých orgánech MTS. Měl by být kladen důraz na jednotnost administrativních procesů, etických standardů, předpisů zaměstnanců, hodnot, disciplinárních procesů apod. Se všemi zaměstnanci by mělo být zacházeno stejným způsobem, bez ohledu na orgán, ve kterém pracují.

Kultura na pracovišti

Zpráva opakovaně zdůrazňuje odhodlání a upřímnou oddanost pracovníků MTS, rovněž ale hovoří o nízké morálce a uvádí, že některé její příčiny jsou strukturální, jelikož má MTS interně omezenou kapacitu na kariérní postup.

Zpráva ale dále pokračuje se zajímavým zjištěním: „Zdá se, že MTS vnitřně trpí nedůvěrou […] a kulturou strachu.“ K takovým závěrům došli odborníci na základě výpovědí ze strany zaměstnanců, kteří poukázali na nepřátelský přístup mezi orgány MTS. 

Odborníci zaznamenali mnoho zpráv o šikanování, které vedlo až k obtěžování ve všech orgánech soudu, ale zejména v OTP. Odborníci se také doslechli o častých stížnostech na kontroverzní kulturu pracoviště, která je implicitně diskriminační vůči ženám. Byla registrována řada zpráv o sexuálním obtěžování, zejména o nevyžádaných a nechtěných sexuálních návrzích od hierarchicky výše postavených zaměstnanců mužského pohlaví vůči profesně níže postaveným ženám.

Podle hodnocení odborníků panuje mezi mnoha zaměstnanci obecná neochota, ne-li extrémní strach, hlásit jakýkoli údajný čin zneužití nebo nesprávného chování ze strany soudce, případně vysoce postaveného úředníka. Převládá pocit, že jsou v tomto směru imunní. Zpráva dále uvádí, že soud je zevnitř široce vnímán jako příliš byrokratický, nepružný a postrádající vedení a odpovědnost. 

Je tedy poměrně překvapivé, že MTS, jakožto významná mezinárodní instituce, která v základu míří na hodnoty, jako je spravedlnost a rovnost, takto selhává v jejich podpoře v rámci svých vlastních struktur.

Předběžná šetření

Ve fázi tzv. předběžného šetření (preliminary examinations) OTP zkoumá, zda je dána jurisdikce MTS a zda je případ natolik vážný, aby bylo přistoupeno k formálnímu vyšetřování. Odborníci se ve Zprávě zabývali i touto nedílnou součástí agendy OTP.

V rámci přezkumu předběžných šetření vyvstalo znepokojení nad nerovnováhou mezi rostoucím počtem případů v této fázi a nedostatkem zdrojů OTP. Odborníci proto doporučují, aby za účelem řešení nepoměru mezi zdroji OTP a vysokým počtem předběžných šetření v různých státech žalobkyně zvážila aplikaci vyšší hranice závažnosti (gravity) trestných činů pro zahájení jejich vyšetřování.

Při posuzování předběžného šetření má žalobkyně určitou volnost. Dle čl. 15 odst. 1 Římského statutu je žalobkyně MTS oprávněna zahájit vyšetřování z vlastní iniciativy. Rozsah takového uvážení však není v Římském statutu blíže specifikován. V roce 2013 tak OTP nabídl určité nahlédnutí do úvodní fáze předběžného šetření ve svém dokumentu Politika předběžného šetření (Policy Paper on Preliminary Examinations).

Aby bylo možné odlišit situace, které vyžadují vyšetřování, od situací jiných, zavedl OTP filtrační proces zahrnující čtyři fáze, a to počáteční posouzení, a dále posouzení příslušnosti, požadavky přípustnosti (komplementarita a závažnost) a tzv. zájmy spravedlnosti. OTP tak ještě před tím, než přistoupí k samotnému předběžnému šetření, zkoumaný případ nechá projít jakýmsi nejhrubším sítem případů, kterými se bude v budoucnu OTP blíže zabývat.

Ze zprávy taktéž vyplývá, že délka předběžného šetření, tedy doba mezi zahájením předběžného šetření do podání žádosti o zahájení formálního vyšetřování ze strany OTP, činí v průměru pět let.  Odborníci v tomto ohledu uvedli, že taková délka předběžného šetření je neudržitelná jak z pohledu důkazů, které mohou být po takové době znehodnoceny, tak ve vztahu k obětem šetřených zločinů. Odborníci proto doporučili, aby byla maximální délka předběžného šetření stanovena na dva roky, přičemž její prodloužení by bylo možné pouze z výjimečných a ospravedlnitelných důvodů.  

Závěr

Závěrečná zpráva představující Nezávislý odborný přezkum Mezinárodního trestního soudu je bezpochyby velice podrobná a založená na důkladných zkoumáních. Takto rozsáhlý a poměrně odvážný kontrolní audit by rovněž v jiných mezinárodních organizacích či institucích zcela jistě přinesl zajímavé poznatky. Je však třeba mít na paměti, že pojmenování problémů  a nastínění řešení je pouze prvním krokem ke skutečnému zlepšení. Bude proto třeba sledovat, jak se MTS ke Zprávě a svým problémům postaví a zda skutečně přistoupí k implementaci jednotlivých doporučení.

 

Zdroje

Independent Expert Review of the International Criminal Court and the Rome Statute System, Final Report. 30. září 2020. Dostupné z: https://asp.icc-cpi.int/iccdocs/asp_docs/ASP19/IER-Final-Report-ENG.pdf

Zakerrhosein, M. A. Critical Reading of Opening Preliminary Examinations in the ICC Independent Experts’ Review. 13. 10. 2020. Dostupné z: http://opiniojuris.org/2020/10/13/critical-reading-of-opening-preliminary-examinations-in-the-icc-independent-experts-review/

Guilfoyle, D. The International Criminal Court Independent Expert Review: questions of accountability and culture. 7. října 2020. Dostupné z: https://www.ejiltalk.org/the-international-criminal-court-independent-expert-review-questions-of-accountability-and-culture/

International Criminal Court. ICC President Chile Eboe-Osuji thanks the Group of Independent Experts. 30. října 2020. Dostupné z: https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=200930-statement-president 

Fotografie

Žalobkyně MTS na Shromáždění smluvních stran v roce 2019, zdroj: ICC-CPI, editace: ořez.