V červnu a červenci proběhlo v Ženevě zasedání Rady OSN pro lidská práva, která se zabývala lidskoprávní situací na Ukrajině, Krymu a v Sevastopolu. Rada také řešila, jaká opatření by se měla přijmout v souvislosti s globálním oteplováním. 

Rada OSN pro lidská práva (dále jen „Rada“) se skládá ze 47 členů, které pravidelně volí Valné shromáždění OSN na období tří let. Jedním ze členů byla Ruská federace, Valné shromáždění ale na začátku dubna rozhodlo o přerušení jejího členství kvůli zprávám o vraždění civilistů na Ukrajině a Rusko se následně mandátu vzdalo. Česká republika, jejíž poslední členství skončilo v roce 2021, na začátku května nahradila uvolněné místo.[1]

Rada přijala na svém 50. zasedání celkem 23 rezolucí. Některé se týkaly lidskoprávní situace v konkrétní zemi, další se vztahovaly ke specifickým lidskoprávním oblastem, např. k odstranění všech forem diskriminace žen. Na analyzovaném zasedání nejvíce rezonovala lidskoprávní situace na Ukrajině a změna klimatu.

Ukrajina a vojenský útok

Úřad vysokého komisaře pro lidská práva (Office of the High Commissioner for Human Rights, dále jen „OHCHR“) vypracoval zprávu, která se zabývá porušováním mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv, ke kterému došlo v souvislosti s útokem Ruské federace na Ukrajinu. Pokrývá v ní období od 24. února 2022 do 15. května 2022.[2]

OHCHR ověřil, že v tomto období bylo zabito 3 924 a zraněno 4 444 civilistů jako přímý důsledek bojů. Skutečná čísla jsou pravděpodobně podstatně vyšší, avšak informace z míst, kde probíhají boje nebo která jsou pod kontrolou ruských ozbrojených sil, se zpozdily a mnoho zpráv stále čeká na potvrzení. Na obou stranách také došlo k tisícům vojenských obětí, k dnešnímu dni ale neexistují žádné nezávisle ověřené počty.

K 15. květnu 2022 bylo OHCHR známo 108 obvinění ze sexuálního násilí v souvislosti s konfliktem, ke kterým mělo dojít vesměs v oblastech jižní a východní části Ukrajiny a v detenčním zařízení v Ruské federaci. Z toho 87 případů měly spáchat ruské ozbrojené síly, dalšími pachateli měli být ukrajinská armáda, donucovací orgány nebo civilisté. Většinu údajných obětí tvořily ženy a dívky. Incidenty byly často doprovázeny dalším porušováním lidských práv, jako je zabití obětí či jejich manželů, fyzické násilí nebo rabování domovů.

OHCHR prověřil 23 obvinění, přičemž v devíti případech byly obětí ženy, v jednom dívka a ve 13 muži. Ruské ozbrojené síly a donucovací orgány spáchaly 11 činů znásilnění a skupinového znásilnění. Například v kyjevské oblasti došlo k případu, kdy ruští vojáci zastřelili muže a jeho ženu pak opakovaně hromadně znásilnili.

Ukrajinské skupiny spáchaly pět činů, které spočívaly v nuceném veřejném svlékání a vyhrožování sexuálním násilím. Dalších sedm případů spáchaných neidentifikovanými aktéry a civilisty se rovněž týkalo násilného veřejného svlékání lidí, kteří se údajně dopustili rabování.

Dalšími znepokojivými událostmi je zacházení s válečnými zajatci a osobami, které nadále nejsou schopné boje (osoby hors de combat). Velmi závažnými případy jsou popravy bez řádného soudu a mučení Rusů, které údajně spáchali příslušníci ukrajinských ozbrojených sil. 

Ukrajinci měli prostřelit nohy třem zajatým ruským vojákům nebo mučit zraněné vojáky. Při dalším incidentu v kyjevské oblasti příslušníci ukrajinské armády údajně zastřelili krvácejícího a dusícího se ruského vojáka, který ležel na silnici. Ukrajinští vojáci také měli zabít zraněné, válečné zajatce a osoby hors de combat.

