Řada západoevropských států se dlouhodobě věnuje vyšetřování zločinů podle mezinárodního práva, které se udály mimo jejich území. Česká republika má právně tuto možnost již řadu let, avšak poprvé byla aktivována po útoku Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022. Jak Česká republika takové vyšetřování provádí? A jaká jsou jeho největší úskalí?

Koncept tzv. univerzální jurisdikce, na základě kterého může stát stíhat zločiny podle mezinárodního práva, aniž by k nim měl nějaký přímý vztah (např. že by byly spáchány na území ČR), se dostal do trestního zákoníku jako tzv. zásada univerzality. Jak dlouho jej v českém trestním právu již máme?

Zásada univerzality je projevem mezinárodní spolupráce a jejím smyslem je zajistit postih na základě mezinárodního práva. Jde o jednu ze zásad působnosti trestního práva hmotného. Historicky je pak zásadou, která je nezbytná pro provedení mezinárodních závazků, k nimž Československo, potažmo Česká republika, přistupovaly a přistupují.

Pro vznik zásady univerzality existují základní tři základní mezníky. Ve 30. letech to byly mezinárodní úmluvy, ve kterých se státy zavazovaly k přijetí veškerých opatření, včetně trestních, proti penězokazectví. Postih tohoto jednání byl velmi zásadní pro rozvoj ekonomiky.

Druhým mezníkem je ženevské humanitární právo, které reaguje mimo jiné na události první a druhé světové války. Tady se pohybujeme v letech 1949 až 1954 a odraz těchto mezinárodních úmluv najdeme v novém trestním zákoně z roku 1961.

Třetím mezníkem je rok 2006 a roky následující, kdy Česká republika přistoupila k mezinárodním úmluvám ohledně postihu terorismu a sdílení společných hodnot. Ty jsou pak chráněny právě způsobem, že jednotlivé státy zanesou do svého trestního práva hmotného jednání, které má znaky teroristických trestných činů, ať už v podobě verbálních projevů, nebo v podobě chování, kdy se někdo aktivně teroristického činu dopustí.

Válka na Ukrajině a první vyšetřování na základě zásady univerzality

K prvnímu vyšetřování na základě zásady univerzality došlo po invazi Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022. Zvažovalo se vyšetřování nějakých jiných událostí už dříve?

Podobnou situaci jsme zvažovali jednou, nicméně pouze co do naplnění možných znaků trestného činu, nikoli válečných projevů ve válečném konfliktu se všemi jeho znaky. Jednalo se o násilnosti v Bělorusku po prezidentských volbách v roce 2020. Představitelé běloruské opozice přednesli státním orgánům a potažmo také státnímu zastupitelství informace, na základě kterých panovalo podezření, zda určité činy nenaplňují některý z trestných činů spadajících pod zásadu univerzality. Státní zastupitelství ani policie však tyto informace nevyhodnotily jako dostatečné pro zahájení trestního řízení.

Je zahájení vyšetřování na základě univerzální jurisdikce podmíněno přítomností obětí nebo svědků na našem území?

Nikoliv. Zahájení řízení není podmíněno pobytem obětí či svědků v České republice. Pro řízení je stěžejní mít dostatečné množství relevantních informací, které indikuje pravděpodobnost spáchání trestného činu. Samozřejmě pokud tito lidé na území ČR pobývají, je pro orgány činné v trestním řízení jednodušší obstarat potřebné důkazy. 

Situací se zabývá tým policistů a státních zástupců

Jak to vypadá z hlediska institucionálního uspořádání v rámci policie a státního zastupitelství? Který útvar se zločiny na základě principu univerzality zabývá?

Je třeba uvést, že v první řadě bylo nutné vyřešit otázku specializace k dozoru nad vyšetřováním těchto trestných činů. Ministr spravedlnosti proto rozhodl o změně vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství, kdy specializaci určil vrchnímu státnímu zastupitelství. Má to svou logiku i ve vztahu k možným teroristickým trestným činům, které patří do působnosti těchto orgánů. Spojitost v obstarávání a vyhodnocování důkazů je u obou situací velmi podobná.

Co se týče institucionální stránky vyšetřování, byl zřízen tým jak v rámci policie, tak na státním zastupitelství.

Já jsem bezprostředně po této změně předpisu sestavila v Praze tým složený ze tří státních zástupců – dvou dozorových a jednoho specialisty na případovou i právní analytiku. Dále také jednoho analytika z analytického útvaru, který není státním zástupcem, ale je podporou pro celý tým. 

