Je exploze osobních komunikačních zařízení v Libanonu jedním z nových způsobů vedení války? A vztahují se na tyto útoky pravidla mezinárodního humanitárního práva? I na tyto otázky hledá následující článek odpovědi.
O útocích, které Izrael provedl proti hnutí Hizballáh v Libanonu s využitím stovek pagerů a vysílaček, stále víme jen málo. Víme třeba to, že tento typ operace nemá v historii válečných konfliktů obdoby. To komplikuje posouzení, jak na tuto operaci pohlížet z hlediska pravidel mezinárodního humanitárního práva (MHP).
Není totiž jasné, zda Izrael při této operaci dodržel obyčejové normy mezinárodního humanitárního práva, a to především princip rozlišování a princip proporcionality. V této spojitosti se objevují také otázky, zda pagery mohly být považovány za nástražné pasti nebo zda mohly jinak porušovat předpisy upravující použití zbraní v rámci MHP.
Co je podstatou principu rozlišování?
Podle obyčejového práva musí strany konfliktu vždy rozlišovat mezi civilisty a kombatanty, tedy příslušníky ozbrojených sil. Civilní osoby jsou chráněny před útokem, ledaže se přímo účastní bojových akcí. Útoky jsou přípustné pouze proti objektům vojenským, na civilní objekty útoky nesmí být zaměřeny. Proto jsou zakázány tzv. nerozlišující útoky.
Z tohoto důvodu se na izraelskou operaci zaměřila kritika Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Volkera Türka, který kritizoval čelní představitele Izraele za to, že se zaměřili na tisíce jednotlivců, aniž by věděli, kdo měl pagery pod kontrolou a kde se v době útoku nacházely. Türkovo vyjádření naznačuje, že útoky mezi civilisty a kombatanty nerozlišovaly, a tudíž nebyly v souladu s MHP. Nicméně, tato problematika není tak jednoduchá, jak by se z předchozího tvrzení mohlo zdát.
Izrael by mohl argumentovat tím, že předmětem jeho útoku byly pagery samotné a že narušení nepřátelské komunikace je legitimním vojenským cílem. Tento argument lze však poměrně jednoduše vyvrátit - vzhledem k dosahu operace však byly skutečnými cíli útoku osoby držící tato zařízení, nikoliv zařízení samotná. Těmi přitom mohli být i civilisté.
Členové Hizballáhu, kteří nejsou součástí vojenského křídla organizace, jsou přitom považováni za civilisty a mohou být cílem pouze tehdy, pokud se přímo zapojují do nepřátelských činností. Z pohledu MHP jsou považováni za civilisty, pakliže nepatří k ozbrojené složce skupiny, nebo se jinak přímo nezapojují do bojových akcí.
Izraelské úřady však zřejmě neměly důvodnou jistotu, že se většina upravených pagerů dostala do rukou členů vojenského křídla Hizballáhu nebo do rukou civilistů, kteří se aktivně účastnili nepřátelských činností. Pokud by tomu tak bylo, pak by aktivace těchto zařízení mohla teoreticky splnit požadavek na princip rozlišení.
Byl dodržen princip proporcionality?
Princip proporcionality pak říká, že je zakázáno zahájit útok u nějž lze očekávat, že může způsobit náhodné ztráty na životech civilních osob, jejich zranění nebo poškození civilních objektů, které by převyšovaly předpokládanou konkrétní a přímou vojenskou výhodu.
V tomto případě by bylo především klíčové zjistit, jaké důkazy měl Izrael ohledně statusu každého jednotlivého cíle. Jinými slovy, pokud Izrael neměl dostatečnou jistotu, že Hizballáh tato zařízení předává pouze členům svého vojenského křídla a nikoliv jiným ,,civilním” složkám dané organizace, mohli tak být poškozeni i jednotlivci, kteří podle všeho nepracovali pro vojenské křídlo Hizballáhu, ale byli např. zdravotníky v nemocnicích. Zatím nemáme jasnou představu o poměru zraněných bojovníků vůči civilistům, což je klíčové pro posouzení, zda operace splňovala rozlišovací kritéria. Dále je zásadní zjistit, kolik přihlížejících a v jakém rozsahu bylo v důsledku výbuchu pagerů zraněno. Tyto informace jsou důležité pro posouzení, zda operace byla v souladu s principem proporcionality či nikoliv.
Mohou se pagery použít jako zbraně?
Úmluva o zákazu nebo omezení užívání některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky (Úmluva) je klíčovým nástrojem MHP, přispívajícím k předcházení a zmírnění utrpení civilistů i bojovníků.