Další problém představuje špatné zacházení s válečnými zajatci ze strany ruských ozbrojených sil a přidružených ozbrojených skupin. Existují například zprávy o tom, že zajatci jsou po příjezdu do některých internačních míst (například v trestanecké kolonii Olenivka, která byla na konci července vyhozena do povětří) podrobováni takzvanému „přijímání“. To spočívá v bití, kopání, škrcení, pozičním mučení nebo vyhrožování sexuálním násilím. Později například byli nuceni naučit se ruskou hymnu nebo státní symboly, a pokud tak neučinili, byli biti.

OHCHR se dále věnoval poškození a zničení civilní infrastruktury a obydlí, negativnímu dopadu na skupiny zvláště zranitelných lidí, evakuaci z Mariupolu nebo svévolnému zadržování a mizení zástupců místních orgánů, novinářů, aktivistů a dalších civilistů. Řešil také masové vysídlení civilního obyvatelstva – z téměř 44 milionové Ukrajiny (údaj z roku 2021) mělo uprchnout více než 6,2 milionu osob a více než 8 milionů osob mělo být vnitřně vysídleno.

OHCHR uzavřel zprávu tím, že dochází k rozsáhlému porušování mezinárodního práva. Vyzývá proto všechny strany konfliktu, aby se například vyvarovaly používání těžkých zbraní v obydlených oblastech. Ruská federace by měla okamžitě zastavit ozbrojený útok a dodržovat další opatření jako zajištění rychlého a neomezeného průchodu humanitární pomoci. Ukrajina by zase měla například vypracovat plány bydlení nebo vyřešit to, že vnitřně vysídlené osoby často nemají osobní doklady.

Lidskoprávní situace na Krymu a v Sevastopolu

Generální tajemník pravidelně připravuje dokument, který se týká lidskoprávní situace v dočasně okupované Autonomní republice Krym a městě Sevastopol na Ukrajině. Diskutovaná zpráva je 6. v pořadí a zaměřuje se na období od 1. července do 31. prosince 2021.

OHCHR v rámci zprávy ověřil pět případů mučení a krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení, které spáchali příslušníci Federální služby bezpečnosti, bezpečnostní služby Ruské federace (dále jen „FSB“). Pachatelé například přiložili obětem k uším elektrické dráty a zapnuli proud. Příslušníci FSB nosili kukly, aby zakryli svou totožnost, a chlubili se svou beztrestností. Právě nedostatečná odpovědnost odrazuje oběti od oznamování takových případů.

OHCHR zdokumentoval 205 případů svévolného zatčení na Krymu, což představuje více než desetinásobný nárůst ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Mezi oběťmi bylo 183 mužů, 19 žen a tři děti. Většina z nich byla zatčena před soudními budovami, když se chtěli zúčastnit soudního jednání, v blízkosti policejních budov nebo budov FSB po spontánních veřejných shromážděních.

Omezena je také svoboda myšlení a projevu. Od roku 2014 mediální prostředí postrádá pluralitu, vysílání ukrajinských televizních kanálů bylo přerušeno a místa na uvolněných frekvencích nahradily ruské televizní kanály.  Od prosince 2021 jsou zde blokovány stránky řady internetových médií, která informují o situaci na Krymu z jiných částí Ukrajiny, například Centrum investigativní žurnalistiky nebo Ukrajinska pravda. Na Krymu je i běžně blokován signál ukrajinských rozhlasových stanic. 

Omezením podléhá také svoboda shromažďování zejména tím, že pro jakéhokoli shromáždění je nutné předchozí povolení a účastníci nepovolených shromáždění jsou trestně stíháni. V roce 2021 OHCHR zdokumentoval 61 stíhání účastníků pokojných shromáždění, kteří toto povolení nedostali. To představuje nárůst o 73 % oproti roku 2020. 

Stíhání účastníků nepovolených shromáždění postihlo politické protesty a shromáždění proti zatýkání a stíhání krymských Tatarů. Stíháni byli i účastníci jednočlenných protestů, například soud v Simferopolu uložil muži pokutu za to, že držel transparent vyzývající k odpovědnosti za dopravní nehodu.

