Tři roky od přijetí zákona znemožňujícího fungování Středoevropské univerzity v Maďarsku Soudní dvůr Evropské unie rozhodl o jeho rozporu s evropským právem. Zpřísňování pravidel vztahujících se i na již fungující univerzity má dle Soudu potenciál omezit akademickou svobodu. O jaký zákon se jednalo a v čem je problematický?

Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) 6. října 2020 rozhodl, že maďarský zákon týkající se fungování zahraničních vysokých škol na území Maďarska je v rozporu s evropským právem. Tento zákon vešel v povědomí v květnu 2017 v souvislosti s dopadem na známou Středoevropskou univerzitu (Central European University, CEU), založenou v roce 1991 z prostředků miliardáře George Sorose, nabízející programy humanitního zaměření. Škola se řadí mezi sto nejlepších vysokých škol v oblasti společenských věd na světě. V důsledku postupu maďarské vlády přesunula CEU své působiště z Budapešti do Vídně. Nyní se tímto rozsudkem Soudního dvora otevírá možnost navrácení CEU zpět.

Kontroverzní lex CEU

Vláda Viktora Orbána v dubnu roku 2017 přijala tzv. lex CEU neboli zákon o vyšším vzdělávání. Ten podmínil fungování mimoevropských vysokých škol, jako je CEU, existencí mezinárodní smlouvy mezi Maďarskem a zemí původu dané školy. Zpřísnění podmínek pro fungování vysokých škol zdůvodňoval údajnou snahou o zajišťování kvality vyššího vzdělávání, resp. o ochranu veřejného pořádku.

Orbánovi odpůrci tento zákon nicméně vnímali spíše jako další z útoků na maďarskou demokracii a uspořádali sérií protestů pod heslem „Stojím za CEU“ (v originále „I stand with CEU“). Protestů se zúčastnilo téměř osmdesát tisíc osob. Kriticky se k zákonu vyjádřil i poradní orgán Rady Evropy pro otázky ústavního práva, tzv. Benátská komise. Ta v říjnu roku 2017 vydala stanovisko, v němž mj. doporučuje Maďarsku, aby se navrhovaný zákon vztahoval pouze na vysoké školy, které teprve o akreditaci žádají, a nepůsobil retroaktivně.

Evropská komise vs. Maďarsko

V reakci na maďarskou snahu o represi CEU přijal Evropský parlament rezoluci, v níž vyzval Evropskou komisi, aby zahájila řízení proti Maďarsku. Komise tak učinila ještě týž měsíc, kdy maďarský parlament zákon přijal.

Maďarsko před SDEU namítalo, že postoupení věci Soudnímu dvoru je nepřijatelné, neboť Komise stanovila Maďarsku příliš krátké lhůty na nápravu. Druhá námitka nepřijatelnosti se opírala tvrzení maďarské vlády, že Komise jednala v zájmu CEU. Tento argument Soudní dvůr odmítl s tím, že zahájení řízení o nesplnění povinnosti členského státu je zcela v diskreci Komise.

Soudní dvůr v rozsudku uvedl, že podmiňování fungování neevropských vysokých škol v Maďarsku existencí mezinárodní smlouvy mezi Maďarskem a zemí původu dané školy představuje porušení závazků plynoucích ze Všeobecné dohody o obchodu a službách (GATS) uzavřené v rámci Dohody o zřízení Světové obchodní organizace. Tato dohoda je součástí evropského práva, neboť její stranou je i Evropská unie. Jako taková má EU nejen možnost, ale i povinnost kontrolovat její dodržování členskými státy. 

Maďarský zákon je dle Soudního dvora zároveň v rozporu s Listinou základních práv EU. Konkrétně se jedná o zásah do akademické svobody (čl. 13), svobody zakládat vzdělávací zařízení (čl. 14 odst. 3) a do svobody podnikání (čl. 16). Ve vztahu k akademickým svobodám Soudní dvůr zdůraznil, že tyto svobody mají jak individuální rozměr (ve vztahu k jednotlivcům a kupř. jejich svobodě projevu), tak rozměr institucionální (ve vztahu k univerzitám).

SDEU zároveň rozhodl, že Maďarsko porušilo svobodu usazování, volný pohyb služeb a výše zmíněná ustanovení Listiny základních práv EU podmíněním fungování zahraničních vysokých škol tím, že daná vysoká škola zároveň provozuje činnost v zemi, kde má sídlo. To jsou v případě CEU Spojené státy americké.

Maďarská vláda se snažila namítat, že případná omezení svobod lze ospravedlnit ochranou veřejného pořádku. Maďarsko dle Soudního dvora nicméně dostatečně neprokázalo, v čem spočívá hrozba pro maďarskou společnost, která by taková omezování svobod umožnila.

Pomoc, která přišla příliš pozdě

Soudní dvůr se pokusil zmírnit snahy maďarské vlády o omezování tamní demokracie. Ta spočívá nejen ve zmíněném lex CEU, ale i dalších krocích zahrnujících mj. omezování možnosti neziskových organizací přijímat zahraniční finanční prostředky jejich vyšším zdaněním.

S ohledem na to, že CEU se již z Maďarska přesunula do Rakouska, je ovšem otázkou, nakolik lze tento rozsudek považovat za úspěch pro CEU konkrétně. Z hlediska ochrany liberální demokracie a právního státu je rozsudek významným signálem vyslaným směrem k maďarské vládě. Na druhou stranu se lze ptát, zda rozsudek vydaný více než tři roky po přijetí daného zákona je tím nejefektivnějším nástrojem k boji proti omezovaní demokracie v členských státech EU.

 

Zdroje

Evropská komise pro demokracii. Hungary – opinion on Act XXV of 4 April 2017. 9. října 2020. Dostupné z: https://www.venice.coe.int/webforms/documents/default.aspx?pdffile=CDL-AD(2017)022-e.

Gall, Lydia. Judgement In, Damage Done in Hungary EU Action Needed to Reverse Rule of Law Breakdown. Human Rights Watch. Dostupné z: https://www.hrw.org/news/2020/10/13/judgement-damage-done-hungary

Inotai, Edit. Legal victory for Central European University is too little too late. Reporting democracy. Dostupné z: https://balkaninsight.com/2020/10/06/legal-victory-for-central-european-university-is-too-little-too-late/

Soudní dvůr Evropské unie. Věc C-66/18: Komise v. Maďarsko, 6. října 2020. http://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-66/18

Fotografie

George Soros - Festival Economia 2018 1, autor: Niccolò Caranti, 3. června 2018, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.