Cestovní ruch se stal nedílnou součástí globální ekonomiky a jeho význam v posledních desetiletích neustále roste. Turistika přispívá k ekonomickému rozvoji zemí, vytváří pracovní příležitosti a podporuje místní kulturní dědictví. Na druhé straně však přináší také řadu problémů – nárůst míry znečištění a ničení přírodních zdrojů jsou jen některé z nich. 

Overtourismus

Po covidové pauze se opět dostává do popředí problematika „overtourismu“, jenž označuje situaci, při níž je v určité destinaci příliš mnoho návštěvníků. To má negativní dopady nejen na životní prostředí, ale také na životy místních obyvatel. 

Evropský parlament definuje overtourismus jako situaci, kdy dopad cestovního ruchu v určitém čase a na určitých místech překračuje fyzické, ekologické, sociální, ekonomické, psychologické a/nebo politické limity. Francouzský start-up Murmuration, který sleduje dopad cestovního ruchu na životní prostředí pomocí satelitních dat, uvádí, že 80 % cestovatelů navštíví pouze 10 % světových turistických destinací. 

Příčiny nadměrného cestovního ruchu

Příčiny nadměrného cestovního ruchu jsou podle odborníků různé. Podle Brigitte Cottetové, předsedkyně Sdružení obyvatel města Annecy, se charakter cestovního ruchu za poslední dekádu změnil tak, že se lidé soustřeďují na určité vybrané destinace oblíbené na sociálních sítích. Turisté se honí za dokonalou fotkou z dovolené a zaplavují místa, která navštívili instagramoví influenceři. Naopak klesá zájem o ostatní místa, která nejsou na sociálních sítích známá. 

Odborník na odpovědný cestovní ruch Harold Goodwin jmenuje jako příčinu vzestup nízkorozpočtových cestovních kanceláří a leteckých společností. Rostoucí poptávka po cestování je ovlivněna i tím, že podnikatelé a obchodní sdružení v cestovním ruchu zdůrazňují jeho hospodářský význam.

S rostoucí poptávkou po cestování roste tlak na infrastrukturu a veřejné služby v turisticky přetížených oblastech. To vede k zvýšené míře znečištění životního prostředí, zvýšenému hluku a degradaci kvality života pro místní obyvatele. Kromě toho dochází ke ztrátě autenticity a kulturní identity místních komunit, a nárůstu cen nemovitostí, což může vést k vytěsnění původních obyvatel. 

Jak masová turistika zvyšuje náklady na bydlení

Neúnosné náklady na bydlení trápí v současné době velké množství obyvatel žijících v turistických destinacích. Kvůli zvýšené poptávce po krátkodobém ubytování dochází k prudkému nárůstu nákladů na bydlení. Hledání vlastního bydlení, stejně jako nájmu, se stává pro místní obyvatele čím dál tím obtížnější. 

Například v Barceloně se nájemné za posledních deset let zvýšilo o 68 %, zatímco ceny bytů vzrostly o 38 %. Cena průměrného ročního dlouhodobého nájmu v Barceloně dosáhla v roce 2024 výše 13 632 EUR, což činí přibližně tři čtvrtiny průměrné roční mzdy.[1] V loňském roce uzavřeli 43 % nových nájemních smluv v Barceloně cizinci, protože místní obyvatelé si nájem či koupi bytu nemohou dovolit. Situace je obdobná i v dalších regionech Španělska, jako jsou například Kanárské ostrovy, Palma de Mallorca nebo Malaga.

Španělsko není však jediným evropským státem, který bojuje s nárůstem turismu. Se stejnými problémy masové turistiky se potýká i Francie. Miliony návštěvníků se soustřeďují do několika oblíbených destinací jako jsou Paříž, Mont-Saint-Michel či národní park Calanques. 

Výjimku netvoří ani Itálie, v níž jsou s overturismem spojovány především Benátky. V roce 2022 navštívilo toto město téměř 9 milionů turistů, přičemž rodilých Benátčanů je pouhých 250 tisíc. Další obětí nadměrného turismu je i Amsterdam. I Přestože má nizozemské hlavní město přibližně 1,1 milionu obyvatel, v roce 2022 jej navštívilo přibližně pět milionů turistů.

