Ústavní soud se poprvé meritorně zabýval otázkou domácích porodů a tím, zda je mohou porodní asistentky vést. Článek přibližuje klíčové body tohoto významného rozhodnutí, které se odvrací od dosud převažující rozhodovací právní praxe a na jehož základě mohou nově porodní asistentky u domácích porodů asistovat.

Stěžovatelkami jsou porodní asistentka a žena, která měla o služby této asistentky zájem. Dohromady podaly ústavní stížnost, kde tvrdí, že současná legislativa a související soudní rozhodnutí porušují základní lidská práva. Konkrétně se domnívají, že jsou omezena práva rodiček na soukromí, rodinu a zdraví, a že je zasahováno do práva porodní asistentky na svobodné podnikání.

Cesta stěžovatelek k ústavní stížnosti

První stěžovatelka v roce 2015 požádala o rozšíření oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oblasti porodnictví. Konkrétně chtěla vést fyziologické porody mimo nemocnice, což nebylo zahrnuto v jejím stávajícím oprávnění, které se týkalo pouze ošetřovatelské péče v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Správní orgány původně řízení zastavily s odkazem na překážku věci rozhodnuté, avšak Krajský soud v Praze rozhodnutí zrušil. Po novém projednání správní orgány žádost zamítly jako nepřípustnou s odvoláním na to, že porodní asistentka není oprávněna vést fyziologické porody mimo zdravotnické zařízení [1].

Krajský soud v rámci žaloby stěžovatelky sice uznal, že žádost neměla být zamítnuta jako zjevně nepřípustná, ale věcně posouzená. Přesto však souhlasil s konečným verdiktem správních orgánů. Nejvyšší správní soud následně zamítl kasační stížnost stěžovatelek a potvrdil, že vedení fyziologických porodů mimo nemocnici je podmíněno technickým a věcným vybavením, které je stanovené vyhláškou o zdravotnických zařízeních, což v domácím prostředí není možné splnit [2]. Dalším krokem stěžovatelek byla proto ústavní stížnost.

Dosavadní pohled rozhodovací soudní a úřední praxe 

Dlouhodobá praxe zastávala myšlenku, že domácí porody nejsou právně zakázány, ale porodní asistentky mohou vést porody pouze v zařízeních splňujících požadavky stanovené vyhláškou o vybavení zdravotnických zařízení. V domácím prostředí tyto požadavky splnit nelze, což znemožňuje asistentkám odborně vést porody doma.

Ústavní soud (ÚS) požádal o vyjádření také Ministerstvo zdravotnictví. To uvedlo, že české právní předpisy sledují legitimní cíl zajistit kvalitní a bezpečnou péči pro rodičky a novorozence, přičemž riziko komplikací u porodu vyžaduje rychlou lékařskou intervenci, kterou domácí prostředí nemůže garantovat.

Tato právní úprava však podle stěžovatelek vytváří situaci, kdy ženy mohou rodit doma, ale nemohou přitom využít služeb odborně kvalifikované porodní asistentky, protože by jim za vedení domácího porodu hrozila pokuta až jeden milion korun za neoprávněné poskytování zdravotních služeb [3]. Místo toho mohou ženy doma využít pomoci neodborných osob, jako jsou duly, na které právní předpisy žádné požadavky nekladou. 

Stěžovatelky proto tvrdí, že tato úprava porušuje práva žen na ochranu soukromí, rodinného života a zdraví, stejně jako právo porodních asistentek na podnikání. Ministerstvo zdravotnictví však trvá na tom, že současná úprava je přiměřená a zaměřená na ochranu zdraví a život.

Otázkou domácích porodů se mimo jiné v minulosti zabýval Evropský soud pro lidská práva (blíže viz prosincové vydání Bulletinu z roku 2016). Ten ve věci Dubská a Krejzová proti České republice potvrdil, že český právní rámec týkající se domácích porodů je v souladu s ochranou práva na soukromý a rodinný život, stejně jako s ochranou zdraví a zájmem dítěte. 

Ústavní soud přichází s novými poznatky 

ÚS sice zamítl stížnost pro nedůvodnost, zároveň ale vyjasnil některé právní otázky a naznačil možné směry budoucí legislativy. Na úvod vysvětlil, že si uvědomuje, jak jedinečný a choulostivý okamžik v životě žen je porod a zdůraznil, že rozhodnutí o místě porodu je osobní volbou každé ženy, přičemž je zároveň nutné zohlednit i zájem na bezpečnosti matky i dítěte. 

