Mezinárodní soudní dvůr rozhodl o nařízení předběžných opatření k prevenci páchání zločinu genocidy na etnické menšině Rohingů v Myanmaru. Žalobu na Myanmar podala v listopadu Gambie, která zemi viní z operací s cílem etnickou menšinu zcela vyhladit.

Rohingové jsou etnickou menšinou čítající přibližně 1 milion osob žijící zejména na západě Myanmaru (dříve oficiálně Barma) ve státě Rakhine. Jejich vyznání je převážně muslimské, na rozdíl od převažující buddhistické populace. Rohingové nejsou státem oficiálně uznanou etnickou menšinou a jsou považováni za nelegální přistěhovalce z Bangladéše. Dle myanmarského zákona o občanství z roku 1982 tak nemají právo jej získat a jedná se z velké části o osoby bez státní příslušnosti.

Přestože pronásledování menšiny v Myanmaru trvá již od 60. let, kdy byla v zemi nastolena vojenská diktatura, mezinárodní pozornost se na situaci v zemi obrátila zejména v roce 2017. Po útoku rohingských povstalců na policejní stanici ve státě Rakhine zahájila barmská armáda násilnou odvetu včetně vypalování vesnic a zabíjení civilních obyvatel. Události odstartovaly masový přesun více než 700 tisíc Rohingů do sousedního Bangladéše.

Vysídlování bylo podrobeno šetřením ze strany orgánů OSN, mimo jiné nezávislé mezinárodní vyšetřovací mise zřízené Radou pro lidská práva OSN. Ta sice nemá rozhodovací pravomoc a nemůže tak vynášet soudy o spáchání konkrétních zločinů. Ve své zprávě však uvedla, že myanmarskou armádou vedené tzv. clearance operations (čisticí operace), jak je sama nazvala, zahrnující vraždění, znásilňování a jiné formy násilí, byly jednáním s genocidními úmysly.

Genocida dle mezinárodního práva

Genocida je specifickým zločinem, který je dle Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia (Úmluva) spáchaný v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou. Zákaz genocidy je tzv. ius cogens, tedy pravidlem, od něhož se žádný ze subjektů mezinárodního práva nemůže odchýlit. 

Úmluva byla přijata Valným shromážděním OSN roku 1948 a umožňuje smluvním stranám podat žalobu na její porušení k Mezinárodnímu soudnímu dvoru. V rámci své pravomoci nerozhoduje Mezinárodní soudní dvůr OSN o trestní odpovědnosti jednotlivců, nýbrž řeší spory mezi státy, a tedy případnou odpovědnost státu.

V minulosti rozhodl Mezinárodní soudní dvůr o zločinu genocidy podle Úmluvy pouze jednou, a to v roce 2007 případě Bosna proti Srbsku, vztahujícím se k masakru ve Srebrenici v roce 1995, při němž bylo zavražděno na 8000 bosenských mužů muslimského vyznání.

Proces před Mezinárodním soudním dvorem

Gambie podala jménem Organizace islámské spolupráce, která sdružuje 57 států, žalobu, v níž obviňuje Myanmar z jednání vůči rohingské etnické menšině s cílem ji vyhladit. Zmínila rozsáhlé zabíjení, fyzické a sexuální násilí na příslušnících etnika, ničení vesnic, domů či pozemků, zabíjení hospodářských zvířat a jiné ztěžování životních podmínek, které by mohlo vést k úplnému či částečnému zničení rohingské etnické skupiny.

V prosinci 2019 proběhlo před Mezinárodním soudním dvorem slyšení o návrhu na nařízení předběžných opatření, který podala Gambie spolu s žalobou. Myanmar hájila barmská vůdkyně Aun Schan Su Ťij. Ve své závěrečné řeči vyjádřila lítost nad nevinnými oběťmi ozbrojeného konfliktu, spáchání genocidy na území své země však odmítla.

Konflikt dle jejích slov začal útokem Rohingské osvobozenecké armády na policejní stanici, na který reagovala armáda násilnou ofenzivou. Jedná se tak podle ní o vnitřní ozbrojený konflikt, který má být souzen vnitrostátními soudy jako interní válečné zločiny.