Další sociokulturní dopady

S nadměrným cestovním ruchem se úzce pojí také gentrifikace, tedy proces změny charakteru čtvrti prostřednictvím přílivu bohatších obyvatel a investic. Místní obyvatelé jsou často nuceni opustit určitou oblast v důsledku zhoršení či omezení infrastruktury nebo zvýšeným nákladům za služby a náklady v turistických čtvrtích. Oblíbené turistické destinace postupně ztrácí svůj původní rys a obchody či služby určené pro každodenní život jsou často nahrazovány turistickými zařízeními.

Dopady masové turistiky na životní prostředí

Jak již bylo zmíněno výše, problematika masové turistiky také značně zatěžuje životní prostředí a poškozuje klima. Mezi vybrané  důsledky cestovního ruchu na životní prostředí patří eroze, poškozování životního prostředí, změny v krajině, flóře a fauně, problémy s likvidací odpadu, stejně jako potíže související s vodou, jako je její kontaminace či úbytek pitné vody.

Podle Světové organizace cestovního ruchu OSN a Mezinárodního dopravního fóra pochází 5 % celosvětových emisí z mezinárodního a domácího cestovního ruchu. Cestovní ruch je zároveň jedním z hlavních zdrojů celosvětových emisí v dopravě. Největší zátěží pro přírodu je potom námořní a letecká doprava, která je při cestování často využívána.

Jak státy bojují s nadměrnou turistikou?

V reakci na negativní dopady masové turistiky začínají místní samosprávné orgány přijímat speciální opatření. Starosta Barcelony Jaume Collboni nedávno oznámil, že do roku 2028 plánuje zakázat vybrané služby, které nabízí krátkodobý pronájem apartmánů. Tímto navazuje na opatření zavedené bývalou starostkou Adou Colau, která zavedla protituristickou politiku s cílem chránit místní obyvatele. 

Amsterdamská vláda vyhlásila, že v rámci boje proti masovému turismu již nebude povolovat výstavbu nových hotelových budov. Nový hotel může být postaven pouze tehdy, pokud se zavře jiný hotel, nebo bude nová budova hotelu například ekologicky udržitelnější. 

Co se týče mimoevropských zemí, v japonském Kjótu úřady omezily přístup do některých oblastí, aby ochránily místní kulturu před převažujícím turistickým ruchem. Peru zase přijalo opatření, které omezuje vstup na slavnou horu Machu Picchu na 2 500 návštěvníků denně.

Turismus se stává v mnoha oblastech pro místní obyvatele velkým problémem. Významně postihuje i životní prostředí. Nicméně nelze opomíjet skutečnost, že turismus je pro velkou část hlavně chudších a méně rozvinutých zemí hlavním zdrojem příjmů a jeho absence by tyto oblasti negativně ovlivnila. Je proto nutné spíše regulovat turismus, namísto jeho omezování.

 

Poznámky

[1] V roce 2023 byl průměrný roční plat ve Španělsku 32 520 eur.

Zdroje

Xavier Mas de Xaxàs (2024, 19. srpna). My Barcelona is being destroyed by mass tourism – but kicking visitors out isn’t the answer. The Guardian. Získáno z https://www.theguardian.com/commentisfree/article/2024/aug/19/barcelona-mass-tourism-visitors-city-industry

Kate Leahy (2023, 7. září). What's the problem with overtourism? National Geographic. Získáno z https://www.nationalgeographic.com/travel/article/what-is-overtourism

Laurie Kellman (2024, 19. srpna). Too many people, not enough management: A look at the chaos of ‘overtourism’ in the summer of 2024. The Associated Press. Získáno z https://apnews.com/article/anti-tourism-barcelona-summer-travel-airbnb-df764ed1c7009fdbbf5a32eaedc6ffd5

Dawit Habtemariam (2024, 8. července). ‘Tourists Go Home’: Barcelona’s Protests Against Overtourism. Skift. Získáno z https://skift.com/2024/07/08/tourists-go-home-barcelonas-protests-against-overtourism/

NEWS WIRES (2024, 2. října). Spain welcomes record 21.8 million summer vistors as overtourism sparks protests. France 24. Získáno z https://www.france24.com/en/live-news/20241002-spain-logs-record-summer-tourism-as-inflow-draws-protests

Edward Robertson (2024, 24. září). How Amsterdam is dealing with overtourism. Hospitality Investor. Získáno z https://www.hospitalityinvestor.com/northern-europe/how-amsterdam-dealing-overtourism



Fotografie

Zvýšená poptávka po krátkodobém ubytování. Airbnb app icon on smartphone screen, autor: Ivan Radic, 15. duben 2021, zdroj: Flickr, CC BY 2.0 DEED.