Krize polské justice pokračuje – reforma zákona o výběru kandidátů na soudce Nejvyššího soudu vzbuzuje pochybnosti o jejich nezávislosti. Podle Soudního dvora mohou být tyto změny v rozporu s právem EU. Konečné posouzení je ale na polském Nejvyšším správním soudu.

Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SD“) se začátkem března znovu vyjadřoval ke stavu polské justice. Tentokrát ve vztahu k výběrovému řízení na soudce Nejvyššího soudu. Jednotlivé kandidáty vybírá a následně navrhuje ke jmenování prezidentu republiky Národní rada soudnictví (dále jen „Rada“). Postupné změny zákona upravujícího činnost Rady však znemožnily v podstatě jakýkoliv soudní přezkum výběrového řízení.

Změny v možnosti odvolání

V roce 2018 podalo několik účastníků výběrového řízení odvolání proti rozhodnutí Rady, kterým se je rozhodla nenominovat do funkcí soudců Nejvyššího soudu a navrhla místo nich jiné kandidáty. Novela zákona o Radě z téhož roku ale zavedla, že k úplnému přezkumu rozhodnutí Nejvyšším správním soudem je potřeba, aby odvolání podali všichni účastníci výběrového řízení. Tedy i ti, kteří byli na jmenování navrženi, a tudíž na zahájení řízení nemají žádný právní zájem.

Bez podání odvolání všemi účastníky řízení se rozhodnutí stává pravomocným ve vztahu k těm, kteří jej nenapadli. Ani případné zrušení rozhodnutí by ale nemohlo vést ke vzniku funkce stěžovatele, pokud již došlo ke jmenování jiného kandidáta. Tehdejší novela nakonec znemožňovala i to, aby se odvolání zakládalo pouze na tvrzení o nesprávném posouzení splnění požadovaných kritérií jednotlivými kandidáty.

Rada má ve výběrovém řízení klíčovou roli, protože bez jejího návrhu nelze soudce do funkce jmenovat. To je ale problematické vzhledem k její roustoucí  provázanosti s vládnoucí konzervativní stranou Právo a spravedlnost. Většinu členů Rady totiž vybírá polský Sejm, jehož nadpoloviční většinu tvoří právě představitelé této strany. 

Vzhledem k těmto změnám, které vedly k faktické nemožnosti přezkumu návrhu kandidátů, podal Nejvyšší správní soud předběžnou otázku o jejich slučitelnosti s právem EU. Dříve než ale Soudní dvůr mohl o otázce vůbec rozhodnout, došlo k další změně zákona o Radě. Ta vyloučila možnost odvolání úplně a nařídila zastavení všech řízení, která v dané chvíli probíhala.

Podle SD může jít o porušení unijního práva

Velký senát Soudního dvora se nejprve vyjádřil k později provedeným změnám zákona o Radě. Pokud cílem novely bylo v konečném důsledku znemožnění rozhodnutí o předběžné otázce a podání podobných otázek v budoucnu, jde podle SD o porušení principu spolupráce mezi ním a členskými státy ve smyslu čl. 267 Smlouvy o fungování EU a zásady loajality podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU (dále jen „SEU“).

Ve vztahu k možnosti odvolání proti rozhodnutí o návrhu soudců SD uvedl, že provedené změny zákona mohou být v rozporu s právem jednotlivců na účinnou právní ochranu. Podle čl. 19 odst. 1 SEU je povinností členských států zajistit plné uplatňování unijního práva a zaručit ochranu práv, která z něho pro jednotlivce vyplývají. K tomu je nezbytná důvěra v nestrannost a nezávislost soudů. 

V případě, že projednávané změny mohou u jednotlivců vyvolávat pochyby o neovlivnitelnosti soudců, především ze strany výkonné a zákonodárné moci, jedná se podle SD o vážné narušení důvěry, kterou by v právním státě justice měla vzbuzovat. Soudní přezkum rozhodnutí Rady je zvlášť nezbytný, pokud tato instituce sama o sobě neskýtá dostatečné záruky nezávislosti.

Posouzení je třeba provést v širších souvislostech

Soudní dvůr na závěr dodal, že k posouzení slučitelnosti provedených změn s právem EU je nezbytné vzít v úvahu také kontext jejich přijímání. Od roku 2015 dochází v Polsku k řadě reforem prováděným stranou Právo a spravedlnost, která díky nim získává čím dál větší kontrolu nad polskou justicí.

Kvůli těmto změnám panuje dlouhodobý rozpor mezi Bruselem a Varšavou o stavu právního státu. Nejedná se tedy zdaleka o ojedinělý případ, kdy se Unie k Polsku v tomto ohledu vyjadřovala. Nedávno například Evropská komise vydala zprávu o stavu vlády práva napříč státy EU, ve které na problematickou situaci poukazuje (viz Bulletin prosinec 2020, s. 33).

Podstatnou okolností je také načasování změn. K jejich přijetí totiž došlo krátce předtím, než měla nově jmenovaná Rada navrhnout kandidáty na velký počet míst uvolněných v důsledku kontroverzních změn zákona o Nejvyšším soudu. Tato novela snížila důchodový věk soudců, čímž došlo k uprázdnění více než třetiny soudcovských míst (k novele a reakci Evropské komise viz Bulletin listopad 2018, s. 19).

Na polském Nejvyšším správním soudu nyní je, aby posoudil situaci podle hledisek nastíněných SD. Pokud dospěje k závěru, že přijaté změny zákona o Radě jsou v rozporu s právem EU, nesmí je vzhledem k zásadě přednosti unijního práva aplikovat.

 

Zdroje

Brzozowski Alexandra a Makszimov Vlagyiszlav, EU court tells Polish judges to ignore national laws breaking bloc law [online]. Euroactive. 2. března 2021 (https://www.euractiv.com/section/justice-home-affairs/news/eu-court-tells-polish-judges-to-ignore-national-laws-breaking-bloc-law/). 

Duncan Allyson K. a Macy John, The Collapse of Judicial Independence in Poland: A Cautionary Tale [online]. Judicature, Duke Law School: Bolch Judicial Institute. 3. března 2021 (https://judicature.duke.edu/articles/the-collapse-of-judicial-independence-in-poland-a-cautionary-tale/). 

Soudní dvůr Evropské unie. Rozsudek velkého senátu ve věci C‑824/18: A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Odvolání), 2. března 2021, (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:62018CJ0824&from=CS). 

Soudní dvůr Evropské unie. Věc C‑824/18: A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Odvolání), 2. března 2021 [tisková zpráva], (https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2021-03/cp210031cs.pdf). 

Fotografie

[1] Jarosław Kaczyński, předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost. Jarosław Kaczyński przemawia na konferencji nasukowej Konstytucja Solidarności, autor: Mikolaj Filip Formella, 7. října 2020, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.