U Národní centrály proti organizovanému zločinu byl rovněž sestaven tým policistů dříve se specializujících na teroristické a extremistické trestné činy. Pro potřeby týmu je k dispozici šedesát policistů, kteří mají za úkol zabývat se prověřováním situace na Ukrajině. 

Následně ředitel útvaru k tomuto týmu postavil zálohy, které tvoří policisté z různých částí i expozitur policie. Ty poskytují podporu pro kontakt případných obětí a svědků v jednotlivých regionech.

Z popudu státního zastupitelství vznikla ještě tzv. podpůrná skupina, do které byli přizváni zástupci bezpečnostních služeb a Armády České republiky, kteří mohou poskytovat policii další informace nebo ověřovat informace již získané.  

Inspirací nám může být Německo

Inspirovali jste se také jinými státy, jako např. Německem či Nizozemím, které umí zločiny podle mezinárodního práva na základě univerzální jurisdikce dlouhodobě řešit? Tyto země mají za tímto účelem v rámci prokuratury zřízené specializované tzv. war crimes units, které se tímto dlouhodobě zabývají a vykazují dobré výsledky. 

Od počátku jsme v kontaktu s německými státními zástupci, protože nejen právní úprava, ale i důkazní prostředky, jimiž se získávají relevantní informace, jsou v rámci trestněprávní úpravy obou zemí podobné. Němci mají navíc jednu specialitu v tom, že vedou takzvané strukturované prověřování či vyšetřování, které jim umožňuje zabývat se velkým množstvím relevantních informací, které obecně vyhodnocují a poté teprve sestavují případné skutky, které naplňují trestné činy. My musíme v souladu s trestním řádem nejprve vydefinovat skutek, pro který vedeme řízení, a k němu přiřadit právní kvalifikaci. Pro nás je to tedy v praxi o něco složitější.

S německými kolegy jsme tedy v kontaktu, proběhla i videokonference, v rámci které jsme si vyměňovali poznatky o tom, jak postupujeme. Obecně lze ale říct, že ty postupy jsou velmi podobné. 

Který soud v ČR by dané případy po zahájení řízení řešil?

Uplatnila by se standardně obecná, věcná a místní příslušnost, jako u jakéhokoliv jiného trestného činu. Státní zastupitelství se naopak ubírá cestou specializací, ať už na jednotlivých úřadech, nebo patřících pouze některému ze stupňů. Příkladem toho je právě Vrchní státní zastupitelství v Praze a v Olomouci.

Kdy padlo rozhodnutí zahájit vyšetřování ve vztahu k Ukrajině?

Samotné řízení bylo zahájeno 30. března, tedy velmi krátce po vypuknutí konfliktu. Řízení zahájily policejní orgány na základě vlastních poznatků, tedy relevantních informací z veřejných sdělovacích prostředků, z generálního štábu Armády a dalších partnerů policie.

Podat svědectví chce často velkou míru odvahy

Řízení ze strany českých orgánů probíhá již více než tři čtvrtě roku – s jakými největšími překážkami jste se v jeho průběhu setkali?

Z hlediska terminologie je na úvod vhodné říci, že v současné době probíhá fáze prověřování. Případné vyšetřování se zahajuje až ve chvíli, kdy máme konkrétní osobu, proti které můžeme vznést obvinění.

Je zde vícero úskalí. Tím nejzásadnějším problémem je samozřejmě fakt, že na rozdíl od převažujícího počtu trestných činů, kterými se policie obvykle zabývá, se tento konflikt odehrává mimo území České republiky. K páchání trestných činů tak dochází mimo přímý dosah české policie. To znamená, že nemůže bezprostředně provádět úkony, na které je zvyklá, např. ohledání věcí, osob nebo místa činu. Musí se tak spoléhat jen na informace, které jsou dostupné a ověřitelné z území České republiky, případně pak na mezinárodní právní pomoc. Ta často hraje důležitou roli. 

Druhé úskalí souvisí s tím, že hlavní poznatky čerpáme z veřejných zdrojů a z výpovědí zprostředkovaných, tedy nepřímých svědků, kteří se právě teď nacházejí na území České republiky. Navíc jsou Ukrajinci obecně vůči státním institucím včetně policie nedůvěřiví. Často u nich převažuje obava, místy i strach, co všechno může po součinnosti s úřady následovat a negativně se promítnout do jejich soukromých životů. V rámci podávání svědeckých výpovědí v řízení před soudem jsou totiž poté logicky svědci podrobeni i otázkám ze strany obhajoby. Tyto otázky pak mohou evokovat traumatizující zážitky, které není lehké překonat. Podat svědectví chce často velkou míru odvahy. 

