Ministerstvo vnitra vydalo zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky za rok 2021. Jaká zjištění zpráva přináší?
Zprávu o extremismu [1] a předsudečné nenávisti [2] každoročně zpracovává Odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra. Vychází přitom z podkladů a statistik zpravodajských služeb, Policie ČR, Nejvyššího státního zastupitelství, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Probační a mediační služby.
Zprávu následně postupně projednávají Bezpečnostní rada státu, vláda (která ji též schvaluje) a Poslanecká sněmovna. Aktuální zprávě o extremismu za rok 2021 se Bezpečnostní rada státu věnovala letos v květnu.[3] V červnu ji po projednání schválila vláda.[4] V červenci pak dorazila do Poslanecké sněmovny, zde zpráva na projednání čeká.[5]
Nárůst agresivity kvůli covidu
Zpráva konstatuje, že stejně jako v roce 2020 se extremistické a xenofobní subjekty opět zaměřily na epidemii covid a proticovidová opatření. Oproti roku 2020 však byli odpůrci proticovidových opatření nebo očkování agresivnější.
Útoky agresorů již nesměřovaly jen proti politikům a úředníkům, ale čím dál častěji též proti lékařům a zdravotníkům. Navíc se zvýšila i intenzita těchto útoků. Proměnila se i forma útoků, agresoři se neomezili jen na internetové výhružky, ale již byly zaznamenány incidenty pronásledování osob do místa jejich bydliště či výkonu práce.
Proticovidová opatření byla kritizována mimo jiné i pravicově extremistickými stranami Dělnickou stranou sociální spravedlnosti či Národní demokracií. Členové Dělnické strany sociální spravedlnosti se zapojili do protestů proti očkování organizovanými iniciativou Chcípl Pes.
Ruská invaze na Ukrajinu jako varování pro českou bezpečnost
Zpráva jako bezpečnostní riziko pro Českou republiku uvádí narušování prozápadních vazeb. Varováním má být ruská invaze na Ukrajinu či pokračující šíření prokremelské propagandy dezinformačními médii. Zvýšená intenzita prokremelské propagandy byla zaznamenána ve vztahu ke kauze výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. V souvislosti se zapojením do bojů na východě Ukrajiny pak české soudy vynesly několik odsuzujících rozsudků a uložily tresty ve výši od šesti do 21 let odnětí svobody.
V případě řešeném Národní centrálou proti organizovanému zločinu bylo v souvislosti se zapojením do bojů na východě Ukrajiny obviněno pět členů domobranecké skupiny Českoslovenští vojáci za mír, z. s. Nekritického podporovatele putinovského Ruska představuje komunita ortodoxních komunistů, podle zprávy však jde o stárnoucí a uzavřenou komunitu.
Významné případy: urážky na Facebooku i vydání „bible“ popíračů holokaustu
Nejvyšší státní zastupitelství jako významný případ do zprávy zahrnulo mediálně známý případ fotografie prvňáčků převážně romského a arabského původu základní školy v Teplicích. Fotografii umístěnou na sociální síť Facebook komentoval jeden uživatel sítě slovy: „Ještě že jsou ze ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí. Neříkej že Tě to nenapadlo!!!“. Nejvyšší soud potvrdil [6] loni v červnu kvalifikaci tohoto skutku jako přečin podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.
Podle Nejvyššího soudu [7] však společenské škodlivosti trestného činu nedosáhl případ facebookového příspěvku s výzvou k usmrcení prezidenta České republiky a těch poslanců, kteří hlasovali pro přijetí zákona o zdanění církevních restitucí. Nejvyšší soud nicméně upozornil, že i názory prezentované na sociálních sítích mohou být za určitých podmínek posuzovány stejně jako vyjádření učiněná mimo ně.
Zpráva zmiňuje též případ nakladatelství Bodyart Press, jež vydala a šířila knihu amerického historika Davida L. Hoggana Mýtus šesti milionů, která popírá holokaust. Nakladatelství a jeho jednatelka byly trestně stíhány a následně odsouzeny pro přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Nakladatelství i jednatelce byl letos v červnu Krajským soudem v Brně [8] potvrzen peněžitý trest ve výši 45 tisíc Kč (pro nakladatelství) a 15 tisíc Kč (pro jednatelku).
