V období od srpna 2021 do ledna 2022 se konalo dvanáct zasedání devíti lidskoprávních výborů OSN. Například Výbor pro lidská práva se zabýval konfliktem na Ukrajině, který se táhne od roku 2014. Vedle toho výbory řešily i individuální stížnostmi. K jakým závěrům dospěly?

Lidskoprávní výbory OSN jsou expertní orgány zřízené mezinárodními smlouvami OSN o lidských právech. Jejich činnost spočívá v monitoringu lidskoprávní situace ve státech, které k dané smlouvě přistoupily, a ve vydávání tzv. závěrečných doporučení pro vlády smluvních států. Některé výbory mohou rovněž přijímat stížnosti jednotlivců na porušení lidských práv.

Ukrajinská krize 2014: vyšetřování trestných činů spáchaných při protestech na Majdanu a v Oděse 

Výbor pro lidská práva, který posuzuje, zda státy plní své závazky vyplývající z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen „Pakt“), zasedal ve sledovaném období dvakrát. Na svém 132. zasedání se věnoval periodickým zprávám z Tožské republiky a 39 individuálním stížnostem. Na 133. zasedání se zabýval zprávami ze čtyř zemí (Arménie, Botswana, Německo a Ukrajina), a projednal 24 individuálních stížností.

V případě Ukrajiny se výbor zabýval vyšetřováním porušování lidských práv, ke kterému došlo během protestů na Majdanu a v Oděse v roce 2014. V rámci tzv. Euromajdanu proběhla série demonstrací proti odklonu od proevropského vývoje Ukrajiny, kdy se tehdejší ukrajinská vláda podvolila tlaku Moskvy a pozastavila jednání ohledně asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. 

Politická situace se dále vyostřovala a vyvrcholila anexí Krymu. Na východě Ukrajiny došlo k dalším konfliktům mezi Kyjevem a proruskými jednotkami (ač se k nim Moskva oficiálně nehlásí). V Oděse vypukly násilné protesty mezi proruskými demonstranty a promajdanskými stoupenci. Při nepokojích vzplála budova obsazená proruskými aktivisty, kterých při požáru desítky zemřely. 

Výbor poukazuje na to, že vyšetřování trestných činů, které se odehrály při těchto protestech, je velmi pomalé. Brání mu nedostatečné personální obsazení a financování soudů a tzv. zákon o imunitě. Tento předpis zakazuje vyšetřování trestných činů, ke kterým došlo v souvislosti s majdanskými protesty. 

Výbor upozorňuje zejména na to, že není možné vyšetřit vraždy 13 policistů, které údajně spáchali demonstranti. Doporučuje, aby Ukrajina zrušila legislativní překážky, které brání projednání trestných činů. Země by měla také zajistit informování obětí a rodinných příslušníků a poskytnout jim odškodnění.

V oblastech Doněcka a Luhanska, které nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády a ve kterých od roku 2014 probíhá ozbrojený konflikt, v Autonomní republice Krym a ve městě Sevastopol, které okupuje Ruská federace, se vyskytly problémy s ochranou civilního obyvatelstva. Velké nebezpečí představují zejména nášlapné miny na východní Ukrajině.

V problematických regionech sice došlo ke zlepšení bezpečnostní situace, výbor ale kritizuje to, že Ukrajina dosud nepřijala Národní strategii ochrany civilního obyvatelstva v ozbrojených konfliktech na období do roku 2030. Doporučil, aby země zlepšila ochranu obyvatelstva, zejména dětí, například prostřednictvím programů odminování, programů pro zvyšování povědomí o minách a fyzické rehabilitace obětí.[1]

Výbor pro lidská práva: riziko ženské obřízky hrozí na území celé Nigérie

Jednu z individuálních stížností, kterou výbor řešil, podala občanka Nigérie proti Nizozemí. Když stěžovatelka otěhotněla, její tchýně se pokusila provést jí ženskou obřízku. Žena s pomocí obchodníka s bílým masem uprchla do Francie, kde se ji „zachránce“ snažil po porodu dcery donutit k prostituci. 

