V roce 2020 byl na pařížském předměstí Asnières-sur-Seine zatčen nenápadný čtyřiaosmdesátiletý Rwanďan. Zadrženým byl jeden z bývalých nejbohatších Rwanďanů a zároveň jeden z nejhledanějších lidí na planetě, na jehož zatčení byla vypsána odměna 5 milionů dolarů. Skrýval se pod falešným jménem, ale jeho pravé jméno je Felicién Kabuga a je podezřelý, že byl jedním z hlavních strůjců a sponzorů rwandské genocidy. Více než 28 let po jejím konci s ním byl v září zahájen soudní proces.

Genocida ve Rwandě

Rwanda je malá hornatá země ve střední Africe, jejíž obyvatelstvo je etnicky rozmanité. Žilo zde 85 % obyvatel etnika Hutu, 14 % obyvatel etnika Tutsi a zbytek tvořila malá pygmejská etnická skupina Twa.

Po první světové válce připadla Rwanda spolu se sousedním Burundi Belgii. Belgičané začali menšinové Tutsie protežovat do vládnoucích tříd, umožnili, aby vládcem Rwandy byl tutsijský král a taktéž Tutsiům poskytovali značné výhody, jako bylo třeba evropské vzdělání. Tato situace, kdy menšina vládne drtivé většině a je zvýhodňována, jen prohlubovala příkopy v rozdělené zemi.

V roce 1959 propuklo v zemi násilí, při kterém emigrovali statisíce Tutsiů do exilu, Hutuové svrhli tutsijského krále, vyhlásili republiku a tři roky poté schválili v referendu nezávislost, kterou uznala i Belgie. Tím se Rwanda stala suverénním státem. Během následujícího období byli Tutsiové vytlačováni z veřejného života a jejich místo zabírali Hutuové.

V roce 1990 byla Rwanda napadena tutsijskými povstalci. Tehdejší prezident Juvénal Habyarimana obvinil zůstavší Tutsie ze spolupachatelství, stovky jich zatkl a začaly první vraždy Tutsiů. Nakonec bylo uzavřeno příměří mezi vládou a povstalci. Napětí ve společnosti však přetrvávalo.

Dne 6. dubna 1994 bylo nad Kigali sestřeleno letadlo s prezidentem Habyarimanou a s prezidentem Burundi Ntaryamirou. Nehodu nikdo nepřežil a dodneška se nepodařilo vypátrat, kdo za ní ve skutečnosti stál. Hutuským radikálům však poskytla vhodnou záminku pro „vyčištění“ Rwandy od Tutsiů a ještě týž den začaly vraždy Tutsiů a umírněných Hutuů.

Následující den byla zavražděna rwandská premiérka. Deset belgických vojáků, kteří v zemi působili jako součást mírové mise OSN a jako její ochranka, bylo mučeno a zavražděno. V reakci na to stáhla Belgie svůj kontingent. OSN navíc zbývajícím vojákům nařídila, aby se pouze bránili a nezasahovali do situace.

Tím se otevřela stavidla pro stodenní smrtící spirálu, na jejímž konci bylo přes 800 000 mrtvých a nespočet uprchlíků v okolních zemích. Genocida skončila v červenci téhož roku, kdy tutsijští povstalci dobyli Kigali. Vzhledem k hrůzným činům byl na podzim 1994 ustaven Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu, který měl soudit zodpovědné za genocidu. Tribunál sídlil v tanzanské Arushe.

Kdo byl Félicien Kabuga?

Kabuga zbohatl na obchodování s čajem a byl jedním z nejbohatších Rwanďanů. Na začátku devadesátých let založil společně s hutuskými radikály soukromé rádio Rádio Télévision Libre des Mille Collines (RTLM), jehož činnost následně sponzoroval a po celou dobu fungování rádia zastával funkci jeho prezidenta.

