Centrum pro lidská práva a demokracii
Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.
Kateřina Šimonová
Jako již každoročně, tak také i v letošním roce vyšel v letních měsících tzv. Global Peace Index (GPI), neboli Světový index míru. Tato zpráva, která je každoročně zpracována Institutem pro ekonomiku a mír (IEP), hodnotí úroveň míru v 163 státech a autonomních teritoriích světa.
Global Peace Index 2017
Světový index míru (Global Peace Index) je výzkum, který má za cíl změřit relativní pozici národní a regionální mírumilovnosti. Jeho základní metodologie byla vytvořena Institutem pro ekonomii a mír (Institute for Economics and Peace) po vzájemných konzultacích s řadou mezinárodních mírových expertů, mírových institucí a think-tanků s pomocí dat, které shromáždila organizace s názvem Ekonomická výzvědná jednotka (Economist Intelligence Unit). Žebříček států hodnocených dle úrovně mírumilovnosti byl poprvé zveřejněn v květnu 2007. Od té doby se stal velice důležitým ukazatelem, na který odkazuje celá řada jiných výzkumných institucí, ale i například Světová obchodní organizace či jiné subjekty. Metodologický postup vytváření výsledného žebříčku a závěrů z něj plynoucích je poměrně složitý. Ve zkratce lze nicméně zmínit, že se jedná především o vzájemné vyhodnocení 23 odlišných měřítek, jako například úroveň zbrojení, probíhající konflikty, míra sociálního zabezpečení či bezpečnosti a mnoho dalších. [1]
V úvodu „letního“ dvojčísla přibližuje zástupkyně ČR v Benátské komisi Veronika Bílková stanovisko komise týkající se kontroverzního návrhu maďarského zákona, jenž má klást dodatečné povinnosti pro nevládní organizace fnancované ze zahraničí. Druhý úvodní příspěvek Šárky Duškové se zaměřuje na právě probíhající předsednictví ČR ve Výboru ministrů Rady Evropy. Jaké jsou jeho priority? V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Helena Kopecká věnuje rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu, podle kterého odsouzený Germain Katanga musí zaplatit obětem individuální a kolektivní reparace. Kateřina Šimonová z evropské sekce analyzuje případ malého Charlese Garda ve Velké Británii, který se týká složitých právních a etických otázek souvisejících se zdravotní péčí - kdy je možné rozhodnout o ukončení život udržující léčby? Titulní fotografí Bulletinu považujeme za vhodné reagovat na úmrtí, ale především připomenout život čínského disidenta Liou Siao-poa, jehož Charta 08 inspirovaná československou Chartou 77 přispěla k tomu, že v roce 2010 obdržel Nobelovu cenu míru. Lukáš Hoder ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva jej krátce připomíná. Adam Blisa z české sekce poté přibližuje několik zajímavých případů, které v posledních měsících rozhodl Ústavní soud ČR.
Bulletin si můžete sáhnout v pdf anebo přečíst online.
Jan Polášek
Jak léto postupuje, množí se zprávy o nedostatku pitné i užitkové vody, popřípadě o silných požárech. Sucha však nejsou jedinými důsledky klimatické krize a už vůbec nejsou jedinými škodlivými důsledky lidské činnosti v krajině.
Právo na příznivé životní prostředí
Sezónně se vyskytují zprávy o holomrazech, ničivých jarních povodních, tajfunech a podobně. Možná ale právě období vyschlých studní je časem, kdy zprávy z environmentální oblasti padnou na úrodnější půdu. V případě Česka zatím nelze ze základního práva na příznivé životní prostředí vyvozovat konkrétní povinnosti státu v boji s klimatickou krizí, např. závazek ke snížení produkce oxidu uhličitého. [1] Ke vzniku takovéto povinnosti státu by bylo potřeba závazného právního dokumentu na světové či evropské úrovni, nebo v horším případě - silnější důsledky klimatické změny s lépe prokázaným vztahem k lidské činnosti.
Kateřina Šimonová
Naprostá většina států v rámci Evropského hospodářského prostoru (dále jen ,,EHS”) umožňuje v určité fázi azylového řízení žadatelům o azyl pracovat. Délka doby během, které musí být žadatel o azyl v řízení, než se může legálně o práci ucházet, se stát od státu liší. Hlavním argumentem států, kde je tato doba spíše delší, jsou zejména obavy z vytvoření tzv. pull-faktoru a podnícení nárůstu neregulérní pracovní migrace. Naopak státy, kde je tento limit v řádu několik málo měsíců, zdůrazňují, že je třeba umožnit žadatelům o azyl zapojit se do společnosti a participovat na hospodářství daného státu již v průběhu azylového řízení.
Centrum pro lidská práva a demokratizaci Vás zve na diskuzní seminář na téma Vnitřně přesídlené osoby (IDPs): Aktuální perspektivy a výzvy v oblasti ochrany.
Řečníci:
Bríd Ní Ghráinne, lektorka a výzkumná pracovnice, School of Law, Sheffield University
Kristýna Andrlová, právnička, UN Refugee Agency (UNHCR) v České republice
Šárka Dušková, právnička, Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU)
Místo a čas konání: Fakulta sociálních studií, 6. června 2017
Kateřina Šimonová
Dne 24. května tohoto roku vydal tchaj-wanský ústavní soud (Council of Grand Justices) historické rozhodnutí J.Y. Interpretation No. 748 konstatující protiústavnost zákazu uzavřít manželství mezi osobami stejného pohlaví.
Toto rozhodnutí je pomyslným vrcholem dlouhého boje LGBT aktivistů a homosexuálních párů, kteří vedli kampaň prosazující změnu relevantních ustanovení občanského zákoníku již řadu let. Tato změna však nebyla výsledkem pouze jejich snažení. Velice důležitou roli v jejich mnohaletých snahách v roce 2016 sehrálo i zvolení nové prezidentky, bývalé profesorky práva, Tsai Ing-wen, která se o tento úřad ucházela jako kandidátka Demokratické progresivní strany (DPP – Democratic Progressive Party). Jedním z hlavních programových bodů v rámci kampaně Tsai Ing-wen byla totiž právě i rovnost v právu na uzavření manželství.
Helena Kopecká
V druhé části mého článku o zkušenostech z OSN stáže na Zvláštních senátech soudu pro Kambodžu (Extraordinary Chambers in the Courts of Cambodia neboli ECCC) se podělím zejména o to, co je vlastně náplní takové stáže.
Případy na ECCC
Aktuálně běží na ECCC několik případů. Aktivní je stále případ 002/02, tedy případ dvou obviněných, jimiž jsou Nuon Chea a Khieu Samphan. V současné době čelí obviněním například za zločin genocidy proti Cham muslimům a příslušníkům vietnamské národnosti, a dále za řadu zločinů proti lidskosti – za nucené sňatky a znásilnění, zacházení s Buddhisty a další. [1] Mezi další aktivní případy, které jsou zatím ve vyšetřující fázi, patří případ 003 (obviněný námořní velitel Meas Muth) a případ 004 (obvinění Ao An a Yim Tith). [2]