Změna klimatu: mitigace, adaptace a financování

Rada pro lidská práva na základě své rezoluce z října roku 2021 zřídila funkci zvláštního zpravodaje pro podporu a ochranu lidských práv v souvislosti se změnou klimatu. Zvláštní zpravodaj předložil plány na první tři roky svého mandátu (2022-2025).

Co se týče zmírnění dopadů změny klimatu, Mezivládní panel pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, dále jen „IPCC“) uvádí, že podle předpokládaného množství emisí je omezení globálního oteplování na 1,5 °C nedosažitelné a po roce 2030 bude velmi obtížné omezit oteplování na 2 °C. To znamená, že pokud nedojde k výraznému posílení zmírňujících opatření, budou mít dopady změny klimatu významné důsledky pro lidská práva.

Nutné jsou transformace, které naruší stávající rozvojové trendy a budou zahrnovat významné technologické, systémové a sociálně-behaviorální změny. Některá opatření, například obchodování s uhlíkem nebo poptávka po biopalivech, budou mít pravděpodobně dopady na práva lidí, zejména původních obyvatel. Zvláštní zpravodaj se proto bude zapojovat do diskuzí ohledně těchto opatření a do přezkumu a zlepšování plánů, které mají za cíl snížit emise.

Pokud jde o adaptaci, smluvní státy Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Pařížské dohody by měly zajistit, že ochrana lidských práv v souvislosti se změnou klimatu bude zahrnuta do národních adaptačních plánů. Zvláštní zpravodaj se proto v rámci svého mandátu bude zabývat zásadami, které státům pomohou plnit jejich lidskoprávní závazky.

Změna klimatu s sebou nese vyšší četnost, intenzitu či trvání extrémních povětrnostních jevů, jako je sucho, lesní požáry, vlny veder, cyklóny a povodně. To způsobuje vysídlení, ztráty a škody na lidském zdraví, přístřeší, příjmech, živobytí, bezpečnosti a rovnosti.

Zvláštní zpravodaj proto prozkoumá možnosti financování škod a bude tuto otázku konzultovat se státy, organizacemi občanské společnosti, podnikateli a mezivládními organizacemi. Bude také zvyšovat povědomí o lidských právech, která jsou ovlivněna změnou klimatu, zejména u osob žijících v rozvojových zemích. Prozkoumá opatření k řešení škod, které pociťují zranitelní jednotlivci a komunity, například osoby žijící v podmínkách nedostatku vody, sucha a desertifikace nebo bezdomovci.

Na konferenci OSN o změně klimatu 2021 v Glasgow bylo zdůrazněno, že financování opatření v oblasti změny klimatu je drasticky nedostatečné. Rozvinuté státy byly na konferenci vyzvány, aby zvýšily poskytování finančních prostředků na „zelená“ opatření, a také bylo zahájeno jednání o novém kolektivním cíli financování. Zvláštní zpravodaj se zapojí do konzultací o tomto financování a zajistí, že přitom budou zohledněna lidská práva.

Vysídlení a odpovědnost v kontextu oteplování

Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že celosvětový počet nuceně vysídlených osob v polovině roku 2021 přesáhl 84 milionů. Podle údajů Centra pro monitorování vnitřního vysídlení v roce 2019 došlo k téměř 1 900 katastrofám, které vyvolaly 24,9 milionu vysídlení ve 140 zemích. To je nejvyšší počet zaznamenaný od roku 2012 a třikrát vyšší než počet vysídlení způsobených konflikty a násilím.

Osoby vysídlené kvůli změně klimatu (minimálně zatím) nespadají do definice uprchlíka podle Úmluvy OSN o právním postavení uprchlíků a jejich právní ochrana je proto omezená. Tito lidé jsou náchylní k vykořisťování a utrpení, zvláště zranitelné mohou být ženy, děti a osoby se zdravotním postižením.