Stěžovatelka následně utekla do Nizozemí, kde získala povolení k dočasnému pobytu. To později bylo odebráno, žena proto požádala o azyl. Ten jí ale Imigrační a naturalizační úřad neudělil. Stěžovatelka využila opravných prostředků, soud poukázal na některé chybné argumenty úřadu, ženě ale nevyhověl. Měla prý totiž možnost uprchnout na jiné místo v Nigérii, kde by ona a její dcera byly v bezpečí. Státní rada odmítla odvolání proti tomuto rozhodnutí.

Výbor připomněl, že státy mají povinnost nevydat nebo nevyhostit osobu ze svého území, pokud by opuštění země představovalo reálné nebezpečí nenapravitelné újmy (např. pokud by jedinec byl vystaven trestu smrti nebo mučení). Pokud by byla stěžovatelka i s dítětem vyhoštěna, otec by podle nigerijského práva mohl rozhodnout o obřízce své dcery. Ta zároveň hrozí i stěžovatelce. Zmrzačení ženských genitálií je přitom bezesporu považováno za mučení, které je zakázáno podle článku 7 Paktu. 

Výbor posoudil, nakolik je hrozba pravděpodobná a zda by stěžovatelka měla možnost najít bezpečné místo pobytu v Nigérii. Přestože je v Nigérii ženská obřízka zakázaná, pravidelně k ní dochází a málokdy je za její provedení někdo potrestán. Stěžovatelka je svobodná matka, není schopná přežít bez pomoci, trpí psychickými problémy a nemůže se spoléhat na svou rodinu či známé, kteří by ji a její dceru byli schopni ochránit. Riziko znetvoření genitálií je tedy reálné a hrozí na území prakticky celé Nigérie.

Podle výboru by bylo porušeno právo na zákaz mučení (čl. 7 Paktu) a právo na ochranu dítěte (čl. 24 Paktu), pokud by k vyhoštění došlo bez postupu, který by zaručoval posouzení skutečného rizika provedení obřízky. Nizozemí má proto povinnost přezkoumat případ stěžovatelky a k vyhoštění by nemělo před rozhodnutím přistoupit.

Rasová diskriminace v Chile

Výbor pro odstranění rasové diskriminace se zabýval situací v Chile. Jednou z probíraných otázek bylo postavení původních obyvatel. Největší skupinu chilských původních obyvatel tvoří Mapučové, kteří usilují o navrácení půdy, což ale její současní vlastníci odmítají. Mapučové se kvůli nespokojenosti se současným stavem dopouštějí násilných útoků. Výbor je znepokojený tím, že stát nevede s původními obyvateli účinnou diskuzi o problému a že nevyčlenil dostatek prostředků určených k restituci půdy jejich předků.

Výbor dále kritizuje Chile za to, že navzdory předchozím doporučením nepodporuje jazyk původních obyvatel v médiích. Dalším problémem je znesvěcování posvátných míst, např. Marta Cayulef v Pucónu, Coñaripe v Los Ríos a Chinay ve městě Villarica, nebo zřízení skládek v obcích Collipulli a Lautaro.

Další etnickou skupinou na území Chile jsou osoby afrického původu. Výbor je znepokojen nedostatečným počtem statistik, které by umožnily posoudit situaci obyvatelstva afrického původu v zemi.

Diskutovaným problémem bylo také postavení migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků. Do Chile emigrují především obyvatelé Venezuely a Haiti, kteří často čelí předsudkům a diskriminaci. Tyto osoby mají ztížený přístup k základním službám, zejména k zaměstnání, zdravotním službám a vzdělání, a to i kvůli nedostatku dokladů totožnosti. 

Výbor doporučil Chile přijmout různá opatření k odstranění těchto problémů. Jedním z řešení společné pro všechny výše nastíněné situace by měla být úprava učebnic, ve kterých jsou často vyobrazovány rasové stereotypy. Studenti v nich bývají znázorňování jako běloši, zatímco migranti bývají jiných ras.