V roce 1994 začalo rádio šířit protitutsijskou propagandu a označovalo je za pomocníky povstalců, kteří na Rwandu zaútočili. Po vypuknutí genocidy začalo rádio nepokrytě podporovat vraždící hordy, vyzývat k pokračování masakrů a zároveň usilovně pracovalo na odlidštění Tutsiů, které označovalo jako “Inyenzi” (švábi), či hady. Zveřejňovalo místa úkrytu Tutsiů a samo vyhlašovalo jména „nepřátel“, kteří byli často poté zlikvidováni.

Za zločiny, kterých se měli v rámci řízení rádia dopustit, byli čtyři osoby odsouzeny tribunálem pro Rwandu k trestům odnětí svobody v trvání 12, 30, 32 a 35 let. Řízení tohoto rádia a kontrolování obsahu vysílání nebyla jediná Kabugova činnost, jíž měl dopomáhat ke genocidě.

Kromě rádia od roku 1990 Kabuga sponzoroval i radikální hutuské milice Interhamwe, které páchaly převážnou část masakrů. Milicím měl poskytovat morální, materiální, finanční i logistickou podporu. V rámci Interhamwe dokonce vznikla padesátičlenná skupina pojmenovaná jako „Kabuga’s Interhamwe“. Této skupině měl poskytnout svůj pozemek pro účely výcviku. K vraždám mělo údajně docházet i u silničního zátarasu, který se nacházel před Kabugovým domem. Takovéto zátarasy vyrostly po celé zemi a milicionáři zde kontrolovali projíždějící, které případně rovnou vytahovali z aut a vraždili.

Dále měl zásobovat skupiny Interhamwe v různých rwandských provinciích municí a mačetami. Během útoků, které páchali tito zabijáci, byly vražděny ženy a děti a docházelo zde ke znásilněním. Zajímavé je, že jedna skupina obdržela mačety od Kabugy již 3. dubna, tři dny před začátkem genocidy. To nasvědčuje tomu, že genocida byla dopředu plánovaná.

Dále měl Kabuga nakoupit zbraně pro Interhamwe na základně v Gisenyi. Když nebyl s aktivitou milic spokojen, přijel osobně do tábora a vyčítal jim, že nejsou dostatečně aktivní jako jiné skupiny a apeloval na ně, aby přitvrdili v útocích na Tutsie, či na osoby, které vinil ze spolčení s povstalci. Taktéž založil Fonds de Défense Nationale (Fond národní obrany), kde shromažďoval prostředky od občanů na další vyzbrojování Interhamwe a stál v čele jeho Prozatímního výboru.

Svou velkorysou podporou, jak vraždících hord Interhamwe, tak založením a sponzorováním RTLM, se měl podle obžaloby Kabuga dopustit celkem šesti zločinů. Konkrétně se jedná o následující: genocida, přímé a veřejné podněcování ke spáchání genocidy, spiknutí za účelem spáchání genocidy, a tři zločiny proti lidskosti – pronásledování z politických důvodů, vyhlazení a vražda. V případě uznání viny hrozí Kabugovi doživotní trest vězení.

Z Kigali přes Paříž do Haagu

Zatykač na Kabugu byl vydán již v roce 1998. Tehdy rwandské zločince stíhal Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu. Bohužel se Kabugu nepodařilo zadržet do konce roku 2015, kdy tribunál ukončil svou činnost a jeho případy převzal Mezinárodní reziduální mechanismus pro trestní tribunály. Zde byl v roce 2013 vydán druhý zatykač.

Po genocidě uprchl Kabuga do Švýcarska, odkud se údajně vrátil zpět do Afriky. Podle prokurátora mechanismu Serge Brammertze se měl pohybovat i v Burundi, Madagaskaru, nejvíce v Keni a naposledy byl spatřen v Německu v roce 2007. Nakonec byl v roce 2020 dopaden na pařížském předměstí, kde pobýval pod falešnou identitou několik let. Po zadržení byl Kabuga převezen do haagské pobočky mechanismu a začalo dvouleté kolo lékařských posudků, které měly prokázat, zda Kabugův zdravotní stav umožňuje, aby byl souzen.

