V září a říjnu proběhlo v Ženevě zasedání Rady OSN pro lidská práva, která se zabývala lidskoprávní situací na Ukrajině nebo v Afghánistánu. Rada přijala na svém 51. zasedání celkem 39 rezolucí. Jednou z nich jmenovala zvláštního zpravodaje pro lidskoprávní situaci v Ruské federaci.
Rada OSN pro lidská práva (dále jen „Rada“) se skládá ze 47 členů, které volí Valné shromáždění OSN na období tří let. Jedním z nich byla i Ruská federace, Valné shromáždění ale na začátku dubna rozhodlo o přerušení jejího členství kvůli zprávám o vraždění civilistů na Ukrajině a Rusko se následně mandátu vzdalo. Česká republika, jejíž poslední členství skončilo v roce 2021, na začátku května nahradila uvolněné místo.[1]
Válečná Ukrajina
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (Office of the United Nations High Commissioner for Human Rights, dále jen jako „OHCHR“) předložil zprávu, ve které se zabývá situací na Ukrajině v období od 1. února 2022 do 31. července 2022.
Útok Ruské federace vedl k široké škále porušování lidských práv. OHCHR zaznamenal celkem 12 649 civilních obětí, z nichž 5 385 bylo zabito a 7 264 zraněno, skutečné počty jsou však pravděpodobně podstatně vyšší. Vysoký počet obětí byl důsledkem použití výbušných zbraní s plošným účinkem. OHCHR také zaznamenal poškození nebo zničení 252 zdravotnických zařízení, 384 vzdělávacích zařízení a 90 modliteben.
Dochází k zadržováním a násilným mizením zástupců místních orgánů, novinářů či občanských aktivistů. OHCHR zdokumentoval 407 případů nuceného zmizení, které mají na svědomí ruské ozbrojené síly a přidružené ozbrojené skupiny. Z těchto osob bylo nakonec nalezeno 18 mrtvých. OHCHR rovněž zdokumentoval 47 případů svévolného zatčení a 31 případů nuceného zmizení, které lze přičíst ukrajinským orgánům. Oběťmi byly osoby podezřelé z poskytování podpory Rusku.
Ruské bezpečnostní síly se dopouští mučení a špatného zacházení na zadržených civilistech. OHCHR vedl rozhovory s 38 osobami, z nichž 33 uvedlo, že během zadržení zažily tyto praktiky. OHCHR rovněž zdokumentoval stížnosti na mučení a špatné zacházení ve 34 případech svévolného zadržení a nuceného zmizení ze strany ukrajinských donucovacích orgánů.
OHCHR ověřil 43 případů sexuálního násilí souvisejícího s konfliktem. Došlo k nim v různých oblastech Ukrajiny a většinou připadají na vrub ruských ozbrojených sil. K sexuálnímu násilí vůči ženám a dívkám docházelo zpravidla v obytných oblastech kontrolovaných ruskými ozbrojenými silami, zatímco útoky vůči mužům byly obvykle součástí mučení a špatného zacházení.
Válečné akce způsobily masové vysídlení civilního obyvatelstva, ke konci července bylo na území Ukrajiny vysídleno více než 6,7 milionu osob a dalších 6,3 milionu uprchlo mimo Ukrajinu. Ukrajinská vláda zorganizovala evakuaci civilního obyvatelstva a poskytla mu základní ubytování a přístup ke zdravotní a finanční pomoci. Někteří muži se však neregistrují jako vnitřně vysídlené osoby z obavy, že budou naverbováni. Lidé bez chytrých telefonů či dokumentace nemusí být registrace schopni.
Situací v Rusku se bude zabývat zvláštní zpravodaj
Rada vyzvala ruské orgány, aby dodržovaly mezinárodní závazky v oblasti lidských práv a aby zaručily základní svobody myšlení, svědomí, náboženského vyznání, názoru a projevu, pokojného shromažďování a sdružování. Rusko by mělo odstranit opatření, která omezují rozmanitost myšlenek a kritiky, a zajistit dodržování práva na svobodu, bezpečnost a spravedlivý proces a zákazu mučení.
Dále Rada jmenovala zvláštního zpravodaje pro situaci v oblasti lidských práv v Ruské federaci na období jednoho roku a uložila mu, aby situaci monitoroval a vyhodnocoval a předkládal doporučení. Pobídla ruské orgány, aby se zvláštním zpravodajem spolupracovaly. Pro přijetí rezoluce hlasovalo 17 států včetně Česka, proti byly Bolívie, Čína, Kuba, Eritrea, Kazachstán a Venezuela, zbylých 24 států se zdrželo.
Afghánistán po převzetí moci Tálibánem
Dalším tématem, kterému Rada věnovala pozornost a o které jsme již dříve informovali (viz Bulletin květen 2022, s. 5), byla situace v Afghánistánu. Od doby, kdy Spojené státy a Severoatlantická aliance začaly stahovat své jednotky, se v zemi stupňovalo napětí. Tálibán se postupně zmocnil kontroly nad Afghánistánem a v srpnu 2021 padnul Kábul. Zvláštní zpravodaj předložil zprávu, která popisuje vývoj v oblasti lidských práv od pádu Afghánské islámské republiky do července 2022.
