Vláda ČR schválila návrh nového sankčního zákona, tzv. Magnitského zákona, jenž je celosvětovým symbolem podpory lidských práv a svobod. Měl by sloužit jako národní nástroj pro ochranu lidských práv a svobod, boj proti terorismu a přispění k mezinárodnímu míru a bezpečnosti. Postihovat by měl všechny pachatele bez ohledu na to, z jaké země pocházejí.
Kauza Magnitský: Impuls pro stíhání porušovatelů lidských práv a svobod
Podnětem pro vznik tzv. Magnitského zákona byla smrt, resp. její okolnosti, ruského právníka Sergeje Magnitského. Ten upozornil na zkorumpované úředníky ve státní správě Ruska, které obvinil z miliardových podvodů. Tyto peníze přitom neměli zkorumpovaní úředníci v úmyslu ponechat v Rusku, ale investovali je na Západě. Nakoupili si za ně například i domy v Karlových Varech. Po tom, co se Sergej Magnitský začal těmito machinacemi aktivně zabývat, byl vzat do vazby, kde nakonec v roce 2009 zemřel po údajném mučení vězeňskými dozorci. Po jeho smrti se ve společnosti spustila vlna aktivit volajících po postihování porušovatelů lidských práv bez ohledu na to, odkud pocházejí. V jejich čele byl samotný klient Magnitského v dané kauze, Bill Browder, jenž je považován za „duchovního otce“ Magnitského zákona.
Browder ke vzniku Magnitského zákona uvedl: „Ruská vláda absolutně odmítala zjednat v případě Sergeje Magnitského spravedlnost. Chtěla vraždu utajit. Oceňovala lidi, kteří na tom pracovali. Dávala jim státní vyznamenání. Sám Vladimir Putin byl osobně zapojen do retušování té věci. Tak jsem si řekl, když se nemůžeme domoci spravedlnosti v Rusku, musíme to zkusit mimo Rusko.”
V roce 2012 USA přijaly jako první stát Magnitského zákon, který umožňoval uvalovat finanční a vízové sankce na ruské činitele odpovědné za porušování lidských práv. Následně jej přijaly i další státy z celého světa, například Kanada, Velká Británie, Norsko, Estonsko, Austrálie. Dnes aplikuje tento zákon celkem 34 zemí po celém světě a příští rok by se k nim mohla přidat i Česká republika. Je však třeba zmínit, že konkrétní obsah Magnitského zákona se v jednotlivých zemích liší. Jeho charakteristický rys v podobě podpory lidských práv a svobod a postihování jejich porušovatelů však zůstává zachován.
Postoj EU k Magnitského zákonu
V roce 2017 vyzval Evropský parlament k tomu, aby byl Magnitského zákon přijat na unijní úrovni co nejdříve. V roce 2020 byl Radou pro zahraniční věci EU skutečně přijat globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv, který je mimo jiné inspirován právě i Magnitského zákonem. Tím EU vyjádřila, že prosazování a ochrana lidských práv jsou nadále prioritou její vnější činnosti.
Přímé označení „Magnitského zákon” nenese unijní norma z toho důvodu, že se někteří obávali toho, aby právní úprava nevzbuzovala dojem, že je namířena primárně proti Rusku. Nicméně jak uvedl sám Browder, „každý ví, že jde o Magnitského zákon. Novináři to dávají do titulků, politici to tak nazývají. Oficiální byrokratický název si sám ani nepamatuji.“
Na úrovni EU jsou tedy aktuálně zavedeny jednotné sankce v podobě zmrazení financí či odepření víz pro osoby po celém světě, jež se dopustily například zločinů proti lidskosti, neodůvodněného vězení, násilných únosů či zotročování. Za tímto účelem vede EU i seznam osob, na něž se sankce vztahují. Je však třeba dodat, že rozhodnutí v sankční politice přijímá Rada EU v zásadě jednomyslně, což může být někdy zdlouhavý proces. Navíc může dojít i k tomu, že se jednomyslnosti nepodaří dosáhnout navzdory tomu, že došlo k reálnému zásahu do chráněných hodnot.
„Jedním z problémů, které vytváří ta podmínka jednomyslnosti je, že vrazi Sergeje Magnitského dosud nejsou postiženi sankcemi v Evropské unii. Už nemohou cestovat do Litvy, Lotyšska nebo Estonska, ale nehrozí jim žádné sankce ani tady v Česku,” uvedl Browder. Z uvedených důvodů má přijetí vlastního Magnitského zákona na vnitrostátní úrovni členského státu EU svůj význam, a proto i Browder uvítal iniciativu ministra zahraničních věcí Lipavského v podobě českého sankčního zákona.
