„Genderová rovnost je stále vzdálenější. OSN tento cíl odsouvá o 300 let.” I tato slova zazněla v projevu generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese při příležitosti 67. zasedání Komise pro postavení žen. Zástupce OSN varoval před zhoršujícím se stavem práv žen ve světě a připomněl závěry zprávy OSN o rovnosti mužů a žen zveřejněné v září minulého roku.

Cíle udržitelného rozvoje: budoucnost, nebo iluze?  

V roce 2015 OSN přijala Cíle udržitelného rozvoje na následujících 15 let. 17 cílů vyzývá zejména ke skoncování s chudobou, k ochraně planety, k přístupu ke kvalitnímu vzdělání či k zajištění důstojné práce a ekonomického růstu. Pátý cíl se zaměřuje právě na genderovou rovnost mužů a žen. 

OSN tak chce do roku 2030 posílit postavení všech žen a dívek a dosáhnout rovnosti obou pohlaví. K naplnění tohoto záměru má přispět dosažení několika dílčích cílů, mezi něž patří mimo jiné i snaha celosvětově skoncovat se všemi formami diskriminace žen či zajistit všeobecnou dostupnost služeb sexuálního a reprodukčního zdraví a reprodukčního práva. 

Stav genderové rovnosti v rámci programu Cíle udržitelného rozvoje hodnotí každoročně Zpráva OSN o rovnosti mužů a žen (“Zpráva”). Tu připravuje Agentura OSN pro genderovou rovnost a posílení role žen ve společnosti (UN Women) a Odbor OSN pro ekonomické a sociální otázky (DESA). 

Poslední Zpráva z roku 2022 přinesla velmi kritické údaje o zhoršujícím se stavu ochrany práv žen, na kterém se významně podepsala pandemie onemocnění COVID-19. Generální tajemník OSN neopomněl zmínit tristní stav práv žen v Afghánistánu a doplnil, že „patriarchát vzdoruje. Ale my také.” 

Srovnatelná právní ochrana žen za 286 let? 

Zpráva varuje před kritickým stavem právní ochrany žen. Státům se nedaří odstranit diskriminační zákony. Při současném tempu pokroku bude náprava zajištěna teprve za 286 let. OSN také zdůrazňuje nezbytnost ochrany práv žen v manželství a rodině. Dle statistických údajů je každých jedenáct minut zabita žena nebo dívka někým ze své rodiny.  

Mimo zákon stojí v mnoha zemích situace, při nichž je žena napadena intimním partnerem. Sexuální nebo fyzický útok přitom zažila v minulém roce každá desátá žena či dívka ve věku od 15 do 49 let. K posílení jejich ochrany může přispět kriminalizace na nich páchaného násilí. Ta však ve světě není pravidlem. 

O žalostném stavu postavení žen vypovídají například zákony v Rusku, Thajsku či Venezuele, které umožňují zvrátit odsouzení pachatele znásilnění, pokud se s obětí ožení. Ve státech jako je Maroko, Jordánsko, Palestina, Libanon či Tunisko byla obdobná ustanovení z trestních zákoníků již vyňata v posledních deseti letech. Hluboké znepokojení přináší zprávy z Nigérie, v níž je možnost zvrátit odsouzení pachatele znásilnění na vzestupu i bez právního základu. 

Více než 1,2 miliardy žen a dívek v produktivním věku žijí v zemích či oblastech se ztíženým přístupem k bezpečnému ukončení těhotenství. Z toho 102 milionů jich žije v oblastech, kde je interrupce úplně zakázána. Ve výčtu posledně uvedené skupiny nalezneme dle Centra pro reprodukční práva státy jako Irák, Filipíny, Egypt, Kongo či Senegal. V omezené míře lze mezi tyto země zařadit i Spojené státy americké, kde některé státy potrat rovněž zcela zakazují. 

Investice do vzdělání nesou nejvyšší úrok

Postavení žen ve společnosti zásadně ovlivňuje jejich dosažené vzdělání. Ženy zaujímají pouze dvě z deseti pozic v oblasti vědy, strojírenství či informačních a komunikačních technologií. Zároveň nelze pominout ekonomické výhody, které zapojení žen přináší. S obrovskými ztrátami  v domácí ekonomice se po vyloučení žen potýká Afghánistán, neboť vyloučení žen představuje snížení hrubého domácího produktu až o 1 miliardu ročně. 

Zatímco ze Zprávy vyplývá, že vzdělání bylo po dobu pandemie COVID-19 omezeno shodně dívkám i chlapcům, děvčata byla vystavena většímu riziku násilí, výskytu duševních poruch či potravinové a ekonomické nejistotě. Zároveň již v roce 2018 se 128 milionů dívek ve věku 6 až 17 let neúčastnilo základního vzdělávání. Ze Zprávy za rok 2021 vyplývá, že dalších 11 milionů dívek se do škol v důsledku pandemie už nevrátí. 