Posudky také zkoumaly, zda může být Kabuga převezen z Haagu do Arushy, kde měl být souzen původně. Nakonec jeho převoz nedoporučily, ale potvrdily, že je schopen účastnit se soudního líčení. Proti tomuto rozhodnutí podali Kabuga i jeho advokát odvolání, které bylo na konci srpna zamítnuto a na konci září byl zahájen samotný proces.

Kabuga byl jedním z pěti žijících uprchlíků, kteří stále prchají před spravedlností Mechanismu. Nyní zbývají čtyři a můžeme doufat, že budou taktéž brzy dopadeni a rwandský tribunál, potažmo Mechanismus jako jeho pokračovatel učiní spravedlnosti zadost.

 

Zdroje

 

BBC News. 2020. Félicien Kabuga: Rwanda genocide suspect arrested in France. Félicien Kabuga: Rwanda genocide suspect arrested in France - BBC News.

BBC News. 2020. Rwanda genocide: How Félicien Kabuga evaded capture for 26 years. Rwanda genocide: How Félicien Kabuga evaded capture for 26 years - BBC News.

BBC News. 2019. Rwanda genocide: 100 days of slaughter. Rwanda genocide: 100 days of slaughter - BBC News.

College of Liberal Arts, Holocaust & Genocide Studies. Rwanda. University of Minnesota. Rwanda | Holocaust and Genocide Studies | College of Liberal Arts (umn.edu).

History.com editors. Rwandan Genocide. History.com. 14. 10. 2009, editováno 19. 4. 2022. Rwandan Genocide - Facts, Response & Trials - HISTORY.

International Criminial Tribunal for Rwanda. ICTR Milestones. ICTR Milestones | United Nations International Criminal Tribunal for Rwanda (irmct.org).

International Criminial Tribunal for Rwanda. RUGGIU, Georges (ICTR-97-32). ICTR-97-32 | United Nations International Criminal Tribunal for Rwanda (irmct.org).

International Criminial Tribunal for Rwanda. Nahimana et al. (Media case) (ICTR-99-52). ICTR-99-52 | United Nations International Criminal Tribunal for Rwanda (irmct.org).

International Residual Mechanism for Criminal Tribunals. About. About | UNITED NATIONS | International Residual Mechanism for Criminal Tribunals (irmct.org).

International Residual Mechanism for Criminal Tribunals. Felicién Kabuga. KABUGA, Félicien (MICT-13-38) | UNITED NATIONS | International Residual Mechanism for Criminal Tribunals (irmct.org).

International Residual Mechanism for Criminal Tribunals. MICT-13-38 Felicién Kabuga, Case information sheet. IRMCT-CIS-Kabuga-EN_1.pdf.

International Residual Mechanism for Criminal Tribunal. PROSECUTOR v. FÉLICIEN KABUGA, PUBLIC WITH PUBLIC AND CONFIDENTIAL ANNEXES, PROSECUTION’S SECOND AMENDED INDICTMEN. 2021. Haag. MRA26499R0000637420.pdf (irmct.org).

International Residual Mechanism for Criminal Tribunal. PROSECUTOR v. FÉLICIEN KABUGA, WARRANT OF ARREST AND ORDER FOR TRANSFER, ADRESSED TO ALL STATES. 2013. Haag. MSC8364R0000402821.PDF (irmct.org).

Rédaction Africanews. Rwanda: Félicien Kabuga trial begins September 29 in The Hague. Africa News. 18. 8. 2022. Rwanda: Félicien Kabuga trial begins September 29 in The Hague | Africanews.

Fotografie

[1] Felicién Kabuga v soudní síni. Autor: Leslie Hondebrink-Hermer, zdroj: UN – IRMCT, editace: ořez.