Centrum pro lidská práva a demokracii

Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.

4. 1. 2020   Martin Pracný

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost obhájila v říjnových parlamentních volbách vítězství z minulých voleb. K vítězství jí pomohl nejvyšší obdržený počet hlasů v historii demokratického Polska. Podle politiků se jednalo o nejdůležitější volby za poslední tři dekády.

Sociálně konzervativní strana vedená předsedou Jarosławem Kaczyńskim získala ve volbách do polského Sejmu, který je dolní komorou parlamentu, více hlasů než kterákoliv jiná polská politická strana od pádu komunismu. Vládnoucí strana obdržela celkově 43,6 % hlasů, což znamená, že si oproti minulým parlamentním volbám polepšila o 6 %, představujících 2,3 milionů hlasů.

30. 12. 2019  

Bulletin si můžete stáhnout zde.

Prosincové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Veroniky Bílkové a Kateřiny Šimáčkové, českých zástupkyň v Benátské komisi. Říjnovým „bestsellerem” se stalo stanovisko k tzv. Istanbulské úmluvě, hojně diskutované i v ČR.

Navazuje Monika Hanych, která představuje téma umělé inteligence a lidských práv. Jako zástupkyně ČR ve výboru Rady Evropy pro tuto problematiku přibližuje, čím se bude nový orgán zabývat a jaká lidskoprávní úskalí může technologický pokrok představovat.

27. 12. 2019  

You can download the winter V4 Human Rights Review here.

We are delivering the second issue of the new online journal V4 Human Rights Review, which updates you on recent developments in the areas of human rights and democracy in the Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia. We are proud to organize this project together with our expert partners from all V4 countries.

The introductory contribution was written by Kateřina Šimáčková, a Judge of the Constitutional Court of the Czech Republic, who is also a representative in the Venice Commission of the Council of Europe. In her article, Judge Šimáčková focuses on how the Venice Commission deals with issues regarding judicial independence, illustrating the problem on examples of recent developments in Hungary and Poland.

2. 12. 2019   Aneta Frodlová

The British people voted for the withdrawal of the United Kingdom (UK) from the European Union (EU) in the 2016 referendum. The UK should have left the EU by the end of October 2019. How did the individual negotiations go and what were their results?   

The referendum about Brexit 

As a member state, it is possible to leave the EU on the basis of a democratic decision, which is approved by the public, as it is governed by Article 50 of the Treaty on European Union. This is exactly what happened in the case of the UK. The referendum took place in June 2016. The official turnout was 72.2 % of possible voters. 51.9 % people voted to  withdraw, and conversely, 48.1 % people voted to remain in the EU. David Cameron resigned from his post as Prime Minister after the results went public. He was succeeded in his post by Theresa May.

29. 11. 2019   Douglas Radcliff

Two years ago, in 2017, the Rohingya refugee crisis in Myanmar engendered international attention. The crisis was all over the news and social media, and for a moment, the entire world seemed to be coming together to attempt to resolve the crisis and alleviate the human rights violations. Today, although the crisis is no longer anywhere near as prevalent in the media, the Rohingya are still facing extreme persecution from those in charge.

The Contemporary Problem

Today, approximately 600,000 Rohingya are still living in reprehensible conditions in Myanmar according to the United Nations’ (UN)  new report released to the public in September 2019. Additionally, although genocide has not been officially named, numerous UN officials from their recent fact-finding mission and report on Myanmar have stated that the Rohingya still living in Myanmar face the “threat of genocide.”

25. 11. 2019   Jan Lhotský

Vedoucí Centra Jan Lhotský publikoval odborný článek o Mezinárodním trestním soudu ve vztahu k Sýrii. Příspěvek nazvaný The International Criminal Court and Syria: the Absence of Jurisdiction and the Pressing Need for International Criminal Justice vyšel v roce 2019 v prestižním nizozemském nakladatelský Brill jako kapitola v knize The Rome Statute of the ICC at its Twentieth Anniversary: Achievements and Perspectives. Článek se zaměřuje na existující instituce monitorující zločiny v Sýrii a severním Iráku, analyzuje současné možnosti souzení osob zodpovědných za spáchání zločinů podle mezinárodního práva a diskutuje vhodnost zapojení Mezinárodního trestního soudu nebo ad hoc trestního tribunálu. Více o publikaci zde.

25. 11. 2019   Tereza Žuffová - Kunčová

Tip měsíce z Bulletinu

V červenci vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek ve věci Zhdanov a ostatní proti Rusku, který kromě problematiky práv LGBT komunity otevřel i otázku únosné míry kritiky samotného štrasburského soudu. Má Evropský soud chránit také práva těch, kteří tuto instituci a jeho soudce veřejně urážejí? 

Ochrana ruské morálky

Samotné rozhodnutí spojuje tři stížnosti, které byly podány k Evropskému soudu pro lidská práva („Soud“) mezi lety 2008 a 2012. Ve všech případech se jednalo o boj aktivistů za práva LGBT komunity proti ruským úřadům.