Situace žen se v posledních dvou desetiletích zlepšila, nicméně po převzetí moci Tálibánem země učinila mnoho kroků zpátky. Ženy zmizely z veřejného života, je omezována jejich svoboda pohybu či možnost pracovat a režim jim přikazuje, jak se mají oblékat. Vzrostla také míra násilí páchaného na ženách a dívkám je ztěžováno nebo úplně znemožněno navštěvovat školy. O situaci jsme podrobněji informovali na Blogu Centra (viz článek Neblahý osud Afghánských žen: rok pod taktovkou Tálibánu).
V zemi došlo k prudkému nárůstu dětských sňatků kvůli zhoršující se ekonomické a humanitární krizi a nedostatku vzdělávacích a profesních příležitostí pro ženy. Dívky uzavírají sňatky s příslušníky Tálibánu jako bezpečnostní opatření pro rodiny. Nucené sňatky jsou sice zakázány, avšak je možné provdat dívku mladší 15 let, pokud její opatrovník prokáže její způsobilost, pubertu a připravenost ke sňatku.
Přístup k obživě a potravinové bezpečnosti je stále více nejistý v důsledku sucha, rostoucích cen komodit či snížených příjmů. Přes milion dětí mladších pěti let trpí těžkou akutní podvýživou a téměř tři miliony dětí trpí středně těžkou akutní podvýživou. Očekává se, že do listopadu 2022 bude 18,9 milionu lidí, tedy téměř polovina populace, čelit akutnímu nedostatku potravin.
Vážné znepokojení vzbuzují rostoucí aktivity a útoky Islámského státu v Iráku a Levantě – Chorásánu (dále jen „ISIL-K“), který se zaměřuje především na civilisty z řad šíitské náboženské komunity. Například v dubnu 2022 si útoky v provinciích Balch a Kunduz vyžádaly více než 100 civilních obětí. Dalším incidentem bylo odpálení výbušného zařízení připevněné k vozidlu šéfa okresní nemocnice, při němž zahynulo nejméně 32 civilistů a dalších 32 bylo zraněno.
V červnu 2022 prohlásilo velké shromáždění duchovních ISIL-K za vzpurnou skupinu a zakázalo jakoukoliv podporu či spojení s ní. Proti ISIL-K se vede vojenská akce, která se údajně do značné míry opírá o svévolné zadržování, mimosoudní popravy a nucená zmizení. Ozbrojené síly zavedly noční razie, domovní prohlídky a zatýkání osob podezřelých z podpory ISIL-K a zadrženým osobám neposkytly práva na řádný proces.
Rada přijala rezoluci, kterou odsuzuje porušování lidských práv v Afghánistánu, a vyzvala Tálibán, aby změnil politiku a praktiky omezující lidská práva. Rezoluci schválilo 29 států včetně České republiky, proti hlasovaly Čína, Pákistán a Venezuela. Zbylých 15 států se zdrželo.
Rada se nebude zabývat situací Ujgurů v Číně
Rada odhlasovala, že se nebude zabývat lidskoprávní situací v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v Číně, a to i přesto, že Úřad Vysoké komisařky OSN pro lidská práva dospěl k závěru, že zneužívání v této oblasti může představovat zločiny proti lidskosti. Návrh na rozpravu o této otázce byl zamítnut 19 hlasy, které vedle Číny tvořili např. Somálsko nebo Spojené arabské emiráty. Mezi 17 státy, které hlasovaly pro, byla i Česká republika.
OSN ukázala na existenci sítě detenčních center v roce 2018 a poukázala na to, že v systému je zadržován nejméně milion Ujgurů a dalších etnických menšin. Čína později přiznala, že v regionu existují tábory, ale uvedla, že se jedná o střediska pro výcvik odborných dovedností pro boj s extremismem.
Právo na soukromí v digitálním věku
OHCHR vypracoval zprávu, ve které se zabývá nejnovějšími trendy a výzvami týkajícími se práva na soukromí. Jedním z témat bylo sledování prostřednictvím hackingových nástrojů. Nejvýraznější případ z poslední doby představuje spyware Pegasus, který umožňuje získat úplný přístup ke všem senzorům a informacím v zařízení. K jeho instalaci navíc dochází skrytě, bez toho, že by si oběť například stáhla přílohu, což prakticky znemožňuje vyhnout se infekci.
Cílem sledování prostřednictvím Pegasu bylo nejméně 189 novinářů, 85 obránců lidských práv, více než 600 politiků a vládních úředníků, došlo ale i ke špehování soudců, právníků, lékařů, odborových předáků a akademiků. NSO Group, která program vyrábí a prodává, mezi své zákazníky řadí mimo jiné 60 vládních agentur ve 45 zemích, a její klienti se ročně zaměřují na 12 000 až 13 000 osob. Zdaleka nejde o ojedinělou kauzu. Státy používaly ke sledování například software Candiru a uvádí se, že více než 500 společností vyvíjí a prodává sledovací nástroje vládám.
