V případu bývalého náčelníka generálního štábu milic, Bosca Ntagandy, který se podílel na zvěrstvech konžské občanské války, v březnu došlo k důležitému rozhodnutí o povinnosti nahradit újmu. Újma  byla vyčíslena na třicet milionů USD. Rozhodnutí také určuje povahu a formu reparací, a proto je důležitou součástí mandátu Mezinárodního trestního soudu, který zajišťuje faktickou satisfakci obětem.

Kdo je Bosco Ntaganda?

Bosco Ntaganda byl členem Unie konžských patriotů, která sestávala z příslušníků etnické skupiny Hema v občanské válce. Ta vypukla v Demokratické republice Kongo (Democratic Republic of the Congo, DRC) v roce 1998 a v roce 2003 ji pomáhaly ukončit mírové mise Evropské unie a OSN.

Když konžský prezident Kabila v roce 2004 oficiálně postoupil případ Mezinárodnímu trestnímu soudu (MTS), vyšetřování se zaměřilo na provincii Ituri, kde Ntaganda působil jako náčelník generálního štábu milice Vlasteneckých sil za osvobození Konga, která verbovala a vysílala do boje dětské vojáky.

První zatykač proti Ntagandovi MTS vydal v roce 2006 právě pro zločiny spojené s užíváním dětských vojáků. Druhý zatykač roku 2012 rozšířil obvinění o další válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Následující rok se Ntaganda sám přihlásil na ambasádě USA v Kigali, aby mohl být převezen do Haagu.

Rozsudky o vině a trestu

Ntagandova osobní výpověď před soudem trvala šest týdnů a snažila se o podání obrazu člověka revolucionáře, který bojuje s nespravedlností. Již v sedmnácti letech Ntaganda bojoval ve Rwandě proti režimu odpovědnému za tamní genocidu. Ntaganda zároveň odmítl veškerá obvinění z užívání dětských vojáků, vraždy a znásilnění (viz Bulletin červenec–srpen 2019, s. 13).

V červenci 2019 Soud shledal Ntagandu vinným v 18 bodech obžaloby, do té doby nejvyšším počtu zločinů, z nichž MTS shledal obžalovaného vinným. Rozsudek ho označil za přímého pachatele perzekuce jako zločinu proti lidskosti a zločinu vraždy jakožto zločinu proti lidskosti a válečného zločinu zároveň, a to pro zastřelení katolického kněze. Dalších 15 bodů obžaloby představovaly zločiny, na kterých se podílel jako nepřímý spolupachatel (indirect co-perpetrator).

Významnou částí rozsudku bylo odsouzení pro nepřímou účast na vícečetných sexuálních zločinech. Ntaganda se podle této části dopustil nepřímého zneužívání dětí, které byly součástí jeho vlastních milic, jelikož byl ve svém postavení odpovědný za chování podřízených vojáků. MTS tímto odpověděl na kontroverzní otázku, zda je možné spáchat válečný zločin znásilnění a sexuálního otroctví také proti členům vlastní ozbrojené skupiny.

V listopadu 2019 bylo rozhodnuto o výši trestu 30 let odnětí svobody. Z rozhodnutí Soudu vyplývá, že ačkoliv byly spáchané zločiny velmi závažné, nepřekročily práh pro udělení výjimečného trestu odnětí svobody na doživotí (viz Bulletin prosinec 2019, s. 13).

Nemajetnost odsouzeného nestojí reparacím v cestě

MTS rozhodl o reparacích v březnu tohoto roku. Ntaganda je nemajetný, tedy nemá žádné prostředky k úhradě reparací. MTS proto na základě Římského statutu požádal Svěřenecký fond pro oběti zločinů (The Trust Fund for Victims, TFV), aby se pokusil získat a poskytnout prostředky ve výši 30 milionů USD.[1] TFV se nyní obrací na smluvní strany Římského statutu, z jejichž příspěvků je financován spolu s výnosy z peněžitých trestů. V budoucnu však bude Ntagandovo jmění kontrolováno a v případě nových prostředků se z něj TFV alespoň částečně uspokojí.

Soud také rozhodl, že při rozdělování reparací mají být nejprve upřednostněny ty oběti, které jsou obzvláště zranitelné nebo vyžadují neodkladnou pomoc. Mezi ně patří jedinci s akutní potřebou fyzické nebo psychologické péče, oběti s postižením, starší, osoby bez domova a lidé mající finanční potíže, děti počaté při znásilnění a během sexuálního otroctví a bývalí dětští vojáci. Pro tyto oběti sestaví TFV implementační plán během tří měsíců a do šesti měsíců má za úkol představit plán celého projektu reparací.