Sankční zákon v ČR úspěšně prošel Sněmovnou
„Když Rusko během kerčské krize v listopadu 2018 zadrželo ukrajinské námořníky, rekapituloval jsem si, jaké zahraničněpolitické nástroje má v takových případech Česká republika k dispozici. Šokující pro mě byla i vražda Džamála Chášukdžího. Minimálně Kanada v tomto případě uplatnila sankce na základě Magnitského zákona. Zjistil jsem, že my žádné takové sankční mechanismy nemáme. To mě přivedlo k tomu, abych se tématem hlouběji zabýval,” uvedl Jan Lipavský.
Původní avizovaný termín přípravy předlohy českého Magnitského zákona byl rok 2023. Ruská invaze na Ukrajině však tyto přípravy uspíšila, a proto byl návrh zákona předložen již v červnu 2022. „Bude to národní sankční mechanismus proti osobám, které porušují lidská práva, dopouští se teroristických aktů. Zákon bude zahrnovat i kybernetické zločiny a po ruské agresi jsme do něj zahrnuli i akt státní agrese,“ vysvětlil Lipavský.
V červnu 2022 vláda schválila sankční zákon, tedy českou verzi Magnitského zákona. Při této příležitosti navštívil ČR i sám Browder. „Zakázat mučitelům a zabijákům vstup do České republiky, nikdo by neměl být proti tomu. Pokud někdo je, musíte se ptát, co je s ním špatně,“ řekl Browder. Následně v říjnu 2022 zákon úspěšně prošel Sněmovnou, podpořilo jej celkem 112 ze 130 přítomných poslanců. Je tedy opět o krok blíže tomu, aby se stal plnohodnotnou součástí českého právního řádu.
Doplněk k mezinárodním a unijním sankčním mechanismům
Jak již bylo uvedeno, na úrovni EU v současné době existuje v této oblasti jednotná právní regulace. Český sankční zákon by tedy byl výrazem zbytkové suverenity členského státu EU, avšak současně by byl stále úzce spjat s unijní právní úpravou. Vnitrostátní sankční mechanismus je dle důvodové zprávy k sankčnímu zákonu navrhován jako doplňkový k mezinárodním a unijním sankčním mechanismům. Toto podporuje i fakt, že navrhovaný sankční zákon nezakotvuje žádné nové vlastní sankce, ale obsahuje zejména procesní úpravu. Sankce jsou již vymezeny právem EU a českým zákonem o provádění mezinárodních sankcí.
Sankční zákon by měl dle důvodové zprávy primárně upravit oblasti, které dosud nejsou v ČR regulovány. Například chybí právní úprava postupu pro zařazování osob porušujících lidská práva a svobody na sankční seznam EU z podnětu ČR. Žádným způsobem není upraveno ani to, jaká opatření lze vůči těmto osobám použít ještě před jejich zařazením na sankční seznam EU.
ČR by dle sankčního zákona mohla přijímat za účelem ochrany lidských práv opatření i v případech, kdy se jich nepodaří dosáhnout na úrovni EU nebo kdy by jejich schvalování na unijní úrovni bylo příliš zdlouhavé z důvodu požadavku jednomyslnosti. Pokud by však následně EU na svůj sankční seznam danou osobu zařadila, vnitrostátní sankce zaniknou za předpokladu, že unijní sankce budou osobu postihovat minimálně ve stejném rozsahu.
Jak by měl sankční zákon fungovat v praxi?
O podání návrhu na zařazení určité osoby na sankční seznam EU, případně i vnitrostátní sankční seznam, by měla rozhodovat vláda ČR. Ministerstvo zahraničních věcí by mělo zpracovat a podat návrh na zařazení určité osoby na sankční seznam EU, případně provést zápis do vnitrostátního sankčního seznamu, který by měl být dostupný na internetových stránkách ministerstva. Mělo by se však jednat pouze o případy, kdy Ministerstvo zahraničních věcí bude mít skutečně ověřenou informaci o tom, že se daná osoba dopustila jednání postihovaného právem EU.
Dotčené osobě by dle sankčního zákona náležel i opravný prostředek, čímž by bylo zajištěno její právo na spravedlivý proces. Měl by mít podobu námitky proti zápisu na vnitrostátní sankční seznam s následnou možností soudního přezkumu rozhodnutí správního orgánu (tedy Ministerstva zahraničních věcí). Rovněž by přicházela v úvahu možnost podání zásahové žaloby, pokud by byl udržován protiprávní stav v podobě zachování zápisu na sankčním seznamu.