Dalším argumentem Myanmaru je nedostatek podkladů pro rozhodování soudu ve věci. S představiteli barmské armády totiž neproběhl formalizovaný soudní proces, a je to tedy poprvé, kdy má Mezinárodní soudní dvůr rozhodovat o porušení Úmluvy čistě na základě šetření nezávislých vyšetřovacích misí, které Su Ťij označila za neobjektivní.

V minulosti své závěry nicméně Mezinárodní soudní dvůr o zprávy nezávislých vyšetřovacích misí několikrát opřel. Učinil tak například i ve zmíněném případu Bosna proti Srbsku, kdy označil výsledky vyšetřování orgány OSN za cenné a spolehlivé zdroje, které soudu poskytly značnou podporu při rozhodování.

Rozhodnutí o nařízení předběžných opatření

Rozhodnutí týkající se prosincového slyšení vydal Mezinárodní soudní dvůr v lednu. V úvodu potvrdil svou příslušnost rozhodovat ve věci odůvodněnou čl. IX Úmluvy, jejíž je Myanmar smluvní stranou. Článek přiznává Mezinárodnímu soudnímu dvoru příslušnost v případě řešení sporů z Úmluvy vyplývajících.

Zejména však uznal situaci, ve které se rohingská menšina nachází, za akutní nebezpečí zločinu genocidy a Myanmaru tak nařídil podniknout konkrétní předběžná opatření. Myanmar je povinen zamezit zabíjení, fyzickým a psychickým újmám na příslušnících rohingské skupiny či bránění porodů dětí. Dále musí Myanmar zajistit, aby nedocházelo k ničení důkazů o možném spáchání zločinu genocidy a do čtyř měsíců poskytnout Mezinárodnímu soudnímu dvoru zprávu o uskutečnění těchto předběžných opatření. Zprávu pak musí podávat každých šest měsíců, a to až do konečného rozhodnutí ve věci.

Význam rozhodnutí

Pro nařízení předběžných opatření se soudci vyjádřili jednohlasně, a to včetně ad hoc soudce navrženého Myanmarem. Důležitost nařízení předběžných opatření, podtrženou jednomyslností hlasujících soudců, vyjádřil ve svém separátním stanovisku soudce Cançado Trindade. Předběžná opatření jsou dle něho nepostradatelným nástrojem mezinárodního práva, jak bránit extrémně zranitelnou skupinu před porušováním jejích základních lidských práv.

Lednové rozhodnutí se týká pouze zmíněných předběžných opatření a nejedná se tak o závěr, zda se Myanmar na rohingské etnické menšině dopustil zločinu genocidy či nikoli. Konečný verdikt Mezinárodního soudního dvora může být znám až za několik let, nařízení předběžných opatření je však bezesporu důležitým prostředkem ochrany menšiny nacházející se v bezvýchodné situaci. 

 

Zdroje

International Court of Justice (2020, 23. ledna). Application of the Convention on the Prevention and Punishment of the Crime of Genocide (The Gambia v. Myanmar). https://www.icj-cij.org/en/case/178.

Bowcott, Owen a Rebecca Ratcliffe, Rebecca (2020, 23. ledna). UN's top court orders Myanmar to protect Rohingya from genocide. The Guardian. https://www.theguardian.com/profile/rebecca-ratcliffe.

Hofmann, Laura (2019, 23. prosince). All eyes on the Court. Voelkerrechtsblog. https://voelkerrechtsblog.org/all-eyes-on-the-court/.

Transcript: Aung San Suu Kyi's speech at the ICJ in full (2019, 12. prosince). Aljazeera. https://www.aljazeera.com/news/2019/12/transcript-aung-san-suu-kyi-speech-icj-full-191212085257384.html.

Becker, A. Michael (2019, 14. prosince). The Challenges for the ICJ in the Reliance on UN Fact-Finding Reports in the Case against Myanmar. EJIL Talk. https://www.ejiltalk.org/the-challenges-for-the-icj-in-the-reliance-on-un-fact-finding-reports-in-the-case-against-myanmar/.

Fotografie

[1] Rakhinský stát v západním Myanmaru. A02 Burma/Rakhine or Arakan State, autor: dany13, zdroj: Flickr, CC BY 2.0.