Základní právo na domácí porod z ústavního pořádku dle ÚS neplyne a neplyne z něj ani právo na to, aby nad domácími porody stát přebíral garanci v podobě toho, že by je považoval za zdravotní péči. Zároveň však z ústavního pořádku plyne právo žen na ochranu jejich soukromého života a osobní autonomii, právo na ochranu fyzické i psychické integrity a právo na ochranu zdraví.

ÚS upozorňuje, že porod, na rozdíl od jiné zdravotní péče, je fyziologický proces probíhající víceméně samovolně a zdravotnický pracovník není hlavním hybatelem celého procesu, jeho role je při obvyklém běhu věcí pomocná. Podle ÚS nelze vedení domácích porodů považovat za zdravotní službu, a porodní asistentky tak nemají právo tyto porody provádět. 

Soud však zároveň zdůraznil, že ženy si mohou svobodně zvolit, kde a jak chtějí rodit. Česká právní úprava domácí porody jako takové nezakazuje, neposkytuje jim ovšem garance ve formě zdravotní péče. Pokud se žena může rozhodnout pro domácí porod a využít k tomu asistenci například dul či jiných osob, aniž by to právní úprava jakkoli zakazovala, neexistuje rozumný důvod, proč by nemohla využít služeb osoby odborně vzdělané v oblasti porodnictví, byť nepůjde o poskytnutí zdravotní služby.

Budoucnost domácích porodů s porodními asistentkami

Protože vyjádření v tomto nálezu pouze shrnuje výkladovou praxi a má popisný charakter, ÚS apeluje na orgány zákonodárné a výkonné moci, aby nepřehlížely problémy, které současná právní úprava v oblasti domácích porodů přináší, a pro lepší srozumitelnost a předvídatelnost do budoucna reflektovaly vývoj v oblasti porodnictví a reprodukčních práv. 

Aktuálně tedy porodní asistentky mohou vést domácí porody, je ale nutné, aby během vedení porodu nešlo o poskytování zdravotní služby podle současných právních předpisů. Podle nich totiž mohou porodní asistentky vést porod jako zdravotní službu pouze ve zdravotních zařízeních. 

I když je vedení porodu mimo zdravotnické zařízení nyní limitováno, ÚS připustil, že se situace může v budoucnu změnit. Závisí to především na rozhodnutí zákonodárců, kteří budou muset zvážit všechny aspekty této problematiky, včetně práv rodiček, bezpečnosti dětí a dostupnosti zdravotní péče.



Poznámky

[1] Dle § 6 odst. 2 zákona o nelékařských zdravotnických povoláních je porodní asistentka zdravotnický pracovník, jehož působnost je jasně vymezena zákonem. Může poskytovat komplexní péči ženě v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí, pokud probíhají fyziologicky. Své činnosti vykonává samostatně, bez nutnosti lékařského dohledu, pokud se jedná o fyziologický průběh. 

[2] Vyhláška popisuje, jak by mělo vypadat pracoviště porodní asistentky. Místnost pro vedení porodu musí být dostatečně prostorné a vybavené např. porodním lůžkem, vyšetřovacím světlem, nástroji pro přestřižení pupeční šňůry či přístroji pro sledování srdeční činnosti plodu a matky.

[3] Zdravotní služba je obecnější pojem, který zahrnuje širokou škálu činností spojených se zdravím, nejen samotnou péči o nemocného. Podle zákona o zdravotních službách se jedná o poskytování zdravotní péče zdravotnickými pracovníky a činnosti jiných odborných pracovníků vykonávané v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče, dále konzultační služby, nakládání s tělem zemřelého, zdravotnickou záchrannou službu a další. Zdravotní péče je pak specifickým druhem zdravotní služby a představuje soubor činností a opatření prováděných za účelem ochrany, obnovy a udržení zdraví. 

Zdroje

Nález Ústavního soudu ze dne 28.8.2024, sp.zn. I. ÚS 2746/23. Získáno z 

https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2024/1-2746-23_AN.pdf

Shrnutí nálezu Ústavního soudu ze dne 28.8.2024. Získáno z https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2024/Otázky_a_odpovědi_domácí_porody.pdf

Abbasi, K. (2024, září). Porodní asistentky mohou vést domácí porody. Při poskytování této služby však nepůjde o poskytování zdravotní péče [tisková zpráva]. Získáno z https://www.usoud.cz/aktualne/porodni-asistentky-mohou-vest-domaci-porody-pri-poskytovani-teto-sluzby-vsak-nepujde-o-poskytovani-zdravotni-pece

Fotografie

Ústavní soud vyjasnil otázky ohledně domácích porodů s porodními asistentkami. Ústavní soud, Brno Joštova 4406 sněmovna, autor: Martin Strachoň, 20. únor 2015, zdroj: Wikipedia Commons, CC BY-SA 4.0 DEED.