V rámci Eurojustu vzniká databáze důkazů

Jaké typy důkazů se daří shromažďovat? Pravděpodobně se nejedná jen o svědecké výpovědi.

Policie začala nejprve analyzovat veřejné zdroje a vyslechla všechny novináře, kteří byli jakkoliv účasti na monitorování konfliktu na Ukrajině. Z tohoto prostředí získala velké množství informací, které analyzuje.

Z těchto materiálů policie identifikovala kolem 1500 incidentů, které by mohly vykazovat znaky válečného trestného činu. Jsou spojeny s útoky na civilní infrastrukturu, stylem vedení vojenských operací nebo přímo s útoky na civilisty v obývaných oblastech. 

Kupříkladu bylo poškozeno nebo zničeno odhadem více než 38 tisíc civilních objektů včetně podstatné civilní infrastruktury. Policie vytipovala více než 2400 útoků na vzdělávací zařízení a přes 700 nemocnic. A to jsou jen ty incidenty, které identifikovala Česká republika. Je však třeba uvést, že ne každý z těchto incidentů musí poté vykazovat znaky válečného trestného činu.

Naším základním úkolem je pokusit se zajistit veškeré informace, které o těchto incidentech mohou vypovídat, poté je v rámci mezinárodní spolupráce konfrontovat s dalšími informacemi od jiných států, a zajistit je v kvalitě, která by obstála v případném procesu. A to bez ohledu na to, v jakém časovém odstupu budou tyto informace využity před mezinárodním trestním orgánem, či zda vůbec. 

Nezastupitelná je v tomto ohledu koordinační role Eurojustu, který by měl mít v příštím roce k dispozici možnost provozovat společnou databázi, do níž by byly ukládány důkazy ve vztahu ke konfliktu na Ukrajině a následně předávány mezi členskými státy. To je podstatné, jelikož my dnes nejsme schopni říci, zda nemáme podobné nebo stejné informace o stejných incidentech napříč Evropou. 

Spolupracujete v rámci řízení i s mezinárodními institucemi?

Je tu rovněž Mezinárodní trestní soud, v Haagu má Česká republika zastoupení. Státní zástupkyně, která působila i při vyšetřování jugoslávského konfliktu, působí nyní v Haagu a je styčným bodem i pro Českou republiku.

Řízení se podle tiskové zprávy vede pro podezření ze spáchání zločinu použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje podle ustanovení § 411 trestního zákoníku. Neplánujete se zaměřit na další trestné činy dle § 7, např. trestný čin válečné krutosti, perzekuce obyvatelstva a plenění v prostoru válečných operací, a rovněž zločiny proti lidskosti, o nichž máme stále více důvěryhodných informací, že k nim také dochází?

Původně bylo řízení zahájeno právě pro trestný čin použití zakázaného bojového prostředku a nedovolené vedení boje, ale v současné době policie prověřuje i řadu dalších skutkových okolností, které mohou naplňovat skutkové podstaty i Vámi jmenovaných trestných činů. V okamžiku, kdy získáme informace o skutcích, které mohou naplnit jiné trestné činy, nemusíme znovu zahajovat nové řízení.

Jedná se o dlouhodobý proces

Jak daleko je řízení? Můžeme brzy předpokládat nějaká konkrétní obvinění?

Trochu jsem to už naznačila v mé předchozí odpovědi. Ta ambice v současné době je kvalitně zachytit informace, které mohou v budoucích trestních procesech před soudem posloužit jako důkaz. Zda se na území České republiky někdy podaří policii zajistit osobu, která bude za tyto skutky trestně odpovědná, to nemohu v této chvíli nijak garantovat, ani to neumím předvídat. Spíše předpokládám, že podstatná většina našich informací bude cestou mezinárodní pomoci předána, ať už Ukrajině, Mezinárodnímu trestnímu soudu, nebo případně ad hoc vzniklému tribunálu.

Co se týče skutků, které by se dotýkaly úmrtí našich občanů na Ukrajině, nebo i trestných činů spáchaných našimi občany na daném území, těmi bychom se určitě zabývali. V těchto případech by byla vyšší pravděpodobnost, že by se tyto osoby v řízení před soudem mohly objevit. V této chvíli by však jakékoliv odhady časového horizontu byly spekulací. Slovy jednoho ze švýcarských prokurátorů: „Možná, že sbíráme důkazy pro budoucí generaci”. 

 

Fotografie

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, zdroj: Vrchní státní zastupitelství v Praze, úpravy: ořez.