Zaměříme-li se na otázku, zda tento útok porušil článek 7 odstavec 2 protokolu II Úmluvy, bude nutné prvotně vyjasnit, zda jsou upravené pagery považovány za nástražná zařízení či nikoliv. Uvedený článek totiž zakazuje používání nástražných zařízení nebo jiných zařízení ve formě neškodných přenosných předmětů, které jsou speciálně navrženy a vyrobeny tak, aby obsahovaly výbušný materiál. Pokud by do pagerů byl přidán výbušný materiál, mohlo by se jednat o nástražné zařízení a tedy by se jednalo o nezákonnou zbraň. Vzhledem k tomu, že dosud není jasné, co bylo příčinou výbuchu pagerů - zda výbušniny ukryté uvnitř či upravená napájecí baterie - zůstává tato otázka nezodpovězena.
Na základě současných informací se zdá, že tyto útoky pravděpodobně postrádaly schopnost rozlišovat mezi členy Hizballáhu a civilními obyvateli. Pokud tedy byl porušen již první princip mezinárodního humanitárního práva, samotná proporcionalita útoku, dle mého názoru, již nemá větší význam.
Problematika dodavatelských řetězců
Západní státy nyní diskutují také bezpečnost dodavatelských řetězců, a to nejen v souvislosti s touto operací, ale i v širším kontextu ochrany před zneužitím technologií pro špionážní a teroristické účely. Případ pageru, který byl navržen a použit k infiltraci Hizballáhu, ukazuje, jak snadno mohou být technologie přetvořeny na nástroje zpravodajských operací. Izraelští agenti vytvořili falešnou produktovou legendu, tedy fiktivní příběh o původu a účelu zařízení, který měl přesvědčit Hizballáh k nákupu pagerů, které v sobě skrývaly výbušné zařízení. Tento případ ukazuje, jak sofistikovaně mohou být výrobky zneužity k manipulaci s cílovými skupinami, a to kvůli netransparentnosti a nedostatečným kontrolám v dodavatelských řetězcích.
K tomu, že se tento produkt dostal k Hizballáhu, přispělo několik faktorů. Nejdůležitější je pravděpodobně skutečnost, že kontrola nad kvalitou, původem a celkovou integritou komponent byla nedostatečná. V tomto konkrétním případě nebyla věnována dostatečná pozornost důvěryhodnosti obchodních partnerů a důkladné verifikaci každého kroku v řetězci. Izraelské zpravodajské služby využily díry v systému a schopnosti manipulovat s informacemi, což vedlo k tomu, že Hizballáh zakoupil zařízení, které mělo zcela jiný účel, než jaký si představoval.
Tento incident tedy ukazuje, jak kritické je nejen monitorování samotného produktu, ale i ověřování důvěryhodnosti obchodních partnerů a dodavatelů tak, aby se minimalizovalo riziko zneužití na globální úrovni.
Zdroje
Hayes, W.R. (2024, září). Taiwan pager maker stunned by link to Lebanon attacks. BBC News. Získáno z: https://www.bbc.com/news/articles/c9qvl3vlvlvo
Milanovic, M. (2024, září). Were the Israeli Pager and Walkie-Talkie Attacks on Hezbollah Indiscriminate? Ejil: Talk! Získáno z:https://www.ejiltalk.org/were-the-israeli-pager-and-walkie-talkie-attacks-on-hezbollah-indiscriminate/
Finucane, B. (2024, září). Law of War Questions Raised by Exploding Pagers in Lebanon. Just Security. Získáno z:https://www.justsecurity.org/100193/law-war-exploding-pagers-lebanon/https://www.justsecurity.org/100193/law-war-exploding-pagers-lebanon/
Bachega, H. (2024, září). We don’t know if our phones are safe': Lebanon on edge after exploding device attacks. BBC. Získáno z: https://www.bbc.com/news/articles/c781d8y397do
Jukl, M. (2005). Obyčejové mezinárodní humanitární právo. Český Červený kříž. Získáno z: https://www.cervenykriz.eu/files/files/cz/mhp/obycej_mhp.htm#B1
Protocol on prohibitions or restriction on the use of mines, booby-traps and other devices as amended on 3 May 1996 (1996, květen). Amended Protocol II. The Convention on Certain Conventional Weapons. Získáno z: https://geneva-s3.unoda.org/static-unoda-site/pages/templates/the-convention-on-certain-conventional-weapons/AMENDED%2BPROTOCOL%2BII.pdf
Najvrtová, Z. (2024, listopad). Netanjahu přiznal, že schválil operaci s vybuchujícími pagery. Získáno z:
Gebeily M.(2024, říjen). How Israel’s bulky pager fooled Hezbollah. Reuters. Získáno z: https://www.reuters.com/graphics/ISRAEL-PALESTINIANS/HEZBOLLAH-PAGERS/mopawkkwjpa/
Fotografie
Mapa Libanonu. Lebanon region map, autor: Globe-trotter, 10. leden 2010, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 DEED.
