V červnu 2020 navrhlo Ministerstvo vnitra novelu ústavního zákona o bezpečnosti České republiky a krizového zákona. Jádro tvoří zakotvení stavu nebezpečí na ústavní úrovni a další s tím spojená opatření. Ministerstvo návrh zdůvodnilo nutností reakce na zkušenosti s pandemií koronaviru. V čem mají spočívat navrhované změny a jaké odezvy se zatím dočkaly v připomínkovém řízení?

Novela ústavního zákona přináší především možnost vyhlášení tzv. stavu nebezpečí. Podle současné právní úpravy je stav nebezpečí upraven v krizovém zákoně (který není ústavním zákonem) a k jeho vyhlášení je oprávněn hejtman pro území určitého kraje. Nově má být stav nebezpečí zakotven v ústavním zákoně a vedle hejtmana jej bude moci vyhlásit i vláda, a to pro území celého státu.

Důvodová zpráva uvádí: „V návaznosti na ústavní zakotvení stavu nebezpečí se současně upravuje i definice nouzového stavu. Navrhovaná právní úprava formuluje podmínky vyhlášení nouzového stavu obdobným způsobem jako v případě stavu nebezpečí.“[1]

Stav nebezpečí vs. nouzový stav

Nadále bude možné vyhlásit nouzový stav, který je již v ústavním zákoně o bezpečnosti ČR zakotven. Nouzový stav lze vyhlásit v případě, kdy v zemi existuje nebezpečí, které dosahuje značného rozsahu a které nelze odvrátit běžnou činností bezpečnostních orgánů a složek. Stav nebezpečí vedle toho by přinesl podle Ministerstva vnitra chybějící mezistupeň, jenž by umožnil citlivější reakci na vzniklou situaci. Bylo by jej možné vyhlásit, pokud existující nebezpečí nebude dosahovat značného rozsahu a pokud je bude možné odvrátit zvýšeným úsilím při běžné činnosti bezpečnostních orgánů a složek. 

Existence nebezpečí představuje v obou stavech situaci, kdy je ohrožen vnitřní pořádek, bezpečnost, zdraví, životy, majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Ostatní okolnosti vyhlášení stavu nebezpečí téměř kopírují aktuální úpravu nouzového stavu.

Co dalšího se má změnit?

Důvodová zpráva dále uvádí, že dosavadní úprava nedostatečně rozebírá možnost odkladu voleb během období krize. Ministerstvo argumentuje červnovým odložením doplňovacích voleb do Senátu v Teplicích usnesením vlády, jež však bylo podle právního názoru Nejvyššího správního soudu neústavní.[2]

V současnosti lze přistoupit k odkladu voleb, pokud je během nouzového stavu, stavu ohrožení nebo válečného stavu nelze konat ve stanovených lhůtách, a to nejdéle o šest měsíců. Podle navrhovaného znění by bylo možné prodloužit volební období a lhůty pro přípravu voleb i opakovaně, a to na základě zákona. 

Výjimku představují volby do zastupitelstev obcí, k jejichž odkladu by postačilo rozhodnutí vlády. Důvodová zpráva k tomu uvádí: „Jde o volby, které ústavní právo výslovně neupravuje a i podle dosavadních volebních zákonů tyto volby vyhlašuje ministr vnitra. Umožnit jejich odklad rozhodnutím vlády se tudíž jeví jako přiměřená úprava.“[3]  

Další navrhovanou změnou je „přesunutí“ Ústředního krizového štábu z úrovně zákonné na úroveň ústavní, jakožto pracovního orgánu vlády pro řešení krizových stavů. Důvodová zpráva uvádí, že by se Ústřední krizový štáb zabýval řešením již nastalých situací, kdežto Bezpečnostní rada státu, která je již v ústavním zákoně zakotvena, by nadále připravovala pouze návrhy působící do budoucna. Jedná se o čistě organizační krok, který je více upřesněn až v krizovém zákoně.

Jak na připravované změny reaguje veřejnost?

V připomínkovém řízení bylo vyjádřeno mnoho rozdílných stanovisek, v řadě případů však zaznívá kritika. Např. Svaz měst a obcí České republiky se staví proti možnosti neomezeného odkladu voleb, neboť lhůtu šesti měsíců považuje za dostatečně dlouhou. Stejně tak se vymezuje proti pravomoci vlády odložit volby do zastupitelstev obcí, protože nevidí důvod k rozdílnému přístupu.

Českomoravská konfederace odborových svazů dále kritizuje nedostatečné vymezení rozdílů mezi jednotlivými stavy a nelogické narušení jejich fungující hierarchie. Obdobně zní připomínky Bezpečnostní informační služby, která označuje navrhované rozšíření pravomocí vlády za nedostatečně zdůvodněné. Podle stanoviska Rekonstrukce státu je navíc problematické užití neurčitých pojmů a nejasných formulací.

Novinky v krizovém zákoně

V návaznosti na novelu ústavního zákona o bezpečnosti byl pod taktovkou Ministerstva vnitra taktéž připraven návrh na změnu krizového zákona. Ten v první řadě upřesňuje, která práva a povinnosti mohou být omezena v době stavu nebezpečí. Stanoví konkrétní pravomoci vlády i hejtmana a upravuje složení a působnost Ústředního krizového štábu.

Nově se navrhuje v krizovém zákoně zakotvit oprávnění příslušníka Policie ČR či strážníka obecní policie udělovat pokuty za přestupky spočívající v neplnění povinností plynoucích z krizového zákona přímo na místě spáchání přestupku (příkazem na místě).