Samotná realizace sankčního zákona v praxi by neměla mít ani zásadní dopad na státní rozpočet ČR. V rámci Ministerstva zahraničních věcí by mělo být zřízeno nové oddělení, které by se zabývalo projednáváním a podáváním návrhů na zařazení osob na sankční seznam a rušením či změnami zápisů v tomto seznamu. Toto by však mělo být personálně pokryto organizační změnou ze stávajících systemizovaných míst. Nemělo by být tedy třeba přijímat nové úředníky.
Možnost pro ČR potvrdit si pověst ochránce lidských práv
V říjnu 2022 byl návrh zákona schválen Sněmovnou. Nyní jej posoudí Senát, a pokud projde návrh zákona i zde, dostane ho na stůl prezident ČR. Magnitského zákon je tak jen malý krok od toho, aby byl plnohodnotnou součástí české právní úpravy. ČR by se po jeho přijetí mohla stát první středoevropskou zemí, která přijala Magnitského zákon. Současně by tím mohla obnovit i tradici „havlovské” zahraniční politiky a potvrdit tak svou pověst ochránce lidských práv.
Zdroje
Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích (sankční zákon), 2022
ČTK. Zakázat mučitelům a zabijákům vstup do Česka. Vláda připravuje realizaci sankčního zákona. iRozhlas, 25. červen 2022 (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/sankcni-zakon-cesko-mezinarodni-pravo-ministertvo-zahranici-nove-oddeleni_2206250930_kth)
Confress.gov. Global Magnitsky Human Rights Accountability Act (https://www.congress.gov/bill/114th- congress/senate-bill/284/text).
Horňáčková, K. Magnitsky Act. Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci č. 6, r. IV., 2012, s. 18. (https://www.centrumlidskaprava.cz/sites/default/files/attachement/bulletin/bulletin-lp2-iv-6.pdf)
Kundra, O. BROWDEROVA VÁLKA. RESPEKT, 19. květen 2013 (https://www.respekt.cz/tydenik/2013/21/browderova-valka)
Martinovský, M. Evropská unie plánuje vytvořit vlastní verzi Magnitského zákona. Narazit může na odpor Maďarska. Investigace.cz, 11. prosinec 2019 (https://www.investigace.cz/evropska-unie-planuje-vytvorit-vlastni-verzi-magnitskeho-zakona-narazit-muze-na-odpor-madarska/)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Tisková zpráva. Na návrh ministra zahraničí Lipavského schválila vláda průlomový sankční zákon. 22. červen 2022 (https://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/na_navrh_ministra_zahranici_lipavskeho.html)
Novák, P. Přijetí zákona, který postihuje ruské zabijáky, Putina namíchlo, říká bojovník za lidská práva Browder. iRozhlas, 4. červenec 2022 (https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/bill-browder-magnitskeho-zakon-putin-rusko_2207041600_ako)
Nováková, B. EU schválila jednotný sankční režim. Bude trestat porušování lidských práv. Seznam Zprávy, 8. prosinec 2020 (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/eu-schvalila-jednotny-sankcni-rezim-bude-trestat-porusovani-lidskych-prav-132919)
Parliamentary Assembly. Resolution 2252 (2019). Sergei Magnitsky and beyond – fighting impunity by targeted sanctions. (https://www.europarl.europa.eu/cmsdata/161079/6%20-%2006%20Resolution%20COE%20Sergei%20Magnitsky.pdf))
Petrů, S. Výzkumná zpráva kongresu. Revize Magnitského zákona. 2021 (https://cdn.americkykongres.cz/wp-content/uploads/FINAL-VJ-Revize-Magnitskeho-zakona.pdf).
Rada EU. Tisková zpráva. EU přijala globální režim sankcí v oblasti lidských práv. 7. prosinec 2020 (https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2020/12/07/eu-adopts-a-global-human-rights-sanctions-regime/)
Šimák, J. Neumíš se chovat? Nejsi u nás vítán: Magnitského zákon jde do sněmovny. Investigace.cz 7. září 2020 (https://www.investigace.cz/neumis-se-chovat-nejsi-u-nas-vitan-magnitskeho-zakon-jde-do-snemovny/)
Vládní návrh zákona o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích (sankční zákon), 2022
Fotografie
Jan Lipavský. Jan Lipavský, autor: Pirátská strana, 3. červenec 2020, zdroj: Flickr, CC BY-SA 2.0, úpravy: ořez.
