V posledních měsících veřejným prostorem rezonovala informace o úmyslu prezidenta Miloše Zemana jmenovat do konce svého mandátu nového předsedu Ústavního soudu, přestože funkční období současného předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského skončí až v srpnu tohoto roku. Nového předsedu Ústavního soudu by tak jmenoval Miloš Zeman před skončením svého mandátu, s odloženou účinností do srpna, takzvaně „do zásoby“.

Ústava ČR přiznává pravomoc jmenování předsedy Ústavního soudu prezidentu republiky, avšak nestanovuje, kdy nejdříve je možné ke jmenování přistoupit. Přestože jde obecně o pravomoc hlavy státu, ústavní právníci se shodují, že jmenování předsedy s odloženou účinností by bylo protiústavní. Podle ústavního právníka Ladislava Vyhnánka a Jana Kysely by z důvodu protiústavnosti takového jednání šlo o pakt, tedy akt nulitní právní povahy, který formálně nevznikl a nemůže vyvolávat žádné právní následky. Tak by k němu měl přistoupit i nově zvolený prezident.

Dle Ladislava Vyhnánka by měl Petr Pavel k takovému aktu přistoupit jako by vůbec nevznikl a sám v srpnu jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. Jan Kysela má za to, že byl měl akt zrušit a znovu sám jmenovat nového předsedu. Vyhnánek ale namítá, že taková situace by vyvolala ještě větší právní nejistotu, protože by prezident zrušil akt, který je nicotný, čímž by mu vlastně přiznal vznik a platnost.

Nově zvolený prezident Petr Pavel by tuto situaci považoval za ústavní exces, o kterém by měly rozhodnout soudy. Mělo by se tak dít buď prostřednictvím správní žaloby podané některým z ústavních soudců, nebo (jako poslední možnost) podáním kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu nově zvoleným prezidentem.

Prodloužení faktického vlivu mimo funkční období prezidenta

Funkční období prezidenta republiky je pětileté, mandát ústavních soudců desetiletý. Ústava tím předchází situaci, kdy by se soudce mohl cítit zavázaný a snažil se rozhodovat s ohledem na názory či prospěch hlavy státu, která by mohla dvakrát rozhodovat o jeho působení na Ústavním soudě. V situaci, kdy by prezident mohl jmenovat soudce či předsedu soudu s odloženou účinností „do zásoby“, stalo by se časové omezení funkčního období nadbytečným. Touto cestou by totiž mohl prezident prodloužit svůj faktický vliv a omezit pravomoci budoucího prezidenta.

„Z hlediska legality by se jednalo ze strany Miloše Zemana o překročení pravomoci svěřené mu lidem České republiky v čl. 62 písm. e) Ústavy, která je z povahy věci časově omezená trváním mandátu prezidenta republiky, neboť jako součást státní (výkonné) moci může uplatňovat tuto moc jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústavy); § 2 zákona o Ústavním soudu, ani jiný zákon, mu žádné oprávnění jmenovat předsedu ÚS mimo toto vymezení neposkytuje,” uvedl ústavní soudce Jiří Zemánek.[1]

Zásada vlády na čas

K umělému prodlužování funkčního období a mocenského vlivu se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. Vol 16/2022-48. V této věci podala Denisa Rohanová svou kandidátní listinu na prezidentku republiky za podpory poslanců před samotným vyhlášením volby. K okamžiku řádného vyhlášení prezidentských voleb však funkční období podporujících poslanců uplynulo.

Poslanci a senátoři navrhující určitého kandidáta na prezidenta republiky reprezentují určité hodnotové, názorové a morální postoje, které se mohou v čase měnit (což názorně ilustruje případ poslanců za ČSSD a KSČM, kteří podpořili právě kandidaturu Denisy Rohanové a jejichž politické strany se do stávající Poslanecké sněmovny, zvolené v roce 2021, nedostaly).

To, jaké hodnoty, názory a postoje reprezentovali dřívější poslanci a senátoři, již nemůže být v případě podpory kandidáta dle Nejvyššího správního soudu po skončení mandátu relevantní; jejich dnešní politická legitimita je nulová. Natahovat tímto způsobem svůj politický vliv na měsíce nebo dokonce na léta za svůj časově omezený mandát je absurdní a takový důsledek je zjevně rozporný s ústavním principem vlády na čas.

Tento výklad časově omezeného mandátu lze vztáhnout i na mandát prezidenta. Jmenování předsedy Ústavního soudu „do zásoby“ by bylo taktéž proti principu vlády na čas. Konstituovaný ústavodárce, ani odvozený zákonodárce nemohl předpokládat možnost natahování vlivu mimo časově omezený mandát tímto způsobem. Nemůže být proto ani relevantním argumentem, že problematice nebrání žádná výslovná právní úprava.