Kolektivní reparace odpovídají povaze zločinů i počtu obětí

Pokud jde o charakter reparací, vybírá Soud mezi reparacemi kolektivními a individuálními. V minulosti v případu Katanga MTS nařídil jak reparace kolektivního charakteru, jako například podporu bydlení, tak individuálního v podobě symbolické částky 250 USD pro každou z obětí. Naopak v případě Lubanga bylo rozhodnuto pouze o kolektivních reparacích. Počet obětí zde byl totiž podstatně vyšší a bylo zřejmé, že některé oběti nenárokovaly náhradu újmy z obav o svoji bezpečnost (viz Bulletin březen 2018, s. 14).

V rozhodnutí o reparacích v případu Ntaganda MTS zvolil cestu kolektivních reparací s individualizovanými složkami. Kolektivní reparace jsou ospravedlněny povahou zločinů. Tato forma reparací je vhodná pro oběti znásilnění a sexuálního otroctví, protože z důvodu stigmatizace a odmítnutí těchto obětí rodinou a komunitou vzniká riziko, že se oběti o individuální reparace nepřihlásí.

Druhým důvodem pro volbu kolektivních reparací byl vysoký počet odhadovaných obětí. Oproti 1460 obětem, které se Mezinárodnímu trestnímu procesu přihlásily a získaly status oběti, odborníci odhadují jejich reálný počet na 3500. MTS také rozhodl, že kolektivní reparace budou obsahovat individualizované složky, které zajistí jednotlivým obětem individuální výhody podle jejich vlastních potřeb. Konkrétní podobu individuálních výhod určí TFV.

Jak pomoci obětem?

Soud udělil TFV pokyny ke zpracování implementačního plánu. Náhrada újmy má mít podobu všech existujících forem. Prvním způsobem jsou restituce, tedy snaha obnovit stav před zločiny v takové míře, v jaké je to možné. Patří sem například rehabilitační opatření, které mají umožnit reintegraci obětí do společnosti prostřednictvím různých lékařských služeb, podpory bydlení, psychosociálních služeb a odborného vzdělávání. Druhou formu představují kompenzace pro majetkově vyčíslitelné škody.  Poslední formou jsou symbolická opatření za účelem satisfakce, která zároveň musí sloužit praktickému účelu. Jako příklad se nabízí výstavba komunitního centra pojmenovaného po katolickém knězi Abbé Bwanalongovi, kterého Ntaganda zavraždil.

Závěrem

Na počátku března MTS rozhodl také o implementaci kolektivních opatření ve věci zakladatele Unie konžských patriotů Thomase Lubangy. Stejný den TFV oznámil detaily plánu kolektivních reparací, které pomůžou bývalým dětským vojákům a jejich rodinám v DRC začlenit se do společnosti. Tento program má pomoci napravit újmu, kterou způsobili Lunbanga a Ntaganda společně, jelikož jejich zločiny mají zčásti totožné oběti.

Jen krátce po vynesení rozhodnutí o reparacích v případu Ntaganda skončil mandát dvou soudců příslušného soudního senátu. Jedním z nich je také český soudce Robert Fremr, který předsedal trestnímu řízení s Bosco Ntagandou a během posledních tří let svého funkčního období působil jako první místopředseda Mezinárodního trestního soudu.[2] Desátého března proběhlo rozloučení s dnes již bývalými soudci, jejichž nástupci zároveň složili novou přísahu.

 

Poznámky

[1] Na základě článku 75 odst. 2 Římského statutu.

[2] Rozhovor s Robertem Fremrem si lze přečíst zde: Bulletin květen 2017, s. 3.

Zdroje

Wakabi, Wairagala. Ntaganda’s Liability for Reparations Set at $30 Million USD. International Justice Monitor. 11. března 2021 https://www.ijmonitor.org/2021/03/ntagandas-liability-for-reparations-set-at-30-million-usd/.

Mezinárodní trestní soud. 2021. Questions and Answers on the Reparations order in the Ntaganda case, 8 March 2021. https://www.icc-cpi.int/itemsDocuments/210308-ntaganda-reparations-order-questions-and-answers-eng.pdf.

Mezinárodní trestní soud. 2021. Ntaganda case: ICC Trial Chamber VI orders reparations for victims. https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=pr1572.

Mezinárodní trestní soud. 2021. Lubanga Case: The TFV announces details of the collective reparation award. https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=210304-trust-fund-for-victims-press-release-lubanga.

Fotografie

[1] Bosco Ntaganda, zdroj: ICC-CPI, editace: ořez.