Nabourávání se do zařízení ztělesňuje závažný zásah do práva na soukromí oběti i dalších osob, které se zařízením komunikují, a navíc může být spojeno s porušením řady dalších práv. Přístup k informacím umožňuje hluboký vhled do myšlenkových pochodů, a může tak zasáhnout do svobody názoru a myšlení. Hacking může ovlivňovat duševní zdraví obětí a jejich rodin.
Hackerské útoky údajně také vedly k zatčení a zadržení obránců lidských práv a politiků, z nichž někteří byli podrobeni mučení. Jsou rovněž spojovány s mimosoudními popravami. Mohou mít negativní dopad na právo na spravedlivý proces, protože narušitel může se zařízením manipulovat, například pozměňovat nebo přidávat soubory. Tímto způsobem může docházet k falšování důkazů.
Vzhledem k rozsáhlým negativním dopadům je nutné zajistit dodržování mezinárodního práva v oblasti lidských práv. To vyžaduje, aby každý zásah měl oporu v zákoně, byl nezbytný pro dosažení legitimního cíle a přiměřený.
Mnoho jurisdikcí však nemá jasné zákony nebo dává řadu výjimek pro donucovací a zpravodajské služby. Zásahy do soukromí mohou být odůvodněny legitimními cíli, například ochranou bezpečnosti. Cílem hackingu nicméně bývají i obránci lidských práv nebo novináři, což ukazuje na politickou nebo obchodní motivaci, to ale není ospravedlnitelné.
Požadavky nezbytnosti a přiměřenosti dále omezují scénáře, v nichž je sledování dovolené. Použití spywaru by mělo být limitováno na prevenci a vyšetřování závažných trestných činů nebo činů, které ohrožují národní bezpečnost. Mělo by se k němu přistoupit až v okamžiku, kdy všechna méně invazivní opatření byla vyčerpána nebo kdy se ukázalo, že jsou marná. Mělo by být omezeno co do rozsahu a trvání a mělo by podléhat nezávislému dohledu; nezbytné je předchozí schválení soudem.
Poznámky
[1] Nynější složení Rady lze nalézt na stránkách Rady: https://www.ohchr.org/en/hr-bodies/hrc/current-members.
Zdroje
Česko se stalo členem Rady OSN pro lidská práva, nahradilo Rusko. (2022, duben 10). České noviny. Získáno z https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cesko-se-stalo-clenem-rady-osn-pro-li….
Human Rights Council Adopts 21 Texts and Rejects One Draft Decision, Extends Mandates on Older Persons, Right to Development, Arbitrary Detention, Mercenaries, Slavery, Indigenous Peoples, Safe Drinking Water and Sanitation. (2022, říjen 6). Office of the United Nations High Commissioner for Human Rights. Získáno z https://www.ohchr.org/en/news/2022/10/human-rights-council-adopts-21-texts-and-rejects-one-draft-decision-extends-mandates.
Human Rights Council. (2022). Situation of human rights in Afghanistan, A/HRC/51/L.27. Získáno z https://undocs.org/A/HRC/RES/51/20.
Human Rights Council. (2022). Situation of human rights in Afghanistan – Report of the Special Rapporteur on the situation of human rights in Afghanistan, A/HRC/51/6. Získáno z https://www.ohchr.org/sites/default/files/documents/hrbodies/hrcouncil/regularsession/session51/2022-09-13/A_HRC_51_6_AdvanceEditedVersion.docx.
Human Rights Council. (2022). Situation of human rights in the Russian Federation, A/HRC/51/L.13. Získáno z https://undocs.org/A/HRC/RES/51/25.
Human Rights Council. (2022). Situation of human rights in Ukraine: 1 February to 31 July 2022 – Office of the United Nations High Commissioner for Human Rights, A/HRC/51/CRP.1. Získáno z https://www.ohchr.org/sites/default/files/documents/hrbodies/hrcouncil/….
Human Rights Council. (2022). The right to privacy in the digital age – Report of the Office of the United Nations High Commissioner for Human Rights, A/HRC/51/17. Získáno z https://undocs.org/A/HRC/51/17.
Membership of the Human Rights Council for the 16th cycle, 1 January - 31 December 2022. (2022). United Nations Human Rights Council. Získáno z https://www.ohchr.org/en/hr-bodies/hrc/current-members.
O členství ČR v Radě OSN pro lidská práva by se mohlo rozhodnout do měsíce. (2022, duben 24). Česká justice. Získáno z https://www.ceska-justice.cz/2022/04/o-clenstvi-cr-v-rade-osn--pro-lidska-prava-by-se-mohlo-rozhodnout-do-mesice/.
Outrage as UN debate on China’s alleged Xinjiang abuses rejected. (2022, říjen 7). Al Jazeera. Získáno z https://www.aljazeera.com/news/2022/10/7/un-human-rights-council-rejects-debate-on-treatment-of-uighurs.
Fotografie
[1] Ostřelování Oděsy. Russia Ukraine War, autor: AP Photo/Petros Giannakouris, manhhai, 3. duben 2022, zdroj: Flickr, CC BY 2.0, editace: ořez.