Subjektivní právo ústavních soudců na přístup k funkci

Dalším relevantním argumentem proti jmenování předsedy Ústavního soudu „do zásoby“ jsou práva samotných ústavních soudců.

Každému ze stávajících ústavních soudců totiž náleží právo být brán v potaz jako předseda, jelikož hlava státu jmenuje předsedu Ústavního soudu z řad jeho soudců. V případě, kdy by prezident jmenoval předsedu „do zásoby“, neumožnil by přístup k této funkci aktuálním soudcům.

Zde vyvstává otázka, zda by mohl prezident tento problém „obejít“ tím, že by při příležitosti jmenování předsedou Ústavního soudu kandidáta jmenoval taktéž soudcem Ústavního soudu, ať už implicitně nebo výslovně. Tím by formálně naplnil požadavek, že předsedu Ústavního soudu vybírá z řad aktuálních soudců.

Na tuto otázku bychom mohli analogicky aplikovat závěry z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 As 68/2022-70, který se zabýval obdobnou otázkou v případě státních zástupců a jmenování nejvyššího státního zástupce. Nejvyšší správní soud zde otevřel mimo jiné otázku, zda je nutné, aby byl nejvyšší státní zástupce z řad státních zástupců, když tuto podmínku zákon explicitně nestanoví.

Nejvyšší správní soud zde dospěl k závěru, že: „Byť to není v zákoně výslovně stanoveno, jmenovat jako nejvyššího státního zástupce lze jen osobu, která je státním zástupcem. To samozřejmě znamená, že zákonu bude podle stávající právní úpravy učiněno za dost, i pokud by se osoba stala státním zástupcem a bezprostředně poté by byla jmenována i nejvyšším státním zástupcem. Jmenování nejvyššího státního zástupce pouze z řad státních zástupců též odpovídá výběru předsedů soudů, které lze jmenovat pouze z řad soudců.".

Nejvyšší správní soud ve výše citovaném rozsudku vyvrátil myšlenku, že by ke jmenování státním zástupcem mohlo dojít implicitně při jmenování nejvyšším státním zástupcem, respektive předsedou soudu. S tímto závěrem se ztotožnil i Ústavní soud, který v předmětné věci rozhodoval o ústavní stížnosti.

Na závěr je třeba dodat, že se na prezidenta Miloše Zemana v této věci obrátil premiér Petr Fiala s žádostí, aby zamýšlené jmenování neučinil. Přestože prezident trvá na svém přesvědčení, že takové jmenování je v jeho kompetenci a v souladu s Ústavou, vyslovil slib, že tak neučiní.

 

Poznámky

[1] Kubant, V. (2023, únor 8). ‚Nepřijal, v žádném případě.‘ Ústavní soudci by odmítli Zemanovo jmenování předsedou, i kdyby přišlo. iRozhlas.cz. Získáno z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/predseda-ustavni-soud-soudci-prezi…- -jmenovani_2302080500_vtk.

Zdroje

Blažek, V. (2022, prosinec 8). „Smím vybrat šéfa Ústavního soudu.“ Zemanovi to řekli právníci, jména tají. Seznam zprávy.cz. Získáno z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-smim-vybrat-sefa-ust….

Kubant, V. (2023, únor 8). ‚Nepřijal, v žádném případě.‘ Ústavní soudci by odmítli Zemanovo jmenování předsedou, i kdyby přišlo. iRozhlas.cz. Získáno z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/predseda-ustavni-soud-soudci-prezi….

Kundera, O., Procházková, A. (2022, prosinec 7). Zasáhne Zeman ještě před svým odchodem do ústavního systému?. Respekt.cz. Získáno z: https://www.respekt.cz/kontext/zasahne-milos-zeman-jeste-pred-svym-odch….

Kundera, O., Procházková, A. (2022, prosinec 9). Zemanův předseda Ústavního soudu? Pavel by podal žalobu, Nerudová by jmenovala nového. Respekt.cz. Získáno z: https://www.respekt.cz/kontext/zemanuv-predseda-ustavniho-soudu-pavel-b….

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2022, č. j. 6 As 68/2022-70,.

Starostová, M. (2023, únor 8). Zeman slíbil, že nejmenuje předsedu Ústavního soudu. Po schůzce s prezidentem to řekl Fiala. iRozhlas.cz. Získáno z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/petr-fiala-milos-zeman-schuzka-lan….

Usnesení Nejvyššího správního soudu, Vol 16/2022-48, ze dne 13. 12. 2022.

Usnesení Ústavního soudu, Pl. ÚS. 37/22, ze dne 10. 1. 2023.

Fotografie

Ústavní soud. Brno-zemská-sněmovna-cedule-Ústavní-soud2020, autor: Ben Skála, Benfoto, 1. červen 2020, zdroj: Wikipedia Commons, CC BY-SA 4.0., úpravy: ořez.