Novelizace míří též na úpravu náhrady škody. Stát by nově zasaženým osobám nahrazoval pouze skutečnou škodu, a nikoliv též ušlý zisk, jak je tomu doposud. Navíc by se jednalo pouze o škodu vzniklou při činnosti orgánů provádějících krizová opatření, takže již ne obecně o škodu způsobenou v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními. 

Důvodová zpráva k tomu uvádí, že jde čistě o jazykové zpřesnění, uskutečněné „[v] souladu s ústavním požadavkem na srozumitelnost právních norem pro jejich adresáty.“[4] Objektivní odpovědnost státu nadále trvá, navrhovaná úprava má pouze zabránit vzniku „v současnosti častých, z právního hlediska však mnohdy nepodložených, úvah nad skutečným významem tohoto ustanovení.“[5]

Kontroverzní paragraf 

Pravděpodobně nejvíce diskutovaným bodem projednávané novely je však zcela nové ustanovení upravující vztah krizového zákona k zákonu ke svobodnému přístupu k informacím.[6] Podle něj by orgány krizového řízení nemusely poskytnout informace, jež by mohly ohrozit přípravu nebo účinnost krizových opatření. S tím souvisí další ustanovení, které opravňuje vládu prodlužovat lhůty k učinění úkonu nebo provedení povinnosti. Některé informace by tak mohly být veřejnosti zpřístupněny až po skončení krizové situace, pokud by to okolnosti vyžadovaly.

Důvodová zpráva k tomu sděluje: „V řadě případů je pak tyto dotazy možné považovat spíše než za akt kontroly veřejné správy za nástroj řešení soukromoprávních zájmů žadatelů (např. jsou žádosti odůvodňovány užitím informací pro soukromoprávní žaloby, vysokoškolské závěrečné práce atd.), což je však pro orgány krizového řízení obtížné rozlišovat (…), mimo jiné i s ohledem na skutečnost, že tyto nejsou obecně oprávněny zkoumat a hodnotit důvody žadatele vedoucího k podání žádosti o informace (…)“[7]

Proti tomuto zásahu se ohradil mimo jiné i Oldřich Kužílek, spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím. Vyjádřil své obavy z možného zneužití tohoto ustanovení, a to zejména v době, kdy jsou informace potřeba okamžitě, nikoli až za několik měsíců či let.[8]

Vyvstává tak otázka, zda je přijatelné bránit veřejnosti v přístupu k informacím o krizových opatřeních, která se jí přímo týkají. Dosavadní odezvy veřejnosti se staví spíše do záporné pozice. Pokud by přesto mělo k omezení práva na informace dojít, je třeba zdůraznit, že tak lze učinit jen ve výjimečných případech a po pečlivém zdůvodnění.

Závěrem

S ohledem na zásadní význam předkládaných novel lze pouze těžko usuzovat, v jakém znění nakonec výše popsané předpisy vstoupí v platnost. V připomínkovém řízení zazněla kritika nedostatečného vymezení některých pojmů, narušení hierarchie krizových stavů nebo obavy z možnosti neomezeného odkladu voleb. Nejvíce kritizovanou částí navrhované novely krizového zákona se stala možnost neposkytnutí některých informací, což bývá odpůrci označováno za utajování informací.

Nicméně s Ministerstvem vnitra je třeba souhlasit v tom, že právní úprava by měla na situaci způsobenou pandemií COVID-19 odpovídajícím způsobem pružně zareagovat. Otázkou je vhodnost navrhovaných postupů.

Poznámky

[1] Důvodová zpráva k návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2020, sp. zn. Pst 19/2019 – 12.

[3] Důvodová zpráva k návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

[4] Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

[5] Ibidem.

[6] Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

[7] Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

[8] Cibulka, Jan. Ministerstvo vnitra chce tajit informace o krizi. Plánuje nový paragraf
i prodloužené lhůty. iROZHLAS.cz. 19. 10. 2020.

Zdroje

Cibulka, Jan. Ministerstvo vnitra chce tajit informace o krizi. Plánuje nový paragraf
i prodloužené lhůty. iROZHLAS.cz. 19. 10. 2020 (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pravo-na-infromace-vnitro-hamacek-…).

Dlubalová, Klára. Ministerstvo vnitra po zkušenostech s epidemií koronaviru představilo revizi ústavního zákona o bezpečnosti. Ministerstvo vnitra České republiky. 8. 6. 2020 (https://www.mvcr.cz/clanek/ministerstvo-vnitra-po-zkusenostech-s-epidem…).

Kraus, Lukáš a kol. Ministerský návrh novely Ústavního zákona o bezpečnosti ČR a krizového zákona ve světle požadavků Rekonstrukce státu na splnění základních principů. Rekonstrukce státu. 16. 10. 2020 (https://rekonstrukcestatu.s3.amazonaws.com/rekonstrukcestatu/production…).

Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. (https://apps.odok.cz/veklep-detail?p_p_id=material_WAR_odokkpl&p_p_life…).

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (https://apps.odok.cz/veklep-detail?p_p_id=material_WAR_odokkpl&p_p_life…).

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2020, č. j. Pst 19/2019 – 12.

Fotografie

[1] Dublin Castle Gates of Fortitude and Justice 05, autor: J.-H. Janßen, 21. září 2012, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, editace: ořez.