Stále častěji se objevuje výzva, aby společnosti zveřejňovaly rizika a opatření k řešení změny klimatu prostřednictvím přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Představa je taková, že zveřejňování informací pomůže investorům pochopit rizika a činit informovanější rozhodnutí. 

Pracovní skupina pro zveřejňování finančních informací týkajících se klimatu (Task Force on Climate-Related Financial Disclosures, dále jen „TCFD“) [3] zveřejnila zprávu, ve které doporučuje, aby společnosti do ročních finančních zpráv zahrnovaly i informace týkající se klimatu. Doporučení jsou však zcela dobrovolná a pokud by se měla stát povinnými, vyžadovalo by to práci na praktických detailech. Existují i další projekty, které se týkají dobrovolného zveřejňování informací. Zvláštní zpravodaj je prozkoumá a zváží, zda by tato opatření měla být závazná.

 

Poznámky

[1] Nynější složení Rady lze nalézt na stránkách Rady: https://www.ohchr.org/en/hr-bodies/hrc/current-members.

[2] Zpráva vychází z Monitorovací mise OSN na Ukrajině, která byla na území státu vyslána v roce 2014, aby kontrolovala a hodnotila lidskoprávní situaci na Ukrajině se zvláštním zřetelem na Autonomní republiku Krym a oblast východní a jižní Ukrajiny.

[3] TCFD je iniciativa vedená průmyslem, kterou tvoří zástupci různých odvětví včetně bank, pojišťoven a nefinančních společností. Vytvořila ji Rada pro finanční stabilitu, mezinárodní orgán složený z členských států G20, který dohlíží na globální finanční stabilitu.

Zdroje

All About the NDCs. United Nations. Získáno z https://www.un.org/en/climatechange/all-about-ndcs. 

Česko se stalo členem Rady OSN pro lidská práva, nahradilo Rusko. (2022, duben 10). České noviny. Získáno z https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cesko-se-stalo-clenem-rady-osn-pro-lidska-prava-nahradilo-rusko/2203881.

Human Rights Council. (2021). Mandate of the Special Rapporteur on the promotion and protection of human rights in the context of climate change, A/HRC/RES/48/14. Získáno z https://documents-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/G21/285/48/PDF/G2128548.pdf?OpenElement.

Human Rights Council. (2022). Report of the Special Rapporteur on the promotion and protection of human rights in the context of climate change, A/HRC/50/39. Získáno z https://www.ohchr.org/sites/default/files/2022-06/A_HRC_50_39_AdvanceUneditedVersion_1.docx.

Human Rights Council. (2022). Situation of human rights in Ukraine in the context of the armed attack by the Russian Federation: 24 February – 15 May 2022, A/HRC/50/CRP.4. Získáno z https://www.ohchr.org/sites/default/files/hrbodies/hrc/regularsessions/session50/2022-07-01/A-HRC-50-CRP4-EnglishVersion.docx.

Klitina, A. (2022, srpen 4). Olenivka Prison Camp Massacre – New Details Emerging. Kyiv Post. Získáno z https://www.kyivpost.com/russias-war/olenivka-prison-camp-massacre-new-….

Membership of the Human Rights Council for the 16th cycle, 1 January - 31 December 2022. (2022). United Nations Human Rights Council. Získáno z https://www.ohchr.org/en/hr-bodies/hrc/current-members.

O členství ČR v Radě OSN pro lidská práva by se mohlo rozhodnout do měsíce. (2022, duben 24). Česká justice. Získáno z https://www.ceska-justice.cz/2022/04/o-clenstvi-cr-v-rade-osn-pro-lidska-prava-by-se-mohlo-rozhodnout-do-mesice/.

Population, total – Ukraine. The World Bank. Získáno z https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=UA&name_desc=false.

Summary execution. The Center for Justice & Accountability. Získáno z https://cja.org/human-rights-issues/summary-execution/.

Fotografie

[1] Yevheniia Filipenko, stálá zástupkyně Ukrajiny při OSN. Human Rights Council special session on Ukraine, autor: UN Photo / Jean Marc Ferré, 12. květen 2022, zdroj: Flickr, CC BY-NC-ND 2.0, editace: ořez.