Počátkem prosince proběhlo jednání před Nejvyšším soudem USA ve věci Nestlé a Cargill vs. Doe. Ostře sledovaný případ týkající se nucené dětské práce a obchodování s dětmi na kakaových plantážích přilákal velké množství amīcōrum curiae. Rozhodnutí se očekává v létě 2021.

Přestože čokoláda je oblíbenou pochoutkou a součástí mnoha sladkostí, na typické kakaové plantáži by asi většina lidí dobrovolně nikdy nepracovala. Pěstování kakaa je zde spojeno s tvrdou a zdraví nebezpečnou prací. Zaměstnanci stříkají pesticidy bez dostatečných ochranných pomůcek, kakaové boby pak sklízejí a zpracovávají ostrými mačetami, které mohou způsobit tržné rány.

Mezi největší producenty kakaa na světě patří dvě africké země - Pobřeží slonoviny a Ghana. Pravděpodobnost, že jste někdy v životě narazili právě na čokoládu z těchto zemí, je tedy vysoká. Příjmy farmářů jsou nicméně velmi nízké, výrazně pod hranicí extrémní chudoby stanovenou Světovou bankou. Zaplatit z této částky ještě potřebné řadové zaměstnance je velmi komplikované, farmáři proto od 90. let začali využívat nejlevnější pracovníky – děti.
 

Slibem nezarmoutíš

Koncem 90. let upozornil UNICEF a následně i masmédia na odvrácenou stranu čokoládového průmyslu – nebezpečnou dětskou práci na kakaových plantážích a související obchodování s dětmi z chudých afrických států, jako je Mali či Burkina Faso. Výsledkem spotřebitelských tlaků a nadstranického úsilí amerických kongresmanů a senátorů následně vznikl Harkin-Engelův protokol, v němž se Asociace čokoládových výrobců zavazuje k ukončení dětské práce ve svém dodavatelském řetězci do července 2005.

Tento slib však naplněn nebyl. V roce 2005 byl termín posunut do roku 2008, pak do roku 2010 a naposledy do roku 2020. Jak ukazuje nedávná reportáž deníku The Washington Post, dětská práce nadále kvete a výrobci čokolády tvrdí, že nejsou schopni dohledat všechny své dodavatele, natož aby pak ve svém dodavatelském řetězci zabránili dětské práci. Počet dětí na kakaových plantážích navíc od dob Harkin-Engelova protokolu výrazně stoupl – na 1,56 milionu dětí oproti desetitisícům na začátku milénia.

Strategická litigace

V roce 2005 podala skupina šesti bývalých dětských otroků z Mali, obchodovaných do Pobřeží Slonoviny za účelem nucené práce, u amerického soudu žalobu proti společnostem Nestlé a Cargill. V ní požadují vydání předběžného opatření a náhradu škody. Žalobci nemohli společnosti žalovat v Mali, protože malijské právo nezná možnost civilního odškodnění za způsobené protiprávní jednání. Žalobě v Pobřeží slonoviny pak podle nich bránila „notoricky známá zkorumpovanost justičního systému“[1], který by žalobcům nevyhověl.

Žalobci argumentovali tím, že společnosti Nestlé a Cargill musely vědět o porušování lidských práv v dodavatelském řetězci, které bylo tou dobou již dobře zdokumentované a veřejně známé. Jako jedni z největších odběratelů kakaa a zároveň jako přímí poskytovatelé technické a jiné pomoci na plantážích mohli a měli situaci řešit. Tím, že tak neučinili, pomohli podle žalobců udržovat stávající otrokářský systém s dětmi a porušili americký zákon Alien Tort Statute (ATS) z roku 1789. Zákon  zakládá jurisdikci amerických soudů v případě civilněprávních žalob cizích státních příslušníků za delikt v rozporu s mezinárodním právem.

Prvostupňový soud původní žalobu zamítl v roce 2010 s tím, že žalobci nepředložili dostatek důkazů o protiprávním jednání žalovaných společností a neprokázali jejich úmysl (mens rea). Soud dále konstatoval, že není možné žalovat obchodní společnosti podle ATS, protože mezinárodní právo dostatečně nezakládá právní odpovědnost právnických osob. Žalobci žalobu doplnili, ovšem i v tomto případě byla na prvním stupni zamítnuta – z důvodu extrateritoriality. 

Odvolací soud nicméně následně dospěl k závěru, že případ je možné projednat, protože žalované společnosti mají sídlo v USA a rozhodnutí zvrátil. Zároveň shledal, že je teoreticky možné Nestlé a Cargill žalovat dle ATS, ale že je ještě nutné doplnit žalobu. Žalobci proto požádali Nejvyšší soud USA o přezkum rozhodnutí, což z případu Doe vs. Nestlé a Cargill činí třetí případ, kdy Nejvyšší soud USA za poslední dobu řeší odpovědnost právnických osob za možné porušení ATS.[2] 

Soud má mnoho přátel

Mezi nejdůležitější otázky, které bude nyní Nejvyšší soud USA posuzovat, patří, zda nárok vůči americkým obchodním společnostem pro napomáhání trestným činům spáchaným v zahraničí může překonat obecnou námitku exteritoriality. Zároveň se bude zabývat tím, zda ATS zakládá pravomoc soudu vynutit povinnosti těchto právnických osob. Trumpova administrativa ještě zvýšila důležitost případu, když prostřednictvím úřadujícího generálního prokurátora vyzvala soud, aby zvážil, zda jsou vůbec podle ATS přípustné nároky za napomáhání trestnému činu. Není tedy překvapivé, že řízení přitáhlo mnoho pozornosti a velké množství amīcōrum curiae.