Nová skutková podstata v trestním zákoníku
Zpráva připomíná novelu trestního zákoníku,[9] kterou byla do jeho textu s účinností od 1. 1. 2022 zavedena nová skutková podstata trestného činu šíření díla k propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.
Jedná se o legislativní reakci na nejednoznačný výklad § 403 trestního zákoníku, upravujícího trestný čin založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Nebylo totiž zcela jasné, zda je podle něj možné postihovat i prodej předmětů s vyobrazením válečných zločinců, především těch nacistických.
Závěrem rok 2021 v číslech
Policejní statistiky uvádí, že v roce 2021 bylo policií ČR zjištěno 108 trestných činů s nenávistným podtextem, tedy 0,07 % z celkového počtu 153 233 trestných činů registrovaných v roce 2021. Ve srovnání s rokem 2020 to je o 26 trestných činů tohoto typu méně, v meziročním srovnání se navíc zvýšila jejich objasněnost, v roce 2021 jich bylo objasněno 56,5 %.
Nejčastěji páchaným trestným činem byl trestný čin násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci (35), poté trestný čin podněcování k národnostní a rasové nenávisti (26) a hanobení národa rasy, etnické či jiné skupiny (20).
Oproti roku 2020 došlo k nárůstu trestných činů majících antisemitský podtext. V roce 2021 jich bylo evidováno 37, téměř 35 % z celkového počtu trestných činů s extremistickým podtextem. Meziročně též stoupl počet trestných činů, jež byly motivován nenávistí proti Romům. V roce 2021 jich bylo evidováno 33, tedy téměř 31 % z celkového počtu trestných činů s extremistickým podtextem.
Soudní statistiky uvádí, že v roce 2021 bylo za trestné činy s rasovým podtextem pravomocně odsouzeno 67 osob, tedy 0,135 % z celkového počtu pravomocně odsouzených v roce 2021. Ve srovnání s rokem 2020 jde v případě pravomocného odsouzení za tento typ trestných činů o pokles o cca 9,5 %.
Poznámky
[1] Extremismem se myslí vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům definovaných v českém ústavním pořádku.
[2] Projevy předsudečné nenávisti se myslí jednání motivované nesnášenlivostí a společenskými předsudky vůči určité skupině obyvatel, především skupině definované rasou, národností, etnicitou, náboženstvím, sexuální orientací, politickým nebo jiným smýšlením, sociálním původem atd.
[3] Usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 17. května 2022, č. 26. https://www.vlada.cz/assets/ppov/brs/cinnost/zaznamy-z-jednani/usn-26-22.pdf.
[4] Usnesení vlády č. 563 ze dne 21. června 2021.
[5] Sněmovní tisk č. 267/0. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.
[6] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2021, sp. zn. 3 Tdo 564/2021.
[7] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 8 Tdo 1171/2020.
[8] Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 6. 2022, sp. zn. 8 To 89/2022.
[9] Zákon č. 220/2021 Sb.
Zdroje
Ministerstvo vnitra České republiky. Zpráva o extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky za rok 2021. Červen 2022. Ministerstvo vnitra České republiky. https://www.mvcr.cz/soubor/zprava2021-pdf.aspx
Usnesení vlády č. 563 ze dne 21. června 2021.
Ministerstvo vnitra České republiky. Koncepce boje proti extremismu a předsudečné nenávisti 2021-2026. Květen 2021. Ministerstvo vnitra České republiky. https://www.mvcr.cz/soubor/koncepce-boje-proti-projevum-extremismu-pdf.aspx
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Fotografie
[1] Útoky odpůrců proticovidových opatření směřovaly i proti lékařům. COVID-19 Anti-Lockdown Protest in Vancouver, May 3rd 2020 (49852933401), autor: GoToVan from Vancouver, Canada, 4. květen 2020, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY 2.0, editace: ořez.