Výbor proti mučení řešil věznice ve Švédsku

Využití předběžné vazby, které je ve Švédsku už tak hojně rozšířené, se mezi roky 2014 a 2017 zvýšilo o dalších 5 %. Výbor upozorňuje Švédsko na to, že předběžná vazba představuje krajní opatření, zejména v případě nezletilých. Doporučuje, aby Švédsko zvážilo alternativní opatření, například elektronické sledování.

Dalším souvisejícím problémem je časté využívání samovazby. Situace se sice zlepšila zejména u nezletilých, kteří mají právo se stýkat s ostatními po dobu čtyř hodin denně, ale i tak by podle výboru měl stát přijmout další opatření. Doporučuje, aby u nezletilých byla samovazba úplně zrušena, aby dospělí vězni měli možnost se po určitou dobu dne stýkat s ostatními a aby Švédsko důkladně vyšetřilo souvislost mezi samovazbou a pokusy o sebevraždu.

Výbor je znepokojen praxí umisťování žadatelů o azyl do zadržovacích zařízení. Kritizuje, že se zajištění nevyužívá jako poslední možnost a na co nejkratší dobu a že někteří žadatelé o azyl jsou umisťováni do vazebních věznic z bezpečnostních nebo jiných výjimečných důvodů.

Poslední otázka související s omezením svobody se týkala onemocnění covid-19 ve věznicích. Míra nakažení vězňů byla relativně nízká a nebyla hlášena žádná úmrtí. Vězni sice měli přístup k vakcínám, ale na začátku pandemie byl ve věznicích nedostatek osobních ochranných pomůcek. Byla omezena jednodenní propuštění, zadržení však měli možnost komunikovat s rodinou prostřednictvím videohovorů. Nedošlo k omezení přístupu k právní nebo lékařské pomoci. 

Podle výboru by Švédsko mělo více využívat opatření, při kterých nebude docházet k odnětí svobody. Jde například o alternativy k věznicím, podmíněné propuštění a předčasné propuštění.

 

Poznámky

[1] Článek byl napsán v polovině února, předtím, než ruská vojska napadla Ukrajinu. Není v něm proto zohledněna změna situace, kterou útok vyvolal.

Zdroje

Chambers, J. (2020, November). Chile’s Mapuche indigenous group fights for rights. BBC. Získáno z: https://www.bbc.com/news/world-latin-america-55042838

Committee on the Elimination of Racial Discrimination. (2021). Concluding observations on the combined twenty-second and twenty-third reports of Chile, CERD/C/CHL/CO/22-23. Dostupné z: https://tbinternet.ohchr.org/Treaties/CERD/Shared%20Documents/CHL/CERD_…

Convention against Torture and Other Cruel, Inhuman or Degrading Treatment or Punishment. (2021). Concluding observations on the eighth periodic report of Sweden, CAT/C/SWE/CO/8. Dostupné z: https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CAT%2fC%2fSWE%2fCO%2f8&Lang=en

Human Rights Committee. (2021). Concluding observations on the eight periodic report of Ukraine, CCPR/C/UKR/CO/8. Dostupné z: https://tbinternet.ohchr.org/Treaties/CCPR/Shared%20Documents/UKR/CCPR_…

Human Rights Committee. (2022). Views adopted by the Committee under article 5 (4) of the Optional Protocol, concerning communication No. 2796/2016. Dostupné z: https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.as…

Kersten, M. (2020). Rethinking Peace and Justice: A Balancing Act in Ukraine. Získáno z https://justiceinconflict.org/2020/04/28/rethinking-peace-and-justice-a-balancing-act-in-ukraine/

Kryzhanivsky, S. A. The Maidan protest movement. Získáno z: https://www.britannica.com/place/Ukraine/The-Maidan-protest-movement

Fotografie

[1] Mapuchové, původní obyvatelstvo Chile. Marcha Mapuche, autor: David Suazo Quintana, 15. října 2007, zdroj: Flickr, CC BY-NC 2.0, editace: ořez.