Na podporou Nestlé a Cargill se mobilizovalo sedm subjektů – velké nadnárodní společnosti, jako je Chevron či Coca-Cola, Obchodní komora USA, konzervativní think-tank CATO Institute či sympatizující akademici. Argumentují zejména tím, že v mezinárodním právu neexistují žádné mezinárodně uznávané normy týkající se povinností obchodních společností a odpovědnosti za napomáhání trestné činnosti. Dále tvrdí, že dělba moci neumožňuje, aby soud rozšiřoval působnost ATS či že ATS není vhodným nástrojem pro nápravu lidskoprávních porušení.

Na podporu žalobců obdržel soud 18 podání. Amīcōs curiae podali bývalí demokratičtí i republikánští kongresmani a kongresmanky, bývalá ministryně a ministr zahraničí Madeline Albrightová a John Kerry, někteří bývalí zaměstnanci a zaměstnankyně ministerstva zahraničí a ministerstva spravedlnosti, skupiny akademiků a akademiček zabývajících se dějinami práva či lidskoprávní organizace. Shrnují mimo jiné, jak již Norimberský tribunál zakotvil v mezinárodním právu precedent, že obchodní společnosti mohou být zodpovědné za nucenou práci. Uvádějí také, že zákonodárná moc USA se již v roce 2000 vyjádřila ve prospěch možnosti občanskoprávní náhrady škody obětem obchodu s lidmi a že soud může ATS bez problémů aplikovat. Vyjádření zaslala i skupina malých a středně velkých výrobců čokolády, kteří na vlastním příkladě poukazují na to, že čokoládu lze při řádné péči vyrábět i bez dětské práce, a nebát se tak odpovědnosti dle ATS. 
 

Napjaté očekávání výsledku

Na začátku prosince 2020 proběhlo hodinu a půl trvající ústní jednání. Ani ono zatím nepřineslo příliš indicií, jak Nejvyšší soud USA, v současné době většinově konzervativní, rozhodne. 

Mezi nejzajímavější momenty jednání však bezpochyby patřilo vystoupení soudce Samuela A. Alita Jr., jednoho z nejkonzervativnějších soudců, který se během jednání nechal slyšet, že mnohé argumenty právního zástupce Nestlé vedou k „výsledkům, které není možné tolerovat“[3], a ptal se, zda by americké soudy měly odmítat žaloby, i kdyby například obchodní společnosti se sídlem v USA najímaly v Africe prostředníky, kteří by v jejich prospěch obchodovali s lidmi. Na druhou stranu soudci nešetřili ani zástupce bývalých dětských otroků. Těžko tedy nyní předjímat, jak patnáct let trvající spor dopadne.

Poznámky

[1] Doplněná žaloba ve věci Doe vs. Nestlé a Cargill (https://www.justsecurity.org/wp-content/uploads/2020/12/07.14.16-Nestle-Second-Amended-Complaint.pdf ).
[2] Kiobel v. Royal Dutch Petroleum Co z roku 2013 a Jesner vs. Arab Bank, PLC z roku 2017. 

[3] Nejvyšší soud USA. Stenozáznam z jednání ve věci Nestlé a Cargill vs. Doe. 2020. (https://www.supremecourt.gov/oral_arguments/argument_transcripts/2020/1…)

Zdroje

Just Security. 2020. Nestlé, Cargil vs. Doe Symposium (https://www.justsecurity.org/tag/nestle-cargill-v-doe-symposium/).

NORC at the University of Chicago. 2020. NORC Final Report: Assessing Progress in Reducing Child Labor in Cocoa Production in Cocoa Growing Areas of Côte d’Ivoire and Ghana (https://www.norc.org/Research/Projects/Pages/assessing-progress-in-reducing-child-labor-in-cocoa-growing-areas-of-c%C3%B4te-d%E2%80%99ivoire-and-ghana.aspx).
Protocol for Growing and Processing of Cocoa Beans and their Derivative Products in a Manner that Complies with the ILO Convention 182 concerning the Prohibition and Immidiative Action for the Elimination of the of the Worst Forms of Child Labour. 2005 (https://cocoainitiative.org/wp-content/uploads/2016/10/Harkin_Engel_Pro…).

Supreme Court of the USA. Docket No. 19-416 (https://www.supremecourt.gov/docket/docketfiles/html/public/19-416.html).
Whoriskey, Peter – Siegel, Rachel. Cocoa’s Child Labourers. The Washington Post. 5. 6. 2019 (https://www.washingtonpost.com/graphics/2019/business/hershey-nestle-mars-chocolate-child-labor-west-africa/)

Fotografie

[1] Soudce Nejvyššího soudu USA Samuel A. Alito. Justice-alito-spent-50-pages-railing-against-affirmative-action-in-college-admissions--these-are-his-main-points, autor: JoshEllie1234, 17. prosinec 2017, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.