Ženy na trhu práce

Pandemie COVID-19 rovněž zásadně ovlivnila zapojení žen do pracovního procesu. Ženy tak netrápí pouze nerovné odměňování, ale i neschopnost vrátit se do zaměstnání. Zastoupení žen na trhu práce zůstane pod úrovní před pandemií ve 169 zemích a oblastech. Rozdíl v počtu odpracovaných hodin v zaměstnání mezi muži a ženami, který byl vysoký  již před pandemií, se celosvětově zvýšil. 

Problémem souvisejícím nejen s pandemií je i nerovnoměrné rozdělení neplacené péče o děti či domácnost. Omezený přístup k mateřským dávkám, k péči o děti a rodičovské dovolené tyto rozdíly pouze prohlubují. Právě uzavření škol a denní péče v roce 2020 dle odhadů vedlo u žen k navýšení neplacené péče o děti až o 512 miliard hodin.

Na nižší výši odměn či nemožnost uplatnění na trhu práce navazuje navyšování počtu žen žijících na hranici chudoby. Přes 380 milionů žen a dívek žije v extrémní chudobě s příjmy nižšími než 1,9 dolarem na den. S 5,50 dolary na den si potom musí vystačit téměř 1,7 miliardy žen. Za předpokladu současného vývoje bude žít v subsaharské Africe ve větší chudobě více žen než v roce 2022. 

Pandemie negativně ovlivnila i přístup k potravinám. V roce 2018 ženy ohrožovalo o 10 % vyšší riziko nedostatku potravin než muže. Rostoucí ceny představují velké potíže nejen v méně rozvinutých zemích. Opomenout nelze ani dopady, které přináší válka na Ukrajině. 

Ženy ve veřejném sektoru

Jedním ze sledovaných cílů je zajistit ženám rovné příležitosti a plnou a efektivní účast na rozhodování na všech úrovních v politickém, ekonomickém i veřejném životě. Guterres upozornil, že ke zhoršení výhledu v naplňování záměru přispěla i kritická situace v Afghánistánu, kde „ženy a dívky mizí z veřejného života.” 

O rovnosti nelze hovořit ani při srovnání zastoupení žen v politickém vedení na národních úrovních. Zatímco při vytyčení cílů v roce 2015 zastupovaly ženy  22,4 %, o sedm let později došlo k posunu pouze na 26,2 %. Tímto tempem nebude rovného zastoupení v národních parlamentech dosaženo dříve než za 40 let. 

Lépe si ženy vedou v zastoupení v rámci místních samospráv, kde jejich podíl činí 34,3 %. Výrazně blízko mají ženy k rovnému zastoupení v rámci justice. Dle dostupné statistiky reprezentují 42 % soudcovských pozic. Celosvětově ve veřejném sektoru působí 46 % žen. Problémem zůstává, že velkou část vedoucích pozic zastupují výhradně muži. 

 

Zdroje

Center for Reproductive Rights. The World´s Abortion Laws. Center for Reproductive Rights. Získáno z https://reproductiverights.org/maps/worlds-abortion-laws/.  

Informační centrum OSN v Praze. 5. Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek. United Nations Informační centrum OSN v Praze. Získáno z https://osn.cz/osn/hlavni-temata/cile-udrzitelneho-rozvoje-sdgs/rovnost-muzu-a-zen/. 

Johnson, S. (2021, duben 14). ‘Marry your rapist’ laws in 20 countries still allow perpetrators to escape justice. The Guardian. Získáno z ‘Marry your rapist’ laws in 20 countries still allow perpetrators to escape justice | Women's rights and gender equality | The Guardian.

Radinová, E. (2023, březen 7). Dosažení genderové rovnosti bude trvat dalších 300 let, varuje tajemník OSN. Radio Wave. Získáno z https://wave.rozhlas.cz/dosazeni-genderove-rovnosti-bude-trvat-dalsich-300-let-varuje-tajemnik-osn-8945568.  

Sadiq, L. (2023, leden 29). Concerns Rise Over ‘Marry Your Rapist’ Practices In Nigeria. Daily Trust. Získáno z Concerns rise over ‘marry your rapist’ practices in Nigeria - Daily Trust.

UN Women and United Nations Department of Economic and Social Affairs. (2022). Progress on the Sustainable Development Goals: The gender snapshot 2022. Dostupné z https://www.unwomen.org/sites/default/files/2022-09/Progress-on-the-sustainable-development-goals-the-gender-snapshot-2022-en_0.pdf. 

UN Women and United Nations Department of Economic and Social Affairs. (2019). Progress on the Sustainable Development Goals: The gender snapshot 2019. Dostupné z https://www.unwomen.org/sites/default/files/Headquarters/Attachments/Sections/Library/Publications/2019/Progress-on-the-SDGs-The-gender-snapshot-2019-single-pages-en.pdf. 

United Nations Sustainable Development Group (2022). One billion dollars per year: the cost of excluding women in Afghanistan. Získáno z https://unsdg.un.org/latest/stories/one-billion-cost-excluding-women-afghanistan.  

Without investment, gender equality will take nearly 300 years: UN report (2022, září 7). UN News. Získáno z https://news.un.org/en/story/2022/09/1126171.  

Fotografie

Srovnatelná právní ochrana žen za 286 let. Women's rights are human rights (32298468922), autor: Amanda Hirsch, 21. leden 2017, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY 2.0., úpravy: ořez.